Největší nestátní vojenské muzeum v České republice Muzeum je zaměřeno na vozidla a bojovou techniku, výzbroj a výstroj ČR armády do roku 1938, protihitlerovské koalice a německé branné moci v posledních dnech II. světové války na demarkační linii doplněné výzbrojí a výstrojí ČSLA.  Vnitřní expozice s řadou multimediálních prvků, dioramat a trojrozměrných exponátů mapují období let 1938 až 1945 v Československu. Najdete zde expozice výzbroje a výstroje československé prvorepublikové armády, pohraničního opevnění, jednotlivých armád podílejících se na bojích na demarkační linii, holocaustu a II. odboje na Rokycansku. Vnější expozice  tvoří více než 150 ks vojenské techniky s roky výroby od roku 1929 až po současnost (většinou v plně pojízdném stavu) – automobilní technika z období II. světové války, poválečné výzbroje ČSLA, ženijní, spojovací a protiletadlová technika, rozsáhlé expozice obrněných transportérů, tanků a dělostřelectva. Novinkou je Naučná stezka Československého stálého opevnění a opevnění Železné opony.  Pro rodiny s dětmi bylo v areálu Muzea v roce 2011 otevřeno nové dětské hřiště.  

Povodeň která postihla oblast od Jaroměře po Hradec Králové v červenci roku 1897, kdy korytem protékala voda 330 m3/s tedy voda skoro stoletá, dala podnět k výstavbě přehrady. Prvořadým účelem tohoto vodního díla je snížení povodňových průtoků na Labi. Ochranný prostor nádrže 6,4 mil. m3 sníží povodňové průtoky pod přehradou na 90 m3/s. Druhým účelem je využití vodní energie – nádrž má 2 mil. m3 zásobní prostor. Vodou z nádrže se také nalepšují nízké průtoky, zajišťuje se voda pro zemědělské závlahy a usnadňuje se odchod ledů. Přehradní profil je geologicky příznivý. Dno tvoří pevný nepropustný melafýr, boky kvádrový pískovec. Stavební práce byly zahájeny v roce 1910 a zhruba dokončeny v roce 1914. Přehrada je tížná, zděná z králodvorského pískovcového lomového kamene na trasocementovou maltu, v půdorysu zakřivená poloměrem 200 m. Je od základu vysoká 45 m, dlouhá v koruně 224 m, široká v základech 37 m. Objem přehradního tělesa je 95.000 m3 a celkový objem nádrže 9,2 mil m3. Náklady na výstavbu dosáhly 4,7 milionu rakouských korun.  Hrází prochází dvě revizní štoly, do nichž ústí dva systémy drenážních trub o průměru 20 cm, odvodňujících návodní líc přehrady. V elektrárně na pravém břehu jsou dvě horizontální Francisovy turbíny. Přívodní potrubí má průměr 2.600 mm a před elektrárnou se dělí na dvě o průměru 1.700 mm. Vodní dílo provázely opravy vyvolané zejména průsaky vody. Generální oprava se prováděla ve čtyřech etapách v letech 1952-59.

Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.

Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.