Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 … 184 185 186 Další Poslední
Kotěrova vila - Chrudim
Stavba postavená v roce 1907 byla dlouho připisována Janu Kotěrovi. Ve skutečnosti ji navrhl pro manžele Sýkorovy jeho jeden z prvních žáků Jan Šachl. Vila byla postavena v secesním slohu s prvky lidové architektury.
Celý článekKotulova dřevěnka v Havířově
Kotulova dřevěnka je jednou z mnoha expozic Muzea Těšínska se sídlem v Českém Těšíně. Tento objekt byl po náročných adaptačních pracích zpřístupněn veřejnosti poprvé v roce 1979 jako expozice lidové bytové kultury na přelomu 19. a 20. století. Kotulova chalupa na dnešní Hálkově ulici v Havířově, byla spolu s areálem přilehlé zahrady při moderní zástavbě města záměrně zachována jako ukázka původní vesnické zástavby. Takovéto a podobné stavby, byly pro Těšínsko typické v období od konce 18. až do konce 19. století. Budova prezentuje bytový standart středně zámožného chalupníka, přičemž poslední generace majitelů se věnovaly zemědělství již jen částečně a hlavní zdroj výdělku nalézali v okolních průmyslových podnicích nebo dolech. Uváděné datum výstavby této chalupy rok 1781, je nutno brát s určitou rezervou. Prvním majitelem a snad také stavitelem budovy byl jistý Folwarczny, jehož jméno najdeme vyryté v trámu u dveří. Koupí se dům stal majetkem rodiny Kotulů, jejichž potomci zde bydleli až do roku 1975. Říká se jí Kotulova dřevěnka, a to podle rodu, který chaloupku vlastnil nejdéle. Dnes funguje jako muzejní expozice a my se podíváme na to, jakže to byli naši předkové důvtipní a důmyslní, jaký komfort si dokázali vymyslet a vyrobit dvě stě let před námi.Tato chalupa obdélně čtvercového půdorysu stojí na omítnuté podezdívce z lomeného kamene a cihel. Některé části vnitřních stěn, komín a pec jsou zděné a omítnuté, ostatní části jsou roubené ze středně silných jen málo opracovaných kmenů. Spáry jsou těsněné suchým mechem. Sedlová střecha je pokrytá slaměnými došky. Plochy štítů jsou hladké bez ozdob. Podle půdorysní dispozice se jedná o trojdílný, komorový dům. To znamená, že střední chodba, ve které najdeme pec na pečení chleba a schodiště na půdu, rozděluje budovu na dvě části, z nichž každá má jednu větší a jednu menší místnost.Vybavení jizby bylo jednoduché. V jizbě se vařilo, spalo a pracovalo, sloužila jako skladovací prostor pro různé pracovní nářadí. Pec stávala zpravidla po levé straně dveří ze síně. V protějším rohu byl umístěn stůl a rohové lavice na spaní s posuvnými opěradly. V rohu nad stolem visely svaté obrázky z pouti, rodinné fotografie apod. Někdy zde také visela rohová malovaná skříňka, kde se ukládaly rodinné cennosti (dokumenty, kupní smlouvy, peníze, kancionály). Všichni obyvatelé mimo svobodných spávali v jizbě. Dospělí a děti na lavicích u pece nebo přímo na peci, hospodář a hospodyně na posteli v komoře. Mládež spávala v létě na seníku nebo na půdě. Pracovní nářadí, drobné předměty k běžnému dennímu použití se uskladňovaly na půdě nebo v komoře a síni. V komoře také stávala malovaná truhla, skříň na šaty a později další postel. Jednotlivé místnosti ztratily v průběhu let svoji původní funkci a upravovaly se podle místních podmínek. Pro svou osobní spotřebu se pěstovaly v zahrádce zelenina, luštěniny a ovoce. Bylo to především zelí, fazole, hrách, boby, česnek, cibule, okurky, mrkev a petržel. Z ovocných druhů převládaly jablka, hrušky a švestky. Téměř v každé usedlosti chovali krávu nebo kozu a ovce. Koně vlastnili pouze na větších statcích a chovali je pro zápřah. Z drobného domácího zvířectva se chovaly slepice, husy, prasata, od konce 19. století i králíci. Na poli se pěstovaly brambory, žito, pšenice a oves. Tradiční formy zemědělství se udržely i přes bouřlivý průmyslový rozvoje regionu až do počátku 20. století. V zahradním areálu je funkční větrný mlýnek „viatrak“, který sloužil především ke šrotování obilí. Ve zděné stodole s chlévem jsou vystavena různá zemědělská nářadí. Obnovena je také tradiční zeleninová zahrádka s plodinami, které se na Těšínsku pěstovaly. Muzeum v areálu pořádá pro veřejnost různé akce např.: setkání se starými řemesly (ukázka výroby dřevěné plastiky, paličkování, výroba košíků, zdobení medového pečiva, výroba sýrů apod.)
