Obec Provodov dostala svoje jméno po obyvatelích, kteří zde pod hradem Světlov žili. Ti provázeli pocestné a obchodníky přes pusté hory plné dravé zvěře a také loupežníků. Kousek jižně od obce se nachází místo nazvané Malenisko s poutním kostelem Panny Marie Sněžné. Vznik tohoto poutního místa se váže do počátku 18. století, kdy Valašsko prožívalo krušné časy, plné nájezdů uherských povstalců. V té době v provodovském mlýně žil mlynář Pavel Vlaštovica. Jeho žena si často stěžovala na bolesti hlavy a očí, ztrácela totiž zrak. Denně se modlila k Panně Marii za zdraví a lepší časy. V roce 1711 před svátkem Nanebevstoupení Páně měla sen, ve kterém byla vyzvána neznámým stařečkem aby ho následovala. Ten ji zavedl na místo, kde zabodnul hůl a pravil, že zde je voda, která bude uzdravovat nemocné. Pak stařeček zmizel. Když šla druhý den žena na bohoslužbu do pozlovického kostela, u místa, kde byla se stařečkem opravdu našla hůl a u ní prýštící pramének vody. Vodou si omyla oči a cítila, že lépe vidí. Spěchala pak do kostela, ale o svém zážitku nikomu nepověděla. Za několik měsíců měla opět sen se stařečkem, který ji vyčinil, že o vodě jiným neřekla. A tak od roku 1712 začínají sem přicházet lidí a každým rokem přibývalo zázračných uzdravení. Poutníci se scházeli u obrazu Panny Marie, kterým se darovala za své uzdravení Dorota Jahodníková z Pašovic. Tento obraz je dodnes zachován na hlavním oltáři v kostele. Historie kostela sahá do 20. let 18. století. Tehdy vážně onemocněl majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serenyi. Pozlovický farář mu dal vzkaz od mlynářky z Provodova, že se uzdraví, ale aby u pramene nechal vybudovat kapličku. Hrabě slíbil a slib dodržel. Po uzdravení nechal vystavět nejprve dřevěnou kapli a později zděnou s oltářem. Svatyně byla posvěcena 5.8.1735 a od té doby se stala středem mnoha poutí. Lidí přibývalo a stavba již nestačila, v roce 1750 musela být kaplička rozšířena na dnes zde stojící malý barokní poutní kostel. Kousek od kostela vede vzhůru po cestě do svahu křížová cesta. Zaparkovat lze krátkodobě přímo pod kostelem. Jinak sem vede turisticky značená cesta z Provodova a Luhačovic.

Hlavní náplní ICM je bezplatné poskytování informací veřejnosti. ICM zajišťuje udržování a doplňování propagačních materiálů určených k volné distribuci v prostorách ICM a podílí se i na vydávání propagačních materiálů zaměřených na podporu cestovního ruchu nejen ve městě, ale také v rámci MSK či celorepublikových tištěných materiálů. Pracovníci ICM se účastní výstav a veletrhů cestovního ruchu, také různých konferencí, kde propagují celý region Beskydy a převážně město Frenštát p.R. a jeho blízké okolí. Mezi důležitou práci ICM je tvorba vlastních webových stránek, které jsou ve 3 mutacích – čj, aj, nj a jsou denně aktualizovány. Otevírací doba říjen – duben   po – pá 8.30 – 17.00so 8.30 – 11.30květen – září    po – pá 8.30 – 18.00so 8.30 – 11.30červenec, srpenpo – pá 8.30 – 18.00    so - ne 8.30 – 11.30

Hradní zřícenina se nachází na hřebenu mohutného ostrohu, který obtéká ze tří stran řeka Svitava, jižně od města Blanska. Historie hradu Nový Hrad u Adamova je stavbou historicky docela mladou. Ostraha důležité cesty z Brna Blanenským údolím, kde vedla, je však daleko starší. První zmínka z roku 1381 je tak o Starém hradu. Jeho pozůstatky se nacházejí nedaleko dnešního Nového hradu. V roce 1470 byl Starý hrad zničen vojskem Matyáše Korvína. Bratři Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic se rozhodli po stavbu nového hradu na opačném konci ostrohu. Tento hrad pak odolával všem útokům až do roku 1645, kdy jej vcelku snadno dobyli Švédové. Hodně jim pomohlo to, že posádka nebyla obezřetná, ale spíše více opilá. V roce 1706 byla postavená nová věž, která byla v roce 1842 při stavbě železniční trati v údolí snížena. Panovala obava, že by se mohla zřítit. V letech 1800-1806 byla hrad přestavěn Lichtenštejny na lovecké sídlo. Počátkem 20. století pak byl ještě dále upravován v romantickém stylu. V roce 1920 se stává majetkem státu. Následně pak byla hradní zřícenina zásluhou českého svazu ochánců přírody opravována, i když se vedou diskuze o vhodnosti některých úprav. Podoba hradu Ze Starého hradu se do dnešní doby zachovaly příkopy, fragmenty základů hradeb a věže. Nový hrad má tvar obdélníka a vchází se do něj po padacím mostě přes příkop vylámaný ve skále. Následně projdeme věžovitým stavením na nádvoří. Vpravo se nachází hláska, hlavní palác a osmiboká polygonální věž. Hrad je pak obehnán vysokou hradbou a parkánem. Nový Hrad je přístupný v sezoně, mimo sezonu pouze po předchozí telefonické domluvě. Tipy na výlet V nedalekém Blansku můžete najít zříceninu hradu Blansek, zámek Blansko, Galerii města Blansko, Muzeum Blansko, rozhlednu Podvrší u Blanska. Jistě byste neměli minout Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně, propast Macochu nebo jeskyni Kůlna. Za návštěvui stojí i zřícenina hradu Holštejn, zámek Křtiny nebo Muzeum větrný mlýn. Ubytovat se můžete v Blansku.  

Regotizovaný kostel sv. Kateřiny stojí při centrálním velvarském náměstí. Poprvé je připomínán roku 1337, později upravován kolem roku 1487, kdy byla patrně zvýšen loď kostela. Následovaly úpravy po požáru v roce 1580, barokně obnoven v letech 1692-1694 a ve 20. století regotizován do dnešní podoby.Stavba je jednolodní s protáhlým pětiboce uzavřeným presbytářem. Na severní straně stojí mohutná hranolová věž s barokní bání a lucernou. Loď je sklenutá síťovou klenbou, velmi hodnotný je pak interiér sakristie. Ta je sklenuta křížovou klenbou s hruškovitými žebry. Kromě toho tu byly v 70. letech objeveny a v letech 1992-1994 rekonstruovány nástěnné fresky. Na severní stěně je to Ukřižování Krista, západní stěně skupina šesti apoštolů se sv. Petrem a Pavlem, východní stěnu zdobí sv. Bartoloměj a sv. Ondřej, jižní pak další dva apoštolové. Barokní hlavní oltář pochází ze třetí čtvrtiny 18. století a je doplněn sochami R. Prachnera.