Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 … 184 185 186 Další Poslední
Hradec Králové
Hradec Králové je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí a má téměř sto tisíc obyvatel. Hradec Králové je jedno z nejkrásnějších českých měst, s velmi bohatou a dlouhou historií ve které byl několik staletí druhým nejvýznamnějším městem po Praze. Výhodná poloha na soutoku dvou řek, předurčila místo kde nyní Hradec Králové stojí k velmi brzkému osídlení. Již v 10. století zde vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců s rušným tržištěm, ovládajícím starou obchodní stezku. Když roku 995 došlo ke sjednocení českých kmenů pod vládou Přemyslovců, stal se Hradec sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech. Rozvoj města probíhal nepřetržitě po celé středověké období. Osudový význam pro vývoj městského osídlení mělo 13. století, kdy se za Přemysla Otakara I. roku 1225 stal hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Ještě ve 13. století byl postaven nový gotický královský hrad, který se stal oblíbeným místem pobytu posledních přemyslovských králů. Jeho význam ještě vzrostl, když ho ustanovil Václav II. za část věna českým královnám, které na hradě žily jako vdovy. Na rozvoji města se ve 14.století začali podílet němečtí kolonisté a početná vrstva kupců a řemeslníků. Právě z této doby pochází městské opevnění, které na dlouhou dobu vytyčilo rozměry města. Město dlouho těžilo z přízně, kterou mu věnovali členové vládnoucího rodu. Když se město při výbuchu husitské revoluce postavilo na stranu Jan Žižky, který je ve městě dokonce pohřben, zdálo se, že tato přízeň bude ztracena. Ale už Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagelonský si město velmi oblíbili, navrátili mu privilegia a podporovali stavební ruch. Období třicetileté války však bylo pohromou pro město. Švédská okupace, příchod jezuitů, násilné nucení ke katolické víře – to vše sužovalo město hmotně i duchovně. Švédské vpády postihly Hradec nejen vysokým výpalným, ale i těžkými ztrátami na obytných domech na předměstích a na uměleckých a stavebních památkách. Rozsáhlá a lidnatá předměstí byla fortifikacemi a požáry proměněna v poušť. Šťastná hvězda nad městem přestala svítit zcela v 18.stoleté. Město bylo jednak germanizováno a také poničeno během prusko-rakouských válek. Pruské vpády do země přinutily Josefa II., jako spoluvladaře Marie Terezie, k rozhodnutí, vybudovat z Hradce Králové vojenskou pevnost. Stavbě pevnosti, prováděné s přestávkou v letech 1766 až 1789, musela ustoupit obě předměstí. Roku 1866 se za hradbami pevnosti rozhodla válka mezi Rakouskem a Pruskem. Tehdy se ukázala další existence pevnosti bezúčelnou. Hradby se staly brzdou dalšího rozvoje. Pevnost tedy byla zrušena a hradby zbourány. Ve 20.století význam Hradce Králové opět stoupal. Město bylo oblečené do nového moderního hávu, stalo se krajským správním a kulturním centrem.Historický střed města tvoří Velké náměstí. Na něm stojí kostel sv. Ducha, zdejší katedrála ve stylu vrcholné gotiky, která pochází z počátku 14. století. V cihlové stavbě postavené pro královnu Elišku Rejčku je pohřben Jan Žižka z Trocnova. Ozdobou chrámu je kruchta, kde je nejstarší vyobrazení městského znaku, zlatá iniciála G v modrém poli, z roku 1463. Dalšími cennými památkami katedrály je pastoforium, což je schránka na nádobu s hostiemi, z konce 15. století či cínová gotická křtitelnice. Vedle katedrály stojí renesanční Bílá věž, kde je uložen třetí největší zvon v Čechách. Svůj název dostala podle bílého pískovce, z nějž byla postavena. Původní smysl budovy byla strážní a požární věž, která nyní slouží turistům k výhledům na město. Věž měří něco málo přes 71 metrů. Na Velkém náměstí stojí i barokní biskupská rezidence, kterou vystavěl Giovanniho Santiniho. Důležitou součástí náměstí je Mariánský sloup, který byl postaven roku 1716 jako vděk, že se městu vyhnul mor. Město je proslulé moderní výstavbou. Město je učebnicí moderní architektury obdivovanou po celé Evropě. Atmosféru Počátky této intenzivní práce významných architektů patří Janu Kotěrovi, autorovi secesní budovy muzea. Po 1. světové válce se pak stává vůdčím architektem města Josef Gočár, jemuž vděčí za vznik mnoha staveb nové části města, mezi jinými budova Ředitelství drah na Ullrichově náměstí (dnes Magistrát města), úprava Masarykova náměstí s pomníkem prezidenta, komplex škol na Tylově nábřeží (dnešní Gymnázium J. K. Tyla a přilehlá základní škola). Díky tomuto modernímu hávu se pro Hradec Králové vžilo označení „Salon republiky“. Atmosféru dokresluje množství parků a malebných nábřežních promenád.Ve městě se konají každoročně festivaly-Jazzový či divadelní, a další pravidelné akce a výstavy. Místní divadlo patří k jedněm z nejlepších v naší republice. Ze známých osobností měli co dočinění s Hradcem Králové například Václav Kliment Klicpera, podle něhož se jmenuje zdejší divadlo, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben a Alois Jirásek, kteří studovali na zdejším gymnasiu.
