Kaple sv. Rocha v Radišově, okres Svitavy.

Je to jediná z mramoru vysekaná socha nejen na Karlově mostě, ale v celé české barokní výtvarné kultuře. Byla sem přivezena už hotová ze Salcburku, kde ji vytvořil rakouský sochař Michal Bernard Mandel v roce 1714. Sv. Filip Benicius byl pro svoji horlivost v hlásání víry roku 1267 jmenován generálním vikářem řádu servitů. Světec má na sobě roucho servitů, v levé ruce drží kříž, ratolest a knihu. Vedle nohou má položenu papežskou korunu, jelikož měl být roku 1268 zvolen papežem. ale odmítl a raději před tímto úkolem uprchl. V salcburském muzeu se nachází hliněný model. Roku 2000 byla socha restaurována.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 0,71 ha rozkládá se na území katastru Zbraslav. Masív prvohorních ordovických vrstev břidlice, drobů a letenských vrstev zde bylo odkryto při budování zářezu pro komunikaci mezi Zbraslaví a Komořany.

Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.