Muzeum ve Skutči počalo svou historii na sklonku 19. století. Prvotní snaha směřovala k uchování zdejší historie, umění a památek. První kroky jsou spojeny s osobou historika B.V. Konečného. Jeho předčasná smrt znamenal odsunutí vzniku muzea až do roku 1910. Tehdy ho založil Václav Jetmar, ředitel skutečské měšťanské školy. Výstavní prostory našlo muzeum postupně v budově bývalé školy na náměstí, v místnostech domu bratří Zvěřinových, v domě čp. 364 v Rybičkově ulici –kde tvořil a zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák a konečně roku 1956 byla muzeu předána budova bývalého špitálu. Po řadu let byla pateří skutečského muzea expozice dělnického hnutí, obuvnictví a kamenictví, později vlastivědná expozice. V době nedávno minulé byla vlastivědná expozice nahrazena expozicí obuvnictví. Dále byla zrekonstruovaná muzejní zahrada do podoby lomu a zpřístupněny sklepní prostory muzea, kde se rovněž nachází expozice kamenictví.  Příležitostně se v muzeu konají krátkodobé výstavy, koncerty, přednášky. Nová expozice přibližuje  tradiční řemesla Skutečska – kamenictví a obuvnictví. Obuvnictví – ukázka starých cechovních řádů, vývoj obuvnictví za éry první republiky, kdy byla Skuteč obuvnickou velmocí, i fenomén Botany. K vidění je pestrá skladba obuvi, ale i řada obuvnických strojů a zařízení. Unikátem je např. obří ručně šitá polobotka, která je zapsaná v České knize rekordů a kuriozit nebo kopírka na kopyta. Kamenictví – venkovní expozice těžby kamene a jeho zpracování. Na jednotlivých zastavení bude provedeni lomem v období od konce devatenáctého století do poloviny století dvacátého. Řada exponátů je funkční a schopna plnohodnotných ukázek práce. Vnitřní kamenická expozice podrobněji popisuje vývoj kamenoprůmyslu včetně prezentace geologických zajímavostí Skutečska.Obě expozice doplňují nejen fotografické prezentace a filmové záběry z oblasti kamenictví a obuvnictví, ale i zajímavé hry na dotykovém počítači. Těšit se můžete např. na pexeso či postřehové otázky na paměť. Pod městské muzeum Skuteč patří také dva památníky: Památník Vítězslava Nováka Památník V. J. Tomáška

Zámek Kokořín se nachází na kraji stejnojmenné obce. Zámek byl postaven někdy v polovině 18. století tehdejšími majiteli panství Sweerts-Šporky. Jednopatrová barokní budova, nevyniká nijak z běžného průměru. Z obdélníkového půdorysu vystupuje na západě, krátké křídlo s koutovými věžemi, nad kterým stojí malá vížka krytá cibulovou bání. K zámku přiléhá park jenž byl kdysi osázen cizokrajnými stromy a k jeho výzdobě patřily i klece s exotickou zvěří. Zámek je využíván Akademií výtvarného umění a je nepřístupný. V blízkém okolí stojí za návštěvu známý gotický hrad Kokořín, sklaní hrad Kokořín-Staráky, umělou jeskyni Nedamy, mšenské Pokličky nebo třeba zříceninu sklaního hradu Harasov. Ubytování naleznete na celém Kokořínsku.

Počátky malebného zámku Březnice, který je dominantou stejnojmenného města ležícího v okrese Příbram, jsou spojeny se šlechtickým rodem Buziců. Od tvrze k renesanční kráse Členové rodu Buziců zde počátkem 13.století vystavěli tvrz, která byla ještě v průběhu téhož století přestavěna na raně gotický hrad. Hrad a okolní krajinu drželi Buzicové až do r. 1406. Novým majitelem se stal nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, husitský hejtman a přítel Mistra Jana Husa. Pro jeho náklonnost k husitskému hnutí se Březnice stala obětí Husových odpůrců, byla vypálena a často střídala majitele. Roku 1531 se majitelem díky své náklonnosti k císaři Ferdinandovi I. stal Jiří Lokšanský z Lokšan, císařův rádce a tajemník. Ten nechal přestavět hrad na renesanční zámek s baštami. Po pánech z Lokšan se zde vystřídalo několik majitelů. Za Přibíka Jeníška z Újezdu, nejen že proběhly barokní úpravy, ale byly také do města v rámci rekatolizace přivedeni jezuité. V 18. a 19. století vlastnili Březnici Kolovratové, vlastenci a mecenášové národního obrození. Posledními majiteli byl uherský rod Pálffyů z Erdödu, za nichž byly významně přestavěny interiéry a zbořena část obvodového opevnění, přesto si Březnice zachovala svůj renesanční vzhled. Lokšanská knihovna - nejstarší u nás Zámek Březnice si částečně uchoval gotické opevnění. Zámecké fasády zdobí renesanční sgrafita, na nádvoří je arkádová chodba. U zámku, který je obklopen renesanční zahradou, anglickým parkem a bylinnou zahradou, stojí také barokní pivovar. K nejzajímavějším zámeckým interiérům patří velká renesanční jídelna s kachlovými kamny, zámecká kaple, zbrojnice, rytířský sál s kazetovým stropem a zejména Lokšanská knihovna, založená v roce 1558, která je nejstarší knihovnou klasického typu u nás. Na zámku je i galerie malíře Ludvíka Kuby. Pojeďte na Březnici a projeďte se v kočáře po parku, prohlédněte si pušky ze sbírky Hanuše z Kolovrat nebo nahlédněte do starobylé Lokšanské knihovny. Koná se zde řada kulturních akcí včetně koncertů. Ubytování najdete nedaleko Březnice nebo v Rožmitále pod Třemšínem.

Barokní kamenný stůl je umístěn nedaleké letohrádku Kinských. Pochází z 18. století.