Celý článekHradiště
Archeologické naleziště Hradiště se nalézá na katastru Zbraslavi na vyvýšenině na pravém břehu Vltavy. Byly zde nalezeny pozůstatky starověkého osídlení. Místo je přístupné pro turisty a je také vyhlídkou na Zbraslav, Radotín a údolí Vltavy.
Celý článekHradní rampa
Původní cesta z Malé Strany na Pražský hrad vedla z Nerudovy ulice přes Úvoz, Pohořelec a zpět na Hradčanské náměstí. Teprve v letech 1638 – 1644 byla podle projektu G. Matteiho vylámána ve skále a stavebně upravena hradní rampa – plošina, která umožňovala příjezd na Pražský hrad přímo z Nerudovy ulice. Stavba byla vedena Z. Championem. V letech 1663 – 1683 prodělala další stavební úpravu G. Santinem de Bossi.Dnešní podobu hradní rampy tvoří ulice Ke Hradu, část jižní strany Hradčanského náměstí odkud přechází k Zámeckým schodům. Hradní rampa poskytuje návštěvníkům jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu.
Celý článekHradní stráž
Bez Hradní stráže si Pražský hrad a sídlo prezidenta republiky již neumíme ani představit. Není pouhou ozdobou a turistickou atrakcí, i když pro mnoho návštěvníků Prahy z celého světa mezi pražské specifičnosti patří. Hradní stráž je, ale především tradice a odkaz naší novodobé historie.Hradní stráž je téměř stejně tak stará jako náš stát. Bezprostředně po vzniku samostatného Československa bylo Vrchním velitelstvím nařízeno, aby 28. pěší pluk vyčlenil jednu pěší setninu pro ochranu Pražského hradu. V dobovém dokumentu se doslova uvádí: „Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu representativním: velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování“. A tak započala tradice, která je pro dnes pro mnohé již přežitkem, ale všichni víme, že bez vysokých mužů, kteří stojí u bran Pražského hradu by nám něco chybělo.Složení Hradní stráže prošlo změnou po návratu legionářů. Právě oni se stali novou hradní stráží. Od roku 1929 začala Hradní stráž používat historické uniformy československých legionářů z francouzské, italské a ruské fronty. Hradní stráž plnila svou funkci až do roku 1939, po okupaci byly její pravomoci značně zeštíhleny. Po válce se Hradní stráž navrátila k prvorepublikovým tradicím. Netrvaly ovšem dlouho. Byly násilně přerušeny únorem 1948. Zvolením Klementa Gottwalda prezidentem ztrácí postupně Hradní stráž své výsadní postavení při ostraze prezidenta republiky a stává se víceméně jen symbolickou jednotkou určenou k plnění reprezentačních úkolů. Zlomem byl rok 1952, tehdy Hradní stráž přestala být součástí armády, ale stává se součástí Ministerstva vnitra. Tento stav trval prakticky po celou komunistickou éru.Rok 1989 a společenské změny které přinesl, mohl odstartovat postupný návrat Hradní stráže k tradicím První republiky. Součástí těchto přeměn byly i nové uniformy, které navrhl světoznámý výtvarník Theodor Pištěk. Dnes je Hradní stráž plně profesionalizovanou jednotkou. Hradní stráž se podílí na zabezpečení vnější ostrahy a ochrany objektů a organizování a zajišťování vojenských poct. Také plní vítací funkci při příjezdu významných státních návštěv na Pražský hrad. Součástí Hradní stráže je také Hudba Hradní stráže. Ta hudební produkcí doprovází vojenské pocty při protokolárních a reprezentačních akcích a pietních aktech. Dále svou hudební produkcí zahajuje každodenní otevírání zahrad Pražského hradu a doprovází slavnostní střídání stráží na I. nádvoří Pražského hradu. Hradní stráž zabezpečuje i letní sídlo prezidenta na zámku v Lánech.
