Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 … 184 185 186 Další Poslední
Lékárna U Zlaté koruny - Uherské Hradiště
Na Masarykově náměstí stojí objekt s lékárnou u Zlaté koruny. Tomuto účelu sloužil objekt již od konce 17. století. V průběhu 18. století byly dva domy stojící na tomto místě barokně přestavěny a roku 1884 spojeny pseudorenesanční fasádou se sgrafity.
Celý článekLesní divadlo - Sloup v Čechách
Lesní divadlo se nachází na jihozápadním úpatí pískovcového ostrohu jen 0,5 km jižně od Sloupu.S jeho výstavbou se započalo v roce 1920 a již v létě 1921 bylo slavnostně otevřeno. Vzniklo podle návrhu malíře Ringela. Divadlo využilo členitý pískovcový skalní masiv, severní strana jeviště byla ukončena 3,5 m vysokou válcovou věží, která byla spojena se skalním masivem pomocí kamenné zdi s gotickou branou. Kromě toho se zde nacházely ještě dřevěné stavby, vzájemně propojené průchody vytesanými ve skále. V příkopu pod jevištěm se nacházelo orchestřiště a na protějším svahu pak hlediště pro cca 1600 osob. Konaly se zde vystoupení nejen místních ochotnických a pěveckých spolků, ale i dalších amatérských a profesionálních souborů. Divadelní představení se zde udržela i po druhé světové válce a to až do roku 1960, kdy zájem o lesní divadlo upadl a to i přesto že bylo jen dva roky předtím rozsáhle upravováno. Zařízení postupně chátralo a v roce 2000 byla zbořena i kamenná věž s bránou. Naštěstí v roce 2004 došlo k obnovení divadla, skalní tunely byly vyčištěny a v roce 2005 postavena i kamenná zeď s bránou a věží. V sezoně je tak divadlo opět v provozu.
Celý článekLetecké muzeum Kbely
Muzeum bylo založeno v roce 1968 v areálu historického vojenského letiště Praha-Kbely, které bylo první leteckou základnou vybudovanou po vzniku Československa v roce 1918. Početností a kvalitou sbírek patří k největším leteckým muzeím v Evropě. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel, z nichž 85 je vystaveno ve čtyřech krytých halách, 25 v nekrytých expozičních prostorech, 155 je uloženo v depozitářích a 10 letuschopných je provozováno. Řada letounů patří ke světovým unikátům. Expozice muzea se vztahuje bezprostředně k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. Pro srovnání jsou zde vystaveny také vybrané typy světově významných letadel a kromě toho i množství leteckých motorů, součásti draků letounů, výzbroj, výstroj, stejnokroje, prapory, vyznamenání a další památky, které se vztahují k historii československého a českého letectví. Možnost komentovaných prohlídek předem objednaným skupinám v počtu minimálně 10 osob. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz Stálé expozice Vystaveno 110 letadel, z nichž 10 je letuschopných. Kromě letounů, vlečných terčů a raketových řízených střel jsou ve sbírkách letecké motory, výzbroj a výstroj a další exponáty vztahující se k historii čs.letectví, parašutismu, kosmonautiky a meteorologie.
Celý článekLetecké muzeum Kunovice
Letecké muzeum Kunovice bylo založeno v roce 1970 členy Slováckého aeroklubu, Aloisem Hráčkem a Jiřím Markem. Muzeum je objektem Slováckého muzea se sídlem v Uherském Hradišti. Původně měly být v muzeu vystavovány jen stroje vyrobené či kooperované v továrně v Kunovicích, ale posléze se letecký park rozrostl také o stroje jiných výrobců a z armády. Nejdříve muzeum bylo umístěno v návštěvnicky těžko dostupném místě v areálu tehdejšího n. p. Let. Umístění expozice se podařilo uspokojivě vyřešit v roce 1991. Tehdy bylo letecké muzeum přemístěno do bezprostřední blízkosti Slováckého aeroklubu, kde sídlí dodnes. Stálá expozice Stálá expozice 23 vojenských, dopravních a sportovních letounů, z nichž více než polovina byla vyrobena v leteckém závodě v Kunovicích. K cenným exponátům patří prototypy L-410, vystavené na aerosalonech v Paříži a Hannoveru, nebo zpřístupněný Iljušin II-14 T se salonní úpravou. K vidění je kromě letadel i vrtulník Mi-4. Zatím posledním přírůstkem je prototyp L-610, jenž se nedostal do výroby, vzniklo pouze sedm kusů a kunovické muzeum jej vystavuje jako jediné na světě. Návštěvníci mohou obdivovat i další leteckou techniku, například vlečený terč KT-04 nebo přibližovací radar.
