Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 … 184 185 186 Další Poslední
Malá Chuchle
Původně Chuchelec s románským kostelíkem z 12. století. patřila v roce 1132 pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového
Celý článekMalá říčka
Malá říčka, slepé rameno Vltavy, je součástí největšího pražského parku Královská obora, nazývaného též Stromovka. jedná se o původní bubenečské říční rameno, které v prvních desetiletích 20. století výrazně ovlivňovala regulace Vltavy. V té době byl vybudován jez v Troji, plavební kanál a plavební komory v Podbabě. Původní bubenečské rameno bylo u někdejšího Císařského mlýna a papírny zasypáno.Nádrž od rozloze 17 000 metrů čtverečních, objemu 35 000 metrů kubických vody a s betonovou konstrukcí hráze s kamennou lící o výšce 2,25 m, plní ekologický a krajinotvorný význam. Slouží též pro sportovní rybolov. Malá říčka je majetkem hlavního města Prahy a je ve správě Lesů hlavního města Prahy.V současnosti je Malá říčka spojena s Vltavou pouze pomocí napouštěcího zařízení v hrázi plavebního kanálu. Voda z Malé říčky pak odtéká zděnou štolou do zatrubněného Dejvického potoka, který jí dále odvádí pod plavebním kanálem zpět do Vltavy.Ve 20. století byla Malá říčka a celý vodohospodářský systém Stromovky opravován a čištěn spíše lokálně. I přes tyto drobné opravy se celý systém zanášel a chátral. Poslední kapkou pro devastaci systému byla povodeň v roce 2002, kdy se celá Stromovka ocitla pod několika metry vody.Touto událostí byla zahájena systematická obnova celého systému, která se naplno rozběhla v říjnu roku 2002 odbahněním Malé říčky. V rámci odstraňování povodňových škod organizace Lesy hlavního města Prahy do února 2003 vytěžila 22 500 kubických metrů sedimentu. Celé okolí bylo poté vyčištěno a upravené břehy byly osázeny vodními rostlinami.V létě roku 2003 pokračovala obnova opravou hrázky Malé říčky, která po povodni zcela zmizela. Kámen použitý na její opravu pochází z bývalého oplocení Královské obory (Stromovky) strženého povodní. Dalším krokem byla oprava nátoku do Malé říčky z Vltavy. Staré potrubí bylo vyměněno a zaústění dostalo podobu kamenné vodní kaskády, přes kterou voda přepadá až k hladině Malé říčky. Protékající voda tak dotváří vzhledově, ale i akusticky, kolorit tohoto místa, které slouží především k rekreaci a odpočinku.V zimě roku 2003 následovalo vyčištění podzemní části vyústění Malé říčky, vedoucí kolem Císařského mlýna až do Dejvického potoka. Cihlová štola byla díky povodni a špatné údržbě velmi zanesena a voda z Královské obory (Stromovky) špatně odtékala. Původní předpoklad vyčištění štoly se však ukázal jako nereálný. Čištění se změnilo doslova v hornickou činnost. Pracovníci museli metr po metru odstraňovat až několik centimetrů silnou vrstvu nánosu cihel, kamení a železného šrotu. Kuriozitou byl nález několika německých nábojnic pocházejících z druhé světové války.Nyní slouží Malá říčka nejen návštěvníkům parku a místním rybářů, ale také vodním živočichům i rostlinám, kterých se v Královské oboře (Stromovce) vyskytuje velké množství. Pro děti byly u hráze „vysazeny“ domečky a chodby z vrbového proutí.Zdroj: www.atlasceska.cz, Praha - Pražské řeky, Řeky Prahy MALÁ ŘÍČKA
Celý článekMalá Strana
Historie Malé Strany. Osídlení na území Malé Strany je doloženo již z 8. století. Existovaly zde samostatné osady, jako například Obora, Nebovidky nebo Úvoz. Město zde založil král Přemysl Otakar II v roce 1257. Původně se dnešní Malá Strana nazývala Novým Městem pražským, později Menší Město pražské a rozkládala se na menším území. K rozšíření Malé Strany došlo v letech 1360 – 1362, kdy byla jižní hranice posunuta až k Hladové zdi stavěné císařem Karlem IV. Velký význam na rozvoj Malé Strany měl nejdříve Juditin a později Karlův most, který ji spojoval se Starým Městem a po němž vedla přes Malou Stranu Královská cesta.Na území Malé Strany se usídlovaly církevní instituce, řády, kupci, řemeslníci a také správní instituce. Malá Strana tak měla podstatný vliv na historii Prahy, k níž byla oficiálně připojena 1.5.1784. Současnost Malé Strany. Zástavbu Malé Strany dnes tvoří významné historické budovy, církevní stavby a zahrady. Sídlí zde obě komory Parlamentu České republiky (Sněmovna ve Sněmovní ulici, Senát na Valdštejnském náměstí.)a další významné státní, společenské a církevní organizace. Malá Strana je pro svou historii a dochované památky jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy.
