Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 … 184 185 186 Další Poslední
Nová Bystřice
Nová Bystřice je nevelké městečko s přibližně 3 tis. obyvatel ležící v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem. Je zde konečná stanice úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, otevřené v roce 1897. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.Původní obec ležela asi 1 km od dnešního městečka při obchodní cestě a je připomínána již roku 1188. Oblast byla kolonizována johanitskými rytíři jako součást raabského hrabství. Oblast připadla české koruně až roku 1282 kdy se stala majetkem mocného jihočeského rodu Vítkovců, konkrétně Sezemy z Landštejna, kteří zde vystavěli hrad. Když se roku 1348 Vilém z Landštejna stal rádcem Karla IV., moravským hejtmanem a pražským purkrabím, zažívala Bystřice značný rozkvět. Již roku 1341 byla povýšena na město. V letech 1381 - 1575 vlastnil Bystřici rod Krajířů z Krajku. Pro jejich katolictví bylo město i s hradem roku 1420 vypáleno husity v takové míře, že muselo být téměř celé nově vybudováno. Z té doby také pochází nynější označení Nová Bytřice. Krajíři vymřeli po meči roku 1575 a panství 40 let vlastnili Lobkovicové a Kinští. Roku 1615 se Bystřicko dostává do rukou Slavatů. Mezi lety 1870-1939 se řada zdejších rodin v souvislosti s industrializací vystěhovala z venkova do Vídně či do Ameriky a ve zdejším kraje rapidně klesl počet obyvatel. Za komunismu Bystřice díky své poloze kousek od rakouských hranic neprožívala šťastné období. To přišlo až po roce 1989 kdy nastal velký rozkvět města, spojený s turismem. V centru obce je protáhlé náměstí s barokní kašnou a mariánským sloupem Nejsvětější Trojice, který byl zřízen r. 1679 jako poděkování, že přestal mor. Zámek v blízkosti náměstí býval původně gotický hrad, který byl počátkem 17. století přestavěn na renesanční zámek a později byl ještě barokně rozšířen. Nejstarší dodnes zachovalou částí zámku jsou spodní sklepy. Původně gotický kostel svatého Petra a Pavla v 17. století vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby. Nástěnné malby v kostele pocházejí z první poloviny 14. století. Další sakrální stavbou města je renesanční kostelík sv. Kateřiny z roku 1585. Na jižní straně města jsou zachovány zbytky městského opevnění. Velkou atrakcí je úzkorozchodná trať procházející krajinou České Kanady z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Na trati byl zahájen provoz 1. 11. 1897, je dlouhá 33 km, rozchod kolejnic 762 mm. K jízdě se používají dva druhy vlakových souprav: novější z roku 1958 a starší vozy tažené parní lokomotivou z roku 1907.
Celý článekNová radnice - Havlíčkův Brod
V jihozápadním rohu Havlíčkova náměstí stojí pak budova nové radnice. Původně zde byla stará rychta zřízená ve 13. století. Od první poloviny 16. století až do roku 1836 tu fungoval městský pivovar. Objekt byl v minulosti hostincem i sídlem vojenské posádky. V roce 1891 prošel přestavbou na pseudobarokní radnici. V přízemí můžeme vidět síň sklenutou valeně s lunetami na centrální sloup. Objekt je sídlem městského úřadu a nachází se zde rovněž městské infocentrum.
Celý článekNová radnice - Mladá Boleslav
Nová radnice - Mladá Boleslav.
