Na místě dnešního poutního kostela stávala již v roce 1320 kaple. Barokní kostel byl postaven za tepelského opata Raimunda III. v letech 1732-33. Na vysoké šindelové střeše byla posazena sanktusová věžička s cibulovitou stříškou. Hlavní oltář měl obraz sv. Blažeje, sklánějícího se nad uzdravovaným nemocným. V 18. a 19. století byl kostel významným poutním místem. Jeho život skončil po druhé světové válce a celý jeho smutný konec byl dokonán v roce 1957 ve čtvrtek na Boží Tělo kdy byl zasažen bleskem a vyhořel. Do dnešní doby se zachovala jen ruina obvodových zdí, které byly v roce 2007 převedeny do majetku občanského sdružení Cesta z města. Nedaleko dnes stojící ruiny kostela na místě Blažejského rybníka se nacházel středověký dvůr Janovec, který v roce 1320 odkoupil premonstrátský tepelský klášter za 210 marek těžkých pražských grošů od Abrahama ze Sychlice. Po husitských válkách dvůr zchátral  a opat Zikmund v roce 1476 nechal na jeho místě založit dnešní rybník, nazývaný dlouhou dobu Janovec, teprve od roku 1878 Kapellenteich.

Dívčí hrady jsou zříceniny gotického hradu, které se také nazývají Děvičky nebo Maidberg. Tyčí se na vysoké, těžko přístupné skále v Pavlovských vrších asi 7,5 km od Mikulova. Historie hradu Hrad byl postaven ve 13. století a díky své strategické poloze zůstával královským majetkem. Díky absenci zpráv o jeho další existenci je velmi pravděpodobné, že zanikl na konci přemyslovské epochy a na počátku 14. století byl znovu obnoven. Jan Lucemburský jej roku 1334 zastavil Liechtenštejnům a jeho strategický význam poklesl. To se změnilo ve 30. letech 16.století, kdy si turecké nebezpečí vynutilo úpravy hradu a výstavbu mohutné předsunuté věže. Po roce 1572 získal Dívčí hrady Zikmund z Ditrichštejna, který je koncem 16. století nechal renesančně upravit. Výsledky jeho práce zničili roku 1645 Švédové, kteří během třicetileté války zpustošili celý kraj. Od té doby hrad, na jehož opravu nebyly peníze, chátral a pustl. Ještě v roce 1683 plnil hrad roli hlásky, která varovala okolní vesnice před blížícími se Turky. Na konci 18. století ještě pobýval na hradě hlídač, který svým zvonem upozorňoval na živelné pohromy. Potom už se hrad nezadržitelně rozpadl a vesničané použili jeho kámen jako stavební materiál. Podoba hradu Původně hrad býval obdélníkového půdorysu 65x20 m. Byl obklopen hradební zdí, ovšem chyběla typická obranná věž. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny plášťové zdi, část předhradí, torzo zdiva paláce a renesanční dělová bašta se střílnami. Před hradem stojí tři skalní útesy, které vypadají jako zkamenělé dívky, a proto název Dívčí hrad. Z hradu je nádherný výhled na vodní nádrž Nové Mlýny a obce Dolní Věstonice a Pavlovice. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zříceninu Sirotčí hrádek nebo do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší. Zde také najdete Muzeum Dolní Věstonice a zajímavou expozici Věk lovců a mamutů. V Mikulově na vás čeká barokní zámek, Regionální muzeum, synagoga a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.  

Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.

Expozice v Dolních Věstonicích - Věk lovců a mamutů nabízí moderní formou výsledky archeologických výzkumů pod Pálavou.  Starší část expozice (1. patro) nabízí informace o jednotlivých fázích vědeckých výzkumů a ilustruje metody bádání. Dokumentovány jsou geologické a pedologické poměry na severovýchodním předpolí Pavlovských vrchů, rostlinstvo a zvířena dob ledových. Předvedeny jsou kamenné a kostěné předměty s náznakem technik jejich výroby. Zastoupeny jsou ukázky kosterních pozůstatků tehdejších lidí a také významné nálezové situace. Zvláštní pozornost je věnována umělecky zpracovaným výrobkům (např. čelenky, náhrdelníky) a plastikám z kostí a hlíny. Novější část expozice (přízemí) vychází z objevů posledních let. Prezentovány jsou aktuální poznatky o vývoji člověka. Představu o možnostech interpretace nálezových situací na různých nalezištích doplňuje rekonstrukce paleolitického obydlí. Zvláštní místo má rekonstrukce hrobu tří mladých jedinců, nalezeného v Dolních Věstonicích v roce 1986 a výklad o antropologickém výzkumu věstonické populace.  Expozice patří pod Regionální muzeum v Mikulově.