Jedna z našich nejmladších rozhleden stojí u obce Kadlín na Mělnicku. Její slavnostní otevření proběhlo u příležitosti 660 let od první zmínky o Kadlíně dne 9. září 2006. Rozhledna se stala součástí Naučné stezky „Sedm kadlínských zastavení“, které mají připomínat historii obce a také způsob a život našich předků.  Společně s rozhlednou tak bylo otevřené muzeum, expozice vesnického kováře, motyček, polních plodin a staré selské techniky.Rozhledna byla vystavěna z iniciativy místního kronikáře Vlastimila Čecha a pro její umístění byla vybrána vyvýšenina Hradišť (314 m). Jistě pozoruhodné a na historii bohaté místo. Historie osídlení se počíná již v mladší době kamenné, později zde žili Keltové, pohané zde měli své božiště, za Karla IV. byl Hradišť opevněn proti loupeživým rytířům. Do roku 1900 tu probíhala těžba čediče, v roce 1911 byl na Hradišti postaven vodojem a za druhé světové války zde Němci zbudovali triangulační bod. A dnes zde tedy stojí rozhledna.Její stavba probíhající 2 měsíce, od července do září 2006, byla doprovázena akcí "Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do Kadlína". Lidé tak mohli přinést svůj kámen, který se stal součástí podezdívky. Ta obsahuje téměř 200 kamenů, které sem turisté v průběhu parného léta 2006 nanosili. Základní kameny jsou očíslovány a seznam dárců je uveden na informační tabuli u rozhledny. Rozhledna má tedy kamennou základnu se vstupem a nad ní je dřevěná věž pláštěná šupinovým bedněním. Celá stavba, jež stála 600 tis. Kč, je vysoká 19 metrů. Při zdolání 56 schodů a štěstí na krásné počasí, lze spatřit z vyhlídkové plošiny Říp, Vrátenskou horu s rozhlednou Bezděz, Ještěd, Chlum i vrcholky Krkonoš.

Bývalý benediktinský ženský klášter svatého Jiří s přilehlou bazilikou sv. Jiří je nejstarším českým klášterem a je situován ve východní části komplexu Pražského hradu při Katedrále sv. Víta. Byl založen r. 973 knížetem Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou, která byla jeho první abatyší. Jeho založení má souvislost se založením pražského biskupství téhož roku.  V roce  1782 byl v rámci josefínských reforem zrušen a užíván částečně jako kněžský domov, v části objektu byla kasárna. V letech 1964 - 75 byl adaptován pro expozice Národní galerie. Ta zde v současnosti vystavuje stálou výstavu -  Expozice umění 19. století v Čechách. Popis expozice Přehlídka českého malířství, sochařství a užitého umění 19. století je koncipována jako názorná přehlídka všech důležitých výtvarných směrů a jejich představitelů. Snahou je prezentovat, že se české umění vyvíjelo a úspěšně vyrovnávalo se všemi hlavními dobovými myšlenkovými a slohovými proudy tak jako v jiných zemích Evropy. Expozice nabízí specifickou kulturní atmosféru Čech, a především Prahy 19. století. Návštěvníkům ji přibližuje skrz obrazy, plastiky, modely a skici k náhrobním plastikám a pomníkům, řadou malířských i sochařských podobizen předních osobností společenského a kulturního života minulého století, ale také ukázkami užitého umění. Expozice v klášteře sv. Jiří, na rozdíl od předcházející ve Veletržním paláci, na svém začátku potvrdí souvislost s českým uměním konce 18. století srovnáním děl N. Grunda s díly F. X. Procházky nebo Ch. Seckla s pracemi L. Kohla, ukončena bude už generací narozenou v rozmezí padesátých a šedesátých let, ukázkami raných prací autorů, např. G. Maxe, B. Knüpfera, E. K. Lišky, M. Pirnera nebo J. Schikanedera, zatímco jejich pozdní díla zase utvoří ve Veletržním paláci názornou předehru k nástupu generace 90. let (A. Slavíček, F. Kaván, J. Preisler, A. Hudeček). Tedy generace, která již řeší nové výtvarné principy a myšlenky a od svých učitelů se vědomě a programově odlišuje. Generace 90. let je pádným a v dějinách výtvarného umění uznávaným předělem mezi tradičním pojetím 19. století a moderních názorů uplatňujících se od 90. let 19. století a začátkem 20. století.

Židovský hřbitov za obcí Kovářov má velikost 2.090 m2. Založen byl v první polovině 19. století. Hřbitov je zaplněn jen z jedné čtvrtiny, na které je umístěno 120 náhrobních kamenů. Židovský hřbitov se nachází severně od obce Kovářov. Z obce je potřeba se vydat směrem na Radvánov. Za rybníkem Prostřední je potřeba se vydat vpravo po cestě směrem do lesíka. Po cca 100 m dojdeme ke hřbitovu.

Je dobře, že kromě vysokých a nákladných stožárů provedených z oceli nebo z betonu vznikají i menší vyhlídkové stavby, jejichž stavebníci se objedou bez miliónových rozpočtů a těžké stavební techniky. Jedním z těchto případů je i tato dřevěná rozhledna nad obcí Modrá. S myšlenkou postavit zde malou vyhlídkovou stavbu přišel podnikavý starosta pan Miroslav Kovařík v roce 1999. Sám nakreslil její plán a během jediného měsíce ji postavili spolu s dalšími občany, místními skauty. Jedná se o jednoduchou konstrukci. Nosnou část tvoří čtyři opracované kmeny, k nimž jsou připevněny dvě vyhlídkové plošiny ve tvaru šestiúhelníku. První se nachází ve výšce 3,3 m, druhá je o 2,5 m výše. Výstup na obě plošiny umožňují obyčejné žebříky. Celá konstrukce měří od paty až ke špičce stříšky 8,3 m. Náklady na její zbudování se pohybovaly kolem 100.000 korun. Svým umístěním se stala součástí naučné stezky Modřansko. V srpnu 2003 byla konstrukce kvůli vylepšení výhledu zvýšena ještě o jedno patro. Když zdoláte tři dřevěné žebříky, spatříte Vizovické vrchy, Zlínskou vrchovinu, Bílé Karpaty, Chřiby, Pálavu či Hostýnské vrchy. Což vzhledem k výšce rozhledny není vůbec špatné. Věž je volně přístupná.