Celý článekNová radnice - Ostrava
Ostravská Nová radnice je symbolem Ostravska. V tehdejší době byla nejrozhlejší radniční stavbou v Československu a s nejdelším rychovýtahem na vyhlídkovou věž (51 m). Strohá, ale monumentální dvoukřídlá budova s dominující konstruktivistickou věží byla vystavěna v letech 1925-1930. Autory tohoto projektu jsou arch. Vladimír Fischer a stavitelé Jana Rubý a František Kolář. Uvnitř budovy je bezmála 6 km chodeb. Jejich interiér je dle tehdejších trendů, reprezentativní prostory jako pracovna primátora, zasedací místnost a jiné jsou obloženy vzácným dřevem. Foyer je obložen travertinovými obklady, doplněn křišťálovými lustry a vitrážemi. V jižním křídle budovy slouží dodnes funkční páternoster z roku 1928. V průčelí budovy můžeme vidět čtyři alegorické sochy vysoké 3,2 m zpodobňující hlavní charakteristiku města: Hornictví, Obchod, Věda a Hutnictví. Dominantou radnice je věž prosklené ocelové konstrukce s měděným opláštěním. Její výška je 85,6 m, s vyhlídkovým ochozem ve výšce 73 m. Konstrukci vážící 155 tun vyrobily místní vítkovické železárny. Tato část přišla na 635.000 korun, celá stavba radnice přišla na 52 milionů. Z vyhlídkového ochozu je dobrý výhled na město, Beskydy, Jeseníky, Opavsko a také do blízkého Polska. Provozní doba vyhlídkové věže je celoroční. Přístup je již pomocí zmíněného rychlovýtahu. Jen dvakrát ročně se otevírá přístupové schodiště.
Celý článekNová radnice v Chebu
Rovněž na východní straně Jiřího z Poděbrad stojí barokní stavba Nové radnice, vystavěná v letech 1723-1728 podle plánů G.B.Alliprandiho. V jeho plánech byla i věž, která byla vystavěna, ale až v roce 1850. Budova je sídlem městského úřadu a částečně je zde i galerie. Interiéry zdobí hodnotná štuková výzdoba.
Celý článekNová synagoga ve Velkém Meziříčí
V polovině 19. století stará synagoga již kapacitně nestačila a varianty rozšíření byly nevhodné. Proto byl v roce 1868 položen základní kámen ke stavbě nové synagogy. Byla postavena na místě dvou křesťanských domů, tedy již za hranicemi židovského ghetta, dokončená v roce 1870. Autorem stavby v pseudogotickém slohu je August Prokop. Náklady na stavbu si vyžádaly 25.000 zlatých. Postavena z červených neomítnutých cihel, okna zdobena barevnými vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Interiér již byl pojat v modernějším stylu, řečniště bylo přesunuto ke svatostánku, lavice umístěny rovnoběžně a ženská galerie nesená litinovými sloupy obklopila sál ze tří stran. Svému účelu sloužila synagoga až do roku 1940, kdy byla poškozena nacisty. O tři roky později se stala skladištěm pro německou armádu a stejné využití ji potkalo i po válce, až na to, že se zde střídalo více subjektů. Do interiéru byl na úrovni galérie vložen dřevěný strop, který je zde dodnes. V současné době je stavba využívána ke komerčním účelům, nejčastěji jako obchodní centrum. T.A.
Celý článekNové Město
Historie Nového Města. Nové Město pražské bylo založeno v roce 1348 Karlem IV. v bezprostředním sousedství Starého Města. Navazovalo tak na jeho dopravní systém a bylo nejlidnatějším městem. Zahrnovalo rozsáhlé území, což umožňovalo jeho příznivý rozvoj. Usídlovali se zde řemeslníci, vznikla zde řada významných inscítitu. Samostatnost si Nové město udrželo až do roku 1784, kdy bylo připojeno k Praze. V 19. století byla značná část cenné staré zástavby díky spekulacím a podnikání zbourána a nahrazena novými stavbami. Současnost Nového Města. I tak zde dnes najdeme řadu významných staveb, kulturních a historických památek. Díky rozloze města se zde zachovaly, ve srovnání se Starým Městem, plochy zeleně. Za všechny lze jmenovat například park na Karlově náměstí, Zítkovy sady, či Karlov.
