Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 184 185 186 Poslední

Kříž na uhříněvském hřbitově

KrajPraha
MěstoPraha

Kříž na uhříněvském hřbitově.

Celý článek

Kříž u kostela Stětí svatého Jana Křtitele

KrajPraha
MěstoPraha

Kříž u kostela Stětí svatého Jana Křtitele.

Celý článek

Kříž u kostela sv. Jakuba

MěstoBeroun

Na vnější straně presbytáře se nachází velký litinový kříž vyrobený v nedalekém Novém Jáchymově. Pod ním je pak železná deska manželů Henikových, která připomíná konstituční rok 1848.

Celý článek

Kříž u kostela Všec h svatých v Praze Uhříněvsi

KrajPraha
MěstoPraha

Kříž u kostela Všech svatých v Praze 22, Uhříněvsi.

Celý článek

Kříž ve Staroújezdské ulici

KrajPraha
MěstoPraha

Kříž ve Staroújezdské ulici.

Celý článek

Křížová cesta na Křížovém vrchu - Brtníky

Na Křížovém vrchu (446 m.n.m.) při obci Brtníky se nachází kaple Nejsvětější Trojice. Barokní obdélná stavba s polokruhovým závěrem byla postavena v roce 1768. Z Brtníků sem vede značená turistická cesta doplněná Křížovou cestou z 19. století.

Celý článek

Křížová cesta na Petříně

KrajPraha
MěstoPraha

Kaple křížové cesty na Petříně byly vybudovány stavitelem J. Krannerem v letech 1834 – 1838. Stalo se tak v době, kdy z podnětu hraběte Chotka započala i zahradní úprava této části petřínského vrchu. Jednotlivé kaple křížové cesty jsou rozmístěny kolem Petřínské rozhledny. Obrazy Kristovy pašije v kaplích pocházejí z let 1837 – 1838. Jsou dílem J. Müllera a J. Holzmayera. V blízkosti křížové cesty jsou další církevní památky. Kostel sv. Vavřince a dvě kaple Božího hrobu.

Celý článek

Křížová cesta v Kvasicích

MěstoKvasice

Jižně od obce Kvasice, podél silnice na Novou Dědinu se nachází barokní zastavení Křížové cesty vedoucí na vrch Kalvárie, kde se dnes tyčí stožár vysílače.

Celý článek

Křížova vila - Regionální muzeum Žatec

MěstoŽatec

Od března roku 2003 je Regionální muzeum v Žatci provozovatelem objektu tzv. Křížovy vily. Jde o skvost žatecké architektury konce 19. století. Objekt prošel v letech 2001-2002 kompletní rekonstrukcí. Nyní je zde umístěno detašované pracoviště muzea, které tak získalo další výstavní prostory otevřené pro veřejnost po celý rok. Konají se zde krátkodobé výstavy, ale i další jednorázové kulturní akce.Vila Dr. Kříže se nachází v historickém prostoru čtvrti, jež nesla název Skotník. První písemná zmínka pochází z roku 1769. Celý dům je unikátní ukázkou novorenesanční architektury čerpající inspiraci v severoitalské renesanci. Nejhodnotnější je bezesporu interiér budovy. Z chodby prvního patra vpravo jsou čtyři průchozí bohatě zdobené místnosti. Ve dvou z nich jsou dochována původní novorenesanční kachlová kamna. Vedle bohaté štukové výzdoby a dekorativní ornamentální malby stěn každého návštěvníka zaujmou nástropní malby Josefa Aussiga Reinera z roku 1898. Z chodby na levou stranu budovy Vás zaujmou Červený salónek a Velký sál, též bohatě zdobený kazetovým stropem s figurální malbou a kachlovým topeništěm. Konají se zde svatební obřady. Stálá expozice "Obrazy ze sbírek muzea" - průřez sbírkou.

Celý článek

Křížovnické náměstí

KrajPraha
MěstoPraha

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.