Celý článekLetenské sady
Letenské sady navazují na západní straně na Chotkovy sady a táhnou se mez Letenskou plání a nábřežím Vltavy až k ulici Františka Křížka. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B.Wünschera aj.Braula.Název je odvozen slova Leteň, což znamená Sluneční vrch. V letech 1867 – 1919 byly pojmenovány jako sady korunního prince Rudolfa. Současný název byl zaveden v roce 1919.Letenské sady poskytují kouzelný výhled na řeku Vltavu a na Prahu. Najdeme zde Hanavský pavilón, nejstarší kolotoč v Evropě, několik plastik další. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do Chotkových sadů a dále na Pražský hrad.Návštěvník Letenských sadů nalezne občerstvení, v budově zvané Letenský zámeček, která byla postavena v roce 1863 ve stylu italské předměstské vily podle projektu Ignáce Ullmanna jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes 100 let starý podlahový kolotoč, karusel. Kolotoč byl vyroben již v roce 1891 a umístěn sem o 3 roky později. Bohužel pokud je náhodou v provozu nevyhrává přitom již historický orchestrion, protože jej v roce 1994 někdo odcizil. Dominantou západní části sadů je tento pavilon zvaný Hanavský, sloužící jako restaurační zařízení. Sem na toto místo byl postaven v roce 1891. Po dobu zemské jubilejní výstavy stával na Pražském výstavišti. Pavilon mimo sklo a výplňové zdivo je celý z litiny. Sloužil pro prezentaci výrobků Komárovských železáren knížete Hanavského, odtud také jeho jméno. Ještě před skončením výstavy ho kníže Hanavský daroval městu Praze. Dar byl s díky přijat, rozebrán a znovu postaven zde. Pavilon je nejen významnou uměleckohistorickou ale i technickou památkou.
Celý článekLetenský tunel
Letenský tunel spojuje ulici Nad štolou s nábřežím kpt. Jaroše a se Štefánkovým mostem. Byl vybudován v roce 1953. Oficiálně byl pojmenován v roce 1968. Je 423,33 m dlouhý, 10,3 m široký, 6,5 m vysoký a je určen pro automobilový provoz.
Celý článekLetenský zámek
Historie Letenského zámku. Letenský zámek na Praze 7 byl postaven v roce 1863, podle projektu V.I.Ullmanna. Má obdélníkový půdorys, jednopatrové průčelí a dvě dvoupatrové věže v nároží. Hlavní vstupní schodiště je orientováno na jižní stranu. Později prodělal drobné moderní úpravy v interiéru, ale vždy byl jedním z nejoblíbenějších míst Pražanů pro vycházky a posezení. Nedaleko něj byla v roce 1891 vybudována první elektrická dráha v Praze (tramvaj) a dodnes se nachází stavba historického kolotoče. Současnost Letenského zámku. V současnosti je letenský zámek využíván pro nejrůznější společenské akce, jsou zde v provozu čtyři restaurace různých stylů. V letních měsících se zahrádkou, odkud je krásný výhled na Prahu.