Celý článekMalé náměstí
Malé náměstí leží v místě, kudy vedla cesta k brodu, který byl v místě dnešního Mánesova mostu. Byly zde objeveny pozůstatky starého osídlení. Náměstí má trojúhelníkovitý tvar a je obklopeno řadou historických domů. Ve 14. století ze tomuto místo říkalo Věnečnícký nebo též Vlásenkářský trh. Podle zboží, s kterým se zde obchodovalo. Ve druhé polovině 15. století zde zhotovovaly koňské postroje a tak se zde říkalo V uzdářích nebo též Pod uzdáři. V 17. století se název změnil na Malý ryneček. Současný název náměstí nese od poloviny 19. století. Název Malé ho odlišuje od sousedního „velkého“ Staroměstského náměstí.
Celý článekMalešice
První zmínky o Malešicích jsou již z roku 1309. Za dobu své existence až do 19. století patřili mezi provinční obce Prahy. K ní byly připojeny v roce 1922. Název je odvozen od osobního jména Mališ, jmenovali se také Mališice, což znamená člověk malého vzrůstu.
Celý článekMalinská skála
Skalní útvar se nachází asi 4 km severozápadním směrem od obce Sněžné při turisticky značené cestě ze Snéžného na Devět skal. Skalní skupina byla vypreparována procesy mrazového zvětrávání v obloukovitě kolem vrcholu uloženém pruhu biotitických dvouslídných rul. Nejmohutnější skalní útvar Výspa dosahuje výšky asi 20 m. Mrazovým zvětráváním byly na skalách vymodelovány protáhlé čočkovité skalní výklenky, geomorfologicky význačná puklinková jeskyňka a podkovovitá deprese pseudokaru. Pod skalními útvary jsou vytvořeny suťové haldy a balvanový proud přecházející v rozvlečné balvanité suťové pokryvy na svazích.
Celý článekMalostranská vodárenská věž
Původní Malostranská vodárenská věž byla postavena v roce 1502. Stávající věž byla na jejím místě postavena v roce 1562. Stojí na Petržílkovském ostrově. V místě, kde stávaly mlýny mlynáře Petržílka. Proto se také někdy nazývala Petržílkovská. Je vysoká 30 m, její nádrž v horním patře má obsah 10,5 hektolitrů a rozváděla vodu do 57 kašen. V roce 1620 byla vybavena čerpadlem od Albrechta z Valdštejna a v roce 1940 modernizována a nově vybavena zařízením. Při obléhání Prahy Švédy, v roce 1648, byla věž poškozena. V roce 1808 prodělala generální přestavbu. Další rekonstrukce následovala až v osmdesátých letech 20. století.
