Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel sv. Vojtěcha - Havlíčkův Brod
Hřbitovní kostel sv. Vojtěcha můžeme najít na konci Ledečské ulice nedaleko centra města. Byl vystavěn na konci 16. století jako pozdně gotický. Jeho štít je renesanční, stejně tak klenba nacházející se v interiéru.
Celý článekKostel sv. Vojtěcha - Litoměřice
Kostel sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici je poprvé zmíněn roku 1363. Zřejmě postaven ještě dříve v místech bývalé staré osady Zásada. V letech 1703-1708 prošel barokní přestavbou podle plánů Octavia Broggia. Jednolodní kostel má odsazený pravoúhle ukončený presbytář. Uvnitř je sklenut valenými klenbami s lunetami. Při kostele stojí zvonice z roku 1774, která nahradila starší dřevěnou. Dále zde můžeme najít renesanční a empirové náhrobky.
Celý článekKostel sv. Vojtěcha - Opava
Impozantní stavba ve stylu Il Gesu v Římě byla postavena jezuity v letech 1676-1681 na místě malého gotického kostela. Kostel je bazilikálního typu, velká část fresek byla zničena v roce 1945. Hlavní oltář sem byl přesunut z fulneckého kostela a vyzoben oltářními obrazy od F.I.Leichera. lokalizace: Opava – Dolní náměstí přístup: exteriér – volný; interiér – občasněturistické značení: NE hromadná doprava: MHD parkování: v blízkosti v centru (placené zóny)
Celý článekKostel Sv.Martina - Kostelec u Křížků
Kostel Sv.Martina - Kostelec u Křížků, okres Praha - východ.
Celý článekKostel sv.Petra a Pavla - Semily
Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází v centru města v Husově ulici. Kostel sv. Petra a Pavla v Semilech byl zbudován v letech 1908 až 1911 na místě menšího barokního kostela. Architektem byl Bohumil Štěrba, který je mimo jiné autorem regulačního plánu pražského Karlína. Stavbu prováděl stavitel Karel Andrejsek. Jde o trojlodní novorománskou baziliku. Střední loď je zakryta plochým stropem, boční lodi jsou zaklenuty křížovou klenbou. Interiér je zařízen jednotně v neorománském stylu. Všech pět oltářů bylo zhotoveno taktéž podle návrhů architekta Štěrby. Práce prováděla řezbářská firma Petra Buška ze Sychrova. Řezbáři se museli podřídit přání architekta, aby bylo zařízení prosté, v masivních „románských formách, bez zbytečných okras“. Architekt Štěrba navrhl také 14 zastavení křížové cesty a kazatelnu. Dílně Buškových bylo zadáno provedení Božího hrobu v tumbě bočního oltáře Božského srdce Páně, „staročeské jesle“ v tumbě bočního oltáře P. Marie a zhotovení jeskyně pro sochu P. Marie Lourdské. Ostatní vnitřní zařízení bylo zadáno vesměs místním firmám, které pracovaly podle výkresů dodaných Buškovou firmou a to zdarma. Vitráže s vyobrazením světců a jmény dárců vytvořila brněnská dílna Benedikta Škardy. Pískovcovou křtitelnici zhotovila hořická sochařská škola. Varhany s dvěma manuály, pedály a 18 rejstříky jsou dílem lomnické varhanářské firmy Josefa Kobrle. Věž kostela, z které je výborný rozhled na celé město, je přístupná v období letních prázdnin vždy v 9:30, 11:30, 13:30 a 15:30; od září do června po domluvě.
Celý článekKostel svatého Jakuba Většího - Boršov nad Vltavou
Kostel svatého Jakuba Většího Boršov nad Vltavou, okres České Budějovice.