Celý článek
Letiště Letňany
Na náhorní planině prudce vztyčené nad východními terasami Vltavy na Proseku a zvolna se svažující k Labi na Kostelec a Brandýs nalezli letečtí předkové ideální místo na provozování letišť. Lokalita byla nedaleko centra Prahy a okolí bylo volné, všude se prostírala jen pole. Jako první vzniklo po vyhlášení samostatné Československé republiky letiště ve Kbelích sloužící zpočátku pouze vojenskému letectvu. V roce 1919 zde začalo pracovat ředitelství civilního letiště a v letech 1921-1923 se zde vedle dřevěných a plátěných vojenských hangárů objevilo i 5 železobetonových civilních. V těch nejdříve sídlila francouzsko-rumunská společnost ? prvá pravidelně létající společnost na našem území, dále od roku 1923 ČSA a později ČLS. Kbelské letiště bylo travnaté oválného tvaru o rozměrech 810 x 1350m. Další letiště ? naše mateřské letňanské - vzniklo po přestěhování továrny Letov (dříve ČS vojenská továrna na letadla či Hlavní letecké dílny) ze Kbel do Letňan v průběhu roku 1925. Uživatelem letňanského letiště byl též od roku 1926 Vojenský ústav studijní VLÚS (nyní VZLÚ), kdy zde dobudoval své nové sídlo. Nejsevernějším letištěm tohoto trojúhelníku bylo firemní Avie. V roce 1930 Avii převzal koncern Škoda a vybudoval nový závod v Čakovicích se stejnojmenným letištěm. Mělo nepravidelný tvar o rozměrech cca 600 x 700m. Zažilo slavnou éru Avie ve 30. letech, ale v letech 1956-8 bylo zrušeno a nyní na něm stojí automobilové výrobní haly. V areálu obcí Kbely, Letňany, Čakovice ve vzdálenostech cca 1,5km od sebe tak vznikla tři letiště. Startovali a přistávali na nich všechny významné stroje naší letecké historie. Do letadel nastupovali slavní rekové nebes i dnes už neznámí letci-učedníci. Co leteckých osudů se zde za 80 let napsalo! Vnímavý tvor může zaslechnout v šustění trávy vzletových drah svist křídel a tlumený hluk motorů a v oparu předjarní inverze uzřít siluety dávných strojů. 1919-1930 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie letiště Letňany Letňanské letiště vzniklo počátkem 20.let a u kolébky mu stála firma Letov, Vojenský ústav studijní a později Aero. Letov a VLÚS měly své objekty na severní straně letiště, Aero na jižní. Letiště bylo mnohem menší než dnes, mělo tvar nepravidelného trojúhelníka o rozměrech cca 500 x 600m. Vzletová dráha nebyla nijak zvlášť značená a celou plochu letiště pokrývala tráva. V této podobě vydrželo letiště až do roku 1939, z té doby se dochoval náčrt všech tří letišť. Během 2.světové války bylo letiště rozšířeno směrem na východ, aby vyhovělo rychlejším a těžším letadlům a dostalo travnatou dráhu o směru 06/24 v délce cca 1000m. Po válce byl provozovatelem letiště Výzkumný a zkušební letecký ústav(VZLÚ), který zřídil ve svém areálu řídící věž a stavěl do služby dispečery pro organizaci zkušebního provozu. Letiště v této dimenzi vyhovovalo až do začátku 70. let, kdy se od západu přiblížila výstavba Severního města. Od té doby muselo letiště o svoji existenci bojovat. V letech 1977 až 1980 proběhly zemní práce, jejichž výsledkem bylo pootočení dráhy do směru 05/23, zkrácení délky na 814m a zvětšení teréních vln již dříve na letišti přítomných. Další vývoj letiště lze očekávat při budování areálu nového výstaviště na západní straně letiště. 1920-1980 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků Historie aeroklubu Sportovně se v Letňanech létalo jistě již před válkou, z té doby nemáme však prameny. Pamětnicky tak je popsáno období po roce 1945. Letňanské létání mělo od začátku dvě větve ? plachtařskou a motorářskou. Motorově se létalo na nynějším letňanském letišti a plachtově na letišti Avie v Čakovicích. Aeroklub Praha Letňany byl organizován jako tovární se zkratkou ALAZ ? Aeroklub leteckých a automobilových závodů (z Avie se stala automobilka). Ustanoven byl počátkem roku 1948, ale létalo se již dříve. Plachtaři začínali s trofejním vybavením, které si sami dovezli z Grunau. Pro hangár bylo k dispozici místo za silnicí z Letňan do Čakovic. Avia věnovala dřevěný barák po Němcích, který musel být přemístěn a adaptován na hangár. Letci museli zesílit nosníky a vybourat příčky, aby bylo dosaženo rozponu 12 m pro potřebnou manipulaci s větroni. Stavba byla dokončena počátkem roku 1948, dosud stojí a v současné době je v ní svépomocná autodílna. Silnice do Letňan oddělovala hangár od letiště a při každém létání musely být větroně přes ni