Zhruba 1,5 km jihozápadně od obce Osek se nachází jedno z nejznámnějších a nejnavštěvovanějších malých skalních měst Krušných hor. Jde o romantický labyrint s vyhlídkovým vrchem (421 m.n.m.), vystupujícími skalními výchozy. Zdejší místo vzniklo jako náplavový kužel již neexistujícího vodního toku, tvořené křemitým hrubozrnným pískovcem až slepencem. Křemence se tu ukládaly na dně kdysi třetihorního jezera a tak se v některých skalách dochovaly otisky sladkovodních mlžů a rostlin. V minulosti tu probíhala težba kvalitního kamene pro stavební účely. Ze zdejšího velmi tvrdého křemence se vyráběla mlýnská kola, obrubníky a schodiště. Dnes je Selesiova výšina vyhledávána hlavně za účelem turistiky. Už v 19. století zde totiž opat oseckého kláštera Selesius Krügner nechal na 20 m vysokém skalním bloku zřídit v letech 1834-43 vyhlídkovou plošinu. Později byl vybudován i dřevěný pavilon, který však časem zmizel beze stopy, stejně tak výhled dnes kryjí vzrostlé stromy.

První zmínky o Zbraslavi pocházejí z roku 1115. Ve 13. století byla Zbraslav majetkem krále. Přemysl Otakar II. zde nechal postavit lovecký letohrádek a klášter cisteriánů. Ten byl v době třicetileté války zničen. Znovu byl postven až v 18. století. Na vrchu Hevlíně se již v 10. a 11. století nacházelo hradiště. Nad osadou Závist na prvém břehu Vltavy, která patří ke Zbraslavi, byly objeveny pozůstatky keltského opida. K rozvoji Zbraslavi došlo ve druhé polovině 20. století. K Praze byla Zbraslav připojena v roce 1974.

Vodní nádrž Fryšták se nachází jižně pod obcí, při silnici č. 490. Nádrž byla vystavěna v roce 1939. Hráz je sypaná z jílovitých hlín, dlouhá 198 m a vysoká 13 m.

Areál v Sedlci je bývalý cisterciácký klášter. Jeho počátek sáhá do poloviny 12. století, kdy se velmož Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter. Při výběru řádu mu radil olomoucký biskup Jindřich Zdík. Klášter v Sedlci se tak stal prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Mateřským konventem mu byl klášter v bavorském Waldassenu. Několik prvních desetiletí jeho existence bylo složité. Vše se změnilo roku 1282, tehdy byl zvolen opatem Heidenreich, s jehož jménem je spojen vzestup a zlatý věk kláštera. Nutno podotknout, že opat využil skutečnosti, že v blízkosti kláštera bylo objeveno jedno z největších evropských ložisek stříbra. Díky tomu se ze Sedlce stal nejbohatší klášter v zemi a neobyčejně stoupla jeho politická prestiž. Heidenreich se stal významným diplomatem, rádcem Václava II. a také panovníkovi půjčoval nemalé finanční obnosy. Ale jejich nesplácení, vysoké daně a velká rozmařilost znamenaly postupný úpadek kláštera. Vrcholem jeho agónie byl rok 1421, tehdy jej husité vypálili a pobořili a opatství zůstalo na několik desítek let neobsazeno. Pokusy o jeho obnovu v 16.století zhatila třicetiletá válka a také všeobecný úpadek klášterního života. Svoji druhou životní kapitolu započal Sedlec na konci 17. století za opata Jindřicha Snopka. Ten k obnově kláštera povolal významného barokního stavitele J.B. Santiniho. Klášter byl přestavěn ve stylu barokní gotiky a vznikla nejvýznamnější stavba celého komplexu – monumentální klášterní kostel Panny Marie. Stavební činnost a na ní navazující umělecká výzdoba ovšem klášter finančně velmi vyčerpala. V letech 1764 – 83 bylo sedlecké opatství řízeno nejdříve z kláštera v Oseku, později ze Zlaté Koruny. V rámci reforem Josefa II. byl zadlužený konvent 24.října roku 1783 zrušen. Objekt byl nejdříve používán jako sklad mouky pro armádu, ale již v roce 1806 po novém vysvěcení sloužil alespoň jako farní kostel. Roku 1812 zde byla zřízena tabáková továrna. Další osudy jsou spjaty s knížetem Karlem Schwarzenberkem, který klášterní panství roku 1819 zakoupil. Právě on nechal hřbitovní kostel Všech svatých vyzdobit do dnešní podoby za použití kosterních pozůstatků více než 30 tis. obětí moru. Kostnice je tak dnes nejpopulárnější částí kláštera. V současnosti je ústřední stavbou velkého klášterní areálu kostel Nanebevzetí panny Marie. Na východní straně je velký konvent. Dále je k vidění torzo kostela Sv. Filipa a Jakuba a na severu hřbitov s kaplí, kostnicí a sousoším sv. Jana.