V roce 2005 bylo na bezejmeném návrší nedaleko obce Lhotka u Berouna zahájena výstavba telekomunikačního trubkového stožáru 45 metrů vysokého s vyhlídkovým ochozem společností T-mobile. Dne 5.5.2007 byl zprovozněn vyhlídkový ochoz ve výšce 25 m na který vede 131 schodů. Z něho je pak výhled na Český kras, Křivoklátsko, Beroun a okolí. Přístup k rozhledně je odbočkou z modré turistické značky mezi Lhotkou u Berouna a Chrustenicemi. Rozhledna je otevřena v sezoně od dubna do října o víkendech a svátcích v době prázdnin pak každý den kromě pondělí.

Barokní zámek Tuchořice, s branou vedoucí do areálu z návsi, je možné vidět přímo ve stejnojmenné obci. Historie zámku Na místě tuchořického zámku stávala původně tvrz, která je poprvé písemně doložena v roce 1454 za Petra z Tuchořic. Později se držitelé tvrze střídali. Když Tuchořice získal Kašpar František Clary – Aldringen spojil je v roce 1728 s panstvím Dobříčany a nechal starou tvrz strhnout. Na jejím místě postavil jednoduchý barokní zámek. V roce 1879 koupil panství Tuchořice Alois Procházka, který je prodal žateckému továrníku Konrádu Blaschkovi. Majetek zůstal v držení rodiny až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Po roce 1945 byl zámek v majetku státního statku a sloužil jako kanceláře. V roce 1952 do něj bylo umístěno učiliště a v roce 1966 byla zahájena generální oprava chátrajícího objektu. Od roku 1970 slouží zámeček sociálním účelům. Další opravy zámeckého sídla byly provedeny v letech 1982 – 1984. Dnes je zámek přístupný příležitostně.    Podoba zámku          Zámek Tuchořice je jednoduchá barokní stavba tvořená jednopatrovou obdélníkovou budovou se stupňovitým štítem. Ke hlavní zámecké budově přiléhá věžovité stavení s valbovou střechou a cimbuřím. Interiér zámku je bez výzdoby. Za budovou zámku se rozléhá zámecký park. Tipy na výlet V okolí najdete augustiniánský klášter Dolní Ročov, zříceninu hradu Džbán, zříceninu hradu Pravda nebo barokní zámek Líčkov. Podívat se můžete také na přírodní památky jako jsou Kounovské kamenné řady, travertinová kupa přímo v Tuchořicích nebo Čertův kámen. Ubytovat se můžete v Žatci.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.

Vrch Vysoký kámen neboli lidově také Slepice se nachází asi 3 km severozápadně od Benešova nad Černou. Je druhým nejvyšším vrcholem „Slepičích hor“ což je část Soběnovské vrchoviny. Na rozdíl od nejvyššího vrchu Kohout má Slepice trochu rozsáhlejší vrcholovou plošinu. Nachází se zde skalní hradba tvořená z několika skalisek, kterým se říká „Kuřata“. Samotná skalka s vrcholem se nachází na jižní části vrcholové plošiny. Kdysi byl vrchol oblíbeným výletním místem pro svůj krásný rozhled. To se však postupem času změnilo. Dnes je však opět z některých míst díky částečnému odlesnění opět výhled. Vrchol je přístupný turisticky značenou cestou. Na skalisku při cestě od Kohouta je výhled téměř půlkruhový severním směrem, například na již zmíněný vrchol. Pod hlavní skalkou s vrcholovým bodem je zase výhled víceméně jižním směrem.