Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 … 184 185 186 Další Poslední
Kuk
Hradiště Kuk se nachází na vrcholu Výrov, který se tyčí necelé tři kilometry jižním směrem od obce Tuchořice.Na vrchu Výrov (509 m.n.m.) se nacházejí pozůstatky dávného osídlení. Pravděpodobně již v době haštalské se zde nacházelo opevněné hradiště, jenž bylo obýváno Slovany ještě na přelomu 8. a 9. století. Z vrcholu je výhled na Podkrušnohorskou pánev, velkou část Poohří a Doupovsko.
Celý článekKulturní a informační středisko Klimkovice
Otevírací doba Po 08:00 – 17:00ÚT 08:00 – 14:00ST 08:00 – 17:00ČT 08:00 – 14:00PÁ 08:00 – 13:00 SO 9-12 (v období červen - září)
Celý článekKulturní centrum Letohrad
Letohrad leží v nádherném údolí, obklopený krásnou nezničenou přírodou. Návštěvníky láká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, altánem a umělou jeskyní s vyhlídkou. S historií města se seznámí v Městském muzeu, které mimo jiné vlastní i Napoleonovy originální saně a turistickou novinkou je soukromé Muzeum řemesel. Od podzimu 2002 je také možné navštívit první část zámecké expozice. Každoročně se v Letohradě pořádá slavná Kopečková pouť, Mezinárodní hudební festival, Kaskády výtvarného umění a Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích.Otevírací doba červenec a srpen Po-Pá 8:00 – 11:30 12:00 – 17:00So 9:00-11:30 12:15 – 17:00Ne 13:00 – 17:00září – červen Po – Pá 8:00 – 11:00 11:30 – 16:00So 8:00 – 11:00
Celý článekKulturní centrum Letohrad
Informační centrum sídlí v budově městského muzea přímo na náměstí vedle zámku.Otevírací doba červenec a srpen Po-Pá 8:00 – 11:30 12:00 – 17:00So 9:00-11:30 12:15 – 17:00Ne 13:00 – 17:00 září – červen Po – Pá 8:00 – 11:00 11:30 – 16:00So 8:00 – 11:00
Celý článekKunčický bludný balvan
Na několika místech Ostravy se nacházejí tzv. bludné balvany, které sem byly dopraveny činností ledovce při kontinentálním zalednění zasahujícím sem až ze Skandinávie během středního pleistocénu. Z tohoto důvodu jsou tak často tyto balvany z exotických hornin, na našem území prakticky nevyskytujících se. Kunčický bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem. Byl nalezen v roce 1954 při hloubení základů pro slévárnu Nové huti a vyzdvyžen z hloubky 6,8 m. Jeho rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm a objem cca 6,5 m3. Je z horniny žulového charakteru a popisován jako hrubozrnný porfyrický granit. Pochází pravděpodobně ze středního Švedská či jižního Finska. Je umístěn na podstavci při tramvajové smyčce u jižní brány Nové huti.
Celý článekKunětická Hora
Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.
Celý článek
Květnové povstání 1945
Pamětní deska vlastenců, kteří padli v květnu roku 1945 v boji s německými okupanty.
Celý článekKvětnové povstání 1945
Pamětní deska obětem povstání na nároží ulic Mezibranská a Žitná.
Celý článekKyje
Název obce je doložen již písemnostmi ze 14. století. Kyje byly v majetku pražského biskupství, které zde také nechalo za vedení biskupa Jana II. postavit kostel sv. Bartoloměje. Ve 14. století zde také stála tvrz. Průmysl na území obce začal pronikat až ve 20. století. Součástí Kyjí byly i osady Aloisov a Hostavice. K Praze byly Kyje připojeny v roce 1968. Název obce byl odvozen od osobního jména Kyj, Kyjovy rodiny.
Celý článek
Kyklopské schody
Kyklopskými jsou nazývány schody, kterými lze sestoupit od Zahrady Na baště do Jeleního příkopu.
