Kostel sv. Jiljí na Kostelním náměstí byl vybudován v letech 1280-1380. Původně měl dvě věže, severní „červenou“ a jížní „bílou“. Teké byl původně zasvěcen sv. Mikuláši, svoje dnešní zasvěcení sv. Jiljí proběhlo za třicetileté války. Chrám často poničil požár a také za třicetileté války. Tehdy 16.8.1634 vtrhli do svatyně Sasové a povraždili všech zhruba okolo 200 ukrytých obyvatel včetně žen a dětí. V 17. století byly barokně upraveny věže. Severní věž byla několikrát zasažena bleskem a také vyhořela. Její stav byl postupně natolik vážný že musela být nejprve podepřena pilířem a nakonec roku 1846 ubourána do úrovně kostelní římsy. Barokně upravený kostel byl v průběhu 19. století v několika fázích regotizován. V letech 1913-1918 byl upraven do původní a zároveň dnešní podoby Kamilem Hilbertem ve spolupráci s V. Suchardou. Trojlodní kostel má dnes již jednu věž vysokou 66 m, nejstarší jeho částí je presbytář s raně gotickým portálem v jižní stěně. Dnešní sakristie byla původně kaplí sv. Doroty. Presbytář, hlavní i boční lodě kryje gotická křížová žebrová klenba. Okna v lodi mají krásné kružby. Přízemí jižní věže má hvězdicovou klenbu z huti Petra Parléře. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází také plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše rovněž z huti Petra Parléře. Jinak je většina zařízení barokní. Hlavní oltář pochází od F.M.Kotterbauera s oltářním obrazem od neznámého autora z roku 1704. Kazatelna je z roku 1770. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který byl zrušen v roce 1821.

Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.

Rozhledna Na vrchu Čartak (953 m) je nemladší rozhlednou Beskyd. Rozhledna patří do skupiny těch, které vděčí za svůj vznik rozmachu mobilní telefonie a potřebě pokrýt tuto oblast signálem. Vrch Čartak nalezneme kousek od hraničního přechodu Bumbálka. Původní záměr byl vybudovat zde pro firmu Eurotel základnovou stanici pro mobilní telefony. Správa Beskyd souhlasila, ale musely být splněny dvě důležité podmínky. Jednak stavba nesměla narušit ráz krajiny a také musela být zpřístupněna pro návštěvníky k rozhlížení se po kraji. Vznikla tak osmiboká konstrukce tvořená betonovým jádrem, jež byla z vnějších stran opláštěná smrkovým dřevem. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. 6. 1998 a její výška činní 40 metrů, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 metrů. Pro výhled na Lysou Horu a Radhošť musí její návštěvníci zdolat 137 schodů. Při pěkném počasí lze dohlédnout až k Tatrám.

V severovýchodní části obce Kestřany se nachází unikátní soubor dvou tvrzí a zámku, stojícího na místě třetí tvrze. Město Písek je odtud vzdáleno 7 km severovýchodním směrem. Zámek je veřejnosti nepřístupný, tvrze jsou momentálně rekonstruovány a příležitostně jsou přístupné. Pokud se v areálu budou pohybovat majitelé, jistě vás rádi provedou. Více informací viz www.tvrzkestrany.cz. Historie tvrzí Ves Kestřany byla dlouho rozdělena mezi různé zemanské rody. Postupně si zde vystavěli tři tvrze, k nimž se vázaly manské povinnosti ke hradu Zvíkovu. Nejstarší tvrzí je tzv. horní tvrz z druhé poloviny 13. století. K roku 1315 je písemnými prameny doložen Albert z Kestřan, k roku 1338 jeho synové Michal, Šimon a Bartoloměj. Bartolomějovu část tvrze si pak jako odúmrť vyprosili bratři Ondřej, Bušek a Jakub ze Lhoty. Před rokem 1416 pak potomek majitelů Arnošt z Kestřan horní tvrz prodal příbuznému Václavu Koktanovi, jehož synovec Bohuslav roku 1475 přikoupil i dolní tvrz a tak se obě tvrze staly majetkem jednoho pána. Dolní tvrz byla založena v polovině 14. století sirotky po vnukovi Alberta z Kestřan Mikuláši, řečeném Baroch, a Matějem Brusem z Kovářova. Bohuslavovi synové, zdědivše obě tvrze, prodali je roku 1491 Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově. Jindřich o rok později dosáhl zrušení manského závazku. Roku 1619 kestřanské tvrze vyplenilo císařské vojsko po bitvě u Záblatí. Švamberkové drželi Kestřany do poloviny 17. století, posléze je zdědila Františka Polyxena, provdaná hraběnka Paarová. Obě tvrze byly nadále využívány k hospodářským účelům. Třetí tvrz, zvaná druhá dolní tvrz, která kdysi stávala na místě zámku, se poprvé v písemných pramenech připomíná roku 1490, kdy ji drželi Jan a Vojslav z Kestřan. Na jejím místě nechal manžel Františky Polyxeny Karel Paar vystavět raně barokní zámek a při něm okrasnou zahradu. Nejstarší stavbou horní tvrze je tzv. purkrabství, ležící v severní polovině nádvoří. Ještě koncem 14. století areál tvrze uzavřela hradba, která obsahovala dvě obytné věže při jihozápadním nároží a na východní straně a menší válcovou věž na severovýchodě (ochrana studny). Švamberkové pak postavili pozdně gotický vstupní palácový trakt před jižní část hradby. Ve východním křídle paláce se nacházela kaple sv. Maří Magdaleny (dodnes je zde dochovaná klenutá sklípková klenba). Tvrz byla obehnána vodním příkopem, který jako již vyschlý v 18. století překlenul kamenný most. V 16. století byl sál paláce upraven renesančně. Dolní tvrz tvořila třípatrová čtverhranná obytná věž. V pozdní gotice byla vystavěna nová hradba zesílená v severním nároží válcovou baštou a východní palác. V roce 1491 při prodeji tvrzí Jindřichovi ze Švamberka se dolní tvrz uvádí jako pustá. Za Švamberků byly dostavěny dvě menší budovy v jižní a jihovýchodní části nádvoří a tvrz se stala pivovarem a sýpkou. Tipy na výlet Kousek od obce je k vidění kalvárie u Otavy. Mnoho zajímavých památek najdete v Písku - Písecký hrad, písecká synagoga, městské opevnění nebo Prácheňské muzeum. Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Jarník. Velmi zajímavá je i tvrz Klokočín, kde byla mimo jiné natáčena Markéta Lazarová. Ubytovat se můžete v Písku. M.K.