První zmínky o osadě Třešť pocházejí z konce 12. a začátku 13. století, kdy se na říčce Třeštici křižovaly dvě význačné obchodní cesty. Lovětínská, která začínala v Třebíči a přecházela přes Horní Cerekev do Čech, a cesta Humpolecká, která končila za Telčí ve Slavonicích. Tak se osada Třešť záhy stala obchodním centrem kraje. Historie zámku První písemná zmínka o zdejší tvrzi se datuje k druhé polovině 14. století, kdy ji vlastnili Záviš z Třešťě a Štěpán z Březnice. Od roku 1358 se na tvrzi, později zámku, vystřídala řada šlechticů. V roce 1490 zakoupil Václav Vencelík z Vrchovišť městečko Třešť s tvrzí a poplužním dvorem a s vesnicemi Jezdovice a Buková pro svého syna Matěje Vencelíka a roku 1492 obdržel od císaře Fridricha III. k erbovnímu znaku pro svůj rod šlechtickou hodnost. Od roku 1513 pak zámek prošel stavebním vývojem, kdy spodní trakt objektu byl postaven v gotickém slohu, první podlaží v renesančním a obytná část v barokním stylu. Zajímavostí byla dřív dřevěná lávka, která spojovala zámek s kostelem sv. Martina. Bohužel se dodnes nezachovala, kostel sv. Martina je však možné vidět a také navštívit. Přestavbu zámku, na které se podíleli italští stavitelé, ukončil tehdejší majitel Kryštof Vencelík z Vrchovišť roku 1564. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé budovy s nárožními věžičkami a arkádami v nádvoří, stěny nádvoří byly zdobené sgrafitovou rustikou. Vencelíci vlastnili panství do roku 1626, kdy byl jejich majetek zkonfiskován pro víru i účast na bitvě na Bílé hoře.   Zámecká přestavba Panství tak získali hrabata z Korutan – Herberštejni, v letech 1657 - 1669 zde sídlí Gayerové z Edelbachu. Za jejich vlastnictví dochází v roce 1660 k přestavbě prvního podlaží, pokojů se štukaturami a malbami a hlavního portálu vchodu do zámku. Byla také postavena hlavní věž v průčelí zámku a dva krby, které jsou dodnes možné vidět v restauraci a v přísálí kongresového sálu. Ze 17. století rovněž pochází původní kachlová kamna v salóncích a zámecké jídelně. Z této doby jsou také dvě manýristické sochy umístěné na sloupech u vstupní brány, dvě vázy instalované na sloupech vchodu do zámecké zahrady a kašna s vodotryskem před hlavním vchodem do zámku. V roce 1669 se opět na zámek stěhují Herberštejni. Mezi lety 1831 - 1844 byla správa panství pouze úřednická. Posledními majiteli z řad šlechty byli v letech 1844 - 1945 baroni Wenzel-Sternbachové z Tyrol. Po roce 1945 jim byl zámek zkonfiskován a adaptován na účely městského muzea. Od roku 1984 je sídlo i s přilehlým parkem majetkem Akademii věd České republiky. Dnes slouží zámek jako konferenční centrum i hotel pro letní i zimní prázdninové či víkendové pobyty.     Tipy na výlet V Třešti dále najdete synagogu nebo židovský hřbitov. Navštívit můžete i Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku. V nedaleké Telči je k vidění kostel sv. Jakuba, jezuitská kolej s kostelem Jména Ježíš, kostel sv. Ducha, synagoga nebo rozhledna Oslednice. V okolí můžete navštívit královský hrad Bítov, zříceninu hradu Štamberk, v Horních Dubenkách se nachází mlynářské muzeum Chadimův mlýn. V Horní Cerekvi můžete navštívit zámeček, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. Jako cíl výletu je vhodný i hrad Roštejn nebo zřícenina hradu Janštejn. Ubytování najdete v Telči.

Kostel sv. Kunhuty - Nové Město na Moravě, text v přípravě

Městská část Praha - Běchovice je součásti správního obvodu Praha 21.

Stanice metra Vltavská je situována u areálu nádraží Praha – BubnyZprovozněna byla III. úseku trasy C v roce 1984. Hloubka nástupiště je 20,75 m pod povrchemStanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami. Konstrukce tvoří šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými na horní masivní strop stanice. Obklad tvoří přírodní keramika.Stanice má jeden výstup do atriového vestibulu.Počet provozně-služebních místností: 262Obestavěný prostor: 88.430 m3.Stavební náklady: 198 mil. korun.