Celý článekHranická propast
Hranická propast je nejhlubší propastí ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí ze 16. století. Propast vznikla tím, že část toku Bečvy se zanořuje asi o pět kilometrů výše přes štěrkové dno a puklinami ve vápenci do hloubek okolo 700-1000 m. Zde naráží na tvrdé dno a z rozpukaných hornin vystupuje CO2 (oxid uhličitý). Teplý oxid uhličitý proplyňuje přicházející vodua vytváří z ní slabou kyselinu uhličitou (kyselka). Ta hlodá a rozpouští vápenec mnohem více než běžná dešťová voda. Teplé proplyněné kyselky vystupovaly podle puklin a vytvořily tak propast. Její největší naměřená, ale neověřená hloubka je 329,5 m. Sonda zatím dosáhla hloubky 274,5 m. Odborníky je její hloubka odhadovaná až zhruba okolo 700 m. Na skalách okolo roste vzácný jelení jazyk celolistý, hnízdí tu kavky, poštolky a krkavci. Pohled do propasti je pouze od zábradlí vedoucí okolo její hrany. Kousek do nitra vede sice betonové schodiště, sem je ale vstup zakázán. K propasti vede turisticky značená cesta buď z města Hranice na Moravě a nebo od železniční stanice Teplice nad Bečvou. Zde u nádraží se také nachází parkoviště sloužící pro návštěvníky blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně (placené) a nebo lze parkovat ve městě.
Celý článekHrázděný dům - Kynšperk nad Ohří
Poslední dochovaný příklad původního hrázděného domu města Kynšperka byl postaven ve druhé polovině 18. století. Uliční fasáda má v patře několik hrázděných polí s motivem kombinace ondřejského kříže s routou, jež jsou typickým motivem chebského hrázdění.
Celý článek
Hrdličkovo muzeum člověka
Muzeum má charakter univerzitní sbírky a je rozděleno do dvou oddělení, na část muzeální (přístupnou veřejnosti) a depozitář (určený pro studijní a vědecké účely). V muzeu jsou umístěny přibližně čtyři tisíce exponátu, z nichž řada je unikátních, např. Hrdličkova sbírka odlitků obličejových masek a hlav severoamerických indiánu. Šebestova sbírka odlitků Pygmejů, frenologická sbírka a sbírka trepanovaných lebek. Nachází se zde i jedinečná sbírka věnovaná umělým deformacím u bolivijských indiánů či sbírka posmrtných masek předních českých osobností z oblasti vědy, kultury a politiky. Významná je též část věnovaná evoluci člověka, osteologická sbírka srovnávací anatomie, sbírka kostních patologií a oddíl věnovaný etnické antropologii. Za zmínku stojí také Foitova sbírka přibližující život a kulturu afrických kmenů a ukázky mumifikace přirozené i umělé (několik tisíc let staré mumie pocházející z Egypta).
Celý článekHřídelecká hůra
Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází. Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí nerušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním mekčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy). Ke zdejší teplomilné vegetaci patří například zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a další. V dutinách a na římsách skal hnízdí poštolka obecná, ve skalním podzemí zimuje netopýr černý.
Celý článekHrobka rodiny Daubků - Liteň
Novošlechtický rod Daubků (Doubků) přišel na liteňský zámek v roce 1850 z Východních Čech. Hrobka byla postavena v roce 1888 podle architekta A.Wiehla, její výzdobu provedl J.V.Myslbek. Je zde pochována Jarmila Novotná po boku svého manžela Jiřího Doubka. Jarmila Novotná byla vynikající operní pěvkyně (nástupkyně Emy Destinové), které tleskala i Metropolitní opera. V roce 1948 byla nucena se svým manželem odejít do exilu a po revoluci se sem vracela. Zemřela v roce 1994.
Celý článekHromnické jezírko
Hromnické jezírko vzniklo v bývalé jámovém lomu, kde se v letech 1828-1898 těžila vitriolová břídlice ze které byla získávána dýmavá kyselina sírová. Lom je k hladině jezírka hluboký přibližně 60 m, hloubka vody přibližně 15 m a zatopená plocha 3 ha. Zatopený lom obklopují zarůstající haldy vytěženého materiálu. Jezírko má neobvykle načervenalou barvu, protože voda na dně obsahuje rozpuštěné sírany, které se vyluhují z břidlic. V podstatě je jezírko zředěnou kyselinou sírovou a proto se v něm nenachází žádný život.