Celý článekNovoměstská radnice
Patří k nejvýznamnějším stavbám Nového Města pražského budované v době Karla IV. Byla zřízena jako správní a soudní dům brzy po založení města nejpozději před rokem 1367. Často soupeřila se svojí kolegyní Staroměstskou radnicí a tím, že vyrostla celá jako novostavba se od ní odlišuje. Její podstatná část vznikla a je i dochována z doby lucemburské. Severní část východního křídla a rozvržení jeho jižní části mají základ v době karlově. Radnice byla budována od poslední čtvrti 14.stol. do roku 1418. Z té doby je dochován v hlavním jižním křídle dvojlodní sál z roku 1411 - 1418 o šesti klenutých polích, nesených dvěma mohutnými válcovými pilíři. V prvním patře východního křídla se nachází velká síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. V rohu celé dnes trojkřídlé dispozice stojí věž s kaplí v prvním patře. Kaple byla zbarokizována v 1.pol. 18.století. Celá stavba byla hodně přestavována zvláště v období let 1520 - 1526 kdy bylo renesančně upraveno hlavní průčelí. Jeho podobu s vysokými štíty známe dodnes. O něco později po požáru v roce 1559, bylo postaveno západní a severní křídlo obklopující arkádový dvůr. Nechvalné přestavby postihly radnici po roce 1784 kdy ztratila svůj význam a byla proměněna na soudní úřad, kancelářské prostory a žalář. Pro potřeby soudu byla radnice v roce 1806 přestavěna v empírovém slohu. Soudní prostory dodnes zaujímají největší část Novoměstské radnice. Na pravé straně vchodu do radnice z Vodičkovy ulice je kovový etalon – bývalá „mírná míra pražského lokte zvaného též český“. Mohli si na něm cejchovat své dřevěné lokte prodavači sukna a jiného, dalo by se říci metrového zboží. Zachoval se zde i kousek řetězu, kterým se v těchto místech Vodičkova ulice, podobně jako jiné pražské středověké komunikace na noc uzavírala. Při pohledu na věž si člověk maně uvědomí jakou roli radniční věže hrály. Hlásní z nich střežili okolí a v případě nebezpečí nebo neštěstí, například ohně, zvonili na poplach. Na novoměstské věži vážil takový poplašný zvon padesát metráků, jiný, menší, svolával k radní k poradám. Nejsmutněji klinkal ten, který zvonil odsouzencům kráčejícím k popravišti. I na této radniční věži stejně jako na její staromětské kolegyni, bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Pravděpodobně ale šlo o jednoduší stroj. Stroj orloje byl pravděpodobně odstraněn koncem 18. století. Radniční věž je vysoká 42 m. Krytý ochoz s barokními věžičkama na jejích rozích, pod nimiž jsou gotické chrliče, je ve výšce 37 m. Na věž vede 221 schodů. Před radnicí stál pranýř a také se zde popravovalo.
Celý článekNový hrad
Nový hrad byl postaven v letech 1411 – 1412 staviteli Harvířem a Křížkem pro potřeby krále Václava IV., který zde také v roce 1419 zesnul. V roce 1421 byl dobyt husitskými vojsky a zbořen. Do dnešní doby se zachovaly pouze zbytky královského paláce a jedné z věží. Hrad založil Václav IV. a nazval ho Wenzelstein, toto jméno se však neujalo. Stavba započala roku 1411. Řídil ji novoměstský měšťan Hertvin a prováděl mistr Kříž. Král zde pobýval již roku 1412 a v roce 1419 zde i zemřel. Dne 31.12.1420 hrad oblehla pražská husitská vojska, která si zde zřídila doposud unikátně dochovaný obléhací tábor a toto vojsko jej 25.1.1421 dobyla a následně byl o dva dny později vypálen. Zříceniny se velmi dobře dochovaly až do 19. století, kdy byly částečně poškozeny lomem a v roce 1881 nadzemní konstrukce zbořeny, aby nepřitahovaly výletníky z Prahy, plašící v jejich okolí zvěř. Pětiboký areál Nového hradu se proti ose ostrožny obracel ostrou hranou, podobně jako starší věže s břitem. Přístupová cesta po mostě překonala mohutný šíjový příkop a drobnou čtverhrannou branou vstoupila do parkánu obíhajícího hrad, zajištěný ve svahu ještě dalším opevněním, které má dnes podobu valu a navazuje na šíjový příkop. Příchozí minul dlouhou boční frontu paláce a přes úzký vyzděný příkop pomocí padacího mostu kolébkové konstrukce vstoupil průjezdem druhé věžovité brány na vnitřním nádvoří. To ze všech stran obklopovaly budovy, převážně obytné. Hlavní obdélný věžovitý palác přiléhal ke zmíněné bráně a jeho delší osa byla rovnoběžná s osou ostrožny. K části nádvorní fasády paláce přiléhalo široké schodiště, vedoucí lomenou valenou klenbou zaklenutého do jeho suterénu. V přízemí a zřejmě i ve vyšších úrovních obsahoval palác tři místnosti.
