Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.

Dřevěný větrný mlýn stojící na jihovýchodním okraji obce Skalička byl původně postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích. Přitom již byly použity díly z některých starších větřáků. Sem do Skaličky byl převezen v roce 1850 a od roku 1879 až dodnes patří rodině Červeků. Začátkem 20. století ho postihlo několik pohrom, v roce 1900 zásah bleskem, roku 1906 vichřice ulámala křídla, stejně tak v roce 1941, vždy však byl mlýn opraven. V roce 1942 byl mlýn zamplombován a mletí zakázáno. To trvalo až do roku 1950, kdy byl provoz obnoven. Poté bylo sice mletí obnoveno, u místních se to setkalo spíše se závistí a dokonce byly podány návrhy na rozbrání a použití dřeva při stavbě JZD. Naposledy se v mlýně šrotovalo v roce 1966. Dřevěný mlýn má obvyklé rozměry základny (5,7 x 5,7 m) a výšku 11 m. Střecha šindelová sedlová, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m. Zachované převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Provozuschopný mlýn stojí na soukromém pozemku, pečlivě udržovaný a přístupný po dohodě s majiteli.

Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.

Zmínky o osadě Kolovraty sahají až do roku 1265, do období vlády Přemysla Otakara II. Jejich součástí byla i sousední obec Lipany. Kolovraty byly připojeny k území Prahy v roce 1974. Název obce byl odvozen od jména svého zakladatele hraběte Kolovrata.