Celý článek

Křížový vrch - Jeseník

MěstoJeseník

Historie tohoto místa je známa již od 17. století. Tehdy zde stávala dřevěná kaplička. Původně se zdejší místo nazývalo Královská louka, poté co se sem začali konat procesí při kterých byl nesen kříž se začalo místu říkat Křížový vrch. Počátkem 19. století nechal sedlák pan Neugebauer postavit kapličku novou a do ní dovézt obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. Kaple však byla malá a chudě zařízená. Na popud frývaldovského kaplana byla započata sbírka na novou zděnou kapličku. Roku 1845 byly položeny základy. O rok později byla na věž posazena plechová kopule a do ní uloženy tehdejší mince a bankovky. Na čtyřech mramorových deskách zavěšených na kúru jsou uvedena jména mecenášů kteří nejvíce přispěli na výstavbu kaple. Před druhou světovou válkou se zde konaly bohoslužby každou neděli. Za komunistické éry se o kapličku starala paní Josefa Havelková z Jeseníku a tak byla kaple uchráněna před devastací. V kapli dnes visí obraz sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie. Ta je vyobrazena jako dívka, která klečí a předčítá z bible. V lucerně pak visí malý zvon zhotovený v roce 1723. Původně však visel v kapli obce Dub na Novojičínsku. Za druhé světové války byl odebrán na válečné účely. Jako historický zvon nebyl hned roztaven a po válce byl navrácen. V rámci restitucí byl poskytnut děkanátu Jeseník a následně zde zavěšen. Zvon má průměr věnce 32 cm. Takové štěstí však neměly původní dva zvony ze zdejší kaple. Jeden byl roztaven za první světové války (z roku 1847), druhý pořízený v roce 1921 postihla stejná příhoda za druhé světové války. Na Křížový vrch s kaplí vede turisticky značená cesta z Jeseníka pokračující na vrchol Zlatý Chlum s rozhlednou.

Celý článek

Křížový vrch u Adršpachu

MěstoAdršpach

Křížový vrch se nachází 1 km severně od obce Adršpach. Ze skalnaté plošinky Křížového vrchu (667 m.n.m.) je dobrý výhled na Adršpašské skály a pak na hraniční hřbety západním severozápadním směrem. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Na vrchol vede značená odbočka a v závěru ve skalnaté části se nachází zrekonstruovaná křížová cesta. Její historie sahá až do 17. století. Z původní části se ještě nacházejí ornamenty vytesané do kamenů skal kolem cesty.

Celý článek

Křížový vrch v Chotěšově

MěstoDnešice

Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.

Celý článek

Krkavčí skály

Skupinka pískovcových skal nazývaná Krkavčí, a nebo také Vraní skály se nachází nedaleko turisticky značené cesty zhruba 4 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Nejznámějším útvarem je tzv. Fellerova skála, pojmenovaná podle žitavského profesora Theodora Fellera, který ji zdolal 17.6.1894 pomocí provazového žebříku. Dále zde můžeme najít další útvary jako Krkavec, Krkavčí hnízdo, Šachtovy věže nebo dvojvrchovou Hrušku. Z některých přístupných částí je výhled směrem na Žitavu. Skupinka skal není přímo na značce, je potřeba od zastávky naučné stezky trochu odbočit po lesní cestě.

