Romantické zříceniny hradu Kaltenštejn se nacházejí přibližně 4 km jihovýchodně od městečka Žulová. Na volně přístupný hrad vede ze Žulové turistické značení. Historie hradu Hrad Kaltenštejn (chladný kámen) byl dostavěn někdy v letech 1290–1295. Stavitelé jsou neznámí, snad jimi mohl být rod Vusthubů, kteří též později postavili hrady Frýdberk-Žulovou a neznámý hrad, dnes nazývaný Rychleby nedaleko odtud. Z roku 1295 pochází první písemná zmínka o hradě. V listině se píše, že Kaltenštejn odkoupil od „nepřátel církve“ svídnický kníže Bolek a následně po uzavření míru se svým rivalem, vratislavským biskupem Jindřichem, jej opět pozbyl ve prospěch právě Jindřicha. Vratislavští biskupové hrad poté často zastavovali, např. roku 1319 Haugvicům. Někdy na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavován. Za husitských válek zůstal Kaltenštejn oporou katolické moci. Dobyt byl až v roce 1441, kdy se jej zmocnil Zikmund Rachna. Věznil zde dceru Půty z Častolovic. Se souhlasem vratislavského biskupa Konráda Kaltenštejn oblehlo vojsko pod velením Hynka Krušiny z Lichtenburka, příbuzného nebohé dívky. Hrad byl dobyt, Zikmund spolu s bratrem umučen a Konrád poničený a posléze provizorně opravený hrad roku 1443 zastavil vratislavské kapitule. Zástavní držitelé se dále opět střídali, hrad postupně pustl a roku 1505 byl na pokyn výpomocného biskupa Jana Thurzo rozbořen střelným prachem. Kamení z hradu bylo použito při úpravách okolí nového zámku Javorník. Podoba zámku Koncem 13. století se hradní jádro skládalo z bergfritu, paláce při něm a hradby s bránou. Předhradí bylo taktéž obehnáno hradbou a obsahovalo pouze lehčí stavby hospodářského charakteru. Po rozšíření někdy počátkem 15. století přibyl další pás hradeb před předhradím, vystavěn zde byl mlýn, pivovar a stáje. Dnes jsou zde k vidění střepy hradeb, nepatrné zbytky paláce a především polovina bergfritu, která odolala odstřelování v roce 1505. Kusy zdiva, volně ležící v areálu hradu, pocházejí také z doby odstřelování. Tipy na výlet Navštívit můžete jeskyni Na Pomezí, kostel sv. Josefa v Žulové, Nýznerovské vodopády, Boží horu, vyhlídku Čertovy kazatelny, rozhledu Borůvková hora nebo Městské muzeum Javorník. Ubytovat se můžete v Javorníku nebo v Jeseníku. M.K.

Objevené zbytky původního pozdně románského kostelíka sv. Mikuláše se nacházejí poblíž turisticky značené cesty vedoucí ze Sokolova do Krásna pod vrchem Krudum. Kostel je zmiňován již roku 1253, ale později zanikl natolik, že se jej nedařilo přesně lokalizovat. Pahorek na které se nacházel dokonce zarostl stromy. Až archeologický průzkum prováděný zde v letech 2002-2004 odhalil jeho základy, které byly vykopány a rekonstruovány. Jeho na zdejší poměry velká dispozice napovídá o tom, že tu bylo kdysi patrně daleko rušněji než dnes. Což patrně souviselo s těžbou zdejší suroviny. Po ukončení těžby na přelomu 15 a 16. století zaniklo také osídlení, čímž byl k zániku odsouzen i kostelík. Pozdně románská stavba měla protáhlou hlavní loď a pravoúhle zakončený presbytář. Dnes tak můžeme obdivovat alespoň volně přístupné rekonstruované základy někdejšího významného kostelíka.

Východně od obce Stradonice nedaleko obce Peruc byla 18.7.2009 otevřena nová malá dřevěná rozhledna s názvem Stradonka. Byla postavena v lokalitě na Na Valech (291 m.n.m.), kde se v minulosti nacházelo keltské hradiště, proto byla rozhledna také postavena ve tvaru strážní věže keltského opevnění. S nápadem postavit rozhlednu přišly členky stradonického Klubu žen. Stavební práce proběhly od května do července 2009. K výrobě kůlů posloužilo dřevo z místních lesů. Rozhledna je vysoká jen 6 m, přičemž vyhlídková plošina je ve výšce 2,35 m. Na plošinu vede pouze žebřík a rozhledna je tak volně přístupná.

Petřínské sady patří mezi nejrozsáhlejší zelené plochy Prahy a tvoří je zahrady Lobkovická, Seminářská, Nebozízek a Květnice, Růžový sad a park u Petřínské rozhledny. Samostatný celek tvoří Kinského sady v jižní části svahu.Svahy Petřína byly původně zalesněné. První zmínky o této lokalitě pochází již z roku 1108. Z doby, kdy zde bylo popraviště, na němž byli stínáni i poslední příslušníci rodu Vršovců.Petřínské sady patří mezi místa vyhledávaná nejen Pražany, ale i zahraničními turisty.