Celý článekMalostranské mostecké věže
Z levého břehu se na Karlův most vchází z Malé strany branou mezi dvěma věžemi. Nižší mosteckou věží a Vyšší mosteckou věží. Pocházejí z různých období a nemají jednotný styl. Starší je ta nižší z nich. Byla součástí již prvního kamenného mostu přes Prahu – Juditina. Proto se také nazývá Juditina. A je dokonce starší než Juditin most, protože byla vystavěna již v první polovině 12. století a je tak zbytkem původního opevnění města. Má románský původ a stavebním materiálem byla opuka. V roce 1591 byla věž renesančně upravena. Z této přestavby se zachovaly ozdobné štíty a zbytky rustikované omítky, dále pak tvar oken a portálu. Na začátku 15. století bylo ve věži zřízeno vězení pro nejtěžší provinilce. K věži je přistaven malý domek, zvaný celnice. Věž totiž sloužila od konce 16. století do roku 1784 jako celní úřad. V domku také sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Vnitřek věže tvoří přízemí a tři patra, jež jsou spojena dřevěným schodištěm. Každé patro má jednu místnost. V místech, kde končí schodiště, je vchod na oblouk brány, kudy se dá přejít do vedlejší věže. Ve sklepení věže se dochoval jedinečný soubor rytin vytvořených v polovině 13. století, které zobrazují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a řadu šlechtických erbů. V nižší mostecké věži je také jedna z nejvýznamnějších památek českého románského sochařství. Jde o unikátní pozdně románský reliéf, který byl náhodně odkryt koncem 19. století v prvním patře domku. Na reliéfu jsou dvě postavy téměř v životní velikosti. Vpravo panovník sedící na trůně, vlevo klečící muž jakoby panovníkovi něco podával nebo od něj něco přijímal. Pravděpodobně jde o císaře Fridricha Barbarossu a klečícího krále Vladislava v okamžiku, kdy císař předává Vladislavovi dědičnou královskou korunu.Druhá, vyšší mostní věž je nejmladší stavební součástí mostu a byla postavena po roce 1464 za krále Jiřího z Poděbrad, který její stavbu i financoval. Před ní zde zřejmě stála věž románská. Vyšší mostní věž je gotická, postavená z pískovce a má hranolový tvar. Neznámý stavitel se snažil, aby se podobala Staroměstské mostecké věži Petra Parléře. Na věži jsou výklenky, do nichž byly patrně plánovány i monumentální sochy, jejichž provedení však nebylo realizováno. Věž sloužívala jako hláska a skladiště, je vysoká 45 m a na rozdíl od nižší věže je veřejnosti přístupná. Ochoz této věže slouží jako vyhlídka na Prahu. Na Karlův most, Vltavu, Malou Stranu, Petřín a Hradčany.Gotickou branou mezi oběma věžemi se vchází na Malou Stranu. Brána vznikla po roce 1411 na místě starší románské stavby. Horní okraj je opatřen cimbuřím a plochy brány jsou zdobeny znaky zemí Václava IV.. Na straně směrem k mostu jsou zleva doprava: lucemburský lev, český lev a moravská orlice. Pod nimi je dvakrát znak Starého Města pražského. Na druhé fasádě otočené k Malé Straně je znak Vratislavska, český lev a znak Dolní Lužice. Pod nimi je pak znak Starého a Menšího Města pražského.
Celý článekMalostranské nábřeží
Malostranské nábřeží leží na levém břehu Vltavy mezi Vítěznou s Říční ulicí. Zástavbu tvoří tzv. Jochenthalovy domy, které byly postaveny v letech 1887 – 1888. Název nábřeží je odvozen podle města Malá Strana a je užíván od roku 1905. Do té doby bylo nábřeží bez označení.
