Strážnice (494 m) je vrch nedaleko obce Liptaň v okrese Bruntál. Původně zde měl stát telekomunikační stožár, který chtěla vystavět firma Eurotel. Stavba jí byla sice dovolena, ale společnost se musela zavázat, že součástí věže, bude i vyhlídková plošina. Řešení, které bylo zvoleno, bylo netradiční. Pod patronací Eurotelu vznikly totiž stavby dvě. Vedle klasického kovového telekomunikačního stožáru vyrostla i dřevěná věžička, která se tak zařadila do početné rodiny jesenických rozhleden. Devět metrů vysoká rozhledna byla otevřena v březnu 2003. Po zdolání 37 schodů nabízí turistům výhled, který je díky okolnímu vzrostlému porostu možný pouze severním směrem na osoblažskou rovinu a přilehlou část Polska.

Regionální muzeum v Chrudimi najdeme  v novorenesanční budově postavené roku 1898 v samotném centru města. U zrodu stál muzejní spolek, který začal shromažďovat předměty již v 60. letech 19. století. Po ukončení jeho činnosti vzniklo již plnohodnotné muzeum, které neslo název Průmyslové muzeum pro východní Čechy v Chrudimi. V současnosti má muzeum bohaté sbírky uměleckého řemesla a vlastivědné sbírky z chrudimského regionu. Ve stálých expozicích ukazuje  lokální  historii a uměleckoprůmyslové sbírky. Pořádá i krátkodobé výstavy zaměřené na vlastivědu, přírodovědu a umění.Muzeum využívá i další budovy v Chrudimi, v Rybičkově ulici č.p. 10 sídlí detašované archeologické a přírodovědné pracoviště. Muzeum spravuje přes 140 000 sbírkových předmětů, které shromáždilo za více než stoletou existenci. Těžiště sbírek jak už název muzea napovídá leží v chrudimském regionu. Stálá expozice Umělecký plakát - výběr z kolekce plakátů významných afišistů konce 19. a poč. 20. století. Umělecké řemeslo - prezentace kolekce vybraných předmětů převážně z konce 19. století. Mozaika z dějin regionu - netradičním způsobem pojatá prezentace 12 událostí, které ovlivnily dějiny regionu.

Autobusová zastávka Malešické náměstí v Malešické ulici slouží pro přepravu ve směru Hrdlořezy, Žižkov, Strašnice.Pojmenováni je odvozeno přilehlého stejnojmenného Malešického náměstí.Autobusová zastávka je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží.Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod.Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně!

Název Rohanský ostrov je dnes používán pro část území Karlína, které již ostrovem není. Původní ostrov zbudoval v roce 1550 za využití říčního nánosu pražský mlynář Jan Šašek. Na přelomu 19. a 20. století byl na západní straně, proti proudu Vltavy, spojen s Jeruzalémským ostrovem. Rozprostíral se tak mezi dnešní ulicí Těšnov na západě a Šaldovou ulicí na východě. Ve dvacátých letech 20. století byl spojen l Libeňským ostrovem a s karlínským břehem Vltavy. Ztratil tak charakter ostrova a změnil se v nábřeží. Dnešní název ostrova je odvozen od jména pražského radního a tesařského mistra Josefa Rohana, který byl jedním z majitelů ostrova. Původně se nazýval po svém tvůrci Šaškovský. V 17. a 18. století byl využíván staroměstskou radnicí a proto se nazýval Staroměstský nebo také Primátorský. Po spojení s Jeruzalémským ostrovem se západní část nazývala Jeruzalémský a východní část Rohanský ostrov. V letech 1777 – 1870 ho vlastnila manželka nejvyššího pražského purkrabího hraběte Jindřicha Gabriela Rottenhana a ostrov se nazýval Rottenhanský. V letech 1850 – 1875 se nazýval po svém dalším majiteli, pražském měšťanovi, Janu Jiřím Köpplovi Köpplův ostrov.