Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

První Předchozí 1 2 3 … 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 … 184 185 186 Další Poslední
Kříž u kostela Stětí svatého Jana Křtitele


Kříž u kostela Stětí svatého Jana Křtitele.
Celý článekKříž u kostela sv. Jakuba


Na vnější straně presbytáře se nachází velký litinový kříž vyrobený v nedalekém Novém Jáchymově. Pod ním je pak železná deska manželů Henikových, která připomíná konstituční rok 1848.
Celý článekKříž u kostela Všec h svatých v Praze Uhříněvsi


Kříž u kostela Všech svatých v Praze 22, Uhříněvsi.
Celý článekKřížová cesta na Křížovém vrchu - Brtníky


Na Křížovém vrchu (446 m.n.m.) při obci Brtníky se nachází kaple Nejsvětější Trojice. Barokní obdélná stavba s polokruhovým závěrem byla postavena v roce 1768. Z Brtníků sem vede značená turistická cesta doplněná Křížovou cestou z 19. století.
Celý článekKřížová cesta na Petříně


Kaple křížové cesty na Petříně byly vybudovány stavitelem J. Krannerem v letech 1834 – 1838. Stalo se tak v době, kdy z podnětu hraběte Chotka započala i zahradní úprava této části petřínského vrchu. Jednotlivé kaple křížové cesty jsou rozmístěny kolem Petřínské rozhledny. Obrazy Kristovy pašije v kaplích pocházejí z let 1837 – 1838. Jsou dílem J. Müllera a J. Holzmayera. V blízkosti křížové cesty jsou další církevní památky. Kostel sv. Vavřince a dvě kaple Božího hrobu.
Celý článekKřížová cesta v Kvasicích


Jižně od obce Kvasice, podél silnice na Novou Dědinu se nachází barokní zastavení Křížové cesty vedoucí na vrch Kalvárie, kde se dnes tyčí stožár vysílače.
Celý článekKřížova vila - Regionální muzeum Žatec


Od března roku 2003 je Regionální muzeum v Žatci provozovatelem objektu tzv. Křížovy vily. Jde o skvost žatecké architektury konce 19. století. Objekt prošel v letech 2001-2002 kompletní rekonstrukcí. Nyní je zde umístěno detašované pracoviště muzea, které tak získalo další výstavní prostory otevřené pro veřejnost po celý rok. Konají se zde krátkodobé výstavy, ale i další jednorázové kulturní akce.Vila Dr. Kříže se nachází v historickém prostoru čtvrti, jež nesla název Skotník. První písemná zmínka pochází z roku 1769. Celý dům je unikátní ukázkou novorenesanční architektury čerpající inspiraci v severoitalské renesanci. Nejhodnotnější je bezesporu interiér budovy. Z chodby prvního patra vpravo jsou čtyři průchozí bohatě zdobené místnosti. Ve dvou z nich jsou dochována původní novorenesanční kachlová kamna. Vedle bohaté štukové výzdoby a dekorativní ornamentální malby stěn každého návštěvníka zaujmou nástropní malby Josefa Aussiga Reinera z roku 1898. Z chodby na levou stranu budovy Vás zaujmou Červený salónek a Velký sál, též bohatě zdobený kazetovým stropem s figurální malbou a kachlovým topeništěm. Konají se zde svatební obřady. Stálá expozice "Obrazy ze sbírek muzea" - průřez sbírkou.
Celý článekKřížovnické náměstí


Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.
Celý článekKřížový vrch - Jeseník