Celý článekHronov
Hronov je malé městečko v severovýchodních Čechách, patřící do okresu Náchod a Královehradeckého kraje. Leží v malebné krajině na řece Metuji při hranici s Polskem a žije v něm přibližně 6800 obyvatel. Hronov je znám zejména díky svému slavnému rodákovi Aloisi Jiráskovi. První písemná zmínka o Hronovu je z roku 1359, ale je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně ve druhé polovině 13.století založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn již jako městečko, které až do roku 1848 bylo součástí náchodského panství, podobně jako okolní vsi. Hronov nesehrál v historii nijak důležitou úlohu a v rámci náchodského panství byla pozornost věnována jiným městům. Za husitských válek byl na straně kalicha, za třicetileté ho čekal podobný osud jako jemu podobné města. Byl drancován a vypálen. Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova roku 1875 nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí také strojírenská výroba. Když se řekne Hronov většinou se lidem vybaví Alois Jirásek a s jeho osobou spojený Jiráskův Hronov, každoroční festival amatérského divadla, pořádaný vždy v srpnu na počest zdejšího slavného rodáka. Z Hronovem je spojena i postava vlasteneckého kněze Josefa Regnera, který zde v letech 1831 – 45 působil a který se stal předlohou pro postavu Havlovického v Jiráskově kronice U nás. Jiráskův odkaz je prostoupen i některými stavebními památkami Hronova. Dominantou hronovského náměstí je Jiráskovo divadlo. Bylo postaveno podle projektu Ing. arch. Jindřicha Freiwalda Od roku 1931 se v něm každoročně koná právě festival Jiráskův Hronov. V přístavbě divadla se nachází od roku 1999 nový víceúčelový sál Josefa Čapka, který je dalším slavným rodákem Hronova. Ve druhém patře divadelní budovy je Jiráskovo muzeum zaměřené k historii a národopisu Hronovska a k osobě a dílu Aloise Jiráska. Mariánské barokní sousoší uprostřed náměstí pochází z roku 1725. Za mostkem přes Metuji leží v místech bývalé středověké vodní tvrze svobodný dvůr, vzácná kulturní památka lidové architektury. Rodný domek spisovatele Aloise Jiráska pochází z konce 18. století a náleží taktéž k památkám lidové architektury. Vedle rodného domku stojí Jiráskova bronzová socha. V blízkém parku vyvěrají minerální prameny Hronovka a Regnerka s alkalicko - železnatou vodou.Na návrší leží pozdněrenesanční zvonice roku 1610 a vedle ní kostel Všech svatých. Původně gotický kostelík byl barokně přestavěn v roce 1736. Hrob Aloise Jiráska se nachází na vedlejším novém hřbitově. Při hlavní silnici k Náchodu stávala kdysi rodná chaloupka spisovatele Josefa Čapka.
Celý článekHudební divadlo Karlín
Hudební divadlo Karlín patří k nejstarším a nejkrásnějším pražským divadlům. Současně je druhým největším pražským divadlem. Známé je především pro slavné muzikály a operety v provedení známých osobností hudebně-divadelní scény. Pseudobarokní budova z roku 1881 sloužila původně pro cirkusová a varietní představení. V první polovině 20. století zde sídlila Moderní opereta, za druhé světové války pak soubory Národního divadla a divadla Na Vinohradech.
Celý článekHudlická skála
Hudlická skála se nachází na jihozápadním konci obce Hudlice. Je tvořena horninou buližníkem, který se lámal na stavbu a na silniční štěrk. Do jejího nitra vede puklinová 19 m dlouhá nekrasová jeskyně. Podle pověsti je ve skále kamenná stolice u kamenného stolu. Jednou ročně, snad v den slunovratu sem přichází vznešená panna v bílém rouchu. Vezme jemné plátno a zlatou jehlu, v níž je navlečená stříbrná nit. Udělá jediný steh a pak opět odejde, aby se sem za rok vrátila. Tak rok co rok šije něco co se podobá pohřebnímu rubáši. Každý rok udělá jen jeden steh a až bude prý rubáš hotov nastane konec světa. Ve starší literatuře je popisována jeskyně, do které lze sestoupit úzkým otvorem pod vrcholem skály. Nic takového tu již není. Jediná velká jeskyně se nachází na jižní straně skály, dnes se tu ovšem pořádají jiné orgie. Přesto lze blízko vchodu spatřit jiný jev. Dva nepřirozeně zkroucené kmínky borovic se navzájem ovíjí kolem sebe, skoro jakoby se někdo pokoušel z nich uplést provaz. Jejich růst zřejmě určuje nějaký energetický vír, který na tomto místě stoupá ze země.
