Historie zámku Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v letech 1158 - 1164 královnou Juditou na ostrožně, pod níž vytékají léčivé teplé prameny. Roku 1426 byl klášter poškozen míšeňskými vojsky a po polovině 15. století byla na jeho místě postavena tvrz. Následně probíhaly v několika etapách přestavby tvrze na zámek. Pozůstatky románského a gotického zdiva původního kláštera se dochovaly ve východní části zámku. Pravděpodobně již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu současného zámku. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským), roku 1634 jim však bylo panství císařským výnosem zkonfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778 - 1826 byl majitelem Jan Nepomuk Clary-Aldringen, a právě v této době prošel teplický zámeček řadou změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. Tehdy bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které roku 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". V roce 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V., pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I., které se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Zámecké interiéry a slavné osobnosti Uvnitř zámeckých budov jsou dochovány hodnotné interiéry jako např. renesanční sál s malovaným kazetovým stropem, rokokový sál s bohatou štukovou výzdobou či pokoje s dobovým zařízením. Interiér zámku byl kdysi svědkem soukromých i politických schůzek evropských panovníků a nákladného společenského života. Zámeček navštívili osobnosti jako Charles de Ligne, Giacomo Casanova, J. W. Goethe, Fryderyk Chopin, Franz Liszt a další. Posledním šlechtickým majitelem sídla byl od roku 1920 Alfons Clary-Aldringen, který však otevřeně sympatizoval s nacismem a roku 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil v Teplicích až do května 1945. Od roku 1947 až do současnosti je na zámku umístněno Regionální muzeum. Zámecké expozice V prvním patře zámecké budovy je možné vidět expozice zaměřené na pravěk severozápadních Čech, umění gotiky, renesance a baroka, lázeňství a vývoj keramické výroby v regionu. Je zde instalována stálá výstava hodin, numismatický kabinet a zpřístupněny jsou i některé zámecké interiéry s dobovým vybavením. Do prohlídkového okruhu je zahrnuto i vnitřní nádvoří s vyznačeným půdorysem klášterní basiliky a se vzácně dochovanou románskou kryptou. Tipy na výlet Po návštěvě zámku se můžete vydat na výlet třeba na zříceninu hradu Krupka, zříceninu hradu Kyšperk, štolu Svatý Martin nebo Muzeum Krupka. V Teplicích najdete také zříceninu hradu Doubravská Hora. Ubytovat se můžete přímo v Teplicích.    

Petřínské sady patří mezi nejrozsáhlejší zelené plochy Prahy a tvoří je zahrady Lobkovická, Seminářská, Nebozízek a Květnice, Růžový sad a park u Petřínské rozhledny. Samostatný celek tvoří Kinského sady v jižní části svahu.Svahy Petřína byly původně zalesněné. První zmínky o této lokalitě pochází již z roku 1108. Z doby, kdy zde bylo popraviště, na němž byli stínáni i poslední příslušníci rodu Vršovců.Petřínské sady patří mezi místa vyhledávaná nejen Pražany, ale i zahraničními turisty.

První zmínky o Karlínu pocházejí již z 10. století, kdy zdejší území a osada byla majetkem břevnovského kláštěra. Ve třináctém století obé získal řád křížovníků s červenou hvězdou. Pojmenování Karlína je odvozeno od jména manželky císaře Františka I. Karoliny Augusty. Pochází z počátku 19. století, kdy bylo rozhodnuto (1817) o stavebním plánu podle kterého se území dešního Karlíno mělo stát předměstím Prahy. Karlín se stal skutečně průmyslovým předměstím a v roce 1904 byl povýšen na město. Součástí Prahy je od roku 1922.Karlín bylo městem četných továren, s nímž je spjato jméno „českého Edisona“ Františka Křižíka. Tady si otveřel první dílnu a zprvu zaměstnával sedm dělníků. Za 4 roky si Křižík koupil rozsáhlé budovy na Královské (dnešní Sokolovské) třídě. To už jeho jméno něco znamenalo. Firma vyráběla obloukovky a dynama pro nejrůznější firmy v Čechách i na Moravě. K jubilejní výstavě v roce 1891 sestrojil první pražskou elektrickou trmavaj a vybavil výstavu velkolepou fontánou. Posléze začaly jezdit jeho tramvaje po celém rakousko-uherském mocnářství. I do Švýcar proniklo jeho jméno a slavný svatogotthardský tunel měl dlouhou dobu zabezpečovací signalizační zařízení od firmy František Křižík Karlín. V Karlíně Křižík také sestrojil elektrický automobil, v němž se sám několik let rád projížděl po Praze.

Dekorativní váza v Seminářské zahradě na Petříně byla vytvořena sochařem Celdou Kloučkem u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1901. Je provedená v novobarokním stylu a je zdobená dvěma putti. Spatřit jí lze i při jízdě lanovkou těsně u stanice Újezd.