Z levého břehu se na Karlův most vchází z Malé strany branou mezi dvěma věžemi. Nižší mosteckou věží a Vyšší mosteckou věží. Pocházejí z různých období a nemají jednotný styl. Starší je ta nižší z nich. Byla součástí již prvního kamenného mostu přes Prahu – Juditina. Proto se také nazývá Juditina. A je dokonce starší než Juditin most, protože byla vystavěna již v první polovině 12. století a je tak zbytkem původního opevnění města. Má románský původ a stavebním materiálem byla opuka. V roce 1591 byla věž renesančně upravena. Z této přestavby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. Věž totiž sloužila od konce 16. století do roku 1784 jako celní úřad. V domku také sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Ve sklepení věže se dochoval jedinečný soubor rytin vytvořených v polovině 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů. V nižší mostecké věži je také jedna z nejvýznamnějších památek českého románského sochařství. Jde o unikátní pozdně románský reliéf, který byl náhodně odkryt koncem 19. století v prvním patře domku. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti. Vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Pravděpodobně jde o císaře Fridricha Barbarossu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi dědičnou královskou korunu.Druhá, vyšší mostní věž je nejmladší stavební součástí mostu a byla postavena po roce 1464 za krále Jiřího z Poděbrad, který její stavbu i financoval. Před ní zde zřejmě stála věž románská. Vyšší mostní věž je gotická, postavená z pískovce a má hranolový tvar. Neznámý stavitel se snažil, aby se podobala Staroměstské mostecké věži Petra Parléře. Na věži jsou výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Věž sloužívala jako hláska a skladiště, je vysoká 45 m a na rozdíl od nižší věže je veřejnosti přístupná. Ochoz této věže slouží jako vyhlídka na Prahu. Na Karlův most, Vltavu, Malou Stranu, Petřín a Hradčany.Gotickou branou mezi oběma věžemi se vchází na Malou Stranu. Brána vznikla po roce 1411 na místě starší románské stavby. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky zemí Václava IV.. Na straně směrem k mostu jsou zleva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlice. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě otočené k Malé Straně je znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského.

Skalní útvar Čertovo kopyto se nachází na modré značce pod Medvědí horou zhruba kilometr od lipenské nádrže. Skalní útvar je tvořen střednězrnitou až drobnozrnitou muskovit-biotitickou žulou. Svůj název dostala podle svého tvaru který připomíná čertovo kopyto. Na patě skály se nachází starý nápis „Tecelin felsen Gruppe“, jenž připomíná její pojmenování po opatovi vyšebrodského kláštera Tecelínu Jakschovi. Zdejší celý komplex útvarů se pak také nazývá Cikánský hrad a to podle pověstí o zdejších cikánech.Zhruba 0,5 km po modré značce od tohoto skalního útvaru ve směru k lipenské nádrži narazíme na značenou odbočku, která nás dovede k poustevně, kterou pravděpodobně založili poustevníci z vyšebrodského kláštera.K poustevně se váže tento příběh: Koncem 17. století se na nedalekém Uhlířském (Cikánském) vrchu utábořila skupina cikánů. Postupně se pro celý kraj stali pohromou. Byli mezi nimi i lidé, kteří se z různých důvodů skrývali. Jedním z nich byl i Godoš, syn německého uprchlíka z Porýní. Ten zde vyrůstla společně s Mandou, dcerou náčelníka Wolfa. Oba se do sebe zamilovali. Dne 25.5.1715 byl cikánský tábor obklíčen vojskem. Při následné přestřelce přišlo o život 13 obyvatel tábora (někdy je uváděno 11), raněna byla i Manda. Podařilo se jí však s Godošem uniknout. Postupně se uzdravila a v květnu roku 1716 měli s Godošem svatbu v nedalekém kostelíku sv. Prokopa v Loučovicích. Živili se výrobou a podomním prodejem krejčovských výrobků. Po čtyřech letech však Manda na následky svého dřívějšího zranění zemřela a byla pohřbena vedle zdi kostela sv. Oldřicha. Godoš se vrátil do Porýní, přesto však po několika letech navštěvoval hrob své ženy. Když zestárl usídlil se zde nastálo. V zimě žil v domě rybáře v Loučovích, kde již dříve žil s Mandou. V létě pak obýval tuto starou poustevnu, kterou dříve objevil již jako chlapec. Zde pak také byl jednoho dne nalezen mrtev. Podle jeho přání byl pochován vedle své ženy Mandy.Nedaleko od poustevny stával na skále velký dřevěný kříž. Pravděpodobně sloužil vorařům jako signál, aby ukončili plavbu před dravými Čertovými proudy. Vory se zde rozebíraly a převážely pomocí povozů do Vyššího Brodu, kde byly opět smontovány. Jiné vysvětlení existence kříže je v legendě vyšebrodském opatovi, jehož kočár byl nedaleko odtud přepaden lapky a kříž vznikl jako díkuvzdání Bohu za záchranu.