Celý článek

Krkonoše

Pohoří Krkonoše leží v Královehradeckém kraji, na severu Čech. Mezi pohořími České republiky jim patří několik prvenství. Jsou nejnavštěvovanější, nejvyšší, nejstarší, nejznámější a podle mnohých i nejkrásnější. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš Sněžka má 1602 metrů nad mořem. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Pohoří Krkonoš se rozkládá i na jihu polské části Slezska. Přesto, že Krkonoše mají středohorský ráz a jejich vrcholy jsou většinou zaoblené, nechybí jim ani skalní útvary či srázy stejně ostré a hluboké jako v Alpách. Přírodní drsné klima horských hřebenů připomíná tundru Skandinávie. Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park – KRNAP, vyhlášení roku 1963. Krkonoše jsou doslova rájem pro sportovce. Kromě téměř tisíce kilometrů značených turistických tras jsou v Krkonoších vyznačené i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových, v  podhůří, s nádhernými výhledy na panorama hor, pro náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cykloturistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě nebo se skalními městy v Adršpachu či Orlickými horami na východě. Daleko odsud není ani do Českého ráje.  Krkonoše jsou rájem všech vyznavačů „bílých sportů“ a sjezdaři, běžkaři, bobaři či snowdoardisté si tu přijdou na své. Četné horské boudy umožňují snadné putování z místa na místo. Nejvyhledávanějšími turistickými lyžařskými centry jsou Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou a Jánské Lázně, které kromě lyžařských možností nabízí i termální léčivý pramen, objevený zde již v 11. století. Střediskem Východních Krkonoš je město Trutnov. Dominantou pohoří je jejich nejvyšší hora Sněžka, která je současně i nejvyšší horou České republiky.. Skalnatým vrcholem vede státní hranice s Polskem, na vrchol vede z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu sedačková lanovka, v 17. století byla na vrcholu vystavěna kaple sv. Vavřince. Další vrcholy Krkonoš jsou Černá hora, Medvědín, Studniční nebo Liščí hora.

Celý článek

Krňák

KrajPraha
MěstoPraha

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 26,56 ha a rozkládá se na území katastru Zbraslav.Území přírodního útvaru tvoří mrtvé rameno řeky Berounky, které přirozeně zarůstá. Vyskytuje se zde šmel a řada vodních druhů rostlin, které vytváří prostření pro četné druhy hmyzu.

Celý článek

Krnovská synagoga

MěstoKrnov

Krnovská synagoga je jedna z mála synagog na Moravě, která je přístupná turistům. Můžeme tuto výjimečnou stavbu navštívit v Krnově, v Moravskoslezském kraji, na Soukenické a Barvířské ulice. V Krnově, na rozdíl od tradičních židovských obcí, neexistovala synagoga středověkého původu. Nezachovaly se žádné doklady o místech náboženských obřadů v minulých stoletích, šlo však pravděpodobně o soukromé prostory. O stavbě vlastní synagogy bylo rozhodnuto v roce 1870. Budova byla postavena roku 1871 stavitelem Ernestem Latzelem, který v Krnově realizoval i řadu jiných významných veřejných