přenášeny. První plachtařský start na aviácké ploše uskutečnil 27.6.1948 Jirka Vašák a zárověň byl prvním plachtařským instruktorem ALAZu. Ke startování větroňů byly používány jednobubnové navijáky Opel a Ford o 90 koňských silách, lano se z počátku tahalo od navijáku na místo startu ručně - vždy čtyři hoši lano táhli a čtyři byli na cestě k navijáku. Později byla pro tento účel speciální tažná motorová tříkolka na bantamových kolech. Prvním vlečným letounem byl Čáp (Storch) původem z Točné a prvým vlekařem Franta Bobek. Létalo se na třech ŠK-38, dvou GB-IIb, Z-24, na Šohajích 25 a 125, na Olympii, Vážce a Kranichu I. Aeroklub vlastnil i Mu-13 Merle, ale ta nelétala. Vzácný Rheinland byl zničen při svém prvém přistání na letišti. Vůbec bylo tehdy v ČSR více nehod na výkonných větroních, protože z Grunau byly odváženy co nejvýkonnější, náročnější na pilotáž na nichžnaši plachtaři s malými zkušenostmi havarovali často při prvém startu. Aviácké letiště bylo dosti krátké, takže když byla jednou potřeba větší výška z navijáku, zastavil se řídký provoz na silnici, větroně se přetáhly a startovalo se z pole, přičemž cestující zastavené MHD sledovali klidně letecký provoz. V roce 1950 byl zrušen v Klecanech Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) a do ALAZu přestoupili známí plachtaři a konstruktéři větroňů Dlouhý, Matějček (byl druhým vedoucím plachtařského odboru), Frynta (třetí vedoucí plachtařského odboru a později i celého aeroklubu). Po zrušení letiště Avie na konci 50-tých let se plachtařský odbor přestěhoval na letiště Letňany, kde sídlí dosud. 1940-1950 zdroj: Bulletin č.1 AK Letňany z 26.5.1991 Léta létání 1982 Československá letadla 1984 vyprávění letců, pamětníků www.akletnany.cz
Celý článekLetiště Ruzyně
Letiště Ruzyně je nejvýznamnějším a nejfrekventovanějším českým letištěm. První část letiště, dnes zvaná jako Staré letiště, bylo vybudováno v letech 1932 – 1936. Na projektu se podíleli A.Beneš, K.Roškota a V.Verhart. Rozvoj letecké dopravy po 2.světové válce si vynutil rozšíření kapacity. Proto bylo v letech 1964 – 1968 vybudováno v západní části vybudováno letiště nové. K dalším kvalitativním změnám v rozvoji letiště došlo po roce 1989, kdy se mnohonásobně navýšil mezinárodní provoz. Bylo zkvalitněno zázemí letiště a plánuje se jeho další rozšíření.
Celý článekLetná
Území Letné tvoří návrší na levém břehu Vltavy na katastru Holešovic. Letenské sady, Letenská pláň a přilehlé okolí. Název je odvozen od výrazu Sluneční hora.Za panování císaře Karla IV. byly svahy Letenské pláně obrácené k jihu osázeny vinnou révou. V 17. a 18. století v důsledku častých válečných událostí na Letné stejně jako na jiných místech v tehdejším pražském okolí, vinice postupně pustly. Ještě na konci 17. století bylo letenské návrší téměř prázdné, přestože zde stála stará kaštanová alej lemující cestu od letohrádku královny Anny k jagellonskému hrádku v Královské oboře. V letech 1715-17 byl na letenské pláni postaven reprezentační letohrádek pro místodržícího Františka Josefa Waldštejna a jeho ženu Markétu Černínovou. S největší pravděpodobností stavbu projektoval pražský architekt František Maxmilián Kaňka. Letohrádek zde ale nestál dlouho, 26.11.1741 spojená francouzská, saská a bavorská vojska po kratším obléhání dobyla Prahu. Když zhruba po roce, pod tlakem rakouských vojsk musel Prahu opustit, vyhodili zákopníci letohrádek do povětří. Okupačníci také kromě toho pokáceli zmíněnou kaštanovou alej. Rozhodující zásluhu na zřízení sadů přibližně v dnešní podobě měla ve 40. letech 19. století pražská obec. Bylo to v době vlády osvíceného pražského místodržícího, hrabě Karla Chotka. Dnes jsou Letenské sady oblíbeným rekreačním místem obyvatel města s krásným výhledem na Staré Město, Malou Stranu, Pražský hrad a další okrajové čtvrtě centra města.
Celý článekLetňany
První záznamy o Letňanech pocházejí již z roku 1347. Hlavní část osídlení tvořil statek, který měnil často své majitele. Jedním z majitelů byl i Albrecht z Valdštejna, který je získal v roce 1631. Samostatnou obcí se Letňany staly až v roce 1850. V minulém století byly Letňany známi především díky letišti, které bylo postaveno v sousedních Kbelích. Vznikla zde řada institucí, které se k němu vázaly a také závod Avia na výrobu letadel. Později i automobilů. K Praze byly Letňany připojeny v roce 1968. Název obce byl odvozen od lidí, kteří toto místo přišli osídlit z Letné.
