Nádherná barokní stavba vznikla v letech 1709-1716. Ve druhé polovině 18. století byla zvýšena o další patro. Po roce 1897 získala střecha mansardovou podobu s ornamentální břidlicí. Od roku 1963 zde sídlila galerie, v roce 1994 byl objekt znovu vysvěcen. V letech 1991-1993 prošel celkovou rekonstrukcí. Objekt tvoří čtyři dvoupatrová křídla vytvářející nádvoří do kterého se otvírá arkádová chodba. V severozápadním rohu objektu se nachází velmi cenná kaple sv. Karla Boromejského, který zdobí nástropní freska apoteózy sv. Karla Boromejského a po stranách malby sv. Petra a Pavla. Kamenný vchodový portál je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Skromné zříceniny hradu Křídlo se nacházejí na jednom z výběžků vrchu Barvínek, přibližně v polovině cesty mezi Rusavou a Chomýží. Přes volně přístupný hradní areál vede mezi zmíněnými obcemi turistické značení. Křídlo bylo založeno okolo poloviny 14. století Vlkem z Dobrotic, popřípadě jeho otcem Závišem. První písemná zmínka o něm se váže k roku 1365, kdy jej Vlk prodává Vilémovi z Kunštátu. Kunštátové se ve zdejším kraji snažili vybudovat své dominium, v čemž jim ovšem brzy zabránil moravský markrabě Jan Jindřich. Toho využil Ctibor z Cimburka a Tovačova a hrad získal do svého držení. Oba rody poté o zdejší kraj vedly soudní spory. Archeologický průzkum pod vedením Jiřího Kohoutka zjistil, že se na hradě po polovině 15. století razily načerno falešné mince. Jako organizátorka tohoto nelegálního jednání byla označena Machna z Krčmaně, vdova po Herbortovi z Bořitova, který zde seděl od roku 1437. Hrad zpustl někdy v letech 1475–1481. Hradní jádro zaujímá vrchol o přibližných rozměrech 35 x 15 metrů. Soudě dle reliktů zdiva se zde kdysi nacházely dva paláce s malým mezidvorkem. Na jihozápadní straně byla ještě malá obezděná terasa a z boku dvorku přihrádek, jímž se do jádra přicházelo. Předhradí, na které hradní jádro navazovalo v jihozápadním rohu, bylo téměř pravidelného obdélného půdorysu. Hradba, silná až 2 metry, navazovala na věžovitou bránu, k níž se příchozí dostal po padacím mostě. Dále v hradbě byla začleněna malá bašta a okrouhlá věž, pravděpodobně studniční. O zásoby vody se též starala cisterna uprostřed plochy předhradí. Dnes jsou zde k vidění základy brány, okrouhlé věže a střepy hradby a staveb hradního jádra. M.K.

Kostel sv. Rocha ve strahovském areálu nechal jako projev díku za ukončení morové epidemie postavit v letech 1602 – 1612 císař Rudolf II. Kostel má půdorys ve tvaru kříže. Obsahuje prvky gotiky a renesance. V roce 1874 byl zrušen a znovu obnoven byl v roce 1882.

Farní kostel sv. Michaela archanděla se poprvé připomíná roku 1350. Tehdy to byl ještě dřevěný gotický kostel krytý šindelem. Do kostela se vcházelo z boku nynější věží, neboť kostel byl presbyteriem obrácen k jihu. Po stržení staré stavby byl v letech 1768-1773 k původní věži přistavěn nový barokní kostel. Náklady činily 8.707 zlatých, přičemž značnou část věnoval hrabě Filip Kinský. Kostelní věž původně vyšší, byla roku 1844 snížena, neboť panovaly obavy, že by nemusela vydržet nápor větru. Zvony zdejšího kostela byly v obou světových válkách rekvírovány pro válečný průmysl, na věži zbyl jen zvon z roku 1529. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Michaela archanděla od Jana Umlaufa z Kyšperka (dnes Letohrad), vysvěcený 11.6.1876. Další památkou je renesanční křtitelnice ze 16. století. Varhany byly instalovány 15.5.1801 varhanářem Karlem Horákem z Kutné Hory.