Rozhledna na Dobrošov (622 m) je v pořadí již druhou vyhlídkovou stavbou na tomto vrchu, který se tyčí u Náchoda. Ta první stála již v roce 1899 a o její stavbu se zasloužili náchodští vlastenci, kteří se sdružili v místní odbočce Klubu českých turistů. Byla to přízemní zděná stavba, nad níž se zvedal osmiboká, 6 metrů vysoká věž. Stavba si získala brzy vysokou oblibu, hlavně mezi vyznavači zimních sportů a přestávala kapacitně vyhovovat. Proto KČT oslovil známého architekta Dušana Jurkoviče s přáním, aby navrhl projekt úplně nové horské chaty i s vyhlídkovou věží. Projekt byl sice již roku 1912 vypracován, ale jeho realizace byla kvůli První světové válce odložena až do roku 1921. Položení základního kamene bylo spojeno s oslavami sedmdesátých narozenin spisovatele Aloise Jiráska, kterých se účastnilo tisíce lidí a díky nimž byly vybrány finanční prostředky na stavbu. Většina z nich přinesla na Dobrošov v batohu cihlu. Stavba byla slavnostně otevřena o dva roky později chata dostal jméno Jiráskova. Věž byla vysoká 15 metrů a na její vrchol vedlo 98 schodů. Z plošiny je nádherný kruhový výhled, který pokrývá takřka celé východní Čechy. Po druhé světové válce byla chata s rozhlednou Náchodským turistům odebrána a několikrát změnila majitele. Po strastiplných majetkových sporech byla roku 1995 KČT vrácena a roce 2002 zrekonstruována.

Zřícenina kostela sv. Apoleny se nacházejí kousek od obce Málkov při silnici vedoucí z Přimdy do Nové Vsi, zhruba 4 km jižně od Přimdy. Kostel je pozůstatkem bývalé osady Apolena (Svatá Apolena), ze které bylo v roce 1945 její převážně německé obyvatelstvo vysídleno. Obec pak zanikla a do dnešní doby se z ní kromě tohoto kostela nedochovaly téměř žádné stopy. Raně barokní kostel byl postaven okolo roku 1670 na místě poutní kaple stojící poblíž léčivého pramene. Kostel byl ponechán svému osudu již na počátku 20. století tedy ještě dlouho před vysídlením obce a jeho stav tak nemá s tím nic společného. Již za druhé světové války byl v havarijním stavu. V současné době se zdá, že je snaha alespoň zachovat jeho zbytky. Kostel má z vnějšku obdélný půdorys, vnitřní prostor zaujímá pak půdorys kříže s centrálním prostorem s kupolovou klenbou. Na střední prostor navazoval po východní straně užší pravoúhlý presbytář s vydělenými nárožními čtvrcovými prostorami. Severní měla funkci sakristie, jižní pak jako komora. V patrech pak byly oratoře, šneková schodiště k nim vedoucí byla vestavěna do přilehlých pilířů. Na západní straně navazoval na ústřední prostor podobně o něco užší prostor před kůrem s postranními čtvercovými kaplovými prostorami s emporami v patře, otevírajícími se do lodi půlkruhově ukončenou arkádou. V západním konci kostela byla vstupní předsíň, nad ní v patře trojdílná kruchta, podkruchtí odděleno od lodi plnou zdí s portálem. Kdysi valbová střecha krytá šindelem, dnes již neexistuje. Zdivo je z místního lomového kamene, případně žuly ojediněle bylo použito cihel. Presbytář, loď, sakristie a oratoře byly pravděpodobně sklenuty valenou klenbou s lunetami, podkruchtí, kaple a empory klenbou křížovou. O vnitřním zařízení není nic známo. Přibližně 10 m od kostela západním směrem se nacházejí zbytky kaple Panny Marie Pomocné. Zděná stavba ze které se dodnes dochovaly jen zbytky obvodové zdi měla valbovou střechu krytou šindelem. Zdivo z kamene a žuly bylo kdysi omítnuté. Interiér tvořil obdélný prostor a malá předsíňka otevírající se do kaple obloukovou arkádou. V rozích hlavního prostoru byly trojboké pilířky s nikami s kamennými nádobami na dně, kam vyvěral léčivý pramen.

Státní zámek Židlochovice patří k nejzachovalejším zámkům Evropy a společně s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Zámek stojí přímo ve městě Židlochovice.     Historie zámku                                 Na místě reprezentativního zámku stávala ve 14. století vodní tvrz, vybudovaná na jantarové stezce, spojující Středomoří s baltským pobřežím. V roce 1570 nechal Fridrich ze Žerotína tvrz přestavět v renesanční zámek. Za třicetileté války sídlo značně utrpělo, po polovině 17. století jej proto Valdštejnové opravili a barokně upravili. Zámek si však i nadále udržel pevnostní charakter. Za hraběte Sientzendorfa byla v letech 1722 - 1728 provedena vrcholně barokní přestavba. V roce 1743 přechází panství Židlochovice do vlastnictví Dietrichštejnů. Dochovanou klasicistní podobu zámku nejvíce ovlivnil arcivévoda Fridrich Habsburský, který vlastnil zámek v letech 1895 -1918. V této době byly v Židlochovicích organizovány velkolepé hony na drobnou zvěř a do interiéru zámku dovážel majitel a jeho rodina trofeje zvěře, ulovené na území celého Rakouska-Uherska. V roce 1919 byl zámek zestátněn a sloužil reprezentativním účelům Československé republiky, jako letní sídlo jej využíval také prezident T.G.Masaryk. Jeho pobyty připomíná pamětní deska při vchodu do zámeckého parku, který se rozléhá kolem zámku. Zámecký park, jehož plán vypracoval francouzský zahradní architekt Charboniér kolem roku 1708. Je parkem anglického typu s velkým množstvím starších domácích i cizokrajných stromů. Je celoročně přístupný veřejnosti a je zde možno vidět muflony a jeleny sika. V parku se nachází také památná lavička básníka Petra Bezruče, který zde rád odpočíval při svých návštěvách města.  Zámek dnes V současnosti patří zámek státnímu podniku Lesy České republiky a vedle ubytovacích a stravovacích služeb nabízí především moderní konferenční centrum a lovecké vyžití. Pro příjemný pobyt hostů je připravena lovecká jídelna, růžový salónek a hlavní společenský sál, které doplňují zámecká obrazárna a expozice současných významných trofejí zvěře. Tipy na výlet Nedaleko Židlochovic najdete rozhlednu Akátová věž, zámek Těšany nebo expozici kovářství a kolařství. V Dolních Kounicích najdeme opevněný renesanční zámek, synagogu a židovský hřbitov. V nedalekých Ivančicích na vás čeká renesanční zámek, o něco dál rovněž renesanční zámek Hrubšice, zámek Leopoldsruhe nebo renesanční zámek Oslavany. Ubytovat se můžete v nedalekých Vojkovicích nebo přímo v Brně.

Modřanský jez se nachází mezi Lahvicemi a Modřany. Byl vybudován v letech 1978 – 1984 a je součástí Modřanského zdymadla. Důvodem jeho stavby bylo zkvalitnění plavby v Komořanské a Modřanské úžině a zajištění provozu přístavu Radotín. Jez je 81 m dlouhý, plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené vody činí 1 729 440 m3. Vytváří rozdíl hladin 2,4 m. Při pravém břehu na jez navazuje plavební komora. Je zde také umístěna vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami. Hltnost každé turbíny je 30 m3/s a výkon 1,62 MW.