Zřícenina hradu Fürstenwalde Zámeckém vrchu, okres Bruntál

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.

Původní barokní kostel nechal postavit v roce 1680 francouzský šlechtic Jan Ludvík Radult de Souches a to na místě malé dřevěné kapličky. V roce 1701 převzali nad kostelem správu premonstráti z kláštera v Louce u Znojma. Tato správa zanikla při zrušení kláštera za císaře Josefa II. V roce 1885 pak vznikla samostatná farnost. Poutní místo pak začalo žít svým životem. O pět let později vznikla na zalesněném vrcholu za kostelem křížová cesta (dříve dřevěné zastavení později nahradily zděné). Velký rozkvět pro poutní místo znamenalo osmileté působení prof. Josefa Parmy po druhé světové válce. Za jeho dobu vzniklo úžasné dílo: byla opravena křížová cesta, vybudována lurdská jeskyně a založení Mariánské cesty pomocí 12 obrazů Mariánských poutních míst. V letech 1949-1953 proběhla dostavba kostela. Nejprve přistavěna nová loď a posléze i věž. Do nové průčelí byl vsazen raně barokní portál s rodovými znaky Souchesů a Ugartů, do niky nad portálem pak moderní skupultura Krista. V roce 1953 musí prof. Parma odejít. Za éry komunistického režimu není žádoucí rozvoj poutních míst, přesto sem však poutníci i v této době přicházejí. Po pádu režimu začíná nová epocha tohoto místa. V současné době je kostel v dobrém stavu a opravený. Za ním se pak nachází i dnes krásně upravené místo s lurdskou jeskyní a léčivým pramenem. Na zalesněném vršku pak křížová cesta zakončená kalvárií v podobě tří křížů a nedalekým Božím hrobem. Mezi jeskyní a křížovou cestou pak ještě najdeme Mariánskou cestu, kterou dnes zdobí již 50 obrazů Mariánských poutních míst z Česka, Slovenska a Rakouska.

Chrudim je okresní město v Pardubickém kraji. Ve městě žije kolem 24 tis. obyvatel. Bývalé královské město věnné, známé rovněž jako "Athény východních Čech" leží na řece Chrudimce na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny. Město se pyšní krásnou městskou památkovou zónou.    Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. V letech 995 až 1055 vzniká první přemyslovské hradiště. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město.  Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. Hospodářský úpadek byl i odrazem jezuitského tmářství, ze kterého se město vymanilo až na rozhraní 18. a 19. století, kdy vzniká Wiesnerova strojírenská továrna a v roce 1876 Popperova továrna na obuv.     Mezi nejznámější památky Chrudimi patří Wiesnerův dům, komplex muzejních budov (1898-1901), bývalý koželužský mlýn, rodný dům Josefa Ressla, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, kapucínský klášter se zahradou, bašta Prachárna, kostel sv. Michaela, romantické náměstíčko U Vodárny, Mydlářovský dům (1573-1577) s Muzeem loutkářských kultur, Myší díra a kostel sv. Kateřiny či Kotěrova vila. Dochovaly se také zbytky opevnění z roku 1349.     Chrudim nabízí rozličné kulturní aktivity kterým vévodí Loutkářská Chrudim- unikátní mezinárodní festival loutkářských souborů.