Celý článekKoubkova branka - Stříbro
Koubkova branka (součást opevnění jižního předměstí) byla vystavěna nákladem mlynáře Koubka v roce 1574 jako přístup k místnímu mlýnu. Nejprve bývala obývána věžním a posléze dalšími obyvateli až do 50. let 20. století. Pak zůstala nevyužita a chátrala. Až v roce 1989 se ji ujali jeskyňáři. V 90. letech 20. století byla opravena a od roku 2004 je v majetku města. Dodnes je využívána jako klubovna a pro příležitostné akce. Objekt je vystavěn z lomového kamene, čtverhranného nepravidelného půdorysu. V prvním patře se nachází předsíň a vlastní místnost fungující jako klubovna. V úrovni druhého patra se nachází dřevěná pavlač na krakorcích.
Celý článekKoukolova hora
Jižně od Králova Dvora se nachází vrch Koukolova hora (471 m.n.m.) přístupný po turisticky značené cestě. Na okraji se nachází zbytky bývalého vápencového lomu. Nachází se zde zříceniny kaple sv. Blažeje. Vrch poskytuje kruhový výhled do okolí.
Celý článekKounovské kamenné řady
Kamenné řady se nacházají nad obcí Kounov na plošině zvané Na rovinách. Poprvé na ně upozornil v roce 1934 kounovský učitel Patejdl. Jejich záhadou se nezabývají jen arechologové, ale mnoho dalších odborníků včetně astronomů. Jsou vytvořeny z křemencových balvanů seskupeny do 14 téměř úplných řad. Délka řad se pohybuje od 400 do 450 metrů, celkem tedy jde o přibližně 2.500 kamenů. Průměr kamenů se pohybuje nejčastěji okolo 80 cm. Největší kámen s názvem Gibon I. váží přes 6 tun. Vede k němu značená odbočka. Archeologický výzkum prokázal v blízkosti hradiště datované do doby haštalské. Přímý vztah kamenných řad s tímto hradištěm však nebylo prokázáno. Pro někoho tak představují astronomickou, kalendářní nebo kultuvní povahu. V historických pramenech má oporu také názor související s rozměřováním lesních parcel.
Celý článekKouřimská brána - Český Brod
Původně gotická brána Kouřimská se nacházela nedaleko ulice Jungmannova. Ve druhé polovině 15. století byla doplněna předbraním. Kromě toho stavba prošla několika úpravami. Pro zchátralost byla hlavní část brány v roce 1783 zbourána. Do dnešní doby se dochoval portál předbraní (kulisová brána) se zazděnou plastikou dvou erbů z druhé poloviny 18. století.
Celý článekKovářova rokle
Turisticky atraktivní místo se nachází na turistické značce vedoucí z Hlavňova k turistické chatě Hvězda. Skalní bloky, které rokli lemují jsou vysoké 60 až 100 m a soutěska je místy široká jen 2 metry. V dolní části se nachází Mariánská jeskyně s do skály vytesaným reliéfem mariánské hlavy od vratislavského sochaře O. Rachnera (vede sem značená odbočka – 50 m). V horní části pak naleznete Kovárnu, jde o jakýsi jeskynní výklenek, kterým protéká potůček. Nad kovářovou roklí se pak nelézá vyhlídka s názvem Skalní divadlo, která poskytuje výhled na skalní bloky v Kovářově rokli a okolí. Jejich postavení a tvar může někomu připomínat sedadla v divadle či sedící diváky, záleží na fantazii.
Celý článekKozí vrch
Kozí vrch (379 m.n.m.) je vyhlídkovým vrchem nacházející se asi 7 km východně od Ústí nad Labem, u železniční tratě Praha – Děčín. Skalní plošina vrchu poskytuje téměř kruhový výhled i když vzhledem ke svojí výšce vůči okolním vrchům není příliš daleký. Přesto je zde krásný pohled do údolí řeky Labe, Bukovou horu, na město Ústí nad Labem apod. Na vyhlídkovou plošinu vede značená odbočka.