Celý článekHumboldtova vyhlídka na Bukové hoře
Mohutné vyhlídkové skalisko se nachází na čedičovém vrchu Bukové hora (683 m.n.m.) jen kousek do vysílače. Trochu obtížnější terén usnadňují vytesané schody. Kdysi se zde i nacházel altán, který však zmizel beze stopy. Vyhlídková skalka umožňuje výhled především západním směrem do údolí Labe a další místa. Kousek od vyhlídky v labyrintu skal můžeme najít tzv. Ledové jámy, osm metrů hluboká trhlina, kde se až do brzkého léta udržuje led či sníh.
Celý článek
Humpolec
Humpolec je město v kraji Vysočina situované přibližně v polovině cesty po dálnici mezi Brnem a hlavním městem. Osada Humpolec, ležící na staré zemské stezce, je připomínána v historických pramenech ze 12. století. Osada patřila řádu Německých rytířů, želivskému klášteru, poté byli majitelé křížovníci s červenou hvězdou a řada šlechtických rodů. V průběhu 13. století nabyla oblast na významu těžbou stříbra a osada se rychle rozvíjela. Dalšími majiteli sídla se staly šlechtické rody, nejprve páni z Lipé a později z Dubé, z Leskovce, Trčkové z Lípy ( za jejich vlády došlo k rozvoji rybníkářství a pivovarnictví) a páni z Říčan. Za pánů z Dubé byla osada koncem 14. století povýšena na město. V době husitských válek se celá oblast Vysočiny stává podporovatelem husitských myšlenek, na nedalekém vrchu Melechov se odehrály první schůzky husitů i jejich první srážky s panskou mocí. Není divu, když právě v Humpolci se narodil Jan Želivský, vůdce husitské radikální pražské chudiny. Město a okolí poznamenala válečná tažení krále Zikmunda, což byl trest chudé a drsné Vysočině za její nadšení z husitského povstání. Po Bíle hoře se ve vlastnictví panství Humpolec střídaly různé cizí šlechtické rody. Po útlumu těžby stříbra byly koncem 15. století založeny počátky soukenické tradice města. Pánové z Leskovce zahájili stavbu hradu na vrchu tyčícím se nad městem a nazvali ho Orlík. Koncem 18. století byly zakládány první manufaktury a posílil se význam židovského osídlení. Soukenická výroba dosáhla takového rozmachu, že se v 19. století městu říkalo "Český Manchester". Na tradici pivovarnictví, založené v polovině 16. století, navazuje dnes rodinný pivovar Bernard. Město není po stránce památkové nikterak atraktivní. Dominantou města a současně i nejstarší stavební památkou je děkanský chrám sv. Mikuláše, založený želivskými premonstráty v roce 1233. Původně se jedná o gotickou trojlodní stavbu, která byla v letech 1722-29 barokně přestavěna. Dále jsou zde památky upomínající na židovskou tradici v Humpolci, tedy židovská čtvrť, hřbitov a synagoga. Ozdobou panoramatu města a součástí městského lesoparku jsou pozůstatky středověkého hradu Orlík, opuštěného ve třicátých letech 17. století. Zachovala se z něj hranolová věž, vstupní brána a zbytky obytných budov a hradeb. Nově postavena byla hradní chlebová pec a replika keramické pece z 15. století - pečení chleba a hrnčířské řemeslo si mohou návštěvníci v letních měsících vyzkoušet. Za zmínku a návštěvu ještě hřbitovní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého.
Celý článekHůrka u Hranic
Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic najdeme v povodí řeky Bečvy, jižně od Hranic na Moravě a je součástí Podbeskydské pahorkatiny.
Celý článek
Husa
Skalní útvar připomínající husu se nachází na žluté turistické značce vedoucí od Martinských stěn směrem na Helfenburk u Úštěka, přibližně 8 km severovýchodně od obce Dubá.Akumulací železitých inkrustací v pískovcích vznikla na vrcholku Husy nepravidelná hřibovitá skalka. Selektivní zvětrávání zde dalo vzniknout nejrůznějším červenohnědým až šedočerně zbarveným strukturám tvořených železitým pískovcem. Ty vytvářejí pěnovité, miskovité a jiné nepravidelně zprohýbané formy. Na vrcholové plošině také najdeme v hojné míře pískovcové kužely ve tvaru gejzírových stalagmitů s kráterovitě vyvětralou prohlubeninou na vrcholu.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 … 184 185 186 Další Poslední