Celý článekKostel svatého Tomáše z Canterbury - Mohelnice
Mohelnický kostel sv. Tomáše z Canterbury je nejstarší církevní památkou v Mohelnici na Kostelním náměstí. Na místě stál původně farní kostel Panny Marie z roku 1247. Ve 14. století byl rozšířen, následně poničen husity a kolem roku 1480 opraven a vysvěcen. Dále kostel prošel barokními úpravami, při kterých byly přistavěny kaple sv. Anny a sv. Kříže. Po roce 1841 byl kostel poničen požárem. Při opravách po roce 1886 byl zároveň přestavěn novogoticky. Součástí kostela je 72 m vysoká kostelní věž, čtverhranného půdorysu o základu 9 x 9 m a síle zdiva 2,5 m. Její dnešní vzhled pochází z doby okolo roku 1876. Má 6 podlaží, uvnitř se nacházejí 3 zvony různých velikostí, z nedávné doby. Původní zvony byly zrekvírovány. Věž byla od počátku v majetku města Mohelnice. Je přístupná pouze ve dnech evropského dědictví (září). V interiéru se nachází výbava převážně z barokního období, kazatelna, křtitelnice a oltář s obrazem sv. Tomáše z Canterbury (Josef František Piltz).
Celý článekKostel Všech svatých
První farní kostel je zde zmiňován ve 14. století. Současná stavba byla vybudována podle projektu J. J. Halířka v letech 1740 – 1743. Současně s kostelem zde byla postavena i márnice, později kaple Božího hrobu. Soubor těchto staveb tvoří reprezentativní ukázku vrcholně a pozdně barokního umění. Kostel má čtvercový presbytář. Jeho hranolová věž s hodinami je umístěna v podélné ose stavby. Kazatelna a oltář je dílem F. Ublackera z roku 1752. Nástropní freska je dílem J. P. Molitora staršího. Boční oltář pochází z roku 1745 a je vyzdoben sochami R. Prachnera a obrazy J. P. Molitora a J. V. Spitzera. Vchod do kostela a jeho jižní strana jsou vyzdobeny sochami světců, které jsou převážně z dílny Jana Jiřího Šlanzovského. Zhotoveny byly okolo roku 1720.Pozdně barokní sálová svatyně se čtvercovým presbytářem z let 1740-43. Ve svých zdech uchovává zbytky starší, gotické, renesančně přestavěné svatyně, z níž pochází i spodek masivní hranolové věže v průčelí. Honosně vyzdobený interiér má nástropní fresku Nejsvětější trojice. Kostel se vymyká průměru výzdoby venkovských svatyní a to i sochami na vnější ohradní zdi, přenesenými sem ze zrušeného mariánského sloupu v Kostelci nad Černými lesy.
Celý článekKostel Všech svatých
Kostel Všech svatých v Praze Slivenci je raně gotická jednolodní svatyně s trojboce uzavřeným kněžištěm s hranolovou věží při jihozápadním nároží. Je to mimořádně zajímavá středověká architektura v téměř původním stavu. V hrotitých gotických oknech jsou kopie původních vitrají z druhé poloviny 14. století a z doby kolem roku 1400. Kopie byly zhotoveny v roce 1889, originály najdeme ve sbírkách pražského Uměleckoprůmyslového muzea. V roce 1693 byl kostel rozšířen o předsíň a v letech 1889-90 rekonstruován; tehdy vznikl nový strop v hlavní lodi. Gotická je snad i ohradní zeď, do níž byla v 18. století vestavěna čtyřboká kostnice. Nedávno byl v kostele objeven snad i původní krov střechy.
Celý článekKostel Všech Svatých - Boskovice
Jedna z nejstarších staveb ve městě gotický kostelík Všech Svatých stojí na rohu ulic Havlíčkova a Hybešova. První písemná zmínka o kostele je z roku 1505. Kolem hřbitova se nacházel prastarý hřbitov, který sloužil do roku 1948 a později byl přeměněn na dnešní park. Stavba kostela je jednolodní s plochým stropem v lodi. Kněžiště je goticky sklenuté, na svorníkách klenby se nachází znak Zástřizlů. Uvnitř kostel se nacházejí dva oltáře, ten hlavní s obrazem Všech Svatých pochází z roku 1664. Dále tu pak najdeme kovanou renesanční kazatelnu z roku 1626, sem byla přenesena ve 40. letech 19. století z kostela sv. Jakuba poté co byla v tamějším kostele zbudovaná zděná. Kostel je nepřístupný.
