Skalní útvar Kazatelna se nachází na Chřibské hřebenové turisticky značené cestě, asi necelý kilometr od silnice Koryčany – Osvětimany. Pískovcový skalní blok je jedním z výchozů nacházejících se hojně v Chřibech a patří k těm mohutnějším osamělým skalním blokům. Hojně využívaný horolezci, je zde několik možností výstupů.

Při ulici Křižovnická nedaleko mostu přes řeku Ohře, stojí kostel sv. Bartoloměje. Současná stavba byla vybudována v roce 1414 na místě původní románské kaple sv. Ducha, stavebníkem byl chebský radní Niklas Gumarauer. Špitál byl roku 1695 přebudován na křížovnickou komendu. Během druhé světové války byl kostel poškozen a v letech 1962-1963 rekonstruován. V kostele pak byla výstavní galerie a roku 1997 byl objekt navrácen řeholníkům. Kostel tvoří obdélná síňová stavba s žebrovou klenbou, kterou podepírá jediný sloup stojící v centrální části prostoru. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byly zrestaurovány také původní fresky.

Armádní muzeum je umístěno v Praze na Žižkově v historických budovách Památníku osvobození. Expozice muzea je rozčleněna do pěti základních celků. První se věnuje období 1. světové války 1914–1918, účasti Čechů a Slováků v ní a politickým a vojenským akcím, které vedly ke vzniku samostatného československého státu. Druhá část přibližuje historii meziválečné Československé republiky a jejích ozbrojených sil. Třetí výstavní prostor zachycuje období 2. světové války a mapuje účast Čechů a Slováků ve vojenských operacích, v domácím odboji i v dalších akcích, které měly za cíl obnovu samostatnosti Československa. Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a III. protikomunistickému odboji. Poslední část expozice tvoří prostor, v němž probíhají příležitostné výstavy. Vedle zbraní je v muzeu vystavena řada unikátních dobových stejnokrojů, praporů, řádů, vyznamenání a rovněž osobních památek na čs. prezidenty a přední představitele čs. armády. Stálé expozice Sál 1914–1918 Je věnován období 1. světové války a I. čs. vojenskému odboji. Kromě vývoje na domácí politické scéně a účasti českých a slovenských vojáků pod prapory habsburské monarchie je největší část této expozice věnována především úsilí čs. domácího a zahraničního odboje o zřízení vlastního státního útvaru. Vzhledem k charakteru muzea je akcentována především historie zahraničních ozbrojených útvarů, čs. legií. Sál 1918–1939 Soustřeďuje se na muzejní zmapování historického vývoje armády meziválečného Československa. V tomto období ČSR patřila sice k menším, ale politicky, ekonomicky a kulturně nejvyspělejším státům tehdejší Evropy. V roce 1919 se dostala do ozbrojeného konfliktu se sousedním Polskem a především s Maďarskem, usilujícími o revizi státních hranic. Sál je zakončen exponáty z let 1938 a 1939, kdy došlo k narušení státní integrity a posléze k postupnému zániku čs. státnosti.Ke zcela unikátním patří i kolekce nejcennějších exponátů z muzejních sbírek VHÚ Praha, totiž nejvyšších zahraničních řádů udělených hlavám čs. státu, prezidentům T. G. Masarykovi a E. Benešovi, jakož i kompletní sbírka všech stupňů a skupin nejvyššího čs. Řádu Bílého lva. Sál 1939–1945 Je věnován 2. světové válce a II. čs. vojenskému odboji. Návštěvníci se detailně seznámí s účasti Čechů a Slováků ve vojenských operacích na všech frontách tohoto dosud nejkrvavějšího válečného konfliktu, v domácím odboji a v dalších akcích, které měly za cíl obnovení čs. státní samostatnosti. Úvod sálu je věnován odchodům čs. vojákům do zahraničí a jejich zapojení do prvních budovaných vojenských jednotek, závěr pak Českému národnímu povstání a osvobození Československa. Mezi nejcennější vystavované předměty patří i osobní památky na parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Horní foyer muzea Čtvrtá část expozice je věnována perzekuci příslušníků čs. armády po únorovém státním převratu v roce 1948 a III. protikomunistickému odboji. Příležitostné výstavy  V posledním výstavním sále se pořádají příležitostné výstavy, z těch nejúspěšnějších jmenujme alespoň „Bitva u Sokolova 1943“, „Invaze 1944“, „Military Radio“, „Atentát, Operace ANTHROPOID 1941–1942“, „Doteky 2. světové války“, „Mobilizace“, „1945 - konec války v Čechách“. Do března 2014 je zde umístěna výstava „Pod křídly Sokola“, mapující 150 let historie tělovýchovné i společenské organizace Sokol. Výstava ukazuje vedle tělocvičné historie Sokola významnou měrou i jeho vojenskou linii: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo,“ tak zní známý výrok prezidenta T. G. Masaryka. Edukativní program pro školy - Operace Historikon - Cílem projektu „OPERACE HISTORIKON“ je nabídnout kvalitní program, který zvýší zájem žáků a studentů o dějiny naší země a zároveň svou náplní obohatí výuku vlastivědy a dějepisu na školách. Projekt se plně realizuje v Armádním muzeu Žižkov. Jedním z hlavních pilířů edukativního programu pro žáky ZŠ a studenty SŠ jsou komentované prohlídky s průvodcem. Ke všem expozicím muzea byl pro žáky různých věkových kategorií vytvořen pracovní list. Další součástí programu jsou přednášky k expozicím Armádního muzea. Veškeré poskytované služby včetně pracovních listů jsou pro školy ZDARMA. Nutná rezervace na tel.: +420 973 204 951 nebo na museum@army.cz. Možnost komentovaných prohlídek předem objednaným skupinám v počtu minimálně 10 osob. Nutná rezervace na tel.: 973 204 951 nebo na museum@army.cz

