Dochovaná vodní tvrz Jeseník se nachází v centru stejnojmenného města a nabízí zájemcům o historii a přírodu expozice Vlastivědného muzea Jesenicka. Tvrz je tedy přístupná v otevíracích hodinách. Historie tvrzi Vodní tvrz Jeseník byla od svého založení ve druhé polovině 13. století až do roku 1945 majetkem vratislavských biskupů (později arcibiskupů). Původní dřevěnou tvrz pak na přelomu 13. a 14. století nahradila tvrz kamenná. Na tvrzi sídlili purkrabí ve službách biskupů, později byla udělována jako léno věrným biskupským služebníkům. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1374. Významnou přestavbu tvrze zahájili kolem roku 1420 její zástavní majitelé Mušínové. V první polovině 16. století Jeseníku „vládli“ Fuggerové z Augsburku, významná podnikatelská rodina, která v okolí Jeseníku podporovala těžbu rud. Proto roku 1506 udělil vratislavský biskup Jan Thurzo Jeseníku práva svobodného horního města. V roce 1641 táhlo okolo tvrze švédské vojsko, naštěstí ji nedobývalo. I přes několik přestaveb význam tvrze jako pevnosti upadal, roku 1727 byla poškozena požárem a po něm byla přestavěna na pohodlnou rezidenci. V roce 1741 obsadil město i tvrz baron František Trenk se svým vojskem. V první polovině 19. století tvrz již sloužila jen jako správní budova panství se dvěma služebními byty. Již roce 1935 byly v tvrzi uvolněny dvě místnosti pro výstavní účely jesenického městského muzea, v roce 1946 pak muzeum dostalo tvrz do užívání celou. V 70. letech 20. století byla tvrz rekonstruována. Podoba tvrzi Původní dřevěná tvrz byla tvaru čtverhranné věže, stejně jako její kamenná následovnice o přibližně 50 let později. Vchod do věže byl ze severní strany a její obranu zajišťoval vodní příkop napájený vodou z Bělé. Mušínové kolem roku 1420 nechali kamennou věž zbourat a na jejím místě postavit novou jednopatrovou budovu (dnešní jižní křídlo), taktéž upravili vodní příkop. Vnitřní prostor osvětlovaly z vnější strany pouze střílny, z nádvorní strany malá okna. Vchod byl umístěn na jižní straně budovy, ještě v 15. století byl pak přemístěn na stranu severní. Patrně v té době byla postavena i věž a padacím mostem. Vedle tvrze se pak nacházel hospodářský dvůr, který byl zbořen počátkem 19. století. V 17. století byla přistavěna východní a západní křídla a před věž byla předsazena menší branská věž. Po požáru v roce 1727 získala tvrz svou dnešní podobu. Budovy byly zvýšeny o patro, byla proražena okna ve vnější fasádě a odbourána dvě patra vyhořelé věže. Tipy na výlet Prohlédnout si můžete Priessnitzovy lázně Jeseník a Muzeum Vincenze Priessnitze, rozhlednu Zlatý Chlum. Vydat se můžete i na Křížový vrch, Studniční vrch, Čertovy kameny, Chlapecké kameny nebo Medvědí kámen. V nedalekých Zlatých Horách a jejich okolí najdete Městské muzeum, kostel Panny Marie, rozhlednu Biskupská kupa, zříceninu hradu Edelštejn, zříceninu hradu Leuchtenštejn, zříceninu hradu Koberštejn, hornický skanzen - Zlatorudné mlýny, Údolí ztracených štol, zříceninu kaple sv. Anny nebo poutní kostel Panny Marie Pomocné. Ubytovat se můžete v Jeseníku. M.K.

Děkanský kostel sv. Mikuláše se nachází v ulici Jiráskova severním směrem od centrálního náměstí. Poprvé se kostel připomíná roku 1357. Jeho mohutná věž vysoká 25 m plnila jistě i obrannou funkci, jelikož město nemělo souvislé kamenné hradby. Současnou podobu dostal kostel po požáru (kdy až na věž shořel) v období baroka. Naproti hlavnímu vchodu stával malý oltář s obrazem Neposkvrněného početí, který byl pořízen turnovskými brusiči drahokamů. Dnes ho najdeme v turnovském muzeu. Starší dějiny kostela připomínají renesanční náhrobky čtyř členů rodiny Vartemberků, osazené dnes pod kruchtou.

Kuní hora, okres České Budějovice.

tobusová zastávka Újezd nad Lesy.