Historie tohoto místa je známa již od 17. století. Tehdy zde stávala dřevěná kaplička. Původně se zdejší místo nazývalo Královská louka, poté co se sem začali konat procesí při kterých byl nesen kříž se začalo místu říkat Křížový vrch. Počátkem 19. století nechal sedlák pan Neugebauer postavit kapličku novou a do ní dovézt obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. Kaple však byla malá a chudě zařízená. Na popud frývaldovského kaplana byla započata sbírka na novou zděnou kapličku. Roku 1845 byly položeny základy. O rok později byla na věž posazena plechová kopule a do ní uloženy tehdejší mince a bankovky. Na čtyřech mramorových deskách zavěšených na kúru jsou uvedena jména mecenášů kteří nejvíce přispěli na výstavbu kaple. Před druhou světovou válkou se zde konaly bohoslužby každou neděli. Za komunistické éry se o kapličku starala paní Josefa Havelková z Jeseníku a tak byla kaple uchráněna před devastací. V kapli dnes visí obraz sv. Anny a sv. Jáchyma, rodičů Panny Marie. Ta je vyobrazena jako dívka, která klečí a předčítá z bible. V lucerně pak visí malý zvon zhotovený v roce 1723. Původně však visel v kapli obce Dub na Novojičínsku. Za druhé světové války byl odebrán na válečné účely. Jako historický zvon nebyl hned roztaven a po válce byl navrácen. V rámci restitucí byl poskytnut děkanátu Jeseník a následně zde zavěšen. Zvon má průměr věnce 32 cm. Takové štěstí však neměly původní dva zvony ze zdejší kaple. Jeden byl roztaven za první světové války (z roku 1847), druhý pořízený v roce 1921 postihla stejná příhoda za druhé světové války. Na Křížový vrch s kaplí vede turisticky značená cesta z Jeseníka pokračující na vrchol Zlatý Chlum s rozhlednou.
Celý článekKřížový vrch - Moravská Třebová


Křížový vrch - Moravská Třebová
Celý článekKřížový vrch u Adršpachu


Křížový vrch se nachází 1 km severně od obce Adršpach. Ze skalnaté plošinky Křížového vrchu (667 m.n.m.) je dobrý výhled na Adršpašské skály a pak na hraniční hřbety západním severozápadním směrem. Za dobré viditelnosti jsou vidět i Krkonoše. Na vrchol vede značená odbočka a v závěru ve skalnaté části se nachází zrekonstruovaná křížová cesta. Její historie sahá až do 17. století. Z původní části se ještě nacházejí ornamenty vytesané do kamenů skal kolem cesty.
Celý článekKřížový vrch v Chotěšově


Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.
Celý článekKrkavčí skály


Skupinka pískovcových skal nazývaná Krkavčí, a nebo také Vraní skály se nachází nedaleko turisticky značené cesty zhruba 4 km jihozápadně od Hrádku nad Nisou. Nejznámějším útvarem je tzv. Fellerova skála, pojmenovaná podle žitavského profesora Theodora Fellera, který ji zdolal 17.6.1894 pomocí provazového žebříku. Dále zde můžeme najít další útvary jako Krkavec, Krkavčí hnízdo, Šachtovy věže nebo dvojvrchovou Hrušku. Z některých přístupných částí je výhled směrem na Žitavu. Skupinka skal není přímo na značce, je potřeba od zastávky naučné stezky trochu odbočit po lesní cestě.
Celý článekKrkonoše