Patří k nejvýznamnějším stavbám Nového Města pražského budované v době Karla IV. Byla zřízena jako správní a soudní dům brzy po založení města nejpozději před rokem 1367. Často soupeřila se svojí kolegyní Staroměstskou radnicí a tím, že vyrostla celá jako novostavba se od ní odlišuje. Její podstatná část vznikla a je i dochována z doby lucemburské. Severní část východního křídla a rozvržení jeho jižní části mají základ v době karlově. Radnice byla budována od poslední čtvrti 14.stol. do roku 1418. Z té doby je dochován v hlavním jižním křídle dvojlodní sál z roku 1411 - 1418 o šesti klenutých polích, nesených dvěma mohutnými válcovými pilíři. V prvním patře východního křídla se nachází velká síň s gotickou žebrovou klenbou na renesančních podpěrách. V rohu celé dnes trojkřídlé dispozice stojí věž s kaplí v prvním patře. Kaple byla zbarokizována v 1.pol. 18.století. Celá stavba byla hodně přestavována zvláště v období let 1520 - 1526 kdy bylo renesančně upraveno hlavní průčelí. Jeho podobu s vysokými štíty známe dodnes. O něco později po požáru v roce 1559, bylo postaveno západní a severní křídlo obklopující arkádový dvůr. Nechvalné přestavby postihly radnici po roce 1784 kdy ztratila svůj význam a byla proměněna na soudní úřad, kancelářské prostory a žalář. Pro potřeby soudu byla radnice v roce 1806 přestavěna v empírovém slohu. Soudní prostory dodnes zaujímají největší část Novoměstské radnice. Na pravé straně vchodu do radnice z Vodičkovy ulice je kovový etalon – bývalá „mírná míra pražského lokte zvaného též český“. Mohli si na něm cejchovat své dřevěné lokte prodavači sukna a jiného, dalo by se říci metrového zboží. Zachoval se zde i kousek řetězu, kterým se v těchto místech Vodičkova ulice, podobně jako jiné pražské středověké komunikace na noc uzavírala. Při pohledu na věž si člověk maně uvědomí jakou roli radniční věže hrály. Hlásní z nich střežili okolí a v případě nebezpečí nebo neštěstí, například ohně, zvonili na poplach. Na novoměstské věži vážil takový poplašný zvon padesát metráků, jiný, menší, svolával k radní k poradám. Nejsmutněji klinkal ten, který zvonil odsouzencům kráčejícím k popravišti. I na této radniční věži stejně jako na její staromětské kolegyni, bývaly dříve nejen hodiny, ale také orloj. Pravděpodobně ale šlo o jednoduší stroj. Stroj orloje byl pravděpodobně odstraněn koncem 18. století. Radniční věž je vysoká 42 m. Krytý ochoz s barokními věžičkama na jejích rozích, pod nimiž jsou gotické chrliče, je ve výšce 37 m. Na věž vede 221 schodů. Před radnicí stál pranýř a také se zde popravovalo.