Celý článekKrajské muzeum Sokolov
Muzeum sídlí v zámku, jehož historie sahá do konce 13. století, kdy zde stála kruhová vodní tvrz. Ta byla kolem roku 1480 zcela přestavěna na pozdně gotický hrad téměř čtvercového půdorysu s nárožními věžemi. V pol. 16 století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl těžce poničen požáry za 30-ti leté války. V roce 1622 získal zámek rod Nosticů, který držel Sokolov až do roku 1945. Roku 1663 byl objekt barokizován a v r. 1805 přestavěn v klasicistním stylu. V roce 1960 byla v zámku otevřena expozice Hornického Sokolovska a od roku 1986 Okresního muzea Sokolov. Muzeum je specializované historii regionu, hornictví a návazné výroby. Jsou zde k vidění nerosty z regionu, ukázky flóry a fauny, vývoj řemesel, produkce porcelánu, hudebních nástrojů apod. Součástí muzea jsou rozsáhlé výstavní sály pro pořádání krátkodobých výstav. Stálá expozice Příroda, historie a etnografie regionu Geologie, rudné a uhelné hornictví Sokolovské pánve Slavkovského lesa a západních Krušných hor
Celý článekKrálíky
Malé městečko Králíky leží v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Toto město s téměř 5 tis. obyvateli je obklopené malebnými horami Kralického Sněžníku a protéká jím řeka Tichá Orlice. Město vzniklo až v 16. století a poprvé je doloženo roku 1568. Roku 1577 koupil město s deseti vesnicemi Zdeněk z Valdštejna předek pozdějšího vojevůdce císařské armády Albrechta. Králíky se staly sídlem nového panství. Kromě zámku, fary a protestantské modlitebny, kde dnes stojí kostel sv. Michaela Archanděla, bylo vystavěno náměstí do dnešního půdorysu. V okolí se těžila železná ruda a stříbro, proto město do svého znaku svého dostalo zkřížená hornická kladívka s mečem. ložiska nebyly příliš bohaté v 17. století bylo dolování definitivně ukončeno. Impulsem pro další hospodářskou prosperitu byla stavba poutního místa v letech 1696 – 1710. To dal vystavět poblíž léčivých pramenů nad městem králický rodák biskup Tobiáš Jan Becker. Na poutní místo přicházelo mnoho návštěvníků a chudé obyvatelstvo Králicka si hledalo v těchto poutích obživu. Hlavně vyráběli a prodávali upomínkové předměty. V kraji se dařilo zejména řezbářství, které dodnes připomínají betlémy a figurky prodávané i za hranicemi. Rozvíjela se i další řemesla, především varhanářství a tkalcovství. Varhanami králických mistrů se může pochlubit nejeden chrám a kostel v celé České republice. Jedny z nejvýznamnějších varhan se nacházejí i v pražské Loretě. Tkalcovství bylo na počátku Kralické textilní tradice. Kralické plátno se stalo pojmem. V 18. století město strádalo požáry, morovými epidemiemi a válkami. V letech 1708 a 1767 shořela velká část města včetně nejvýznamnějších budov. Původní dřevěné domy pak byly nahrazovány kamennými. Po odstoupení Kladska Prusku se z něho mnoho obyvatel přestěhovalo do Králík a město se tak začalo rozrůstat. V 19. stoeltí se Králíky staly centrem okresu.a město se nadále rozvíjelo. Roku 1899 byla otevřena místní železniční trať Dolní Lipka - Štíty, stavěly se továrny, nové silnice, vodovod, plynárna a v neposlední řadě nové obytné domy. Díky své příhraniční poloze, měly Králíky za První republiky podobný osud jako většina měst v Sudetech. Většinu obyvatel tvořili Němci a začalo docházet k národnostním třenicím. V roce 1935 přikročila československá vláda k projekci opevnění, jehož nejmohutnější část byla poté vystavěna právě na Králicku. V důsledku Mnichova byly Králíky v roce 1938 násilně odtrženy od Československa a připojeny k Německu. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 se město podařilo vcelku úspěšně dosídlit a město s dochovalo svůj lokální význam. Střed městskou je památkovou zónou – na náměstí stojí klasicistní radnice, kostel sv. Michala a budova Městského muzea. Na Malém náměstí barokní brána, odkud stoupá křížová cesta s kapličkami k církevnímu areálu na Mariánském kopci.