Celý článekKostel Všech svatých - Domažlice
Na rohu Husovy třídy a Chrastavické ulice stojí starobylý hřbitovní kostel Všech Svatých. Byl vystavěn v polovině 14. století a později přebudován ve vrcholné a pozdní gotice. Pohromou pro kostel se stal v roce 1648 požár po úderu blesku. Byl jím těžce poškozen a ztratil svoji gotickou klenbu. Stavební úpravy byly plně dokončeny až ve 20. století. V interiéru se nachází renesanční kamenná kazatelna se znakem města (1562) a 15 náhrobních kamenů různých osobností města.
Celý článekKostel Všech Svatých - Litoměřice
Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.
Celý článekKostel Všech svatých - Ořechov
V obci Ořechov můžeme najít zajímavě architektonicky členěný novorománský kostel Všech Svatých, vystavěný roku 1899. Na konci druhé světové války si v něm nacisté zřídili vojenskou pozorovatelnu. Při osvobozování zdejší oblasti sovětskou armádou, došlo právě ve zdejších obcích k prudkým bojům. Při nich bylo poškozeno nejen hodně domů, ale také velmi silně tento kostel. Po válce v letech 1945-1946 byla stavba obnovena do dnešní podoby.
Celý článekKostel Všech Svatých - Stříbro
Kousek od centrálního náměstí v Kostelní ulici stojí děkanský kostel Všech Svatých. Stavba vznikla pozdně gotickou přestavbou starší svatyně v roce 1565. Kolem roku 1699 byla upravena věž přistavěním obydlí pro věžního s novou střechou. Později pak ještě kostel prošel barokní přestavbou do dnešní podoby v letech 1754-57. V trojlodním kostele se z gotického období se dochovala věž, západní průčelí a část presbytáře. Hlavní oltář zhotovil stříbrský řezbář I. Platzer v roce 1762 s obrazem od E. Dollhopta. Stejný malíř se podílel na malířské výzdobě presbytáře. Z roku 1760 pochází malby v trojlodí a kupole presbytáře od malíře F.J.Luxe. Za pozornost pak ještě stojí kazatelna se zajímavou výzdobou (Kristus obklopený anděly) a rokoková varhaní skříň. Kostel dodnes slouží k bohoslužebným účelům. V dubnu 2011 byla zpřístupněna věž kostela. Po 144 schodech vystoupáte do míst kde bylo obydlí věžního. Odtud pak se vstupuje na ochoz věže ve výšce 32 m. Je odsud dobrý výhled na město a jeho okolí. Ve všední dny zajišťuje přístup infocentrum, o sobotách pak průvodce přímo u kostela. Neděle jsou dle individuální domluvy s pracovníkem informačního centra.
Celý článekKostel Všech Svatých - Velvary
Na západním okraji města stojí zbarokizovaný kostel Všech Svatých. Původně gotický pochází ze 14. století, barokně upravený v roce 1853. Jednolodní stavba má obdélný presbytář. Ten je sklenut křížovou žebrovou klenbou, kromě toho se v něm nachází gotická sedile a sanktuář. Loď je plochostropá.
