Museum Slavkov v současnosti patří pod zámek Slavkov-Austerlitz, který muzeum spravuje. Muzeum své počátky datuje do dvacátých let 20. století. Od svého prvopočátku se muzeum soustředilo na napoleonskou problematiku. Ve třicátých letech se konaly dvě napoleonské výstavy a v polovině 50. let byla zpřístupněna první stálá expozice věnovaná napoleonským válkám. V roce 1976 byla v přízemí severního zámeckého křídla otevřena nová stálá expozice Napoleon a slavkovská bitva. Na svou dobu prvotřídní expozice seznamovala v sedmi místnostech s příčinami vzniku a průběhem francouzské revoluce a s válkami, jež Francie vedla od devadesátých let 18. století až do roku 1815. Hlavní důraz byl kladen na tažení roku 1805 a bitvu u Slavkova. Pozoruhodnou byla světelná mapa, jež průvodci umožňovala přiblížit pohyby jednotlivých vojsk v průběhu bitvy. Muzejní sbírky   Sbírky vztahující se k dějinám Slavkova a jeho okolí - od národopisu po archiválie. Napoleonika - početná sbírka grafik, map i napoleonských karikatur. Ve fondu jsou dále zastoupeny dobové archiválie, a to rakouské a francouzské provenience, militaria, zejména nálezy ze slavkovského bojiště, dále dobové předměty osobní potřeby apod. Archeologické nálezy - pocházející zejména z výzkumu zaniklé středověké vsi Konůvky, ale i ze zámku, města Slavkova a okolních obcí. Mobiliář - předměty pocházející z původního vybavení zámku. Kromě nábytku je to zejména torzo kdysi rozsáhlé barokní kounicovské obrazové sbírky, jejíž počátky spadají do 17. století a jejíž část je návštěvníkům představena při prohlídce zámku. Unikátním celkem je též kounicovská knihovna, obsahující staré tisky z období 16. až počátku 20. století. Jádro knihovny je tvořeno sbírkou knížete Václava Antonína z Kounic z druhé poloviny 18. století, obsahující cenná díla, která si kníže nechával zasílat bez ohledu na cenzuru přímo z Francie, např. spisy francouzských osvícenců a publikace z období revoluce.  

Barokní zámek Nové Město nad Metují se nachází ve východních Čechách, ve stejnoměrném městě, v okrese Náchod, Královéhradecký kraj. Zámek stojí přímo na náměstí na skalnatém ostrohu nad řekou Metují. Poblíž města můžeme také navštívit i osadu Peklo, oblíbené výletní a turistické místo, které leží jenom 5 km proti proudu řeky Metuje.   Historie zámku Původně renesanční, později barokně upravený zámek v Novém Městě nad Metují je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Jeho historie je úzce spjata s historií města, které bylo založeno současně se zámkem v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Za pozdějších majitelů, hlavně v  16. stol. za Pernštejnů, kteří se zasloužili o zařazení Nového Města nad Metují mezi skvosty renesančních měst, a pak ve 2. pol. 16. stol. za Štubenberků, byl zdejší původní hrad přestavěn na renesanční zámek, jehož půdorys je dodnes zachován. Štubenberkům bylo však jejich panství zkonfiskováno pro účast na stavovském povstání. Později se na krátký čas stává majitelem zámku Albrecht z Valdštejna, po něm získávají panství skotští Lesliové. Tento rod započal přestavbu sídla v polovině 17. stol. do barokní podoby. Barokový interiér se bohatě projevil v zámecké kapli a v pokojích a sálech 2. poschodí, kde jsou stropy zdobené obrazy antických dějin a mytologie od barokního malíře F. V. Hárovníka. Podoba zámku Zámecká budova byla naposledy stavebně upravena architektem Dušanem Jurkovičem v letech 1909 - 1915 na přání průmyslnické rodiny Bartoň – Dobenín, které byl zámek navrácen v restituci v roce 1991. Z doby úprav si můžeme prohlídnout interiéry ve stylu secese a art deco. Na jejich výzdobě se vedle Pavla Janáka podílelo mnoho dalších českých umělců, např. prof. Fr. Kysela, keramička H. Johnová a textilní výtvarnice M. Teinitzerová. Zámecká expozice Expozice zámku představuje dobové zámecké interiéry s cenným zařízením a uměleckými sbírkami, renesanční nástěnné malby a barokní štuky. Pro veřejnost jsou zde připravené dvě prohlídkové trasy, malá a velká. Zámek Nové Město nad Metují nabízí kromě prohlídky umělecky zajímavých interiérů i oddech ve zdejší zámecké zahradě, která je upravena ve stylu italských renesančních a barokních zahrad. Návštěvník zde uvidí sochařské práce J. V. Myslbeka, J. Štursy, L. Kofránka, Fr. Bílka, O. Španiela aj. Před zámkem a v zahradě naší pozornosti neunikne zdejší zajímavost, pitoreskní barokní sošky trpaslíků od M. B. Brauna. Také je možné navštívit nově upravenou spodní část zámecké zahrady a vystoupit na věž Máselnici. Zámek poskytuje také možnost pronajmout si zde reprezentační sály za účelem konání recepcí, plesů, módních přehlídek, seminářů a koncertů. Barokní zámecká kaple slouží k pořádání církevních obřadů. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum, galerii Zázvorka. Nedaleko odsud můžete navštívit vojenskou památku, pevnost Dobrošov, zříceninu hradu Frymburk nebo Vlastivědné muzeum Dobruška. V Náchodě najdete rozsáhlý renesanční zámek, Galerii výtvarného umění nebo Regionální muzeum.  Ubytovat se můžete v Novém Městě nad Metují.  

Plavební komora Modřany byla vybudována v letech 1978 – 1984 společně s Modřanským jezem na který také navazuje při pravém břehu Vltavy. Komora má přímé plnění a vyprazdňování. Skládá se ze dvou částí. První je dlouhá 90 m a druhá 85 m. Jsou široké 12 m a vysoké 7 m.

Sloup Panny Marie na Staroměstském náměstí nechal na počest míru vestfálského postavit v roce 1650 Ferdinand III. Slop se zábradlím a čtyřmi klečícími anděli byl dílem díla byl J. J. Bendla. Po Mnichově to byl druhý nejstarší sloup ve střední Evropě. 3. listopadu 1918, v bouřlivých dnech vzniku samostatného Československa, byl pražským lidem zničen v domnění, že jde o symbol habsburské nadvlády. Zbytky sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea.Kolem tohoto sloupu bylo v roce 1723 instalováno první pražské osvětlení. V té době to byly olejové lampy.