Celý článekMalostranské náměstí
Malostranské náměstí tvořilo centrum města Malé Strany od jeho vzniku. Spojují se zde komunikace vedoucí od Klárova, Karlova mostu a od Smíchova. Náměstí je na mírném svahu a tak se jeho horní část původně jmenovala Horní rynk a spodní Dolní rynk. Od 16. do 19. století získalo pojmenování Vlašský plac podle italských osadníků obývajících převážně nedalekou Vlašskou ulici. Do roku 1869 se nazývalo Štěpánské náměstí podle arcivévody Štěpána, který byl v letech 1844 – 1847 českým místodržícím. Současný název je oficiálně používán od roku 1869. Po nějakou dobu se však v téže době spodní část nazývala Radeckého náměstí. Stále zde totiž socha rakouského maršála hraběte Václava Radeckého z Radče. V současné době je umístěna v lapidáriu Národního muzea. Mezi dolní a horní částí Malostranského náměstí je rozlehlý komplex bývalého jezuitského profesního domu, raně barokní stavba Giovanniho Domenika Orsiho a Franceska Luraga, postavená v letech 1674-91 a později několikrát upravována. už dlouho před příchodem Tovaryšstva Ježíšova zde stála řada měšťanských domů, první malostranská radnice a prastará rotunda sv. Václava. V bezprostředním sousedství těchto staveb, oddělených úzkou Ševcovskou uličkou, byl farní kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. Jezuity to centrálně položené místo přitahovalo a tak není divu, že za podpory Albrechta Valdštejna a Karla z Lichtenštejna na výstavbu svého domova nakonec získali. V roce 1625 došlo k předání a po zadaptování se o rok později mohli profesní bratři do domů nastěhovat. Novostavba jezuitského domu byla umožněna až velkým darem Václava Františka hraběte z Kolowrat, který se stal v roce 1650 členem tohoto řádu. Dne 6.9.1673 byl položen základní kámen k novému kostelu sv. Mikuláše a 28.3.1674 se začaly kopat základy Nového domu, jehož stavba byla dokončena v roce 1691. Ke kostelu a k bývalému profesnímu jezuitskému domu jsou přitulené tři menší stavby: středověký dům Moserovský čp. 3; dům „U bílého orla“ čp. 4 a Grömlingovský palác čp. 5, na jehož nároží v přízemí je proslulá Malostranská kavárna, kdysi Café Radetzky. Před kavárnou stál totiž pomník rakouského maršála Václava Radeckého z Radče, vojáka, který neblaze proslul v letech 1848-49 tvrdými zásahy proti italskému hnutí za svobodu a nezávislost. Později ho vystřídal bronzový pomník francouzského historika Ernesta Denise od Karla Dvořáka. Radeckého pomník je v lapidáriu Národního muzea. Kde skončil Denis, není známo. Kavárna sloužila za Rakouska důstojníkům a penzistům, za první republiky literátům a v poslední době nejvíce návštěvníkům Prahy a obdivovatelům Malé Strany.
Celý článekMalovaný dům - Třebíč
Dům byl postaven koncem 16. století pro benátského kupce Francesca Calligardiho, který si zde zřídil obchod s koloniálním zbožím. Dům zdobila sgrafita, která nechali pozdější majitelé zabílit. V roce 1903 byla sgrafita obnovena. Prostor pod římsou tvoří výjevy s lovcem a lvem, mezi okny biblické postavy a na arkýři obrazy můžu v krojích 16. století. To vše doplňuje bohatá ornamentální výzdoba. Dům však postupně podléhal času a tak v 80. letech se přikročilo ke generální rekonstrukci. Při té byla obnovena vnitřní klenba, sloupoví, otevřená terasa s arkádami, atrium a řada místností. Dnes se zde nachází výstavní a obřadní síň, rozhlasové studio a redakce Zpravodaje města Třebíče.