Celý článekNový Jičín
Okresní město Nový Jičín patřící do Moravskoslezského kraje je pro nepřipraveného návštěvníka plné překvapení. Čeká na něj totiž pohádkově překrásné historické město, ležící v malebné přírodě na jižním okraji Moravské brány. V městečku nad řekou Jičínkou na Vás dýchne stará atmosféra, útulnost a všudypřítomný klid, který si jistě nemůže vynachválit jeho téměř 27 tis. obyvatel. Historické jádro města, kterému dominuje pravidelné čtvercové náměstí, je městskou památkovou rezervací. Na vzhledu města je dodnes znát, že bylo postaveno na „zelené louce“. Nový Jičín už od svého vzniku měl pravidelný čtvercový a pravoúhlý tvar. Téměř čtvercový, mělo i městské opevnění. Dobou vzniku je 14.století. Doba vlády Lucemburků. V roce 1313 vydal král Jan Lucemburský ve prospěch města listinu, ve které mu udělil právo vybírat clo a mýto. Tato listina je nejstarší písemnou zprávou o městě. Výhodná poloha na křižovatce důležitých obchodních cest měla příznivý vliv na rozvoj města. Do roku 1434 bylo město v majetku pánů z Kravař, po tomto datu se v držbě střídalo více majitelů. V letech 1500 až 1558 byli vlastníky města Žerotínové. Za jejich držení město vzkvétalo a bohatlo. Přebudovali gotickou tvrz pánů z Kravař na pohodlné renesanční sídlo, nynější Žerotínský zámek, po zničujícím požáru, při kterém lehla popelem původní dřevěná zástavba, se zasloužili o výstavbu mnoha kamenných domů na náměstí a také městské radnice. Jejich vláda byla také ve znamení rozkvětu řemesel. Peníze do městské pokladny plynuly jednak vařením a šenkováním piva, ale zejména vyhlášenou soukenickou výrobou. Nový Jičín se stal po Jihlavě druhým nejvýznamnějším výrobcem sukna na Moravě. Díky tomu se mohlo bohaté město roku 1588 od Žerotínů vykoupit z poddanství a stalo se městem komorním. Nad ním byla už jen královská koruna. Na konci 16. století po značném přílivu německého obyvatelstva přešla většina obyvatel na novou luteránskou víru. Král Fridrich Falcký dokonce město povýšil v roce 1620 na město královské, ale tehdy dostoupala šťastná hvězda Nového Jičína svého vrcholu. Po bitvě na Bílé hoře přišel prudký pád. Nový Jičín ztratil svou samostatnost a stal se opět městem poddanským. Byl darován olomouckým jezuitům, v jejichž majetku zůstal až do zrušení jezuitského řádu r. 1773. V tomto období čekala město rekatolizace. Do podoby města také promluvili dva velké požáry v roce 1768 a 1773, při nichž shořeli barokní měšťanské domy a město dostalo nový klasicistní háv. Opětovný vzestup města je spojen se zrušením Jezuitského řádu a se správními reformami 19. století kdy se stal Nový Jičín centrem oblasti. Průmyslová revoluce přinesla do města textilní průmysl a později také výrobu klobouků, která město proslavila. Kdyby se nepodcenil význam železnice v polovině 19.století, mohla být prosperita města ještě větší. Do Nového Jičína se jezdí především za památkami. Mezi nejlákavější patří Žerotínský zámek v raně renesančním stylu, který je dnes sídlem Muzea Novojičínska. V jeho sálech je umístěna stálá expozice klobouků, jež poskytuje přehled o vývoji kloboučnictví v Novém Jičíně. Srdcem městské památkové rezervace je čtvercové Masarykovo náměstí. Působivá jsou zejména průčelí měšťanských domů, které kde se mísí různé stavební styly. Mezi nejzajímavější budovy na náměstí patří Stará pošta, dům U Bílého anděla, Laudonův dům, a v neposlední řadě i budova mnohokrát přestavěná radnice. Střed náměstí okrašluje morový sloup se sochou Panny Marie a kašna se sousoším Tančících sedláků v kravařském kroji. Celkový vzhled náměstí pak dotváří podloubí, které se zachovalo po všech jeho čtyřech stranách, a také pozdně gotická věž farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Atraktivitu města umocňuje i jeho poloha. Vždyť stačí jen pár minut chůze a člověk se ocitne v hlubokých lesích Beskydského podhůří. Kdo dává přednost památkám, může zavítat do nedalekého Štramberku, Příboru nebo navštívit hrad Hukvaldy.
