Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.

Stručná charakteristika – poskytuje zdarma komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem.Otevírací doba: Po 6,00 – 17,00 hod.Út 6,00 – 17,00 hod.ST 6,00 – 18,00 hod.ČT 6,00 – 17,00 hod.Pá 6,00 – 16,00 hod.So 9,00 – 13,00 hod.Ne - zavřeno                      

Sluneční hodiny jsou umístěny severně od Štefánikovy hvězdárně. Díky své poloze neujdou pozornosti návštěvníků hvězdárny, či Růžového sadu. Jejich funkce je popsána v galerii.

Stojí v blízkosti kulturního domu severně od náměstí. Pochází z roku 1252 a je považována za druhou nejstarší v republice. V pozdní gotice ji zesílil pětiboký barbakán zbořený před polovinou 19. století. Zároveň koncem tohoto století byla brána využívána jako sýpka. Zvnějšku ji chránilo předbraní do něhož vedl padací most. Věž čtvercového půdorysu má čtyři patra a původně valbovou střechu. Severní portál byl zesílen plochými pilíři v nichž se dochovaly drážky pro spouštění mříže. Vstup pro pěší byl vyražen dodatečně.