Celý článekMánesův most
Mánsův most. Mánesův most přes Vltavu spojuje Malou Stranu, Klárov, se Starým Městem, Alšovým nábřežím. V současné době slouží pro automobilový provoz, tramvaje a pro pěší. Stavba Mánesova mostu. Most byl vybudován v letech 1911 – 1914 podle projektu F.Mencla a A.Nového a architektonického řešení M.Petrů na místě železné vysuté lávky. Je betonové konstrukce se čtyřmi klenbami o rozpětí 38,25 a 41,80 m. Šířka mostu je 16 m. Pilíře mostuu jsou zdobeny reliéfy F.Bílka, J.Machatky aj. Štursy. Na Staroměstské straně je výzdoba mostu doplněna fontánami a chrliči E. Halmona. Povodní lávku do dnes připomíná mýtný domek na Klárově a ulice U železné lávky, která spojuje nábřeží E.Beneše s Kosárkovým nábřežím. Pojmenování Mánesova mostu. Nedaleko úpatí mostu, na Alšově nábřeží, stojí socha J.Mánese po kterém je most pojmenován.
Celý článekMariánské Lázně
Mariánské lázně jsou město v Karlovarském kraji, které má téměř 15 tisíc obyvatel. Mariánské Lázně jsou jednak nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale také jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100.Světoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v blízké Teplé, kterým území současných lázní patřilo. Jeho opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra roku 1808 výstavbu prvních lázní. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. V Mariánských Lázních se setkáváme s přehlídkou stavebních slohů. Městská památková zóna je charakterizovaná především klasicistní a novohistorickou architekturou. Výstavba vyvrcholila na přelomu století slohem novorenesančním, postavením Nových lázní a Společenského domu Casino. Stavební rozmach města ukončila 1. světová válka. Pestré jsou sakrální stavby pro lázeňské hosty. Jejich výčet je dokladem kosmopolitnosti města. Osmiboký novobyzantský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z let 1844–1848. Pravoslavný kostel z roku 1901 je postaven v tradičním ruském stylu. Anglikánská kaple je z roku 1879. Divadlo s klasicistními prvky bylo dokončeno roku 1866. Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána, která má každou lichou hodinu hudební produkci doplněnou ve 21 a 22 hodin scénickým osvětlením. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.Ve městě a okolí existuje rozsáhlá sadová a lesoparková úprava s dalšími prameny, lákající nás ke kratším i delším vycházkám. V lázních pobývala řada významných osobností jejichž výčet je dalším důkazem světového věhlasu lázní (např. císař František Josef I., britský král Eduard VII., J. W. Goethe, N. V. Gogol, M. Gorkij, M Twain, W. R. Wagner, F. F. Chopin, A. Nobel apod.).
Celý článekMariánské Lázně
Mariánské Lázně jsou nejen nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale zároveň jsou i jedny z nejmladších lázní v České republice vůbec. Mariánské Lázně jsou druhými největšími lázněmi s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Nejstarší jsou známy již od 16. století a každoročně sem přilákají tisíce návštěvníků z celého světa. Kouzlo Mariánských Lázní spočívá zejména v neuvěřitelně pestrém složení místních léčivých pramenů a s tím spojenou rozmanitou škálou indikací. Léčí se tu nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojí. Mariánské Lázně jsou neobyčejně krásné a upravené město s mnoha památkami, mezi nimiž je perlou novobarokní kolonáda se svou Zpívající fontánou, která hraje každou hodinu jednu ze svých osmi skladeb. Při procházce městem bychom neměli opomenout novobyzantský děkanský kostel z poloviny 19. století, pravoslavný kostel sv. Vladimíra a novogotickou kapli anglikánské církve. Návštěvníky vábí i každoroční Chopinův hudební festival nebo golfové hřiště. K příjemnému pobytu patří také krása okolní přírody