Celý článekLa Fabrique
Klub v centru Prahy nabízí skvělé jídlo v restauraci, posezení v koktejl baru či tanec do tří hodin ráno v music clubu.
Celý článekLabská hydroelektrárna - Hradec Králové
Královehradecká hydroelektrárna se nachází na řece Labi při Jiráskových sadech. Secesní objekt elektrárny a pohyblivého vodního jezu zvaný Hučák byla vystavěna na počátku 20. století. Nejdříve to byl v letech 1908-1911 pohyblivý jez a o rok později samotná vodní elektrárna. Celý areál byl postaven podle projektu architekta J. Sandera. Pilíře jezu jsou 3 m široké a 18,9 m dlouhé. Pohyb dvou hradících segmentů je pomocí Gallových řetězů, na kterých je segment oboustranně zavěšen. Na jezu se nachází necelých pět metrů široká vozovka sloužící pro obsluhu jezu a pro pěší. Na břehu pak stojí přízemní budova vodní elektrárny v níž jsou umístěny tři Francisovy turbíny o výkonu 810 kW.
Celý článekLabyrint Divadla Drak
Královéhradecké Divadlo Drak patří k zavedeným značkám na české i světové divadelní scéně. Více než půl století již divadlo nabízí zábavu pro malé i velké diváky, které tradičně vítá ve svém sídle, jen několik kroků od historického centra Hradce Králové. V roce 2010 se divadlo rozšířilo o Labyrint Divadla Drak, který vyrostl v sousedním komplexu Tereziánský dvůr, vzniklém po více než dvouleté rekonstrukci historicky cenného objektu Nálepkových kasáren z druhé poloviny 18. století. Areál tak nyní reprezentuje moderní komplex, který v sobě vedle prostor Divadla Drak zahrnuje bytové domy, luxusní hotel, parkovací dům a další komerční prostory. Budoucí využití budovy pro potřeby Divadla Drak, jejíž rekonstrukce představovala investici ve výši více než čtyřicet milionů korun, umožnilo Město Hradec Králové, které je ostatně i zakladatelem divadla. AKTUÁLNÍ PROGRAM- ZDE! Labyrint Divadla Drak jehož autorem je scénograf divadla a výtvarník Marek Zákostelecký, v sobě skrývá celkem tři zásadní prostory: studiovou scénu, netradiční muzeum loutek a divadelní laboratoř. Muzeum loutek, které zde naleznete, nepředstavuje tradiční statický model muzea, kde prostory pro návštěvníky vymezují provazy a skla vitrín – drakovské muzeum přímo vyžaduje, aby se návštěvníci do prohlídky aktivně zapojili. V tématických zákoutích zde čekají loutky ze slavných inscenací Divadla Drak za více než padesátiletou existenci této divadelní scény. Divadelní laboratoř je experimentálním prostorem, kde nahlédnete pod pokličku vzniku divadelního představení. Proč se na chvíli nestát výtvarníkem, kostymérem, režisérem nebo dokonce hercem? V laboratoři dostanete možnost vyzkoušet každou z těchto profesí. Pokud tedy toužíte proniknout do tajů divadelního řemesla a nespokojíte se pouze s pohledem z hlediště, vítejte v Labyrintu Divadla Drak a zažijte divadlo na vlastní kůži! Otevírací doba ZÁŘÍ - ČERVEN úterý - pátek 14.00 - 17.00 hod., sobota - neděle 10.00 - 17.00 hod. pondělí zavírací den ČERVENEC - SRPEN úterý - neděle 10.00 - 17.00 hod. pondělí zavírací den
Celý článek
Ladův kraj
