Václavské náměstí - centrum Prahy. Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Historie Václavského náměstí. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

Schwarzenberská hrobka v Třeboni, okres Jindřichův Hradec.

Nová expozice kojetínského muzea má dvě části. Zemědělské nástroje – jedná se o staré exponáty jako např. pluh zvaný "kopčák" na oborování brambor, dřevěné brány s kovovými hroty, okované dřevěné rýče, cep na mlácení obilí, volské jařmo, skříňka zvaná "kótnica" na uložení domácích dokumentů, dále pak nástroje na zpracování lnu - lamka na len, ruční motovidlo, kolovrátek, hachle na česání příze, máslenka, lidové židle, ukázka obrázků na skle a jiné. Historická - městská část obsahuje ukázky ze života kojetínských cechů - vývěsní štíty a kostelní korouhve, cechovní truhlice na důležité dokumenty, ukázky praporů, knihy učňů, tovaryšů a mistrů, cechovní privilegia (výsady). Expozice je doplněna stručnými dějinami města Kojetín.

Starý židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi J.V.Sládka a Zahradní. Původně se pohřbívalo u synagogy, ale tento hřbitov brzo nestačil. Proto byla zakoupena zdejší plocha jižně od centra obce. Pochováno zde bylo také sedm rabínů, z nichž tumba jednoho z nich rabína B.T.Fränkela se tu v kopii nachází i dnes. Hřbitov sloužil k pohřbívání až do roku 1883. Nacházelo se tu odhadem 1500-1800 náhrobků. Pohroma přišla za druhé světové války, kdy byl hřbitov velmi citelně poškozen nacisty. Po válce bylo zhruba 160 dochovaných a 20 poškozených náhrobků složeno na novém židovském hřbitově. Byla zbourána zeď z lomového kamene a celý prostor přeměněn na park s dětským hřištěm. Obrat nastal po roce 1989, na počátku 90. let byl za podpory asociace Agudath Israel of America a potomků rabína Fränkela hřbitov podle dochované dokumentace obnoven. Byla znovu vystavěna ohradní zeď z lomového kamene, náhrobky složené na novém židovském hřbitově převezeny zpět a osazeny v původním smyslu. Podle dokumentace byla zhotovena i pískovcová replika tumby rabína B.T.Fränkela. Hřbitov je přístupný mimo židovské svátky.   Jen přes ulici Zahradní se nachází nový židovský hřbitov. Pozemek pro něj byl zakoupen v roce 1883. Hroby byly zakládány v řadě postupně od východní zdi směrem ke vstupu. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni a od ní dále pak na východ stromořadí. Poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1942. Stejně jako starý hřbitov i tento byl zdevastován nacisty, kteří dokonce strhli obřadní síň. Další velká devastace nastala v 80. letech 20. století. Tehdy Židovská obec postoupila pozemek městu. Některé náhrobky z kvalitního kamene byly prodány kamenické firmě, zbytek byl dán na hromadu. Po revoluci na počátku 90. let byl hřbitov opraven. Na ploše cca 6.625 m2 dnes najdeme 225 náhrobků z původních 380. Zbytek zmizel nenávratně. Hřbitov je uzamčen.