Kostel netypického zasvěcení sv. Lamberta stojí v obci Lipolec. Jde o původně gotický kostelík, který byl zřejmě opevněný. Později byl téměř zcela zničen kromě věže a kolem roku 1868 znovu vystavěn. Svoji dochovanou věží patří k významným gotickým památkám. Dnes jednolodní kostel má polygonálně ukončený presbytář. V čele kostela stojí 17 m vysoká věž, jejíž poslední patro je dřevěné uložené na krakorcích. Původní kostel měl plochostropou loď, dnešní klenby pocházejí z oprav v druhé polovině 19 století.

Hlavní městský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí nedaleko centrálního náměstí. Byl vystavěn již jako raně gotická stavba ve 13. století. Roku 1422 byl vypálen husity. Později si prošel několika přestavbami a úpravami. Například v roce 1570 byla zvýšena o patro věž, v letech 1633-37 prošel přestavbou, v letech 1706-1709 vystavěna kupole nad presbytářem a další. Nejstarší částí kostel je čtvercová předsíň na severní straně. Hranolová věž má veřejnosti přístupný ochoz ve výšce 51 m. V interiéru se nachází raně barokní oltář s obrazem Anděla Strážce (1661) a v kupoli můžeme vidět hodnotné fresky od J.J.Steinfelse. Kostel je přístupný veřejnosti.

Mariánské Lázně jsou nejen nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst, ale zároveň jsou i jedny z nejmladších lázní v České republice vůbec. Mariánské Lázně jsou druhými největšími lázněmi s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v areálu jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Nejstarší jsou známy již od 16. století a každoročně sem přilákají tisíce návštěvníků z celého světa. Kouzlo Mariánských Lázní spočívá zejména v neuvěřitelně pestrém složení místních léčivých pramenů a s tím spojenou rozmanitou škálou indikací. Léčí se tu nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojí. Mariánské Lázně jsou neobyčejně krásné a upravené město s mnoha památkami, mezi nimiž je perlou novobarokní kolonáda se svou Zpívající fontánou, která hraje každou hodinu jednu ze svých osmi skladeb. Při procházce městem bychom neměli opomenout novobyzantský děkanský kostel z poloviny 19. století, pravoslavný kostel sv. Vladimíra a novogotickou kapli anglikánské církve. Návštěvníky vábí i každoroční Chopinův hudební festival nebo golfové hřiště. K příjemnému pobytu patří také krása okolní přírody v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a také mnoho turistických cílů v okolí. Za všechny jmenujme hrad Bečov, zámek Kynžvart a klášter Teplá. HistorieSvětoznámé lázně byly založené počátkem 19. století mnichy z premonstrátského kláštera v Teplé, kterému území současných lázní patřilo. Za pobytu opata Trautmannsdorfa z kláštera Teplá v blízkém Hamrnickém zámečku se udál příběh, který vedl k založení lázní. Odtud opat každý den docházel v doprovodu klášterního lékaře Josefa Jana Nehra k lesním pramenům, kde doktor začal léčit chlapce ochrnutého po úrazu na obě nohy. Když k velkému překvapení mohl chlapec po několika týdnech opět chodit, rozhodl se zde opat z popudu doktora J.J.Nehra roku 1808 vystavět lázně. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20.století již patřily mezi nejvýznamnější evropská lázeňská střediska. Velký rozmach podpořila výstavba železniční trati roku 1782 s připojením na Cheb a Plzeň. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: Místní minerální prameny mají různé složení, obsahují kysličník uhličitý a dále také ionty kalcia, železa a hořčíku, Při léčbě se také využívá slatina a léčivý plyn. Prameny: Rudolfův, Karolínin, Křížový, Ferdinandův, Lesní, Ambrožův, Mariin, Hamelika, Medvědí a další.Indikace: nemoci zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest, poruchy látkové výměny, nervová onemocnění, kožní potíže, nespecifická onemocnění dýchacích cest a nemoci pohybového ústrojíLéčba: Lázně se specializují na léčbu nemocí ledvin a močových a dýchacích cest, poruchy pohybového aparátu a látkové výměny, onkologických nemocí a také gynekologických potíží.Procedury: pitná kůra, exhalace Mariina pramenu, hydro a termoterapie, inhalace, uhličité a minerální koupele, cvičení v bazénu, EKG, elektroforéza, galvanoterapie, gymnastika, Kneippova léčebná metoda, koupel (bylinná, minerální, přírodní, uhličitá, přísadová), kyslíková léčba, léčebný tělocvik , lékařská konzultace, lymfatická drenáž, magnetoterapie, masáž (klasická, mořská, podvodní, reflexní, thajská), muzikoterapie, Nordic walking, ošetření celulitidy, parafinoterapie, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, plynové injekce, psychoterapie, skořicový zábal, solná jeskyně, spirometrické vyšetření a dalšíLázeňské objekty: dominantou Mariánských Lázní jsou budovy tzv. Nových Lázní, dále hotel Palace, sanatorium Royal, Hvězda, Skalník a další.Volný čas: tenisové kurty, golf, minigolf, plavání, surfování, jachting, rybaření, volejbal, projížďky na koni, squash, kuželky, střelba, turistika, cykloturistika.Kontakt: Léčebné Lázně Mariánské Lázně a.s., Masarykova 22353 29 Mariánské Lázně, http://www.marienbad.czSlavní hosté: král Eduard VII., Napoleon III., F. Chopin, R. Wagner, J. W. Goethe, Mark Twain, S. Freud, F. Kafka