Výlet do kraje pohádek Na hranici s Prahou se rozkládá malebná krajina, nazývaná podle umělce oblíbeného především dětmi krajem Josefa Lady. Autor známého kocoura Mikeše a dalších mluvících zvířátek, vodníků, víl a také výtvarného ztvárnění Haškova dobrého vojáka Švejka čerpal svou inspiraci z kraje kolem rodných Hrusic po celý život. Místy až skutečně pohádková krajina mezi hlavním městem a řekou Sázavou s romantickými zříceninami, vesnickými kostelíky a přívětivými lidmi vybízí k příjemným a nepříliš fyzicky náročným výletům. Cesta kocoura Mikeše Chcete se na chvíli stát mluvícím kocourkem Mikešem a zažít některá z jeho dobrodružství? Pak se s námi vydejte po cestě, kudy Mikeš utíkal z domova, když rozbil Ševcovic babičce hrnek se smetanou. Během putování najdete na dvanácti zastaveních krásné obrázky Josefa Lady a úryvky z knihy Mikeš. Stejně jako černý kocourek vyrazíte z Hrusic a zamíříte-li až k poslednímu zastavení, cíl vaší cesty bude po 20 kilometrech v Říčanech. Pokud vás cestou rozbolí nohy, můžete si trasu zkrátit a podle místa nasednout na vlak nebo autobus, který vás přiblíží k domovu. Kdo bude chtít poznat Ladův kraj lépe, využijte nabídky ubytování na trase. Cestu kocoura Mikeše můžete projít jako správní poutníci s ranečkem na zádech po svých, nebo projet na kole. A abyste si cestování lépe užili, připravili jsme pro vás poutavou hru. Její pravidla najdete na www.laduv-kraj.cz. A ještě se vraťme do Hrusic. V rodné obci Josefa Lady se to kdysi hemžilo nejen mluvícími zvířátky, ale také strašidly a vodníky. Kde „žili a pracovali“, označuje další projekt mikroregionu Ladův kraj nazvaný POHÁDKOVÉ HRUSICE. Poznáte, kde byla známá Jedličkova louže, na které se Mikeš učil bruslit, kde bydlel kozel Bobeš, kde strašil Mulisák a kde žili vodníci. Trasa měří 6 km. Krajinou barona Ringhoffera Naučná stezka Krajinou barona Rinhoffera připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer, majitel strojního imperia na pražském Smíchově a představitel tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. On a jeho rodina s velkou péčí udržovali kajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Dodnes je tato jejich starost o krajinu patrná. Turistická cesta Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví, exkurzi ve Velkopopovickém Pivovaru, cestu alejí k hrobce rodiny Ringhofferů, prohlídku kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků a další zajímavosti. Trasa je dlouhá 20 km a najdete na ní 10 informačních tabulí. Navazuje na Pražskou integrovanou dopravu. Začíná v Mirošovicích, kam se dostanete po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Konec cesty je v Kamenici, odkud je mj. možné se dopravit autobusem do Prahy na metro Budějovická. Obce Ladova Kraje Čestlice, Hering, Hrusice, Kaliště, Kamenice, Klokočná, Kostelec u Křížků, Kunice, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Říčany, Senohraby, Struhařov, Světice, Svojetice, Tehov, Velké Popovice, Všestary, Zvánovice Turistické zajímavosti Ladova kraje: Památky Ladova kraje Příroda Cykloturistika Kulturní akce Toulky krajem Josefa Lady Mikroregion Ladův kraj - Informační střadisko Říčany Masarykovov náměstí 83 251 01 Říčany u Prahy tel: 323 618 142 e-mail: jitka.bahenska@ricany.cz www.laduv-kraj.cz
Celý článekLahovice
První zmínky o Lahovicích jsou dochovány již z počátku 12. století. Pro Pražany jsou známé především jako jedno z míst, kde došlo v roce 1945 k hrdinnému boji proti německým okupantům. Do dnes tuto událost připomíná památník. K Praze byly Lahovice připojeny v roce 1968. Název Lahovic je odvozen od jména Láh.
Celý článekLahovický most
Lahovický most v Praze Lahovicích se klene nikoliv přes Vltavu, ale přes Berounku. Je určen pro automobilovou dopravu a pro pěsí. Lahovický most má jako jediný v Praze dvě vyhlídkové věže. Poskytují pěším návštěvníkům krásný pohled proti proudu Berounky. na Radotín a na druhou stranu, na západ, na slutok Berounky s Vltavou. Krásný je také pohled na Zbraslavský zámek.