Kostel je nepřehlédnutelnou dominantou obce a zároveň jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska. Původně zde kostel stál již kolem roku 1350. Kostelnímu arálu vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojena dřevěným mostem. Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a v roce 1573 opravena kvůli poškození bleskem. Stejný incident se odehrál na počátku 19. století a tehdy si vynutil její rozsáhlou rekonstrukci. Protože věž hrozila zhroucením byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena. Původně byla každá hrana zvonice vybavena jehlanovitou vížkou, kterých bylo celkem 12. Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší z roku 1456, nejtěžší z roku 1606 váží asi 6 tun. Původně gotická kostelní loď s presbytářem nabízí řadu pozoruhodných detailů. Krásnou síťovou stropní klenbu, kamennou křtitelnici (1493), kazatelnu (1522), balustrádu zdobenou působivým ornamentem (tzv. plaménkovou kružbou), pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným „oslý hřbet“, sochu Ukřižovaného, po jehož boku se ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, a majestátní varhany z roku 1885.

Klášter minoritů v Chebu založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku, někdy před rokem 1247. Stavby konventu, které byly postaveny bezprostředně po jeho založení, byly i s kostelem zničeny během velkého požáru celého města v roce 1270. Již 26. dubna 1285 byl však za přítomnosti krále Rudolfa Habsburského vysvěcen řezenským biskupem Heinrichem nový kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie. O čtyři dny později proběhla v jeho zdech svatba českého krále Václava II. s Rudolfovou dcerou Guttou. Další úpravy proběhly na počátku 14.století. Byla dostavěna věž mezi lodí a presbytářem, k severní chrámové lodi byla přistavěna kaple, která sloužila jako oratoř klariskám, které sídlily v blízkosti kláštera. Také byl dostavěn ambit konventu, uzavírající nepříliš rozlehlý rajský dvůr.Výraznou změnou v dějinách kláštera byl rok 1464, tehdy papež Pius II. vydal příkaz, aby byl klášter předán přísnější odnoži řádu – františkánům. V 16. století potkal chebský klášter podobný osud jako většinu klášterů ve střední Evropě. Úpadek klášterního života, spojený s luterstvím, znamenal, že konvent začal pustnout a v letech 1592-93 byl i nakrátko opuštěn. Znovuožívá až po roce 1607, kdy připadl štrasburské františkánské provincii. Doba rozkvětu kláštera spadá na počátek 18. století. Z té doby pochází i dnešní podoba kláštera. Stavební úpravy probíhající v letech 1707-33 daly areálu dost nevýraznou podobu. Františkáni  přečkali i nepříznivou dobu josefínských reforem a tak definitivně ukončili své působení v Chebu až roku 1951, kdy byl žebravý řád z kláštera vyhnán. V roce 1991, byl klášter i kostel, které za socialismu značně zchátraly, vrácen církvi. Dnes se areál otevírá turistickému ruchu. Navštívit lze celý areál a zahradu, unikátní je zejména gotická křížová chodba. Dochovaly se v ní i zbytky nástěnných maleb z 15.století. Bude otevřena klášterní knihovna a bude se zde pořádat řada kulturních akcí. Kostel Zvěstování P. Marie je trojlodní stavba s klenutou křížovou klenbou. Hlavní oltář je novogotický.