v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a také mnoho turistických cílů v okolí. Za všechny jmenujme hrad Bečov, zámek Kynžvart a klášter Teplá. HistorieSvětoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v Teplé, kterému území současných lázní patřilo. Za pobytu opata Trautmannsdorfa z kláštera Teplá v blízkém Hamrnickém zámečku se udál příběh, který vedl k založení lázní. Odtud opat každý den docházel v doprovodu klášterního lékaře Josefa Jana Nehra k lesním pramenům, kde doktor začal léčit chlapce ochrnutého po úrazu na obě nohy. Když k velkému překvapení mohl chlapec po několika týdnech opět chodit, rozhodl se zde opat z popudu doktora J.J.Nehra roku 1808 vystavět lázně. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. Velký rozmach podpořila výstavba železniční trati roku 1782 s připojením na Cheb a Plzeň. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní minerální prameny mají různé složení, obsahují kysličník uhličitý a dále také ionty kalcia, železa a hořčíku, Při léčbě se také využívá slatina a léčivý plyn. Prameny: Rudolfův, Karolínin, Křížový, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův, Mariin, Hamelika, Medvědí a další.Indikace: nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojíLéčba: Lázně se specializují na léčbu nemocí ledvin a močových a dýchacích cest, poruchy pohybového aparátu a látkové výměny, onkologických nemocí a také gynekologických potíží.Procedury: pitná kůra, exhalace Mariina pramenu, hydro a termoterapie, inhalace, uhličité a minerální koupele, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (bylinná, minerální, přírodní, uhličitá, přísadová), kyslíková léčba, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: dominantou Mariánských Lázní jsou budovy tzv. Nových Lázní, dále hotel Palace, sanatorium Royal, Hvězda, Skalník a další.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika.Kontakt: Léčebné Lázně Mariánské Lázně a.s., Masarykova 22353 29 Mariánské Lázně, http://www.marienbad.czSlavní hosté: král Eduard VII., Napoleon III., F. Chopin, R. Wagner, J. W. Goethe, Mark Twain, S. Freud, F. Kafka
Celý článekMariánské náměstí
Obvodová zeď Clam-Gallasova paláce tvoří jižní část Mariánského náměstí, pojmenovaného podle kostela Panny Marie na Louži. Ten už zde dnes nenajdeme byl v roce 1791 zbořen a na jeho místě byl vystavěn nárožní dům čp.102, část jeho hřbitova byla postoupena na rozšíření náměstí. Celému prostoru se kdysi říkalo Na louži, protože tady byly skutečně ohromné louže, zejména po jarních nebo podzimních povodních. Náměstíčko mělo tehdy sklon od řeky a bylo a bylo prohloubeno, takže při tehdejší absenci jakékoliv kanalizace dlouho voda vysychala a louže tady byly velmi časté. K srpnu roku 1501 se uvádí; po prudké bouři se nahromadilo tolik vody, že se tady utopilo služebné děvče. První zmínka o kostele P.Marie na Louži je z roku 1322, ale stavba byla jistě starší. Za občasných povodní vnikala voda nejen na podlahu kostela, ale i na hřbitov, někdy dokonce docházelo k vymílání náhrobních kamenů. Do výklenku v severní stěně Clam-Gallasova paláce byla v roce 1812 umístěna nejpopulárnější kašna Starého Města. Její tvůrce, klasicistní sochař Václav Prachner, ji vyzdobil sochou dívky vylévající ze dvou džbánků vodu. Měla symbolizovat Vltavu, ale pražané ji začali říkat Terezka. Po obou stranách kašny stávaly dvě fortelné lavice na postavení puten, a ženské se tady rády zastavily na kus řeči o tom, co je v Praze nového. Kdysi se vyprávělo, že se do Terezky šíleně zamiloval jeden vysloužilý voják od dragounů, a než umřel, odkázal Terezce 10.000 zlatých. Dědicové nechtěli soše bláznivý odkaz uznat, a tak došlo k soudu, který Terezka prohrála. Tenkrát nikdo neuznal, že by mohlo jít o „věno“ určené na případnou opravu.
