Památník Velkomoravské říše ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho budova byla postavena v letech 1959–1960 nad základy první objevené a uznané stavby z doby velkomoravské, kostela Na Valách z 9. století n. l. V době nedávno minulé prošel památník kompletní rekonstrukcí a byla v něm nainstalována nová multimediální expozice.  Památní spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.   Popis expozice Expozice je zaměřena především na velkomoravskou aglomeraci s centry v Uherském Hradišti (ostrov svatého Jiří), Staré Město (Na Valách, Špitálky, okolí kostela sv. Michala ad.), Uherské Hradiště - Sady (církevní komplex na Derflanské výšině) a na církevní stavby v Modré u Velehradu a na Hradisku sv. Klimenta u Osvětiman. Návštěvník obdrží příjemnou formou informace o velkomoravském stavitelství. Zahrnuty jsou i rekonstrukce jednotlivých církevních i světských staveb. Další část expozice je věnována řemeslné práci té doby. Prezentovány jsou výtvory: šperkařství, kovářství, hrnčířství, výroba textilu, zpracování paroží a kostí, pěstování zemědělských plodin a chov dobytka. Vystavené exponáty doplňuje mnoho kresebných i trojrozměrných rekonstrukcí, které objasňují použití předmětů v praxi a také mapami i diagramy, které dávají lepší přehled o dané aglomeraci a jejím vazbám s blízkým i vzdáleným okolím. Návštěvník památníku se může seznámit rovněž s aktuálními výsledky archeologických výzkumů Slováckého muzea v Uherském Hradišti a Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně na zdejším teritoriu. V pokladně lze zakoupit literaturu, vztahující se k období Velkomoravské říše a repliky některých nálezů.

Elektrárna Chvaletice, okres Pardubice.

Hromnické jezírko vzniklo v bývalé jámovém lomu, kde se v letech 1828-1898 těžila vitriolová břídlice ze které byla získávána dýmavá kyselina sírová. Lom je k hladině jezírka hluboký přibližně 60 m, hloubka vody přibližně 15 m a zatopená plocha 3 ha. Zatopený lom obklopují zarůstající haldy vytěženého materiálu. Jezírko má neobvykle načervenalou barvu, protože voda na dně obsahuje rozpuštěné sírany, které se vyluhují z břidlic. V podstatě je jezírko zředěnou kyselinou sírovou a proto se v něm nenachází žádný život.

Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.