Pohoří Krkonoše leží v Královehradeckém kraji, na severu Čech. Mezi pohořími České republiky jim patří několik prvenství. Jsou nejnavštěvovanější, nejvyšší, nejstarší, nejznámější a podle mnohých i nejkrásnější. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší hora Krkonoš Sněžka má 1602 metrů nad mořem. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Pohoří Krkonoš se rozkládá i na jihu polské části Slezska. Přesto, že Krkonoše mají středohorský ráz a jejich vrcholy jsou většinou zaoblené, nechybí jim ani skalní útvary či srázy stejně ostré a hluboké jako v Alpách. Přírodní drsné klima horských hřebenů připomíná tundru Skandinávie. Na území Krkonoš se nachází Krkonošský národní park – KRNAP, vyhlášení roku 1963. Krkonoše jsou doslova rájem pro sportovce. Kromě téměř tisíce kilometrů značených turistických tras jsou v Krkonoších vyznačené i stovky kilometrů cyklistických tratí od lehkých vyjížďkových, v podhůří, s nádhernými výhledy na panorama hor, pro náročnější v horských terénech. Krkonoše jsou propojeny cykloturistickými trasami se sousedními regiony, například s Jizerskými horami na západě nebo se skalními městy v Adršpachu či Orlickými horami na východě. Daleko odsud není ani do Českého ráje. Krkonoše jsou rájem všech vyznavačů „bílých sportů“ a sjezdaři, běžkaři, bobaři či snowdoardisté si tu přijdou na své. Četné horské boudy umožňují snadné putování z místa na místo. Nejvyhledávanějšími turistickými lyžařskými centry jsou Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Pec pod Sněžkou a Jánské Lázně, které kromě lyžařských možností nabízí i termální léčivý pramen, objevený zde již v 11. století. Střediskem Východních Krkonoš je město Trutnov. Dominantou pohoří je jejich nejvyšší hora Sněžka, která je současně i nejvyšší horou České republiky.. Skalnatým vrcholem vede státní hranice s Polskem, na vrchol vede z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu sedačková lanovka, v 17. století byla na vrcholu vystavěna kaple sv. Vavřince. Další vrcholy Krkonoš jsou Černá hora, Medvědín, Studniční nebo Liščí hora.
Celý článekKrňák


Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 26,56 ha a rozkládá se na území katastru Zbraslav.Území přírodního útvaru tvoří mrtvé rameno řeky Berounky, které přirozeně zarůstá. Vyskytuje se zde šmel a řada vodních druhů rostlin, které vytváří prostření pro četné druhy hmyzu.
Celý článekKrnovská synagoga