Celý článekNový zámek u Rudoltic
Nový zámek u Rudoltic, okres Ústí nad Orlicí.
Celý článekNový židovský hřbitov Hostouň
Nový židovský hřbitov se nachází na západním okraji obce, vede sem zpevněná cesta pokračující z ulice Na Obci. Hřbitov byl založen po uzavření starého hřbitova (nachází se v lesním porostu dále od obce). Na ploše 1.503 m2 se nachází okolo 340 náhrobků z let 1856-1936. Hřbitov spolu s obřadní síní byl na konci 90. let 20. století opraven. Pohřebeni jsou zde i příbuzní spisovatele Oty Pavla. Jedna strana ohradní zdi chybí a hřbitov je tak přístupný.
Celý článekNový židovský hřbitov na Olšanech
Zřízen byl roku 1891. Obřadní síň byla vybudována v novorenesančním stylu podle plánů arch. Münzbergra. Na hřbitově je množství cenných uměleckých náhrobků, práce sochařů Jana Štursy, Čeňka Vosmíka, Václava Voláka, Jana Kotěry, Josefa Fanty, Antonína Balšánka a dalších. Najdeme zde hroby například Franze Kafky, Zeno Dostála ( spisovatel, režisér a předseda Pražské židovské obce ), Pavla Oty, Františka Gottlieba.
Celý článekNový židovský hřbitov Ostrava
Na severozápadním konci ústředního hřbitova při ulici Na Najmanské se nachází oddělený nový židovský hřbitov, sloužící od června roku 1965 o výměře 3370 m2. V letech 1986-1988 zde byla postavena moderní obřadní síň podle projektu architekta Ligockého. Nový židovský hřbitov je v podstatě jedinou hmotnou dochovanou židovskou památkou, pokud nepočítáme stavby postavené dle architektů hlásících se k židovské víře. Starý rozsáhlý židovský hřbitov založený v roce 1872 o velikosti 23.537 m2, byl zlikvidován v letech 1984-1988 a přeměněn na park, nesoucí dnes název Dr. Milady Horákové. Pohřbívat se na něm zakázalo již daleko předtím v roce 1961. Zbořena byla i obřadní síň z roku 1913. Dnes na tento hřbitov zde upomíná jen pomník obětem holocaustu. Zmizely i všechny synagogy, ta v centru města z roku 1879 se nacházela při dnešní ulici Zeyerova. V roce 1939 byla vypálena nacisty a ještě v roce 1940 zbytky zbořeny a rozebrány. Na její památku upomíná již jen pamětní deska na stěně domu. Obdobný osud stihl i všechny další synagogy (Přívoz, Hrušov, Zábřeh, Vítkovice). Oheň spalující vítkovickou synagogu z roku 1911 dokonce uhasl až po téměř dvou týdnech.
