Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 … 184 185 186 Další Poslední
Panská skála
Unikátní geologický útvar, chráněný již od roku 1895 se nachází na okraji obce Kamenický Šenov. Zprvu nebyl tento pahorek nijak zajímavý, až na přelomu 19. a 20. století byl zčásti odtěžen lomem. Zdejší Olivnický čedič byl totiž ideální jako surovina na stavby, hlavně pak na speciální dlažbu. Těžba však byla včas zastavena a zůstala tak odkrytá vnitřní struktura kopce. Jsou tak vidět 12 m dlouhé, štíhlé čedičové sloupce o průměru 20-40 cm. Připomínají píšťaly varhan. Kdysi se jim také říkávalo Čertovy varhany. Přírodní památka je vzornou ukázkou sloupcovitého rozpadu čediče vznikajícího podél kontraktačních puklin při chladnutí magmatu, kolmo k povrchu vulkanického tělesa. Panská skála, která je volně přístupná se i místem kde se natáčela pohádka Pyšná princezna.
Celý článekPanský vodní mlýn u Bouzova
Panský vodní mlýn u Bouzova, okres Olomouc.
Celý článekPardubice
Pardubice jsou statutárním městem na východě Čech a metropolí Pardubického kraje.Rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou, jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst. Mají téměř 90 tis. obyvatel. Město je proslavené výrobou perníku, dostihovými závody – Velkou pardubickou Steeplechase, která se koná už od roku 1874 a plochodrážními závody – Zlatá přilba. První zmínky o obci Pardubice pochází z konce 13. století. Již okolo roku 1340 získali Pardubice městská práva. Město v té době patřilo pánům z Dubé, po nich se stali majiteli páni z Pardubic. Z jejich rodu pocházel i první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Pardubice v té době byly významné jen regionálním kontextu. To se změnilo na konci 15.století. O rozkvět Pardubic se zasloužil rod pánů z Pernštejna. Vilém, který město s okolním panstvím koupil roku 1491, přestavěl zdejší vodní hrad na pozdně gotickou rezidenci a jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali v přebudovávání již v renesančním duchu. Dnes představuje pardubický zámecký komplex s opevněním jeden z mála unikátních přechodů mezi hradem a zámkem, které se na světě dochovaly. Vilém z Pernštejna rovněž rozhodl o půdorysu a jednotném stylu města, který se zachoval do současnosti. Na historickém pardubickém náměstí se dosud nacházejí pozdně gotické a renesanční domy, které organicky doplňují stavby z pozdějších období. Historickou podobu si Pardubice zachovaly možná i proto, že v roce 1560 Pernštejnové panství, jako zadlužené, prodali. Začal tak pomalý úpadek města, podpořený válkami a dalšími katastrofami, který trval až do 19. století. Symbolicky až příjezd prvního vlaku po nové železnici v roce 1845 předznamenal rozvoj obchodu a průmyslu. Na stavbě železnice v Čechách se velmi významně podílel pardubický občan Jan Perner. Pardubice se vymaňují ze svých hradeb, vzkvétá průmysl i kultura. Jsou postaveny například Fantovy rafinérské závody, Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Městská památková rezervace zahrnuje středověkou část města a Pernštýnské náměstí s radnicí. Ve městě se rovněž dochovalo více než sto domů gotického původu s renesanční přestavbou. Na náměstí se chodí skrz Zelenou bránu, jednu z dominant města, s charakteristickou měděnou střechou, renesančně přestavěnou v roce 1538. Věž je vysoká 60 m a je na ní reliéf od Mikoláše Alše, kde je znázorněn městský znak, který Pardubice převzali z rodového erbu pánů z Pernštejnu.. Věž je v sezóně přístupná a nabízí jedinečný pohled na městskou památkovou rezervaci, nedaleký zámek i širé okolí včetně Kunětické hory. Kostel sv. Bartoloměje je další památkou, která by neměla ujít pozornosti návštěvníků Pardubic. Na počátku 16. století jej zde postavil Vilém z Pernštejna jako pozdně gotický kostel. Stavba měla sloužit jako pohřebiště pro českou větev pánů z Pernštejna a zároveň jako chrám minoritů. Jednou z nejstarších staveb ve městě je kostel Zvěstování Panny Marie. Založen byl ve 14. století Arnoštem z Pardubic. Pardubice ale nejsou jenom historické památky. Z novějších budov z dvacátého století stojí za zmínku budovy na Náměstí republiky. Patří mezi ně divadlo, Komerční banka od Josefa Gočára či Obchodní centrum Grand, které je také od Gočára. Velmi zajímavé jsou mlýny od Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky. Unikátní je i zdejší krematorium.Zámek Jedinečnou stavbou města je zdejší zámek. Podle archeologů stálo v Pardubicích panské sídlo již na konci 13.století. dochované podobě pochází pardubický zámek hlavě z přestavby, podniknuté na přelomu 15. a 16. stol. pány z Pernštejna. Pernštejnové zabrali rozlehlé území, které dokonale opevnili mohutným hliněným valem s hradbou na úpatí a vodním příkopem kolem. Uvnitř tohoto areálu vyrostl palác, který vyhovoval nárokům pronikajícího renesančního stylu života aristokracie. V Pardubicích je tedy k vidění jedinečný přechod mezi hradem a zámkem, je zde vodní hrad s mohutnými zemními valy, poskytujícího dokonalé renesanční pohodlí zámku. Monumentální malířskou výzdobu, nejstarší renesanční malby u nás, najdeme v interiéru zámku. Zámek je navíc sídlem Východočeské galerie i Východočeského muzea, a tak nám nabízí mnoho různorodých expozic. Milovníci přírody, skla, hraček i historie si přijdou na své.
