Park na náměstí OSN se rozprostírá téměř na jeho celé ploše. Mezi listnatými stromy se nachází i několik jehličnanů. Park je propojen pěšinami. Pro odpočinek jsou zde lavičky. Mezi zelení je umístěno několik plastik, zvonička a Boží muka. Klid parku je protiváhou jinak rušné dopravní křižovatky stanic metra, tramvají a autobusů.

Historie výstavby jaderné elektrárny Dukovany sahá do počátku 70 let. 20. století. Tehdejší československé vedení podepsalo s vedením Sovětského svazu dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. Prví blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v květnu 1985, poslední čtvrtý pak v červenci 1987. Více jak 80% zařízení pochází z naší výroby. Výstavba přišla na 25 mld. korun československých. V roce 2011 pokrývala elektrárna 20% spotřeby v ČR a cena vyrobené elektřiny se pohybuje okolo 60 hal./kWh. V roce 2012 vyrobila jaderná elektrárna přes 14 mld. kWh elektřiny. Životnost je plánována na 30 let s rekonstrukcí pak 60 let. V současné době (2013) se uvažuje o dostavbě pátého reaktoru, předpokládané zprovoznění je okolo roku 2035. Jaderná elektrárna Dukovany patří mezi ty nejbezpečnější elektrárny na světě. Za celou dobu provozu se stala jediná nehoda drobnějšího charakteru, která navíc nesouvisela přímo se výrobou elektřiny, šlo o požár transformátoru, přesto došlo k úniku chladícího oleje do Dalešické přehrady, kde byly použity norné stěny. V souvislosti s jadernou elektrárnou Dukovany byly natočeny dva celovečerní filmy. Tím prvním je tendenční politicky zaměřený československý film Atomová katderála (1984), pojednávající o výstavbě této jaderné elektrárny a problémy s tím související (hlavně soudruhů ? ). Tím druhým filmem je rakouský film Jaderná havárie: Den první. Film natočený v roce 2008 pojednává o fiktivní havárii jaderné elektrárny Dukovany a s tím související problémy a následky hlavně na blízkém rakouském území (zřejmě stále jsou naše zařízení některým lidem trnem v oku). Součástí elektrány je informační centrum, jehož provoz je celoroční.

Sporé zbytky kdysi malého zámečku s dvorem se nacházejí přibližně 11 km západně od Poběžovic. Vede sem malá asfaltová cesta (značená cyklostezka) odbočující cesty značené modrou značkou mezi obcí Rybník a bývalou obcí Švarcava. Krátká historie zámečku Na místě bývalého dvora postavili ve 20. letech 19. století Vidšpergárové zámeček s kaplí sv. Kryštofa. Po roce 1870 jeji získávají Coudenhoveové. Ti zde zřizují oboru a areál zámku doplňují o předzámčí složené z hospodářských budov. Ve středu tohoto předzámčí se nacházela plastika Diany. Až do roku 1945 slouží jako objekt jako lovecký zámeček. Po roce 1945 je většina vybavení zámečku rozkradena, v 50. letech zabírají objekt pohraničníci, kteří až na objekt zámečku nechávají všechny objekty zbourat. Nakonec i sám zámeček podléhá zubu času a dodnes se z něj zachovaly jen zbytky obvodových zdí zarůstající vegetací, neboť se zbytky objektu nacházejí na okraji soukromého hospodářského pozemku. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina hradu Starý Herštejn. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.

Rozhledna zde byla postavena již v roce 1934. V 50. letech byla zavřena, rychle zchátrala a zřítila se. Zbyla z ní jen zhruba třímetrová základna. V létě 2002 byla zahájena stavba nové cihlové rozhledny, která byla zpřístupněna 11.10.2003. Její celková výška je 29,3 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m na níž vede celkem 133 schodů. Náklady na rozhlednu, která byla postavena ze 4.800 cihel dosáhly 3,2 milionů korun. Na výstavbu rozhledny byla vyhlášena veřejná sbírka, při které bylo možno zakoupit si svoji „cihlu“. Na takto zakoupené cihle je pak uvedeno jméno dárce.Rozhledna je volně přístupná.