Celý článekNuselský most
Nuselský most. Praha dostala poetické přízvisko „stověžatá“, ale téměř stejně jako věží má mostů a můstků. Myšlenka spojit Nové Město s pankráckou plání je dost stará. První návrh na přemostění pochází z roku 1903. První soutěž byla vypsána v roce 1926, druhá 1933 a konečně třetí v roce 1953. Stavba Nuselského mostu. Stavba Nuselksého mostu byla zahájena až v roce 1967. Dostavěn byl v roce 1973 a je mimořádným svými rozměry a na tehdejší dobu i konstrukčním řešením a technologií výstavby. Celková délka mostu představuje 485 metrů, které se dělí na 5 polí, z nichž dvě dosahují rozpětí 68,25 m, tři po 115,5 m. O mimořádné náročnosti díla svědčí fakt, že základy jsou zakotveny v hloubce až 16 m, v nosné, nezvětralé břidlici. Nad údolím se klene ve výšce 40 m. Jako materiál byl použit předpjatý beton. Složité byly i zatěžkávací zkoušky k tomu bylo použito několik tanků. Výška mostu přilákala za jeho existenci několik sebevrahů. To zákonitě vyvolalo různá bezpečnostní opatření. Původně zde bylo jen nízké zábradlí, dnes jsou instalovány vysoké převislé drátěné zábrany. Most je určen pro automobilový provoz, metro a pro pěší. Název Nuselkého mostu. Most se od roku 1969 do roku 1990 nazýval most Klementa Gottwalda. Od roku 1990 nese název odvozený od městské části Nusle.
Celý článekNusle
Dnešní Nusle vznikly v 19. století sloučením několika obcí, které se na jejich území vyskytovaly. První zmínky o Dolních Nuslích jsou z roku 1088 a o Horních Nuslích z roku 1250. Obce byly v majetku církve, později patřily Starému a Novému Městu. Ve velkém se zde pěstovalo víno. Vinice však byly během třicetileté války zničené. Obnovit se je podařilo až jejich novému majiteli Jakubovi Wimmerovi. Později zde byly postaveny průmyslové podniky na výrobu, barev, tuků, svíček a koberců. V roce 1854 byla k Nuslím připojena ves Krušina, dnešní Pankrác a v roce 1890 byly povýšeny na město. K Praze byly připojeny v roce 1922. Název Nusle je užíván od 15. století. Nesly také názvy Neosuetli, Nevsedly, či Nosli.
Celý článekNýznerovské vodopády
Nýznerovské vodopády se nacházejí na Stříbrném potoce asi 5 km jihozápadně od Žulové při turisticky značené cestě. Dolní část vodopádu protéká úzkou skalní soutěskou, která je obtížně přístupná. Horní část je zpřístupněná schodištěm, kterým se lze dostat až na dno jakéhosi „kotle“. Vodopády vznikly v místě, kde voda naráží na skalnaté prahy tvořené horninou odolávající erozi. Voda zde padá po jednotlivých stupních do hloubky 14 m a nejvyšší stupeně dosahují 3 m. Od roku 1968 jsou vodpády vyhlášeny jako chráněný přírodní výtvor. Obzvláště působivé jsou při větším stavu vody a také v zimním období.
Celý článekObčanská záložna (Vršovické náměstí)
Nad Vršovickým náměstím stojí honosný dům čp. 67, jehož stavbu iniciovala a v letech 1911-12 realizovala Občanská záložna ve Vršovicích. Tato stavba je vynikající ukázkou pražské secese. Nová budova měla jedno podlaží podzemní a pět nadzemních, část podkroví a půdu ve dvou úrovních. Ústřední prostor tvořila velká dvorana situovaná do dvorní části pozemku a prostupující dvě podlaží. Zcela mimořádné pozornosti stavebníka se těšila výtvarná výzdoba interiérů a exteriéru budovy. Dekorativní figurální plastiky při štítu hlavního průčelí jsou dílem sochaře Ladislava Šalouna. Štít zakončuje znak města Vršovic. Před vstupem do budovy stojí dva vysoké sloupy se sochami sokolů. Čas znárodnění se nevyhnul ani občanské záložně. Po jejím zániku se stala majitelem budovy Česká spořitelna. Ta naštěstí zachovala nejen dispozici celého domu, ale i veškerá výtvarná díla a zařízení interiérů.
Celý článekObecní kaple - Ostřešany
Obecní kaple - Ostřešany, okres Pardubice.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 … 184 185 186 Další Poslední
