Dům čp. 17 na Masarykově náměstí byl postaven v 16. století nákladem Janem Broumem z Chomutovic a posléze pak ještě Janem Kržem z Plotišť. Na konci 20. let 20. století byla obnovena jeho sgrafitová fasáda. V domě v minulosti sídlil i královský purkrabí. V průjezdu domu jsou vidět erby obou stavebníků a jejich manželek. Nachází se zde galerie a expozice muzea strašidel.

Benešov je okresní město ve Středočeském kraji. Leží v mírné pahorkatině přibližně 40 km jihovýchodně od Prahy. Díky atraktivní poloze v krajině mezi řekou Sázavou a Vltavou je Benešov a jeho okolí turisticky vyhledávanou lokalitou. Svoji zásluhu na tom má i okolí, kde lze navštívit celou řadu památek, nejznámější z nich je zámek Konopiště. Město Benešov je kulturním centrem okresu a žije v něm více jak 16 000 obyvatel.Historie města Benešova začala v 11.století  kdy na vyvýšenině nazývané Karlov byl založen panský dvorec a kolem něj osada s kostelíkem. V průběhu let se osada změnila v tržní místo, které stávalo v místech dnešního Masarykova náměstí. Počátkem 13.století byl na Karlově vybudován minoritský klášter a majitelem panství se stal pražský biskup Tobiáš z Benešova, který si záhy vybudoval nové sídlo – Konopiště. Osada se rozrůstala, byl v ní založen špitál, obdržela tržní právo a stala se městysem. Po vymření Benešovců se roku 1327 stali majiteli panství spolu s Konopištěm Šternberkové, z jejichž rodového erbu vznikl znak města Benešov (zlatá osmicípá hvězda ne modrém poli). Za husitských válek táhl přes Benešov na prahu Jan Žižka a vypálil minoritský klášter. V druhé polovině 15. století se v Benešově konaly zemské sněmy. Velkou ranou pro město byla třicetiletá válka a zvláště obsazení švédským vojskem v roce 1648, vydrancované město bylo na mnoho let v útlumu. Nejvýznamnější úsek Benešovských dějin se váže k období, kdy se vrchností stali na sklonku 17.století šlechtické rody Přehořovských a Vrtbů. V této době vznikla barokní piaristická kolej, která byla významným střediskem vzdělávání a kultury celého kraje.  V průběhu 19.století se Benešovu i nadále dařilo. Vykoupil se z poddanství roku 1802 a jakožto ryze české město se stal místem vlasteneckých aktivit. Od roku 1871 prochází městem železnice Praha - České Budějovice. Ke konci 19.století, koupil konopišťské panství František Ferdinand Rakouský - d´Este, a přeměnil je na sídlo hodné následníka habsburského trůnu.     Významnými památkami Benešova jsou zřícenina minoritského kláštera, která byla ještě po zničení husity obnovena, ale švédská epizoda během třicetileté války znamenala pro klášter definitivní konec. Na Karlově dosud stojí gotický kostel sv. Mikuláše, vystavěný ve 13.století, další sakrální památkou je barokní kostel sv. Anny. Turisté by neměli opomenout návštěvu secesní budovy muzea a dva židovské hřbitovy. Dnešní Benešov je městem s bohatým zázemím pro rekreaci, s mnoha atraktivními cíli a rozmanitou krajinou v okolí, což zaručuje příjemné turistické zážitky. Nejnavštěvovanější památkou okolí je samozřejmě zámek Konopiště, ale za vidění stojí i hora Blaník, památník Josefa Lady, hrad Zbořený Kostelec a zámek Jemniště.

Pítko v Seminářské zahradě na Petříně.

Zlín je statutární město a centrum Zlínského kraje. Rozkládá se mezi zlínskou vrchovinou a Hostýnskými vrchy po obou stranách říčky Dřevníce a je s více než 80 tisíci obyvateli průmyslově-kulturním centrem regionu. Díky svému pozdějšímu rozvoji a výstavbě, harmonicky vsazené do krásného přírodního prostředí, zůstává ojedinělým příkladem architektury a urbanismu 20. století.První písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem okolního valašského osídlení. Město bylo sídlem majitelů panství a poklidně se rozvíjelo. Ač do konce 19.století se Zlín nelišil od okolních valašských vesniček. Zlom přišel a ž z průmyslovou revolucí. Důležitý byl především rok 1894, kdy sourozenci Baťovi založili svoji slavnou obuvnickou firmu. Rychlý rozvoj firmy přinesl potřebu dalších pracovníků a proto byly stavěny nové domy.. V této době byla dostavěna železnice spojující Otrokovice se Zlínem a Vizovicemi. Vyrostly ještě strojírny a gumárny a řada dalších průmyslových odvětvích. Do města se přistěhovalo hodně obyvatel, především z chudého Valašska ale i ze Slovácka a Hané, na jejichž rozhraní se Zlín nachází. V Letech 1910–1938 se počet obyvatel zvýšil na desetinásobek z 3600 na 38 000. Tomáš Baťa se stal i starostou obce a výrazně se zasloužil o přeměnu Zlína v moderní městské centrum s vynikající architekturou a životním tempem. Svoje postavení si msto udrželo i po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932. Druhá světová válka a následný poválečný komunistický převrat znamenaly konec působení podnikatelské rodiny ve Zlíně. Továrny byly zestátněny a dále působily pod novým názvem Svit. Město samotné bylo přejmenováno na Gottwaldov a udrželo si statut regionálního kulturního i průmyslového centra. V roce 1989 si občané odhlasovali návrat k původnímu názvu města – Zlín. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva hlavní faktory, které podpořily prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit dnes daleko převyšujících republikový průměr.V roce 2000 byla založena Univerzita Tomáše Bati a město se stalo i centrem vzdělanosti v regionu.Svojí typickou architekturou se Zlín stal městskou památkovou zónou moderní architektury. ,Návštěvníci mohou obdivovat radnici, Zlínský mrakodrap, vysoký 77,5 m a bývalé sídlo firmy Baťa, Trantírkův dům či Vili Tomáše Bati. Z historických objektů a expozic lze navštívit zámek, empírová a klasicistní stavba stojí v centru města uprostřed menšího parku. Čtyřkřídlá patrová budova s vnitřním nádvořím. se nachází uprostřed sadu Svobody ve Zlíně. V současnosti zde sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy. Dále je ve Zlíně k vidění původně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba v centru města a Muzeum obuvi.V blízkosti je celá řada dalších lákadel. Zajímavý výlet poskytne zámek Lešná se zoologickou zahradou. Milovníkům pravé slivovice by neměla uniknou návštěva nedaleké Vizovice, kde se každoročně pořádá Trnkobraní. Každoročním svátkem každého filmového fanouška je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, pořádaný ve zlínských ateliérech.