Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
  Pobočka Poštovního muzea se nachází v malém jihočeském městě Vyšší Brod, které je vzdáleno cca 200 km od Prahy nedaleko hranic s Rakouskem. Vlastní muzejní expozice je umístěna v rozsáhlém areálu cisterciáckého kláštera z 13. století. Vyšší Brod je snadno dostupný autem, autobusem nebo vlakem, přičemž v letní sezóně jsou autobusové a vlakové spoje posíleny. Součástí rozsáhlé expozice muzea s názvem Dějiny poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od roku 1526 do současnosti (na ploše cca 1800 m2) je největší sbírka vozů a kočárů z 19. století v České republice. Vedle nich zde najdete jedinečné historické poštovní stejnokroje, vývěsní štíty, pokladny, schránky, mapy, jako i ukázky korespondence, staré psací potřeby nebo výplatní a orážecí stroje. Návštěvník může také obdivovat rekonstrukce poštovních úřadoven z 18. a 20. století, stejně jako i telegrafní, dálnopisné a telefonní přístroje. Celá jedna místnost upozorňuje na fungování a služby České pošty v současnosti.  
Dnes nedokončená dálnice měla spojit tehdy nová největší německá města Vratislav a Vídeň. O jejím vybudování uvažoval Hitler již v době, kdy ještě nebylo Československo obsazeno. Jako dobrý terén se jevila protáhlá sníženina Boskovické brázdy. Dálnice měla i strategický význam, procházela kolem zbrojního centra v Brně a měla být zároveň případným předmostím pro případnou expanzi na východ. Proto si vybudování této stavby Hitler vynutil již jako součást Mnichovské dohody v roce 1938. Plán počítal s tím, že se Československo vzdá území pro vybudování této stavby ve prospěch Německa. Dálnice tak měla patřit Německu a tak by Němci nepotřebovali k cestě po ní pas. Českoslovenští občané by ji směli taktéž používat, ale najíždět pouze na několika výjezdech s celnicemi. Přípravné práce byly zahájen ještě před koncem roku 1938. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se stavba ještě uspíšila a stavět se tak začalo již v dubnu 1939. V prvním roce stavba probíhala velmi rychle a podle plánu měly být již některé části zprovozněny v roce 1940. Jenže toto svižné tempo se podařilo držet jen první rok, po plném vypuknutí války na počátku roku 1940 začalo tempo upadat a jak postupně přibývalo německých neúspěchů v boji, zpomalovala i výstavba dálnice, až se v dubnu 1942 zastavila zcela. Podél stavěné dálnice se nacházely pracovní tábory, ve kterých panovaly bídné podmínky. Tábor u Vísky u Jevíčka byl původně dělnický, později zde pracovali němečtí Židé a na konci roku 1941 byl přestavěn na zajatecký. V důsledku špatných hygienických podmínek zde zemřelo na 143 sovětských zajatců. Po konečné likvidaci tábora v roce 1950 byl na místě uložení ostatků zajatců zřízen hřbitov s pomníkem. I dnes jej zde najdeme, vede kolem něj turisticky značená cesta z Jevíčka na Moravskou Třebovou. Během zbylé doby trvání války bylo staveniště opuštěno a pouze střeženo. Po roce 1945 pak staveniště nadobro vyklizeno. Po válce nebyl tento směr od Brna prioritou a tak nedostavěná dálnice zvolna podléhala zubu času a zarůstala. Postupně se tak proměnila v ideální biokoridor a stala se součástí místního systému ekologické stability, především na Blanensku. Z celkové délky 320 km bylo rozestavěno přibližně 85 km. Dnes můžeme na některých místech spatřit zrostlou linii koridoru dálnice, prohlédnout dokončené i nedokončené mosty, jenž byly navrženy v honosném antickém stylu. Dále pak různé prospustě, pilíře, betonové nádrže na vodu, kanalizaci apod. Nejvíce se toho zachovalo v úseku Víska u Jevíčka – Černá Hora. Úsek Jevíčko – Chrudichromy byl dokonce v takovém stupni dokončení, před položením vozovky. U Bačova se pak nachází jeden z nejvyšších dálničních náspů (28 m). Pouze malá část tohoto tělesa byla dokončena a využita pro dopravu, ve dvou úsecích jde dohromady o asi 7 km. Dopravní koncepce do budoucnosti počítá s využitím téměř celé trasy pro zamýšlenou rychlostní silnici R43.
Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.
Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede k němu polní cesta od silnice směřující na Chlum. Hřbitov je doložen v 17. století, ale založen byl patrně již dříve. Na ploše 1.741 m2 se dochovalo okolo 300 náhrobků z let 1711-1940. Hřbitov je udržovaný, ohradní zeď je opravená, stejně tak i vstup u márnice. V obci se nacházela synagoga, která však byla v první polovině 20. století zbořena.