Celý článekKrálovská mincovna v Jáchymově
Budova historické mincovny se nachází nad radnicí na náměstí. O jejím významu svědčí okázalost s kterou byla postavena. Budova pochází z let 1534 – 36, v nynější podobě několikrát přestavovaná. Jedná se o jednopatrový renesanční dům s věžovitým arkýřem, mázhausem a pravoúhlým dvorem.Z původní podoby se dochovalo jádro, ostění několika oken a portálu, unikátní dýmník a velmi rozsáhlé sklepení. Velmi hodnotný je hranolovitý arkýř s náběhem vyztuženým žebry a ostěním oken. V jejím středu je vytesán letopočet 1536, hornické emblémy po stranách jsou doby novější. Objekt sloužil až do počátku 17.století jako Královská mincovna. Průčelí v dnešní podobě a úprava portálu je barokní. Od 19.století v budově sídlila Báňská a hutní správa města Jáchymova. Muzeum, jež patří pod správu Krajského muzea v Karlových Varech, zde našlo útočiště roku 1964. Stálá expozice dějiny města, geologie a mineralogie Krušných hor archeologické nálezy z Královské mincovny, rudné hornictví 16. století, velkoplošný pohyblivý model dolu, numismatika a mincovnictví Unikátní knihovna jáchymovské latinské školy ze 16. století ( knihy o hornictví a hutnictví přírodovědce Georgia Agricoly, ukázky z děl pastora Johanna Mathesia a hudebního skladatele Nickla Hermanna), epitafní obrazy. Krušnohorský národopis - zemědělské stroje, nářadí a historické fotografie ze života lidí v Krušnohoří, krušnohorská jizba, lidové kroje. Tábory politických vězňů při jáchymovských uranových dolech po roce 1950. Historie jáchymovského radonového lázeňství a dobová lékařská ordinace.
Celý článekKrálovská obora
Královská obora, zvaná též Stromovka, byla pravděpodobně založena v roce 1268 českým králem Přemyslem Otakarem II. V nevyšším místě obory stával lovčí hrádek, který byl koncem 15. století přestavěn na letohrádek. V roce 1805 – 1811 byl upraven ve stylu romantické gotiky. Pro zásobování rybníka byla ve druhé polovině 16. století byla vybudována pod Letnou štola zvaná Rudolfova. Patří mezi technické unikáty Prahy. V roce 1804 byla obora zásluhou Jana Rudolfa hraběte Chotka zveřejněna a byla k ní připojena štěpnice, tzv. Baumgarten, nebo-li Stromovka. V 19. století byla částečně upravena v anglickém stylu. Byl také upraven, podle projektu B.Wünschera, Starý park mezi štěpnicí a západní hrází vysušeného rybníka. Po roce 1880 bylo, podle návrhu B. Kozinka, upraveno okolí restaurace a dno odvodněného rybníka. Od roku 1890 začala část Královské obory (Stromovky) sloužit účelům výstavního areálu a to v souvislosti s Jubilejní výstavou, která se v Praze konala v roce 1891.Obora byla ve vlastnictví králů, odtud název Královská.Královská obora (Stromovka) dnes slouží veřejnosti jako odpočinkový a snadno dostupný park. Upravené pěšiny také lákají bruslaře a cyklisty. Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 104,5 ha a rozkládá se na území katastru Bubeneč.Severovýchodní okraj Královské obory (Stromovky) lemuje slepé rameno Vltavy zvané Malá říčka. Královskou oboru založil Přemysl Otakar II., ale teprve za Jana Lucemburského vznikla skutečně ohrazená obora s jeleny a jinou zvěří. Do té doby byla Stromovka místem kde se konaly rytířská turnaje. Karel IV. si na ně moc nepotrpěl. Když dostal „Otec vlasti“ darem párek zubrů nebo nějaký jiný exotický druh zvířete, dal je vypustit do Královské obory. Husitské války oboru nutně zpustošily. Žižka dokonce nechal v roce 1420 pobořit její zeď, aby se za ní nemohl bránit a ukrývat nepřítel. Trvalo