Rozlehlý a v několika staletích rozšiřovaný hrad Sovinec se tyčí na výběžku nad údolím na okraji stejnojmenné osady. Přístupný je v otevíracích hodinách. Historie hradu Hrad založili před rokem 1332 bratři Vok a Pavel, předci pánů ze Sovince. Poprvé se po hradě píše Vok roku 1348. O drobné rozšíření hradu se na přelomu 14. a 15. století postaral Pavel ze Sovince. Za husitských válek se Sovinec stal oporou husitů. Radikálnější přestavba hradu nastala na přelomu 15. a 16. století za Pňovských ze Sovince. V renesanční sídlo hrad upravili páni z Boskovic, kteří jej vlastnili od roku 1543, a Vavřinec Eder ze Štiavnice (od 1555). Vavřincův zeť a poslední český majitel hradu Jan starší Kobylka z Kobylího byl po účasti ve stavovském povstání donucen hrad prodat. Roku 1623 jej koupil řád německých rytířů a hned tři roky poté jej dobylo vojsko generála Mansfelda. Nedostatečná obranyschopnost hradu byla příčinou dalších stavebních aktivit, především zpevnění a doplnění opevňovacích článků. I přes tyto stavební úpravy hrad roku 1643 dobylo švédské vojsko generála Torstensona a až do roku 1650 jej okupovalo. Řád hrad jen nouzově opravil, což učinil též po požáru roku 1784. Sídlil zde řádový seminář a od roku 1867 první lesnická škola na Moravě. V roce 1903 velmistr arcivévoda Evžen na hradě zřídil řádové muzeum a zároveň mu hrad sloužil jako letní sídlo. Za druhé světové války byl hrad využíván jako základna jednotek SS a vězení. V létě roku 1945 za záhadných okolností vyhořel. Od té doby prochází hrad postupnou, bohužel poněkud pomalou, obnovou. Podoba hradu Hrad Voka a Pavla ze Sovince se sestával z mohutného bergfritu, dvouprostorového paláce (který byl za třicetileté války zcela zničen a dnes jsou na hradě k vidění pouze jeho drobné relikty) a hradby. Brána se nacházela v sousedství bergfritu. Pavel ze Sovince na přelomu 14. a 15. století vybudoval parkánovou hradbu okolo paláce s vybíhající věžicí a ohradil hradbou předhradí v prostoru dnešního pátého nádvoří. Pňovští ze Sovince pak v tomto předhradí postavili jižní palác a krátký západní trakt s průjezdem do nádvoří. Kryštof z Boskovic a Vavřinec Eder ze Štiavnice se zasloužili o rozšíření obytných prostor hradu vystavěním dalších paláců, ale vznikaly i další opevňovací prvky hradu, např. polygonální bašta Remter, opevnění výběžku Kočičí hlava a předsunutá osmiboká bateriová věž, na níž dnes stojí kostelní věž. Jan starší Kobylka z Kobylího vystavěl čtyřboký barbakán s dnešní první bránou, čímž původně samostatnou osmibokou bateriovou věž připojil k hradu. Při opevňování hradu za třicetileté války vznikly mj. tři barokní bastiony (jeden zčásti využil zdiva Kobylkova barbakánu) a předsunutá věž Lichtenštejnka. Hrad je v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje jej Muzeum v Bruntále. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete na hrad Šternberk. Ve městě Šternberk najdete také augustiniánský klášter. Dále stojí za návštevu Rešovské vodopády, zřícenina hradu Rabštejn, zřícenina kláštera Kartouzka v Dolanech, poutní místo Svatý kopeček nebo rozhledna Svatý Kopeček u Olomouce. Na Svatém Kopečku najdete i zoologickou zahradu. Ubytovat se můžete přímo v Uničově nebo ve Šternberku.