Cihelná nebo také Nová, či Chotkova brána, je součástí vyšehradského opevnění. Umožňoval přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek podle projektu J. Weisse v letech 1841 – 1842. Brána umožňuje také vstup do kasemat vybudovaných v hradbách.Poslední stavbou kterou projdeme při prohlídce Vyšehradem je severní brána zvaná „Cihelná“ je nejmladší dochovanou z vyšehradských bran. Je z roku 1841 a vznikla podle návrhu Jiřího Weisse na popud pražského místodržitele Karla Chotka a náleží k nejpěknějším empírovým stavbám v Praze. Středověkou předchůdkyní Cihelné brány bývala ve středověku Jeruzalémská brána, stojící pravděpodobně vlevo ( při pohledu z pevnosti ) od brány stávající. Z Cihelné brány je také vchod a začátek prohlídky vyšehradských kasemat jejichž prohlídka se vřele doporučuje.

Deska je umístěna v botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji. Připomíná zasazení sakury při příležitosti obnovení diplomatických styků mezi Českou republikou a Japonskem v srpnu roku 1977. Tyto styky byly přerušeny po II. světové válce na čtyřicet let.

Mohutný hrad Šternberk je dominantou stejnojmenného města, ležícího na okraji Nízkého Jeseníku v Olomouckém kraji. Historie hradu První zmínka o hradu, který založil Zdeslav ze Šternberka, je z roku 1269. Původně to byl gotický hrad s válcovou věží, kolem kterého se vyvíjelo město. O rozšíření hradu se přičinil především Albert II. ze Šternberka, významný diplomat a rádce Karla IV., a také biskup Litomyšlský a arcibiskup Magdeburský. Vybudoval mimo jiné hradby a kapli. Šternberkové vlastnili hrad do roku 1409, potom jej získali i s celým panstvím páni z Kravař. Během své existence byl hrad mnohokrát poškozen, a to hlavně za období husitských válek a také za velkého požáru v roce 1538. Opraven byl v renesančním slohu, již novými majiteli, pány Berky z Dubé a Lipé. V době předbělohorské se dostalo panství do rukou Münsterberků a zůstalo v nich i po roce 1620. Následná válka hrad velmi poničila a také přinesla další změnu ve vlastnictví. Novými majiteli se stali Lichtenštejnové. Ti nejdříve provedli drobné barokní úpravy a po prusko-rakouských válkách v druhé polovině 19. století přestavěl Jan II. z Lichtenštejna Šternberk v duchu romantického historismu do dnešní podoby. K hradu byl v té době připojen také menší park. Podoba hradu Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, je zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce. Hlavně Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí je unikátní muzeum hodin. Tipy na výlet Ve Šternberku najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo ve Šternberku.

Stavba mauzolea postavená v řecko-antickém stylu se nachází na turisticky značené cestě kousek od Levína na vrchu Hrádec. Mauzoleum bylo postaveno v roce 1881 podle projektu stavitele Zettela pro rodinu Josefa Schrolla. Kdysi se zde patrně nacházelo hradiště. Objekt je veřejnosti nepřístupný.