Zřícenina hradu se zachovanou věží na terénní hraně ve stejnojmenné obci. Od tvrze k hradu V Tuchorazi existovalo panské sídlo zřejmě již koncem 13. století. Tuto tvrz přestavěl v sedmdesátých letech 15. století na malý výstavný hrad nejvyšší písař desek zemských   Mikuláš Sviták z Landštejna. V držení jeho rodu zůstal až do  roku  1579, kdy se stal majetkem Smiřických a byl  připojen k černokosteleckému panství. Zchátralý,  zpustlý   objekt byl s výjimkou vstupní věže roku 1770 rozebrán na stavební materiál. Dispozice Dispozice menšího hradu byla dvojdílná. Před jádrem se nacházel velký ohrazený hospodářský dvůr. Vlastní hrad pak tvořil obdélný palác v jihozápadní části, na západní straně pak stála čtvrhranná věž, v níž se snad nacházela studna a rozměrná čtverhraná vstupní věž. Do dnešní doby se nejvíce zachovala právě vstupní věž. Původně byla vyšší ještě nejméně o jedno podlaží (patrně roubené nebo hrázděné) vysazené na konzolách. Celé přízemí vyplňuje průjezd zaklenutý dvěma poli křížových kleneb. V suterénu pod věží byl ukryt mechanismus pro ovládání padacího mostu. Hlavní obytná prostora se nachází ve druhém patře, kde ji osvětlují velká obdélná okna. Místnost si dodnes ponechala původní obkročmou hvězdovou klenbu. Součástí prostoru byl i akrýřový prevét. Výklenky tří oken obsahují sedátka, čtvrté mělo vstup do šnekového schodiště spojujícího jednotlivá podlaží s ochozem dnes již zaniklé hradby. Tuchoraz je v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupná. Po návštěvě tvrze se můžete vydat do Českého Brodu a navštívit tam například Podlipanské muzeum.

Kostel Všech svatých v Praze Slivenci je raně gotická jednolodní svatyně s trojboce uzavřeným kněžištěm s hranolovou věží při jihozápadním nároží. Je to mimořádně zajímavá středověká architektura v téměř původním stavu. V hrotitých gotických oknech jsou kopie původních vitrají z druhé poloviny 14. století a z doby kolem roku 1400. Kopie byly zhotoveny v roce 1889, originály najdeme ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea. V roce 1693 byl kostel rozšířen o předsíň a v letech 1889-90 rekonstruován; tehdy vznikl nový strop v hlavní lodi. Gotická je snad i ohradní zeď, do níž byla v 18. století vestavěna čtyřboká kostnice. Nedávno byl v kostele objeven snad i původní krov střechy.

Zámek Bludov, okres Šumperk.

Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jejž si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner. Shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět. Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně.