Hradní zřícenina se nachází nad Hamerským potokem v blízkosti obce Blažejov nedaleko Jindřichova Hradce. Historie hradu Hrad založil někdo z pánů z Hradce, podle nejrozšířenější verze to byl Jindřich z Hradce, syn známého Vítka z Prčice. Jeho syn Vítek z Hradce vstoupil do řádu německých rytířů a tento hrad jim v roce 1257 daroval. Tento řád tu patrně sídlil až do roku 1405. Během první poloviny 15. století pak byl opuštěn a na konci téhož století je už pustý a pobořený. Postupně pak částečně podlehl zubu času, povětrnostním vlivům a hlavně byl rozebírán na okolní obytná stavení. Dispozice hradu Dispozice hradu byla trojúhelníková. Hrad nebyl příliš zkoumán, neoplýval však svojí velikostí. K čelní hradbě patrně přiléhal palác a brána. Hrad byl zřejmě bezvěžový. Do dnešní doby lze na vrcholové plošině nalézt jen zbytky čelní hradby a paláce. Dochovala se zde však jedna významná drobnost. Dochované zdivo nese rysy tzv. klasové vazby. Kameny byly v jednotlivých vrstvách poskládané nakoso, ale v každé vrstvě opačným směrem. Zdivo tak připomíná klas. Zřícenina hradu je volně přístupná. Hledání řádového pokladu Protože vlastníci hradu, řád německých rytířů, patřil k bohatým řádům, pátralo zde mnoho hledačů vábených zdejšími pověstmi o pokladu. Konkrétně občané nedalekého Blažejova zde intenzivně kopali v roce 1882. Oni a ani nikdo jiný žádný poklad neobjevili a to ani tajnou podzemní chodbu, která měla vést do sklepení blažejovského domku „U Petra“. Po návštěvě zříceniny můžete zavítat do nedalekého Strmilova, kde se nachází Umělecká tkalcovna a muzeum českého tkalce. Vynechat nemůžete an i Jindřichův Hradec, kde je k vidění například renesanční zámek, kostel sv. Jana Křtitele s klášterem minoritů nebo Muzeum Jindřichoradecka. V Jindřichově Hradci jistě najdete vhodné ubytování.

Hamousův statek s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv. Martina patří mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve Středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, se zděným chlévem, stájemi, sýpkou a stodolou, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice.Dějiny usedlosti jsou známy od přelomu 16. a 17. století. Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého. Ve stavení se bydlelo do roku 1992, poté bylo spolu s hospodářskou částí odkoupeno Památkovým ústavem středních Čech od posledního majitele pana Václava Barchánka. Objekt byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v roce 1995 a je po správou hradu Křivoklát. Prošel náročnými a řemeslně prováděnými opravami. V expozici skanzenového typu nabízí ukázky dobového bydlení, hospodaření a řemesel. Vždy v polovině července je na dvoře stavení pořádán malý řemeslnický jarmark a každou sobotu v návštěvnické sezóně ukázka zadělávání a pečení chleba v selské chlebové peci.  Expozice SÍŇ je komunikační část domu, z níž je přístup do velké světnice, obou komor, sklepa a výměnku s kuchyňkou. Přímo proti vchodu pak stojí černá kuchyně, vedle níž jsou dveře do dvora. ČERNÁ KUCHYNĚ byla původně dřevěná, až po roce 1716 zděná. V kuchyni bývalo uprostřed otevřené ohniště, kde se vařilo v hrncích, trojnožkách a na roštech. VELKÁ SVĚTNICE sloužila k bydlení hospodáře a jeho rodiny, za hospodaření Jana Hroudy (před rokem 1763) jako nálevna a krčma (v té době bydlel hospodář v zadní části vrchní komory) a za Dominika Hamouse na krátký čas i jako rychta.MALÁ SVĚTNICE byla vystavěna buď jako kuchyň pro hospodáře nebo druhý výměnek pro rodiče hospodáře či hospodyně. VRCHNÍ KOMORA je nejstarší a nejsušší část domu a sloužila ke skladování mouky, obilí, sedraného peří a k sušení bylinek. SPODNÍ KOMORA byla využívána na skladování keramiky, nářadí, postrojů a jako jakási spižírna, něco mezi komorou a sklepem. Jsou zde nejstarší stropní trámy v domě – ze 16. století – nesoucí podlahu z přelomu 17. a 18. století.DVA MALÉ SKLÍPKY jsou přístupny po schodišti mezi černou kuchyní a komorami. Nad vchodem do malého sklípka je patrně nejstarší trám v domě z roku 1577.VÝMĚNEK je nevelká, ale řádně prosvětlená místnost, která soužila starému hospodáři a jeho ženě ke spokojenému dožití. Stavěná je už z lomového kamene spojovaného červenicí – cihlářskou hlínou. Strop tvoří štípané půlkuláče obalené slámou s hliněnou omazávkou.KUCHYŃKA VÝMĚNKU je malá místnost s jedním oknem, zděným sporákem, kachlovou troubou a s klenutým stropem a kachličkovou zdobenou podlahou asi z první republiky. CHLEBOVÁ PEC vysunutá do dvora pod vlezem na půdu byla znovu postavena v letech 1997 – 1998 na místě pece původní. VE DVOŘE v jeho pravé spodní části (proti štítu domu) je stará dřevěná kolna na vozy a nářadí. Na ni navazuje zděná konírna a malý prasečák. Ve vrchní části rovnoběžně se stavením pak ovčín a kravín, vlevo ještě pozůstatek pilířové stodoly zbořené ve 30. letech 20. století. Akce v roce 2008Šafářův dvoreček 12.7. – 13.7. 2008 Řemeslnický jarmark.Malý advent na statku 29.11. – 21.12. 2008 Řemeslníci a zimní provoz s topením ve výměnku, kuchyňce a ve velké světnici v kachlových kamnech. Každou sobotu ukázka pečení chleba a koláčů, v neděli tesání dřevěného kříže. Tradiční hudba a lidové zvyky.   

Zříceniny hrádku Křikava, které dnes již pokrývá lesní porost, nalezneme na skalnatém návrší nad rybníkem u obce Černívsko, kousek od Blatné. Krátká historie hradu Do psané historie vstoupil hrad roku 1357, kdy se zde připomínají rytíři z Donrštejna (z Křikavy), z nichž Hugo byl hofmistr císařovny Blanky, a Jindřich byl roku 1425 upálen husity v Obořišti. V průběhu 15. století, zřejmě v průběhu husitských válek, hrad zanikl. Dispozice hradu Jednodílný hrad měl v podstatě protáhle lichoběžný obrys a obíhal jej hluboký příkop. Dominantou hradu byla na nádvoří stojící čtyřhranná obytná věž. Palác složitějšího půdorysu se přikládal k jedné užší straně dispozice, další menší stavba se nacházela v protilehlém nároží. Vstup umožňovala brána prolomená v hradbě. Z Hrádku se dochovaly zříceniny hranolové věže (východní a západní část) a několik málo zdí do výšky cca. 2m. Hrad Křikava byl typickou ukázkou oblíbené Dodonové dispozice, které se rozvíjely ve 14. století. Vydáte-li se také do Blatné, nemůžete opomenout navštívit vodní renesanční zámek Blatná. Přímo v Blatné se můžete také ubytovat.

Vpravo hlavního vchodu při pohledu z Úatsavní ulice 7/91.