Celý článekLandštejn
Zřícenina hradu Landštejna je nejrozsáhlejší a nejlépe dochovanou zříceninou románského hradu v českých zemích, který byl rozšířen pozdně goticky a renesančně. Hrad byl vybudován na žulovém vrchu ve výšce 665 m nad mořem a asi 10 km východně od Nové Bystřice poblíž místa, kde se setkávají hranice Čech, Moravy a Rakouska. Jak už název a také lokalita napovídá byl pomezní pevností na neklidné českorakouské hranici a střežil zemskou stezku do Vitorazska. Historie hradu Založení hradu se datuje do 13. století. Původně Landštejn jako královský hrad spadal pod správu moravských Přemyslovců. Kdy a jak získali hrad a panství Vítkovci, kteří jsou doloženi jako jeho majitelé roku 1259, není známo. Prvním majitelem Landštejna byl Oldřich, pocházející nejspíše z třeboňské větve Vítkovců. Vítkovci, píšící se podle hradu jako páni z Landštejna, si získávali stále větší politický vliv v království a své panství postupně rozšiřovali. O Třeboň, Lomnici, Nové Hrady a Novou Bystřici. Největšího vlivu dosáhli za vlády Jana Lucemburského, kdy se Vilém z Landštejna stal jeho rádcem a zemským hejtmanem. Vliv si udržel i za vlády Karla IV., který jej jmenoval purkrabím pražského hradu. Karel IV. se dokonce stal Vilémovým zastáncem v krvavém sporu s bojovným příbuzným Jindřichem z Hradce. Šlo o to, že hrad měl důležitou strategickou pozici, protože hlídal významnou zemskou obchodní stezku z Itálie přes Rakousko do českého vnitrozemí a dále na sever k polským sousedům. Pro panství z toho plynuly značné finanční příjmy, proto se páni z Hradce snažili tuto stezku odklonit na své panství kolem Jindřichova Hradce, což se jim nakonec podařilo. Tato okolnost měla vliv na hospodaření Viléma z Landštejna, který zaznamenal značnou finanční ztrátu. Vilémovi dědici byli bezdětní, proto po jejich smrti připadl Landštejn královské koruně. Roku 1381 získal landštejnské panství od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku. Krajířové vládli Landštejnu téměř dvě století a jejich panování bylo poznamenáno velkým stavebním ruchem. Nejdříve hrad rozšířili v pozdněgotické slohu. Největších změn se hrad ovšem dočkal v 16. století, kdy zesílili opevnění a vybudovali kolem pětiúhlého nádvoří výstavné renesanční paláce. Stavební činnost Krajíře však vyčerpala natolik, že po smrti Zdeňka II. prodala roku 1579 jeho dcera Anna, provdaná Roupovská, hrad i panství Rakušanu Štěpánovi z Eicinku, který jej prodal jihlavskému měšťanu Davidovi Neumaierovi. Tomu byl po bitvě na Bílé hoře hrad zkonfiskován, protože se postavil na stranu odbojných stavů. Po konfiskaci hrad rychle mění majitele. Ke zkáze tohoto hradu velkou měrou přispěl požár roku 1771, kdy zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Okolní obyvatelé k devastaci přispěli rozebíráním kamene na stavby svých příbytků. Podoba hradu Dnešní Landštejn je jednou z nejzachovalejších ukázek středověkého fortifikačního systému. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Pozdější dostavba gotického opevnění s obytnou věží donjonem rozšířila hrad o další nádvoří. Vznosný čtyřpatrový palác Krajířů z Krajku s renesančním opevněním a barokní dělostřelecké bašty pak uzavírají průřez stavebními styly čtyř vývojových etap. Přímo z hradu dohlédnete na vodní nádrž Landštejn. Nedaleko odsud můžete také zavítat na zámek Nová Bystřice. V Nové Bystřici najdete také kostel Nejsvětější Trojice. Za návštěvu pak jistě stojí malebné město Slavonice, kde najdete i výběr ubytování.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 … 184 185 186 Další Poslední