Krnovská synagoga je jedna z mála synagog na Moravě, která je přístupná turistům. Můžeme tuto výjimečnou stavbu navštívit v Krnově, v Moravskoslezském kraji, na Soukenické a Barvířské ulice. V Krnově, na rozdíl od tradičních židovských obcí, neexistovala synagoga středověkého původu. Nezachovaly se žádné doklady o místech náboženských obřadů v minulých stoletích, šlo však pravděpodobně o soukromé prostory. O stavbě vlastní synagogy bylo rozhodnuto v roce 1870. Budova byla postavena roku 1871 stavitelem Ernestem Latzelem, který v Krnově realizoval i řadu jiných významných veřejných staveb. Celkové náklady na výstavbu chrámu dosáhly 26 tisíc zlatých, z toho částečně přispěl i sám císař František Josef. V roce 1898 instalovala místní firma Rieger v synagoze varhany. Po obsazení Krnova německou armádou v roku 1938 přestal objekt sloužit k bohoslužbám. Avšak jako jedna z mála synagog v regionu byla uchráněna před zničením v době nacistické okupace. Člen krnovské městské rady Franz Irblich prosadil v době německé okupace přeměnu synagogy v tržnici, tím byla uchována pro budoucí generace. Svitky Tóry a kultovní předměty byly zachráněny. Po válce sloužila budova jako státní archiv. Po povodni v roce 1997, která poškodila archivní materiály, a rovněž samotný objekt, byla synagoga vyklizena. Dnes podporuje Židovská obec Olomouc využití budovy pro kulturní účely. Na podzim roku 2003 se do synagogy začal pomalu vracet duchovní a kulturní život v podobě písní a tanců v tradičním židovském duchu. Krnovská synagoga společně s krnovským židovským hřbitovem připomíná historii židovské obce na území města. Vnějším výrazem se chrám podobá spíše kostelům než starým synagogám z období před zrovnoprávněním Židů. Synagoga byla postavena v novorománském slohu, s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Jedná se hlavně o dřevěný vyřezávaný kazetový strop a loubí ženských galerií (ochozů, balkonů) v úrovni prvního patra nad hlavním sálem. Galerie jsou neseny litinovými sloupy, na kterých byly umístěny plynové lampy. Přízemí sálu bylo vyhrazeno mužům. Budova je 17 metrů široká a 24 metrů dlouhá. Dvě věže čtvercového půdorysu 5x5 metrů jsou přibližně 22 metrů vysoké. Severovýchodní věž synagogy nabízí nádherný výhled na střed města. Přístupná je skrze jihovýchodní věž točitým dřevěným schodištěm. Objekt má tři vchody – hlavní vchod z jihozápadního rohu z Barvířské ulice, boční vchod do věže v jihovýchodním rohu také z Barvířské ulice, a zadní vchod ze zahrady na západní straně. Přes zádveří u bočního vchodu v jihovýchodní věži se vchází do centrálního sálu synagogy. Venkovní dveře v přízemí, vedoucí do Soukenické ulice, jsou pouze dekorativním prvkem fasády, za nímž se nachází zdivo. V těchto místech uvnitř sálu visel aron ha-kodeš, dřevěná skříň se svitky Tóry. Na půdě je uložena kamenná deska, do níž je hebrejsky vytesáno deset přikázání. Desatero, důkaz víry v Boha, bylo až do roku 1938 umístěno na venkovním střešním soklu mezi věžemi, směrem do Soukenické ulice. Zadní západní část synagogy zahrnuje přízemní chodbu, navazující na hlavní vchod a dvojramenné schodiště do prvního patra, na kterém se nacházejí prostory kdysi zasedací místnosti, později kanceláře archivu a vchod na galerie. V sále synagogy jsou dnes umístněné více než sto let staré lavice původně z olomoucké synagogy, odkud byly demontovány krátce před jejím vypálením v roce 1939. Mají se stát živým památníkem obětem šoa z Krnova a Bruntálu. Každé ze 49 míst v lavicích bylo symbolicky přiděleno jedné ze 49 vybraných obětí, které tak zosobňují vyvražděnou komunitu (ve skutečnosti bylo těchto obětí mnohem více).
Celý článekKudlichova rozhledna na Strážišti


Rozhledna na vrchu Strážiště (395 m) při západním okraji obce Úvalno na Krnovsku je neobyčejná. Neobyčejná svým vzhledem a také pohnutkou, která vedla k jejímu postavení. Tato z dálky viditelná monumentální stavba v podobě novorománské hradní bašty byla vystavěna v roce 1913. Abychom pochopili proč byla postavena musíme se vrátit v historii do roku 1848, do revolučního roku, v němž byl jedním z hrdinů i Hans Kudlich (1823-1917). Kudlich, rodák právě z Úvalna a tehdy poslanec rakouského říšského sněmu podal návrh na zrušení roboty a na venkově byl za to považován za osvoboditele selského lidu. V roce 1913, při příležitosti jeho devadesátých narozenin, se občané rodného Úvalna rozhodli vztyčit na jeho počest památník v podobě vyhlídkové stavby. Byla vybudována podle odvážného návrhu architekta Oskara Felgela, který vytvořil 30 m vysokou, ze žulových kvádrů postavenou rozhlednu se dvěma vyhlídkovými terasami. Slavnostní otevření 21. září 1913 se oslavenec nezúčastnil, protože žil v USA. Když o čtyři roky později zemřel byly v roce 1923 jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a v roce 1925 urna uložen ve spodní části rozhledny, upravené jako mauzoleum. Do roku 2000 byla rozhledna volně přístupná, avšak ve velice špatném stavu. Proto se uvažovalo o její opravě. Když se pak sehnaly potřebné finance, byla rozhledna nově opravena a její slavnostní znovuotevření se konalo 1.října 2000. Návštěvníci se tak opět mohou kochat kruhovým výhledem na Jeseníky, Opavsko a Radhošť.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 … 184 185 186 Další Poslední