hodně dlouho než byla obora uvedena do pořádku. Velkou péči ji věnoval Ferdinand I. Dal ji obehnat novou zdí a osázet novými dřevinami. Velmi si Královskou oboru oblíbil císař Rudolf II. a v jeho době začal její největší rozkvět. Obora se změnila v „pražské vivárium“ s ostrovy, mýtinami i houštinami, kde se zvěři neobyčejně dařilo. Přibyly asijské ovce a mnoho jiných exotických zvířat. Císař nebyl spokojen s malým rybníkem, a tak dal na jaře roku 1582 hloubit rybník nový, dvacetihektarový, vedle menšího, určeného k chovu pstruhů a mřenek. Aby byl zajištěn dostatek vody, nechal prokopat pod letenskou strání tunel, který do Stromovky přiváděl a dodnes přivádí vodu z Vltavy a je zároveň jednou z nejvýznamnějších technických památek. Kutnohorští havíři na ní pracovali celých 5 let. Je dlouhá 1093 metry, vysoká 3,5 metru a široká 2,2 metru. Největší pohromu utrpěla obora v roce 1741 ve válce o dědictví rakouské. Na polích kolem Holešovic se utábořilo saské vojsko a Stromovku notně zplundrovalo. V roce 1803 dosáhli čeští stavové, zejména zásluhou purkrabího toho že byla obora zpřístupněna veřejnosti. Další velkou pohromu uštědřila Stromovce povodeň v roce 2002. Tehdy dosahovala Vltava v některých místech i několika metrů. Zničena byla veškerá okrasná zeleň, květiny a některé Stromy poté paradoxně uschly. Zničeny byly i rybníky. Pravděpodně by k tomu nemuselo dojít kdyby nebyly ukradeny držáky na hliníkové zábrany v podjezdech pod tratí.Stejně tak jak je dnes romantická poloha i podoba letohrádku, je asi romantická úvaha, že již český král Přemysl Otakar II. založil na tomto místě lovecký hrádek, obehnaný pevnou zdí. Spolehlivější zprávy o tomto objektu jsou až z roku 1471. Vladislav II. Jagelonský si tu nechal postavit lovecký zámeček ve stylu vladislavské gotiky, který je i základem dnešního objektu. Na sloupu zakončující šnekové schodiště ve věži je upomínka, lev držící ve svých spárech kamenný znak s monogramem stavebníka, krále Vladislava. Za císaře Rufolfa II. došlo k přestavbě zámečku především jeho obestavění otevřenou lodžií. Půdorysně se pak již objekt do dnešních dnů nezměnil. Po zpřístupnění obory byl vzhled letohrádku přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Dnes je v objektu oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. V rohu terasy jsou zajímavé kamenné sluneční hodiny. Na pískovcovém podstavci je koule z červeného mramoru, na níž je vyryta síť s čísly, astronomickými značkami, latinskými nápisy a dvěma letopočty. Z nich se dovídáme, že sluneční hodiny byly zhotoveny v roce 1698 a renovovány 1772. Ukazatelem času byl stín železného půlkruhu, otáčivý kolem osy globu.
Celý článekKrálovská Prokopská dědičná štola - Stříbro
Královská Prokopská dědičná štola - Stříbro.
Celý článekKrálovský kámen - kaplička Panny Marie
Severně od Nicova se zdvihá Javornická hornatina. Jedním z jejich vrcholů je Královský kámen (1058 m.n.m.). Při jeho vrcholu vystupuje žulový skalní útvar, který tvoří skalní hradba a mrazový srub. V mrazovém srubu se pak nachází ručně vytesaná kaplička Panny Marie. Tuto památku zhotovil v roce 1916 Johann Klement z Nicova se svým synem. Kaplička byla po dokončení vysvěcena, opatřena soškou P. Marie a konala se sem řada poutí. Podle dochovaného příběhu ji nicovský kameník vybudoval jako odčinění za nějaký špatný čin svých předků. Po práci sem chodil a jen o chlebu a vodě ji tesal. Přesto si však klidu po dokončení práce příliš neužil, zakrátko vážně onemocněl a po sedmi letech zemřel.