Celý článek
Pardubický Norimberk - Pardubice
Pardubickým Norimberkem se nazývají domy pozdně renesanční s gotickými prvky při ulici Kostelní a Zámecká. Ze zámeckého opevnění pak pohled na siluetu těchto domů patrně vytváří dojem historické zástavby v Norimberku.
Celý článekPark na Hradčanském náměstí
Park na Hradčanském náměstí se rozprostírá v jeho západní části. I přes svou malou rozlohu malebně doplňuje a oživuje tuto pražskou historickou lokalitu. Je vítaným místem krátkého odpočinku pro turisty, kteří tudy prochází mezi Pohořelcem a Pražským hradem. Na západním okraji parku, před Toskánským palácem, je pozůstatek starého vodního řádu v podobě dochované studny.
Celý článekPark na Malešickém náměstí
Park na Malešickém náměstí patří mezi malé pražské zelené plochy.
Celý článekPark na náměstí OSN
Park na náměstí OSN se rozprostírá téměř na jeho celé ploše. Mezi listnatými stromy se nachází i několik jehličnanů. Park je propojen pěšinami. Pro odpočinek jsou zde lavičky. Mezi zelení je umístěno několik plastik, zvonička a Boží muka. Klid parku je protiváhou jinak rušné dopravní křižovatky stanic metra, tramvají a autobusů.
Celý článekPark na Vítkově
Téměř celý Vítkov je pokryt zelení, která sahá až k jeho ubočím na jižní, východní a jižní straně. Východní část jzeleně sazá až k Ohradě. Zeleň je protkána pěšinami, které návštěvníkům umožňují nejen procházku přírodou, ale na mnoha místech i překrásné pohledy na Prahu. Jižní strana Vítkova, směrem k Žižkovu, je upravena jako parková plocha. Stromový porost je zde řidší. V létě je tato část využívána, díky své poloze k jihu, pro opalování a odpočinek.
Celý článekPark Na výsluní
Park je ohraničen ulicemi Černokostelecká, Révová, Na palouku a Na výsluní. Svažuje se k jihu. Najdeme zde dětské hřiště, několik plastik, pomník občanům Strašnic, kteří zahynuly při německé okupaci. Park je slunný, svažuje se od severu k jihu.
Celý článekPark pod Starými zámeckými schody
Malý parčík ležící mezi Valdštějnskou ulicí a úpatím starých zámeckých schodů. Slouží především k odpočinku turistů. V pakru je umístěna socha Dívka s holubicí.
Celý článek
Park Solidarita
Park se nachází mezi ulicemi Černokostelecká, Solidarita, Brigádníků a Turnovského. Jedná se o úzký zelený pruh s poměrně hustým porostem. V severní části parku, při ulici Černokostelecká, je umístěna kovová plastika.
Celý článekPasáž Celetná 12
Pasáž v Celetné ulici č.12 je využívána pro prodejní účely. Nalezneme zde krámky se zbožím určeným především turistům.