staveb. Celkové náklady na výstavbu chrámu dosáhly 26 tisíc zlatých, z toho částečně přispěl i sám císař František Josef. V roce 1898 instalovala místní firma Rieger v synagoze varhany. Po obsazení Krnova německou armádou v  roku 1938 přestal objekt sloužit k bohoslužbám. Avšak jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace. Člen krnovské městské rady Franz Irblich prosadil v době německé okupace přeměnu synagogy v tržnici, tím byla uchována pro budoucí generace. Svitky Tóry a kultovní předměty byly zachráněny. Po válce sloužila budova jako státní archiv. Po povodni v roce 1997, která poškodila archivní materiály, a rovněž samotný objekt, byla synagoga vyklizena. Dnes podporuje Židovská obec Olomouc využití budovy pro kulturní účely. Na podzim roku 2003 se do synagogy začal pomalu vracet duchovní a kulturní život v podobě písní a tanců v tradičním židovském duchu. Krnovská synagoga společně s krnovským židovským hřbitovem připomíná historii židovské obce na území města. Vnějším výrazem se chrám podobá spíše kostelům než starým synagogám z období před zrovnoprávněním Židů. Synagoga byla postavena v novorománském slohu, s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Jedná se hlavně o dřevěný vyřezávaný kazetový strop  a loubí ženských galerií (ochozů, balkonů) v úrovni prvního patra nad hlavním sálem. Galerie jsou neseny litinovými sloupy, na kterých byly umístěny plynové lampy. Přízemí sálu bylo vyhrazeno mužům. Budova je 17 metrů široká a 24 metrů dlouhá. Dvě věže čtvercového půdorysu 5x5 metrů jsou přibližně 22 metrů vysoké. Severovýchodní věž synagogy nabízí nádherný výhled na střed města. Přístupná je skrze jihovýchodní věž točitým dřevěným schodištěm. Objekt má tři vchody – hlavní vchod z jihozápadního rohu z Barvířské ulice, boční vchod do věže v jihovýchodním rohu také z Barvířské ulice, a zadní vchod ze zahrady na západní straně. Přes zádveří u bočního vchodu v jihovýchodní věži se vchází do centrálního sálu synagogy. Venkovní dveře v přízemí, vedoucí do Soukenické ulice, jsou pouze dekorativním prvkem fasády, za nímž se nachází zdivo. V těchto místech uvnitř sálu visel aron ha-kodeš, dřevěná skříň se svitky Tóry. Na půdě je uložena kamenná deska, do níž je hebrejsky vytesáno deset přikázání.  Desatero, důkaz víry v Boha, bylo až do roku 1938 umístěno na venkovním střešním soklu mezi věžemi, směrem do Soukenické ulice. Zadní západní část synagogy zahrnuje přízemní chodbu, navazující na hlavní vchod a dvojramenné schodiště do prvního patra, na kterém se nacházejí prostory kdysi zasedací místnosti, později kanceláře archivu a vchod na galerie. V sále synagogy jsou dnes umístněné více než sto let staré lavice původně z olomoucké synagogy, odkud byly demontovány krátce před jejím vypálením v roce 1939. Mají se stát živým památníkem obětem šoa z Krnova a Bruntálu. Každé ze 49 míst v lavicích bylo symbolicky přiděleno jedné ze 49 vybraných obětí, které tak zosobňují vyvražděnou komunitu (ve skutečnosti bylo těchto obětí mnohem více).