Celý článekMariánské poutní místo - Rokole
Poutní místo Rokole se nachází 6 km východně od Nového Města nad Metují. Poutní místo vzniklo podle legendy o zbloudilém děvčátku ve zdejších lesích, které se v pomoc obrátilo k Panně Marii. Ta se jí zjevila a vyvedla ven. Na místě jejího zjevení pak vytrskl pramen vody, jenž podle jiné legendy zase uzdravil slepého lesníkova synka. Zbožní lidé u zdejšího pramene pověsili mariánský obrázek, později zde byla postavena dřevěná kaple, která byla v roce 1859 nahrazena zděnou. V roce 1860 byl do ní zavěšen obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný hradeckým malířem Josefem Božetěchem Klemensem, známý také jako Panna Marie Rokolská. Na protějším vrchu byla v roce 1874 zřízena křížová cesta zakončená Božím hrobem. Kamenné sloupky byly opatřeny reliéfy z litiny natřené na bílo se zlatými svatozářemi. V roce 1930 nechal na svém zdejším pozemku továrník Přibyl nový pseudogotický kostel, který však pro různé průtahy a druhou světovou válku byl vysvěcen až 19.8.1945. V roce 1988 prošel velkou opravou a roku 1993 k němu byla přistavěna zákristie. Dnes zde na malebném místě najdeme jak kapli u studánky, tak kostel, vedle něj pak stojí dřevěná „loreta“. Ta však nemá s Nazaretským domkem P.Marie nic společného, jde o dřevěný ochoz zepředu otevřený v němž jsou rozvěšeny obrazy Sedmi bolestí Panny Marie. Přes silnici na vršku se pak stále nachází křížová cesta, bohužel již bez Božího hrobu.
Celý článekMariina skála
Skalní vyhlídka s dřevěným altánem se nachází asi 1 km od Jetřichovic. Původně se vrch nazýval Velký Ostrý nebo Velký Špičák, své dnešní pojmenování má podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské. Dříve zde byla požární pozorovatelna, roku 1856 vrcholek zpřístupnil turistům Ferdinand Kinský. Na vyhlídkovou plošinu vede odbočka, výstup je trochu náročnější vede většinou po dřevěných nebo ocelových schůdcích.
Celý článekMasaryk Tomáš Garrigue
Socha Tomáše Garigue Masaryka na Hradčanském náměstí je dílem architekta J. Rathovského a sochařů J. Vajce a J. Bartoše. Socha je 3 m vysoká, váží 500 kg a je umístěna na kruhovém podstavci zhotoveném z žuly. Je trojnásobnou zvětšeninou původní plastiky O. Španiela u roku 1931. Socha byla odhalena v roce 2000 u příležitosti 150. výročí narození tohoto prvního Československého prezidenta. Socha má svůj duplikát v Mexiku. Je zde umístěna na třídě, která nese Masarykovo jméno.Edvard Beneš, Masarykův žák a nástupce, pronesl nad jeho rakví tato slova:„Masaryk, zůstavaje i po svém odchodu stále mezi námi, je nám všem příkladem a výzvou. Příkladem velké víry v člověka, jíž je dnes Evropě a světu tolik potřebí. Výzvou, abychom v harmonii mezi sebou, v dobré vůli a přátelství ke svým sousedům i všem ostatním národům v Evropě a ve světě budovali svůj státní organismus a svou politickou, sociální a národnostní spolupráci tak, že bychom vytvořili z tohoto místa v Evropě dokonalý, harmonický a sociálně, národnostně a politicky spravedlivý stát, jenž bude hoden toho, který nám právě odchází, jenž bude mezi státy tím, čím byl Masaryk mezi námi, a tím, čím byl Masaryk ostatnímu světu.“
Celý článekMasaryk Tomáš Garrigue
Socha Tomáše Garrigue Masaryka u školy v Újezdě nad Lesy.
Celý článekMasarykova zdymadla
Masarykova zdymadla byla vybudována v letech 1923 – 1636. Součástí zdymadel je plavební komora a elektrárna. Masarykova zdymadla jsou významnou stavbou na plavební trase do Hamburku.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 … 184 185 186 Další Poslední