Celý článekPasecká skála
Skalní útvar Pasecká skála se nachází asi 5,5 km severně od Nového Města na Moravě z něhož sem vede i značená turistická cesta. Skalní útvar je tvořen biotitickými rulami a byl vypreparován z okolních méně oddolných hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Zvětráváním po puklinách byl rozčleněn do tří od sebe oddělených skalních bloků s výškou až 18 m. Zasypáním jedné z puklin vznikl tunel dlouhý 8,5 m a vysoký 4 m. Pod skalami je vytvořená úpatní halda balvanité sutě, pokračující balvanitým proudem na svahu v němž se nacházející ještě dva menší skalní bloky. Skály a sutě pokrývá mech, lišejník a bylinný podrost s kapradinami, borůvkami a metlicí. Jeden ze skalních bloků je upraven na vyhlídku, která poskytuje krásný výhled do okolí. Zaparkovat lze při odbočce lesní cesty ze silnice Nové Město na Moravě – Sněžné
Celý článekPasionál abatyše Kunhuty
Pasionál abatyše Kunhuty je soubor pěti duchovních textů z počátku 14. století vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny.První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. Na tvorbě Pasionálu se podílel kanovník Beneš a také významný dominikán a později inkvizitor Kolda z Koldic. Beneš rukopis iluminoval (vymaloval), přičemž jeho práce po umělecké stránce dosahuje kvalit francouzského královského dvora. Ilustrací je celkem šestadvacet, jsou na nich zobrazeny divadelní scény, které se hrály v klášteře sv. Jiří na Velikonoce. Svůj výtvarný doprovod doplnil Beneš i vlastními verši, z nichž čiší nevšední nadání.Pasionál tvoří soubor pěti duchovních textů a je metaforou o utrpení církve. Prvním text je Podobenství o nepřemoženém rytíři z roku 1312 (autorem je Kolda) a o rok později byl iluminován. Rytířem je zde Ježíš Kristus a Panna či nevěsta Kristova symbolizuje lidskou duši. Nevěsta a Kristus splynou v jedno, což Beneš ztvárnil splynutím jejich svatozáří.Následují dvě středověké velikonoční básně o Panně Marii a skladba O nebeských příbytcích (jistým autorem je opět Kolda, který ji napsal roku 1314. Poslední dva texty jsou Pašijové kázání papeže Lva a Pláč Máří Magdaleny a vznikly zřejmě až po roce 1321, tedy po Kunhutině smrti. V Pasionálu byla nalezena i Kunhutina modlitba.Pasionál lze brát i jako jakýsi středověký orloj. Kristus je pojat jako Slunce a jeho nevěsta jako Venuše. Andělé jsou hvězdy, ďábel - had je démon tmy a zimy nebo souhvězdí podzimního hada a Kristův kříž je pojat jako křížení nebeského rovníku a ekliptiky.V knize je vložen dvoulist, kde je abatyše Kunhuta zobrazena jako princezna (korunována dvěma anděly) a jako nevěsta Kristova. Její podobizna je ovšem rozmazaná, snad byla slíbána coby vzácná relikvie.
Celý článekPavilon Anthropos - MZM
Nejmodernějším muzejním objektem, patřícím pod Moravské zemské muzeum, je Pavilon Anthropos. V době nedávno minulé prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes tak nabízí návštěvníkům kvalitnější zázemí a rozsáhlejší výstavní prostory. Pavilon,který můžeme navštívit v Pisáreckém parku, navazuje na práci prof. Karla Absolona z období I. republiky. Jemu se podařilo v rámci pavilonu na brněnském výstavišti „Člověk a jeho rod“ soustředit roku 1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Výstava nesla název Anthropos. Na tuto tradici bylo navázáno stavbou Pavilonu Anthropos, jež byla dokončena roku 1962. V současnosti zrekonstruovaný výstavní prostor nabízí expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu. Expozice nenabízí pouze současné poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím. Dále jsou zde dva sály určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárna. Stálá expozice Příběh lidského rodu Morava lovců a sběračů Nejstarší umění Evropy Genetika a vývoj člověka Primáti: naše rodina Technologie ve starší a střední době kamenné Pavilon Anthropos patří pod Moravské zemské muzeum.
Celý článekPavlinin dvůr - Šumperk
Hospodářský objekt panského charakteru nacházející se dnes při Fialově ulici zde prokazatelně stál již ve 40. letech 19. století. Podle pozemkové knihy byl vystavěn v roce 1815 rytířem Franzem Terschem. Posléze byl majitelem A. Scholz a nakonec až do konce druhé světové války byl součástí velkostatku v Šumperku jenž vlastnila rodina barona Chiariho. Objekt tvoří blok s uzavřeným nádvořím, přístupný branou v jižním traktu. Dnes zde sídlí Vlastivědné muzeum v Šumperku.
Celý článekPavlínino údolí u Jetřichovic
Tří kilometrový nejmalebnější úsek toku Chřibské Kamenice začíná jen kousek od Jetřichovic. Údolím prochází turistické značení směrem na Studenec.Kaňon lemovaný pískovcovými skalami je domovem pozoruhodných rostlin a živočichů.
Celý článekPecný
Vrch Pecný se tyčí asi 2,5 km severovýchodně od Klepáčova. Vzhledem k téměř odlesněnému území poskytuje vrchol víceméně kruhový výhled na Jeseníky a okolí. Na vrchol vede turisticky značená cesta, nejblíže je to sem od motorestu Skřítek, kde se nachází zastávka hromadné dopravy a lze tu i zaparkovat.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 … 184 185 186 Další Poslední
