Klasicistní zámek Dačice leží v stejnojmenném městě s přibližně 7950 obyvateli, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. V Dačicích byly postaveny zámky hned dva – Starý a Nový. Historie zámku Dějiny šlechtických sídel v Dačicích jsou spojeny se šlechtickým rodem Krajířů z Krajku, z Korutan, jenž se stal majitelem Dačic v 16. století. Ti zde nechali nejdřív postavit Starý zámek, renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Předmětem našeho zájmu bude ovšem zámek Nový. Původně byl vystavěn také v renesančním slohu. Pro lepší pohodlí Oldřicha Krajíře ho postavil italský stavitel Francesco Garof de Bissone. K přestavbě dačického zámku přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu, který v roce 1728 koupil panství a zámek nechal barokně přestavět a nově zařídit. Architekt Francesco Camelli navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. K zámku byla přistavěna kuchyně, v interiérech prvního patra se dochovaly bohatě intarzované parkety. Dědictvím pak přešel zámek v roce 1809 na šlechtický rod Dalbergů. Karl Anton Maximilian z Dalbergu započal empírovou úpravu průčelí zámku, kterou byl pověřen vídeňský architekt Riedl. Dominantou průčelí se stal středový rizalit se dvěma pilastry a trojúhelníkovým štítem. Ve 30. letech 19. stol. byly v empírovém duchu upraveny architektem Karlem Schlepsem také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je dokonalou ukázkou empírové architektury u nás. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny. Po rodě Dalbergů se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 byly však Dačice zestátněny a zpřístupněny veřejnosti. Zámek je dnes ve správě Národního památkového úřadu. Podoba zámku Dnešní vzhled zámku učinila klasicistní přestavba z počátku 19. stol. Za jednoduchým průčelím je skryto čtvercové nádvoří s původními renesančními arkádami. Prostota vnějšího vzhledu budovy kontrastuje s bohatým vnitřním vybavením obou pater prohlídkové trasy. Přízemní reprezentační sály zahrnují portréty bývalých majitelů pánů z Dalbergu. Místnosti prvního patra jsou vybaveny vynikajícími ukázkami empírového zařízení v ucelenosti a míře velice ojedinělé. Jejich atmosféru dotváří rozsáhlá sbírka hodin, udržovaných v chodu. Hala se schodištěm patří k nejhodnotnějším ukázkám empírové vnitřní architektury ve střední Evropě. Dětský pokoj, malá jídelna, zrcadlový sál, napoleonský a francouzský salon jsou zařízeny nábytkem s typickými empírovými výzdobnými motivy šípy a kopími, zlacenými zvířecími hlavami a tlapami. Empírová je také menší ze dvou zámeckých knihoven, se stropem zdobeným iluzivní malbou s rodovými erby a empírovými knihovními skříněmi, kde nalezneme sedm tisíc svazků. Velká zámecká knihovna je již secesní. Je zde uloženo na 17 000 knih různých vědních oborů, beletrie a časopisů. Prohlídka zámku končí na horní arkádě, rovněž empírově upravené. Zámek tak návštěvníkům poskytuje možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, expozice a výstav Městského muzea, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Dnešní vzhled přírodně - krajinářského parku vznikl v roce 1818, kdy byl rozšířen a přetvořen do podoby anglického přírodního parku. Původní romantické gloriety a fontány dnes již neexistují. Původní koncepce parku je však zachována. Uprostřed parku stojí dosud kaplička. Od kapličky se otevírá pohled na dolní polovinu parku s rybníkem. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními. Pokud se vydáte na výlet, můžete navštívit starobylý kostel sv. Jakuba v Jemnicích, malebné a starobylé městečko Slavonice. Ubytování naleznete přímo v Dačicích.

Rousínovská synagoga byla vystavěna v roce 1597 v renesančně-barokním slohu. Později několikrát přestavěna, naposledy klasicistně do dnešní podoby v roce 1842. Klenba sálu je zdobena štukaturou. Synagoga sloužila svému účelu až do druhé světové války. Po ní si ji v roce 1949 adapatovala pro svoje účely Církev československá husitská. Synagoga stojí při ulici Skálova, kousek od hlavní páteřní ulice při odbočce na Němčany. Zaparkovat lze na malé parkovišti přímo u synagogy.

Domy na náměstí - Bechyně, okres Tábor.

Sirotčí hrádek, zvaný též Rassenstein, je jednou z nejkrásnějších a nejromantičtějších hradních zřícenin u nás. Najdeme jej v severovýchodním výběžku Stolové hory v Pavlovských vrších, nad vsí Klentnice, asi 3 kilometry od Mikulova. Historie hradu Svou histori začal psát hrad na počátku 14. století, kdy jej vystavěli příslušníci švábského rodu Wehingenů, respektive jejich boční větěv, kterou založil rytíř Siegfried Sirotek. Hlavní rod sídlil na tvrzi v nedalekém Nejdku. Smrtí Siegfrieda r. 1305 rod vymřel, a hrad se tudíž tímto stal královským majetkem. R. 1305 ho Václav III. daroval Ortlíbu řečenému Hendík. V neklidné době po zavraždění Václava III. v Olomouci r. 1306 jej uchvátili Lichtenštejnové, o čemž svědčí zmínka z r. 1310, kdy byl hrad připojen k jejich mikulovskému panství. Při dělbě lichtenštejnských statků v r. 1504 ho obdržel spolu s Děvičkami nejstarší syn Kryštof. V držení Lichtenštejnů zůstal hrad až do r. 1575, kdy přešel do vlastnictví Ditrichštejnů. Tehdy byl již ale s největší pravděpodobností pustý a opuštěný. Tato domněnka je písemně potvrzena roku 1590. Dispozice hradu Hrad byl vybudován na dvou ostrých vápencových skaliscích, oddělených hlubokou roklí. Odtud zřejmě pramení i jeho jméno Rassenstein (tj. Ostrý kámen). Skály byly obklopeny valovým opevněním, možná doplněným palisádou, které tak vytvářelo jakési předhradí s hospodářským zázemím. Na přístupnější jižní části stával nepravidelný, přibližně trojúhelníkový blokový palác, do kterého se vstupovalo přístavkem na jižní straně. Na východní straně byla do skály vyhloubena cisterna. Palácové zdivo se dochovalo do výšky asi 8 metrů. Palác byl se severní částí hradu na protilehlém útesu spojen zřejmě mostem nad nejužší částí rokle. Nelze ale ani vyloučit, že jako spojnice mohla sloužit věžovitá stavba se schodištěm, jejíž zbytky dodnes přiléhají k severní skále na její severní straně. Na tomto druhém zhruba obdélníkovém skalisku se dochovaly pouze základy obvodových zdí a spodní část hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina Dívčí hrady. Výlet si můžete udělat také do Dolních Věstonic za Věstonickou Venuší nebo do Muzea Dolní Věstonice. V Mikulově najdete barokní zámek, Regionální muzeum, synagogu a židovský hřbitov nebo poutní kostel sv. Šebestiána na Svatém kopečku.  Bohatý výběr ubytování najdete v Mikulově.