Celý článekLetohrádek Bertramka
Letohrádek Bertramka je bývalou usedlostí ze 17. století, která prodělala ve druhé polovině 18. století klasicistní přestavbu. Název je odvozen od jména F. Bertramského, který byl jedním z jejích majitelů. K letohrádku patří park a sala terrena, fontána a busta W. A. Mozarta. Věhlas letohrádku dali manželé Duškovi, kteří zde v roce 1787 hostili W. A. Mozarta. Právě tady složil svou nejznámější operu Don Giovanni, která měla svou premiéru v dnešním Tylově divadle v Železné ulici. V současnosti je objekt letohrádku využíván jako muzeum hudby a jako památník manželů Duškových a W. A. Mozarta. Expozice muzea dokumentuje především pobyt W. A. Mozarta v Praze. Podrobné a aktuální informace jsou uvedeny na domovských stránkách muzea.První zmínka o Košířích je v latinském soupisu majetku ženského benediktského kláštera sv. Jiří na Hradě z roku 1185. Odborníci se domnívají že jméno Košíř se zrodilo ještě v době předslovanské. Podle jiných sekali místní obyvatelé vrbové proutí rostoucí na březích Motolského potoka zakřivenými noži zvanými kosíři a vyráběli proutěné zboží. Motolský potok hustě obklopený vrbovinou se kdysi severně od dnešního Palackého mostu vléval do Vltavy. Dnes z něj zůstalo jen torzo mizející pod zemský povrch v místech na rozhraní Motola a Košíř. Vila Bertramka tu stojí už od 17. století. Vystřídala několik majitelů, ale nejvíce proslula v době, kdy v ní bydlela operní pevkyně Josefína Dušková se svým manželem Františkem Xaverem Duškem. Josefína se důvěrně znala s Wolfgangem Amadeem Mozartem a hostila jej na své usedlosti Bertramce při jeho pražských pobytech na podzim roku 1787 a v létě roku 1791. Usedlost jejíž stavební dispozice se v podstatě zachovala, se skládala z jednopatrového obytného stavení, svým průčelím otočeného do dvora, stodoly, špýcharu a seníku. Jedna ze stran nádvoří byla ukočena terasou, pod níž byl velký klenutý prostor, kde byla pravděpodobně tlačírna vína. Samo stavení v přízemí obsahovalo několik místností, největší z nich byl kravín, jehož valená klenba se sbíhala do jednoho kamenného sloupu. První patro usedlosti obsahovalo celkem 12 místností. Dne 1.1.1929 přešla Bertramka do majetku nově založené Mozartovy obce v Československu. V době nacistické okupace bylo česke vední spolku donuceno k odstoupení a na jejich místa dosazeny němci. Jediným pozitivem bylo, že němci uvolnili poměrně velké finanční částky na opravu objektu. V lednu 1986 podepsala předsedkyně spolku pod nátlakem darování Betramky československému státu.
Celý článekLetohrádek ve Strahovské zahradě
Barokní letohrádek ve Strahovské zahradě pochází z přelomu 16. a 17. století. Nachází se při jihovýchodní straně areálu Strahovského kláštera. Zdobí ho nástropní štukatury a malby, veduty a personifikace živlů. Pochází z druhé poloviny 17. století a jejich autorství je připisováno A. Stevensovi, Mimo jiné jsou zde zachyceny i vltavské Svatojánské proudy.
Celý článekLev s československým státním znakem
Plastika lva s československým státním znakem v areálu Strahovského kláštera je dílem Bohumila Kafky z roku 1987. Je umístěna v blízkosti památníku Národního písemnictví. Zajímavostí je, že předlohou v ateliéru, v kleci, byl autorovy skutečný živý lev.
Celý článekLibeň
Podle archeologických nálezů v této lokalitě bylo velmi staré osídlení. První zmínky však pocházejí až z roku 1363, kdy osadu vlastnila rodina Rotlevů ze Starého Města. Název Libně zřejmě pochází ze slova Líben, to znamená milý. Karel IV. založil v okolí řadu vinic, které Libeň obklopovaly. Ve středu osady byla Libeňská tvrz, která byla v roce 1595 přestavěna na zámeček. V roce 1608 zde byl uzavřen tzv. libeňský mír, na jehož základě císař Rudolf II. přenechal svému bratru Matyáši vládu v Rakousku, v Uhrách a na Moravě. V roce 1662 byla Libeň prodána Starému Městu. Libeňský zámeček se od té doby stal letním sídlem staroměstského primátora. Od konce 16. století se zde usídlovali také Židé. V 19. století Libeň zaznamenala rozvoj průmyslu. Byla zde slévárna, strojírny, jirchárny, vyráběly se zde svíčky a mýdla. Rozvoji Libně napomohla železnice, která tudy vedla od roku 1871 a vybudování přístavu. V roce 1898 byla povýšena na město a v roce 1901 připojena k Praze. V současnosti je Libeň rušnou částí města a velice důležitou dopravní křižovatkou.
