Ze železniční stanice Březnice vede na zříceninu tvrze Hrochův hrádek značení pro cyklisty. Cesta vede na východ přes osady Bor a Dobrá Voda. Volně přístupná tvrz se nachází v blízkosti železniční trati na vyvýšenině za železničním mostem. Tvrz a její majitelé O době založení tvrze panuje v literatuře rozkol. Nejpravděpodobnějším se jeví konec 14. století. První zmínka o tvrzi je až z roku 1475, kdy ji jako „Hrádek svůj pustý“ prodává Václav ze Švamberka. Ještě koncem 15. století ji Bohuslav z Němčic prodal Joštovi z Pruku. V roce 1543 tvrz s poplužním dvorem opět změnila majitele, prodávajícím byl Zdeslav Ojíř z Očedělic. V roce 1574 se o Hrochově hrádku píše opět jako o pustém. Železniční trať narušila tvrziště roku 1875. Podoba tvrzi Hrochův hrádek je věžovitá tvrz, do dnešních dnů dochovaná z poloviny do výše 2. patra. Věž měla původně nejméně čtyři podlaží. Přízemí a první patro bylo děleno příčkou na dvě místnosti, ve druhém patře se nacházel prevet a okno bylo opatřeno sedátky. Třetí patro bylo pro změnu vybaveno krbem (z něj se dodnes dochovala konzole). V okolí můžete dále navštívit kapli v Dobré Vodě u Březnice, Galerii Ludvíka Kuby a Městské muzeum Březnice, zámek Březnice nebo třeba židovský hřbitov Březnice. Pokud byste hledali v okolí příjemné ubytování, naleznete ho například v nedaleké Březnici. M.K.

Kostel Panny Marie - Dobrá Voda u Nových Hradů

Tachov je okresní město v Plzeňském kraji. Leží 59 km západně od Plzně. Město leží na řece Mži, v Tachovské brázdě. Má asi 13.000 obyvatel. Tachov patří mezi nejstarší sídla západních Čech. Poprvé je zmíněn r. 1115, kdy kníže Vladislav I. daroval vesnici kladrubskému klášteru. Asi v letech 1126-31 zde kníže Soběslav I. nedaleko vesnice při obchodní cestě do Falce vybudoval strážní hrad. Velký rozmach město zaznamenalo za vlády Přemysla Otakara II., který v Tachově postavil nový, již kamenný hrad s mohutnou válcovou věží.  A v podhradí nechal kolem roku 1285 založit nové královské město Tachov, které nechal obehnat hradbami. Za Lucemburků získalo město své pozoruhodné opevnění, které se z velké části dochovalo dodnes a patří mezi nejzachovalejší středověké hradby na našem území. Jejich délka je 700m. Tachov se stal centrem pro široké okolí. Do historii se zapsal Tachov  významně v roce 1427 kdy zde husité porazili další z křižáckých výprav, které proti nim byly vypraveny. V 17. století se město postavilo na stranu protihabsburského povstání a po bitvě na Bílé hoře bylo tvrdě potrestáno. Tachov se tímto stal pouhým poddanským městem s omezenými právy, navíc mu byly zabaveny statky, které městu patřily. Proběhla násilná rekatolizace a také do města přišla řada Němců. V 18. století kdy město patřilo Windischgrätzům, zažilo další vzestup. Vzkvétalo a spadalo pod něj téměř 50 vesnic. Po Druhé světové válce se proměnilo složení obyvatelstva. Obyvatelé německého původu byli nuceni město opustit, Tachov byl téměř vylidněn a po dosídlení lidmi z vnitrozemí se stal městem s ryze českým obyvatelstvem. Tachov svým návštěvníkům nabízí k vidění hodně památek. Dominantou celého města je kostel Nanebevzetí panny Marie, který byl původně vystavěn v raně gotickém stylu, v polovině 14. stol. rozšířen taktéž v gotickém slohu. Vnitřní zařízení kostela pochází z roku 1670. Důležitou památkou je také Tachovský zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu v 17. století. V roce 1770 zámek vyhořel, v roce 1784 byl obnoven v klasicistním stylu. Dalšími lákadly k návštěvě jsou barokní Husmannův mlýn a františkánský klášter (dnes muzeum Českého lesa) s kostelem sv.Máří Magdaleny. Za původně nejstarší stavbu města je považován kostelík sv.Václava. Bez návštěvy by neměla zůstat monumentální Windischgrätzova jízdárna ve Světcích. Na okraji města jsou dva pozoruhodné památníky - mohyla obětem pochodu smrti z r.1945 který procházel územím Tachovska a památník husitské bitvy u Tachova r.1427. V centru je ještě památník Díkůvzdání americké armádě za osvobození r.1945.Malebně položené městečko nabízí návštěvníkům také řadu míst ke krásným procházkám, např. Aglainým údolím podél řeky Mže a řadu dalších turistických tras pro pěší i na kole.

Zajímavý skalní útvar Jarcová kula (lidově zvaný také Jarčovská gula) se nachází nedaleko obce Jarcová při Valašském Meziříčí. Útvar tvoří asi 8 m vysoká pískovcová věžička, válcovitého tvaru. Podle pověsti vznikla, když ji zde upustil čert co chtěl obrátit tok potoka Senice v Lidečku. Z geomorfologického hlediska, ale útvar vznikl jako většina takových intenzivním mrazovým zvětráváním okolní části. To co odolalo dnes právě předabuje zmíněný skalní útvar. Místo je využíváno horolezci a vede sem turisticky značená cesta.