Celý článekKostel Zvěstování Panny Marie
Kostel Zvěstování Panny Marie založil v roce 1360 Karel IV. spolu s klášterem, jehož zbytky zůstaly zachována v základech domu č.4. Kostel prodělal úpravu v 15.století. Byla obnovena jeho klenba. V polovině 19. století ho upravil do novogotického slohu architekt Bernard Grueber. Ostář kostela zdobí obraz z dílny malíře Kuppelwiessera. Věž kostela je mírně vychýlená.Jedním z klášterů, založených Karlem IV. v prostoru Nového Města byl i klášter řádu servitů, zaniklý roku 1783, na jehož místě dnes stojí novogotická budova z let 1856-58 dnes Výzkumný ústav revmatických chorob UK. Klášter připomíná jen kostel z doby po roce 1360, prostá centrální gotická stavba se štíhlou, nahoře polygonální věží v průčelí. Čtvercová loď má pozdně gotickou klenbu z let 1480-90, podepřenou uprostřed jediným sloupem. V době husitské revoluce byl kostel těžce poškozen. Právě tady probíhaly na podzim roku 1420 nejtěžší boje husitských pražanů s obleženou královskou posádkou na Vyšehradě. Přímo v kostele byla umístěna velká puška (dělo), ze které byl Vyšehrad ostřelován. Dělo bylo umístěno na věži a otřesy, způsobené střelbou, narušily její statiku, takže se od svislé osy odklání o 63 cm. Získala tím primát nejšikmější věže v Praze (i když nejznámější šikmou věží je Štítkovská vodárenská věž, pozn. redakce).Pod kostelní kruchtou stojí mohutný kamenný sloup, o jehož původu se vypráví pověst. Býval prý součástí pohanského chrámu a byla na něm umístěna modla pohanského boha, které sem lidé i v době, kdy Čechy ovládlo křesťanství, chodívali tajně obětovat. Proto dali křesťanští kněží původní chrám zbořit a modlu hodili do potoka Botič. Sloup však zůstal stát na svém místě a při výstavbě dnešního kostela byl použit k podepření kruchty. Podle něho prý bylo toto místo nazváno „ve sloupech“ či „ve slupech“. Podle jiné verze prý dali sloup postavit zbožní katolíci na památku mnichů servitů, povražděných husity roku 1420.
Celý článekKostel Zvěstování Panny Marie - Litoměřice
Kostel Zvěstování Panny Marie v Jezuitské ulici byl postaven v letech 1701-1731 na místě pěti zbořených domů. Jeho původním architektem byl G. Broggio, kostel pak dokončoval jeho syn Octavio Broggio. V roce 1793 jej zakoupilo měšťanstvo a zřídilo zde sklad pro pivovar. V roce 1810 byl znovu vysvěcen. Dnes slouží jako výstavní prostor a pro pořádání koncertů, jinak je nepřístupný. Mohutný barokní kostel se dvěma průčelními věžemi má odsazený pravoúhle zakončený presbytář, nižší přístavek sakristie a v patře oratoře. Vnitřní široký prostor je sklenutý třemi poli české klenby, presbytář zaklenutý valenými klenbami s lunetami. V patře jsou průchozí empory. Téměř celý klenební prostor zaujímají monumentální fresky patrně od J. Hiebla. Hlavní oltář zhotovený z umělého mramoru J. Kramolínem podle návrhu O. Broggia. Od něj pak pocházejí i všech šest bočních oltářů. V úrovni patra je kostel spojen krytou chodbou s protější bývalou jezuitskou rezidencí.
Celý článekKostel Zvěstování Panny Marie - Pardubice
Římskokatolický kostel Zvěstování Panny Marie se nachází v Klášterní ulici, která spojuje Pernštejnské náměstí s nám. Komenského. Kostel Zvěstování Panny Marie byl založen kolem roku 1359 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Po požáru v roce 1507 byl kostel obnoven a o několik let později se stal na krátký čas součástí přeneseného kláštera minoritů. V letech 1905-1906 byl restaurován architektem Bóžou Dvořákem. V téže době byl interiér vymalován historizujícími malbami podle návrhu Mikoláše Alše. Také další části interiéru pochází převážně z počátku 20. století. Jde o poměrně prostou jednolodní stavbu s mírně odsazeným trojboce uzavřeným presbytářem, orientovaným k východu. Z jihu je na presbytář napojena nevelká sakristie. Dnešní podoba kostela odpovídá po restaurátorském zásahu B. Dvořáka stavu z 16. století, kdy stavba dostala přechodný goticko-renesanční charakter. Výrazným prvkem je zde zejména zubovitý panelovaný štít nad západním průčelím stavby. V podzemí kostela se nachází poměrně rozsáhlé středověké hrobky. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb (od 10hod.) a dále o mariánských svátcích.