Celý článekKratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem
Kratochvílova rozhledna stojící na návrší Žižkových sadů v Roudnici nad Labem je tak trochu utajenou vyhlídkovou stavbou. A je to velká škoda. Svým architektonickým pojetím patří mezi nejkrásnější stavby vznikající v éře první republiky, a přestože je nižší nabízí také nádherný výhled na České středohoří. S nápadem zbudovat na okraji parku betonovou věž, která by sloužila k výhledu, přišla Rolnická záložna Podřipská v roce 1934, kdy slavila své 60. výročí založení. Projektu se ujal pražský architekt ing. Štěpánek, který navrhl vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů. Stavbu vedli roudničtí stavitelé Hádl a Hájek. Park nechal upravit okrašlovací spolek, který tak dal mnoha lidem, postiženým hospodářskou krizí, práci. Slavnostní otevření se konalo 11. Října 1935. A proč Kratochvílova? Inu proto, že Václav Kratochvíl, sedlák a buditel z nedaleké obce Lounky, roku 1874 podřipskou záložnu založil. Rolnická záložna tak stavbou rozhledny, která mimochodem přišla na 200 tis. Korun, uctila památku svého zakladatele. Původně sloužily pro lepší orientaci návštěvníků rytiny na ochozu věže znázorňující význačná místa a hory viditelná z rozhledny. Rytiny byly na bronzovém plechu a provedeny dle návrhu roudnického malíře prof. Kalouse. V průběhu let bohužel zmizely. V roce 2005 prošla rozhledna rekonstrukcí a je tak stále oblíbeným výletním místem. Za dobu její existence stromy trochu povyrostly a zejména jižním směrem brání ve výhledu, ale na ostatní světové strany je výhled vskutku nádherný. Kromě Roudnice spatříme památnou horu Říp a bizarní vrcholy nedalekého Českého středohoří. Na závěr ještě jedna perlička. Kratochvílova rozhledna byla donedávna nejníže položenou rozhlednu v ČR. Stojí totiž v nadmořské výšce 230 m.n.m. V roce 2003 ji o prvenství připravilo otevření nové rozhledny v Hrubém Jeseníku u Nymburka, která se nachází ještě níže. Stojí v nadmořské výšce pouhých 205 metrů.
Celý článekKrč
Nejstarší záznam o Krči pochází z roku 1273, kdy byla majetkem církve a také se dělila na Horní a Dolní. Již ve středověku, v době vlády Karla IV., zde hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství a pěstování ovoce. Dnes je tato část Prahy zapsána do povědomí občanů jako místo, kde se nachází nemocnice postavená MUDr. Thomayerem. Krč byla připojena k Praze v roce 1922. Název je odvozen od staročeského výrazu krč, což znamenalo pařez. Osada byla vybudována na místě vykáceného lesa s pozůstatky pařezů.
Celý článekKřivoklát
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Přemyslovci na lovu Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190. Křivoklát patří do rodiny hradů, které zakládali Přemyslovští panovníci v době kdy jejich moc stoupala, tedy ve 13. století. Pro svou výhodnou pozici v rozsáhlých křivoklátských lesích byl panovníky velice oblíben a využíván především jako hrad lovecký. Jako místo svého odpočinku si ho oblíbil Václav I., Přemysl Otakar II. a zejména Václav IV. Své dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323). Hrad byl postupně přistavován a rozšiřován, přibývaly paláce, věže i hradby. Za husitských válek byl poničen a nový lesk mu pak vrátila pozdně gotická přestavba za Vladislava Jagellonského na přelomu 15. a 16. století. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes. Éra křivoklátské slávy prakticky skončila s nástupem Habsburků na český trůn, kteří jej proměnili ve státní vězení. Roku 1643 hrad zachvátil požár. Poté chátral a střídal majitele, jedni byli například Valdštejnové. Hradní kaple, černá kuchyně... Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho puristickou rekonstrukcí. Jádrem hradu je horní nádvoří s válcovou Velkou věží, hranolovou prochoditou věží a trojkřídlým palácem s kaplí. Interiéry tvoří nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s výstavou gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí. Je možná příjemná procházka po hradbách či výstup na věž Huderku s vyhlídkovým ochozem a černou kuchyní v jejím vnitřku. To vše je viděno na Křivoklátě, který je vzdálen 50 km od Prahy a je situován v údolí Rakovnického potoka, nedaleko řeky Berounky. Hrad Křivoklát žije neobyčejně pestrým kulturním životem. Výlet určitě spojte s návštěvou Hamousova statku ve Zbečně! Ubytovat se můžete přímo v obci Křivoklát.
Celý článekKříž - Cementářská ulice
Boží muka v Cementářské ulici v Praze Lochkov.
Celý článekKříž - Strahovské nádvoří u kostela sv. Rocha
Kříž na Strahovském nádvoří je umístěn na východní straně kostela sv. Rocha. Je zhotoven z kamene, kříž i postava Krista a je umístěn na kamenném soklu.
Celý článekKříž - ulice Ke Smichovu
Kříž je umístěn poblíž autobusové zastávky K Holyni.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 … 184 185 186 Další Poslední
