Nedaleko Ústí nad Labem v malebné krajině je možné objevit zříceniny hradu Blanska. Tyčí se nad stejnojmennou osadou, nedaleko obce Mírkova a dříve se mu říkalo Blankeštejn. Historie hradu Hrad Blansko byl postaven někdy na sklonku 14. století, protože je poprvé výslovně uveden v r. 1401 v přídomku Václava z Vartemberka. Majitel byl stoupencem krále Zikmunda a stál tedy v opozici proti králi Václavu IV. Tato skutečnost předurčila hradu poměrně bouřlivé a událostmi nabité první roky jeho existence.  Proto se Václavovi přívrženci v době bojů mezi oběma soupeřícími stranami na jaře roku 1402 zmocnili i hradu Blanska. Tento stav trval sice jen krátký čas, ale po smrti Václava z Vartemberka rok 1407 boje o Blansko pokračovali. Majitel je sice neznámý, ale zřejmě se opět rekrutoval z řad odpůrců Václava IV. a boje o něj pokračovaly. Po smrti krále se dostal, podobně jako další hrady té oblasti, do rukou míšeňských vévodů, kteří si tak upevňovali na české straně Krušných hor svůj vliv. Ovšem přítomnost míšeňských měla jen epizodní trvání. Blansko se opět navrátilo do rukou Vartemberků, kteří jej drželi i po skončení husitských bouří. Na horké hranici se Saskem a Lužicí musel několikrát osvědčit pevnost svých hradeb. Posledním Vartemberkem, který Blansko vlastnil, byl Jan. Po něm v r. 1527 získal hrad Jindřich z Buenau a jeho synové Rudolf a Guenter. S nimi vstoupil do dějin Blanska rod, který ho držel až do Bílé hory. Hrad sám byl na počátku 16. století ještě obýván, a pokud tam nesídlil majitel sám, žil zde hejtman panství, kterému patřilo mnoho okolních obcí. Buenové hrad sice ještě renesančně upravili, ale v průběhu druhé poloviny 16. století se však sídlem vrchnosti stával stále častěji nový zámek v Krásném Březně a hrad Blansko byl jen udržován a příležitostně využíván jako vězení. Po třicetileté válce jeho pustnutí už nic nebránilo. Hrad se postupně rozpadal, takže do dnešní doby z něho zůstaly zbytky hradebních zdí, obou bašt a čtyřhranné věže s klenutou místností. Obytné a hospodářské budovy se zřítily, kamene z nich bylo použito k úpravě nádvoří a přístupu do něho. Tipy na výlet Na výlet se můžete vypravit do okolí Ústí nad Labem nebo do města samotného. Přímo ve městě můžete navštívit zoo, prohlédnout si Muzeum města nebo vystoupit na Erbenovu vyhlídku. V okolí najdete třeba Váňovský vodopád, skálu Milenci nebo hrad Střekov. Ubytovat se můžete přímo v Ústí nad Labem.

Město Golčův Jeníkov, ležící v okrese Havlíčkův Brod, je pomyslným středem České republiky a může se pyšnit řadou památek, mezi nimi i nejmladší věžovou tvrzí v Čechách. Historie tvrzi Panství Jeníkov získal jako konfiskát po Janovi Rudolfovi Trčkovi z Lípy darem od císaře roku 1636 císařský generál Martin Maxmilián Goltz. Nový majitel původně sídlil ve staré zábělčické tvrzi zvané Staré opatství (původně samostatná ves Zábělčice byla roku 1580 připojena k Jeníkovu, stávala na místě dnešního zámeckého areálu, jehož nejstarší součástí je právě námi popisovaná věžová tvrz). V blízkém sousedství zábělčické tvrze Goltz nechal v letech 1650-1653 vystavět novou raně barokní tvrz, poslední z věžových tvrzí na našem území. Tvrz nesla, stejně jako celé město, jméno po svém zakladateli - Golčův Jeníkov. Dodnes se na tvrzi dochovala mramorová deska s erby a nápisem, oznamující, že Martin Maxmilian, svobodný pán z Goltze, a Máří Magdalena, jeho manželka, „stavení to na obydlí k rozkoši určené roku 1650 stavěti začali a roku 1653 dokonali“. Tvrz však byla schopna v době ohrožení i obranné funkce. Po generálově smrti se majitelé často střídali a tvrz brzy ztratila svou rezidenční funkci. Poté, co byl v blízkém zámeckém komplexu zřízen pivovar, budova tvrze sloužila jako skladiště chmele. Po zrušení pivovaru v roce 1912 postupně chátrala, až v posledních letech byla plně rekonstruována a v otevíracích hodinách zpřístupněna veřejnosti. Podoba tvrzi Dvoupatrová věžovitá stavba má půdorysné rozměry 10,5 x 12,5 metru. Přízemí a první patro je rozděleno na menší a větší místnost, druhé patro je otevřené do krovu. Komunikaci mezi patry zajišťuje točité schodiště vedené menšími prostorami. Se sousední zábělčickou tvrzí byla věž spojena portálem v prvním patře, nad nímž se dochovala výše popsaná erbovní deska. Hlavní obytná místnost tvrze, vybavená krbem z bílého mramoru, se nacházela v 1. patře. Tipy na výlet V Golčově Jeníkově najdete také synagogu a židovský hřbitov. Vydat se můžete i na vodní nádrž Pařízov. V nedaleké Čáslavi si můžete prohlédnout městské opevnění nebo synagogu. V Třemošnici můžete navštívit městskou galerii, dále stojí za vidění gotická tvrz Semteš, romantický zámek Žleby nabo zřícenina tvrze Svojšice a zřícenina hradu Oheb. Ubytování naleznete v Třemošnici. M.K.

Zvonička v parku Rudé armády.

Severovýchodně od centra města Brna byla nedaleko obce Soběšice na vrcholu Strom (404 m.n.m.) v roce 2008 postavena nová ocelová rozhledna. Má montovanou, šroubovanou konstrukci se čtyřmi rohovými sloupy a jedním strředovým, který nese vřetenové schodiště. Rozhledna je vysoká 19,10 m, při čemž prostřední plošina se nachází ve výšce 8 m a horní pak v 16 m, na kterou vede 90 schodů. Slavnostně byla otevřena 1.5.2008 a přístup na ni je volný. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly přibližně 1,6 mil. korun. Stavbu rozhledny iniciovala Soběšická garda, neboť vrchol Strom u Soběšic byl již v roce 1759 vybrán jako nejsevernější místo trigonometrické sítě zakládané v oblasti vídeňského poledníku. Základním bodem se stala kopule jezuitské kaple sv. Kříže, která byla v roce 1784 zbořena. Dnes ji připomíná malý památník pod jehož kamenem je osazen stabilizační kámen vůbec prvního trigonometrického bodu na dnešním území ČR. Následně chce občanská iniciativa Soběšická garda upravit okolí a pokusit se vykopat a vyčistit základy zbořené kaple sv. Kříže.