Celý článek

Kubelka Jan

KrajPraha
MěstoPraha

Jan Kubelka.

Celý článek

Kudlichova rozhledna na Strážišti

MěstoÚvalno

Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.

Celý článek

První 1 2 3 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Břeclav
Přímo v centru města Břeclavi stojí zámek, původní břeclavský hrad, který byl založen knížetem Břetislavem I. v letech 1041 – 1050 na ochranu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. Původně dřevěný hrad stával patrně v místě dnešního zámku. Historie zámku První velká přestavba v dějinách břeclavského hradu proběhla v 1. polovině 13. století za Konstancie Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I., a Oldřicha Korutanského. Dřevěný hrad byl přestavěn na kamenný. V roce 1384 se majiteli břeclavského panství stávají Liechtensteinové. Za jejich vlády byl roku 1414 na Břeclavi sepsán urbář panství, zmiňující vedle hradu již také pivovar a mlýn. Přestavba hradu na zámek V roce 1534 přechází Břeclav pod rod Žerotínů. Žerotínové vytvořili skupováním okolních statků velké panství a zahájili také přestavbu gotického hradu v renesanční zámek. Jan mladší ze Žerotína přestavěl roku 1570 hrad na dvojpatrový zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku vznikl přírodní park. Protože zámecký objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností. Ladislav Velen ze Žerotína pak kolem roku 1600 přistavěl jižní křídlo. Po porážce stavovského povstání bylo břeclavské panství Ladislavu Velenovi ze Žerotína, vůdci stavovských vojsk, zkonfiskováno. Roku 1638 se panství dostává opět do rukou Liechtensteinů. Ve 2. polovině 18. století přestává plnit břeclavský zámek funkci sídla feudálů a jsou zde umístnění úředníci. V zámeckých prostorách sídlil okresní soud, četnictvo a pod věží od lesa byla věznice. Poslední rozsáhlé stavební úpravy zámeckého objektu probíhaly ještě v 1. polovině 19. století. Byla přistavěna jižní vstupní schodišťová věž, nárožní věžice a nadstavěny zříceninové atiky. Za druhé světové války památka utrpěla četné škody při bombardování. Od roku 1945 byl zámek majetkem Československého státu, a byly zde umístěny základní odborná škola a úřadovna SNB. V roce 1970 byly započaty stavební úpravy torza obytné gotické věže, vystavěné v 1. polovině 13. století, na restaurační zařízení – dnes vinárna Rotunda. V 70. letech sloužil zámecký objekt jako sídlo řady společenských organizací (například České státní pojišťovny, Domu politické výchovy OV KSČ, Socialistické akademie aj.). V roce 1973 byla stržena hlavní část novogotické západní brány. V současné době je zámek v rukou města Břeclavi a je zcela vyklizen. Památku si je možné prohlédnout ve dnech otevřených dveří. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum a galerii, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagogu a židovský hřbitov. Nedaleko odsud se nachází také Lednicko-Valtický areál s mnoho zajímavými stavbami, jako jsou rozhledna Minaret, zámek Valtice, zámek Lednice, zámeček Belveder nebo Janův hrad. Podívat se můžete také na zámek Pohansko. Ubytovat se můžete v Břeclavi.
Doporučujeme
Zámek Třeboň
Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.
Rozhledna Na Podluží, text v přípravě
Doporučujeme
ZOO Park Vyškov
Zoopark Vyškov je zoologická zahrada v tomto jihomoravském městě. Jeho historie se počala roku 1956, kdy zde vznikla malá zoologická zahrad poblíž vyškovského zámku. Za domácími zvířaty z celého světa Vyškovská, svými rozměry spíše rodinná  ZOO, je zaměřena především na chov primitivních i exotických druhů domácích a hospodářských zvířat. V současné době chová 81 druhů a plemen zvířat, celkem ve 452 exemplářích. V roce 2006 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého areálu, která zahrnula nový vstupní areál s prodejnou suvenýrů a sociálním zařízením. Byly vystavěny nové výběhy pro domácí zvířata Afriky, Asie a Jižní Ameriky. V areálu bylo vybudováno dětské hřiště, venkovní terasa s občerstvením a restaurace s ubytovacími prostory. Před vstupem bylo vybudováno nové rozlehlé parkoviště. Plocha celé zoo se tím zdvojnásobila z 1,6 ha. na 4.ha. V plánu jsou další modernizační úpravy. ZOO Vyškov také pořádá mnoho akcí pro širokou veřejnost. Dvoreček naší babičky Velkou atrakcí je stále „Dvoreček naší babičky“- imitace selského dvora s možností kontaktu návštěvníků se zvířaty. Chovají se zde velbloudi jednohrbí i dvouhrbí, lamy, koně shirští, koně fjordští, tarpani i poníci, skot watussi, skotský náhorní skot, jaci domácí, gajal, zakrslí zebu, kozy, ovce a prasata přikuklená, hrabavá i vodní drůbež, včetně jejich divokých předků.  Dalšími zajímavými zvířaty jsou lemur kata, lemur běločelý, hulman posvátný, kočka divoká, psík mývalovitý, pštrosi dvouprstí, nanduové, dravci a sovy.   Vyškovský DinoPark Největší atrakcí se od roku 2006 stal DinoPark. Je to unikátní zábavní park, kde uvidíte pod širým nebem sestavené scény ze života druhohorních zvířat ve skutečných velikostech, 3D kino s příběhem mladého Apatosaura, paleontologické hřiště pro děti a naučnou stezku. Všechny modely dinosaurů jsou ozvučeny a některé se dokonce pohybují. Unikátem světového významu je v DinoParku umístěná živá druhohorní rostlina Wolemia nobilis. Také zde je postaráno o občerstvení návštěvníků dvěma stánky s terasou. Další DinoPark můžete navštívit například v ZOO Plzeň.