Celý článekLibeňský most
Liberňský most přes Vltavu. Libeňský most přes Vltavu a Libeňský ostrov spojuje Libeň s Holešovicemi.Byl vybudován na místě provizorního dřevěného mostu z roku 1903 v letech 1924 – 1928. Provedení Libeňského mostu. Most je betonový, obloukové konstrukce. Na holešovické straně má pět kleneb o rozpětí 28 – 42,8 m a na libeňské jednu o rozpětí 48 m. Most je dlouhý 780 m a 21 m široký. Je určen pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Spojuje s oběma břehy také Libeňský ostrov. Název Libeňského mostu. Až do roku 1938 se nazýval Baxův most, po českém politikovi JUDr. Karlu Baxovi. V roce 1940 byl přejmenován na Libeňský most, v roce 1945 opět na Baxův most. V letech 1952 – 1962 se jmenoval Stalingradský most a v roce 1962 byl přejmenován opět na současný název Libeňský most.
Celý článekLibeňský ostrov
Původní Libeňský ostrov se rozprostíral v prostoru mezi Maninami, svahem pod Bulovkou a Švábkami. Ve třicátých letech 20. století, v rámci regulace toku Vltavy, byl spojen s Libeňským břehem a Rohanským ostrovem. Dnes tedy Libeňský ostrov není ostrovem, ale poloostrovem. Název ostrova je odvozen od Libně, k níž náleží. Dříve se užíval také název Velký ostrov u Libně. V minulosti byl využíván pro potřeby Českých loděnic. Dnes je v provozu jen jejich torzo. Zachovala se část zahrádkářské kolonie. Je zde soustředěn obchod.
Celý článekLibeňský přístav
Libeňský přístav byl vybudován v letech 1891-1893 v souvislosti s budováním vltavské dopravní komunikace. Rozprostírá se na ploše cca 5 ha. Délka přístavu je cca 600 m a šířka dosahuje až 95 m. Přístav slouží i jako kotviště sportovních lodí.
Celý článekLiberec
Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec a je metropolí Libereckého kraje. Město, kterým protéká řeka Nisa má téměř sto tisíc obyvatel a leží pouhých 25 km od hranic s Polskem a Německem. Je východiště cest do Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Díky výhodné poloze mezi oběma pohořími má město vynikající možnosti pro letní a zejména zimní sporty.Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti dalším městům regionu, především Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný. Malá trhová osada, se začala pomalu měnit na malé městečko. Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby. Po bitvě na Bílé hoře získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Právě díky textilní výrobě zažil Liberec v 18. a 19. století svůj zlatý věk. Cechovní a manufakturní výroba se změnila na tovární, která přinesla velký rozvoj i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval 2. největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Tento fakt znamenal pro meziválečné dějiny města velký národnostní problém a stálo mnoho úsilí, aby Liberec nebyl po 1.světové válce připojen k Německu.Liberec díky své historii a středověkému charakteru spíše obchodního a později průmyslového centra neoplývá zachovalými památkami, to ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout. Naopak. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Za budovou radnice se nachází Divadlo F. X. Šaldy z roku 1893. Budova spořitelny, muzea a obchodní komory z let 1901 - 02 tvoří zlaté jádro historické části města, jehož ozdobou je pak vilová čtvrť Lidových sadů z přelomu 19. a 20. století, která dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Dominantou a symbolem města je hora Ještěd.. Vrchol Ještědu vzpínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce architekta Karla Hubáčka byla oceněna prestižní Perretovou cenou a stala se českou „Stavbou století“. Za příznivého počasí, poskytuje vrchol hory překrásný výhled. Zdejší botanická zahrada je nejlepší u nás, zoologická zahrada je v naší zemi nejstarší. Za návštěvu stojí Severočeské muzeum s unikátními sbírkami i zdejší galerie. Město je rájem milovníků zimních i letních sportů. V poslední době se do Liberec jezdí i za zábavou, kterou nabízí komplex Babylon s velkým aquaparkem. Město má i svou vysokou školu, je jí Technická univerzita.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 … 184 185 186 Další Poslední
