Památník písemnictví na Moravě sídlí v prostorách benediktinského kláštera v Rajhradu. Otevřen byl v roce 2005. V památníku lze navštívit stálou expozici, která ukazuje nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století. K vidění jsou dále občasné výstavy a lze si prohlídnout interiér restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Fond knihovny obsahuje celkem 65000 svazků. Badatelům byla zpřístupněna historická knihovna, Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad a Knihovna Muzea Brněnska, které spravuje Památník písemnictví na Moravě.Památník písemnictví na Moravě patří pod Muzeum Brněnska, které dále spravuje muzeum ve Šlapanicích, Mohylu míru, Podhorácké muzeum v Předklášteří a muzeum v Ivančicích. Stálá expozice Historické klášterní prostory, kostel, křížová chodba Expozice "Písemnictví na Moravě" klášterní knihovna

Ještěd je 1012 m vysoká hora na severu Česka, ležící jižně od Liberce. Je součástí ještědského hřbetu a byla odedávna považována za jednu z hlavních dominant severních Čech a za symbol města, rozprostírajícího se pod ním. Jsou zde unikátní terasy, osamělé skály či skalní hradby. Pro místní obyvatele byl vždy něčím zvláštním a mýtickým. Podle kronikáře Johanna Cazla Rohna byl prý v roce 1737 poprvé na vrcholovém skalisku vztyčen kříž, první z řady křížů na Ještědu. Byl kamenný a odolával větrům i bouřím až do roku 1812. Po jeho vzoru byly na vrcholu Ještědu stavěny další kříže, které však již byly dřevěné. Nepominutelnou památkou je Rohanský pamětní kámen obeliskového tvaru, který byl vztyčen na počest návštěvy knížete Rohana v roce 1828. Počátky zájmu o Ještěd lze najít již v polovině 19. století,, kdy se začal stávat častým cílem turistů, které lákal zejména výhled do okolí, kdy za dobrého počasí je vidět i Praha. Turisté se na vrcholu krom krásného výhledu chtěly i občerstvit a tak už v roce 1844 manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, o letních nedělích zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. Jejich prodejní místo bylo v průběhu let vylepšováno. V padesátých letech zde tedy stála dřevěná bouda a v roce 1868 také první kamenný dům, kde kromě občerstvení nabízeli manželé Haslerovi návštěvníkům i nocleh. Budova byla pojmenována po knížeti Rohanovi. Počet turistů na vrcholu stále rostl, proto byla pro jejich potřeby v roce 1876 vystavěna první pětimetrová dřevěná rozhledna. Roku 1889 musela být kvůli nebezpečí zřícení odstraněna a její místo zaujala šestiboká, ale opět jen dřevěná, rozhledna. Jak se dalo čekat, roku 1902 byla uzavřena a rok nato kvůli špatnému stavu stržena. Na přelomu století zařízení na vrcholu již svou kapacitou nevyhovovala služeb. Horský spolek projekt i realizaci libereckému staviteli Schäferovi, který stavbu provedl za pouhých 6 měsíců od položení základního kamene. Slavnostní otevření nové dominanty Ještědu se konalo 13. ledna 1907. Budova s 23 metry vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna, byla velkolepým kamenným hotelem. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, v zimě roku 1963. kdy kvůli neopatrnému rozhmrazování hotel lehl popelem. Roku 1966 začala stavba současné dominanty Ještědu a vlastně celého kraje - televizního vysílače s hotelem. Dokončena byla roku 1973. Projekt věže v technicistním architektonickém stylu, navrhli architekt Karel Hubáček a statik Zdeněk Patrman. Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala věž brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Její tvar navazuje asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V dolní části vysílače, je umístěn hotel a restaurace, objekt ve tvaru hyperboloidu je vysoký 93 metrů. Nebyl ovšem koncipován jako rozhledna. Rozhlížet se dá jen z terasy pod ním, případně z ubytovacích prostor. Ještěd je turisticky atraktivním místem nejen pro svůj vrchol, ale i pro své svahy. Na Ještěd vedou lanovky i silnice, na svazích je lyžařské středisko.

Klášťov je nejvyšší vrch Vizovických vrchů (753 m.n.m.) nacházející se 6,5 km východně od Vizovic. Vrch je významný hlavně z archeologického hlediska. První hradisko se zde nacházelo už v době haštalské (950-750 př.n.l.), obnoveno patrně za Velkomoravské říše. V letech 2005-2006 zde bylo při arecheologickém výzkumu vyzvednuto ze země přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy. Tento nález nemá ve středoevropském regionu obdoby. Klášťov byl také kultovním místem, kam přinášeli lidé oběti a dary slovanskému bohu bouře a ohně. Vrchol hory je obehnán oválným kamenným valem, dobře patrným téměř po celé délce. Na vrcholu se dnes nachází menší skalní blok (říká se mu Čertův kámen) se skalní mísou a železným křížem. Kolem vrchu vede naučná stezka mapující hlavně hradiště a archeologický výzkum na vrchu Klášťov. Při přístupové cestě krátce před příchodem na vrch je drobný výhled směrem k Lidečku. Z určité části naučné stezky na jižním okraji vrcholu pak výhled na památník Ploština a dál směrem na Bílé Karpaty. Kruhový výhled je vzhledem k poměrně hustému porostu nemožný. Na vrchol vede značená odbočka z hřebenové cesty Vizovických vrchů, nejblíže to pak je na Klášťov z Bratřejova po turisticky značené cestě. Parkování je možné na konci Bratřejova kde je menší odstavná plocha.

Kostel byl založen při hradbách po polovině 13. Století. V roce 1335 byla vystavěna věž jako součást městského opevnění. V roce 1664 se začala hloubit krypta pod kostelem, na počátku 18. století prošel velkými úpravami. Byly zvětšeny boční kaple sv. Anny a sv. Josefa, rozšířeny boční lodě a nad nimi zbudovány galerie, loď zastřešena cihelnou valenou klenbou. V roce 1905 prodělal pak další úpravy, dřevěná okna byla nahrazena většími kovovými s barevnými skly, v bočních kaplích proraženy světlíky a kopule završeny lucernami, zavedena byla elektřina ad. Věž při kostele stála původně samostatně, součástí kostela se stala až při stavebních úpravách v roce 1716. Věž je 75 m vysoká a ochoz se nachází ve výšce 35 m. věž prošla několika opravami a úpravami. Nejvíce utrpěla při požáru v první polovině 19. století, kdy se zřítila část nad ochozem.