Celý článekKostel Zvěstování Panny Marie - Plaňany
Románský kostel byl postaven kolem roku 1168 na místě starší rotundy. V 70.-80.letech 14. století byl goticky přestavěn. Tehdy byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář. Renesanční přestavba pak proběhla v roce 1591. V první třetině 18. století byl barokně upraven interiér kostela, nově sklenuta loď a věž snížena o jedno patro. Kolem roku 1800 při pozdně barokní úpravě byly prolomeny nová okna a rozšířena varhanní kruchta. Roku 1892 byl kostel znovu upraven tentokrát puristicky, odstraněny některé pozdější přístavby. Mělo jít o obnovu románského vzhledu, příliš se však nepovedla. V roce 1910 byl postaven sousední kostel sv. Jana Křitele. Od té doby se změnila funkce kostela na hřbitovní a začal postupně chátrat. V současné době (2009) není kostel v příliš dobrém stavu. Stavba je jednolodní z tesaných kvádrů v pásech střídavě z bílého a červeného pískovce. Presbytář je pětiboce uzavřený s opěráky. Západnímu průčelí dominuje hranolová věž 38,5 m vysoká. V jižní stěně lodi jsou dvě románská okna a fragment původního románského portálu. Pod střechou je loď zdobena římsou s obloučkovým vlysem a zubořezem. Na věži je jedno románské okno a dvě sdružená románská okénka. Pod střechou je opět římsa s obloučkovým vlysem a zubořezem. Presbytář dodnes osvětlují gotická hrotitá okna s kružbou (původně jich bylo sedm) a je sklenut dvěma poli žebrové klenby. Klenební žebra jsou štíhlého hruškovitého profilu a protínají se ve dvou velkých kruhových svornících s reliéfem růžic. Ve východní stěně se nachází konzole s reliéfem lidské polopostavy. Najdeme zde i pozůstatek sanktuáře. Vybavení interiéru kostela je víceméně barokní až rokokové. Rokokový je hlavní oltář z roku 1794. Dále jsou zde pak boční oltáře z roku 1766 a oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1800. V podvěží jsou zazděny tři renesanční náhrobky, jeden Anny a Ludmily Mírkové ze Solopysk (1582), druhý Adama Mírka ze Solopysk (1560) a třetí Barbory Dobřichovské (1581).
Celý článekKostelík Všech svatých - Přeskače
Kostel Všech svatých se nachází vyvýšeném místě uprostřed obce Přeskače a vytváří tak její dominantu. Kostel je dokladem prosté venkovské sakrální stavby s románským jádrem – jde o jednolodní stavbu s apsidou presbytáře. Počátky kostela můžeme na základě stavebního typu a struktury datovat k přelomu 11. a 12. století. Ovšem nejstarší zmínka v písemných pramenech je až z roku 1279, kde je doloženo, že Martin z Přeskač prodává se svolením svých bratří své dědictví a část patronátu fary v Přeskačích komendě johanitů v Horních Kounicích. Kostel později prošel několika stavebními úpravami, a to zejména v době baroka. Do 19. století spadá první rozsáhlejší rekonstrukce, kdy byl kostel roku 1829 opraven na náklady místních obyvatel. Po rozsáhlé rekonstrukci v nedávné době dostal celý objekt šindelovou krytinu. Interiér kostela zdobí barokní dřevěný oltář a kazatelna. Velmi cenný je také zvon z roku 1407. V blízkosti kostela se nachází vstupní objekt do přeskačského podzemí. Kostel je obklopen malým hřbitovem.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 … 184 185 186 Další Poslední
