Zříceniny kláštera Rosa coeli premonstrátek v Dolních Kounicích se nacházejí nedaleko centra města, z něhož ke klášteru vede turistické značení. Zřícenina kláštera je přístupná v otevíracích hodinách. Klášter premonstrátek Rosa coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích založil kajícník Vilém z Kounic roku 1181. Nápomocen mu v tom byl opat Gotšalk z premonstrátského kláštera v Želivi. V roce 1183 se v provizorních budovách usídlili sestry z louňovického kláštera a jejich představeným se po Petrovi z téhož kláštera stal Vilémův příbuzný Eberhard. Někdy krátce před rokem 1276 nechal klášter vyhotovit falešnou zakládací listinu kláštera s mylným datem 1173. V létě roku 1185 musely sestry z kláštera prchnout na Bítov před plenícím českým vojskem. Klášter byl spolu s kostelem jediným nepostiženým stavením. Ve 20. letech 13. století klášterem otřásla aféra, olomoucký biskup Robert byl obviněn ze dvou vražd a smilnění se dvěmi dolnokounickými jeptiškami. Biskup Robert však dokázal obvinění vyvrátit. Od roku 1284 klášter spadal pod krále. V první polovině 14. století byl klášter natolik silný, že pro svou obranu nechal na kopci nad klášterními budovami zbudovat pevný hrad. Ve 14. století byl klášter též goticky přestavěn. V literatuře se traduje, že byl klášter roku 1423 vypálen husity, což dnes není zcela jisté. Konec klášterního života zapříčinil skandál, probošt kláštera Martin Göschl přestoupil po roce 1522 na luteránství a oženil se s jednou z jeptišek. Morálka ostatních členek konventu upadala a nakonec se všechny rozutekly. Panství kláštera se roku 1527 ujal český král Ferdinand I. a roku 1537 jej prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka. Od té doby klášterní budovy sloužily hospodářským účelům. O znovuvzkříšení kláštera se pokusili strahovští premonstráti za podpory majitele panství Ferdinanda Dietrichsteina, kteří v letech 1699–1703 opravili klášterní budovy včetně kostela a vystavěli nově barokní budovu konventu. V roce dokončení oprav však Dolní Kounice zasáhl rozsáhlý požár, který zničil i opravený klášter. Poté byla opravena již jen barokní budova konventu, kde sídlil administrátor dosazovaný strahovským klášterem, a ostatní objekty včetně klášterního kostela chátraly. V roce 1808 klášterní areál strahovský opat postoupil Janu Křtiteli z Dietrichsteina. Za 1. republiky v areálu kláštera probíhaly restaurátorské a konzervační práce. V současné době je majitelem kláštera římskokatolické biskupství v Brně. Historické budovy užívá město Dolní Kounice, které objekt zpřístupnilo veřejnosti. Původní klášterní budovy z 12. století byly s největší pravděpodobností dřevěné, pouze kostel Panny Marie byl postaven z kamene v románském slohu. Ve 14. století došlo ke gotické přestavbě areálu. O přestavbě na přelomu 17. a 18. století již bylo psáno výše. Dnes zde návštěvník může shlédnout zříceniny klášterního kostela a kvadratury. Klášter je ještě dnes zčásti ohrazen kamennou zdí s bránou. M.K.

První zprávy o Dolních Počernicích se objevují v záznamech z 12. století. Již v roce 1200 zde byl postaven kostel. Obyvatelstvo Dolních Počernic se živilo zemědělstvím. K Praze byly Dolní Počernice připojeny v roce 1974. Název Počernice je odvozen od člověka tmavé pleti, kterému se říkalo počerný.

Mezi obcemi Stará Hlína a Nová Hlína se nacházejí dva historické mosty po kterých původně vedla komunikace spojující Jindřichův Hradec a České Budějovice přes Třeboň. Oba inundační mosty byly postaveny z podnětu Schwarzenberků a jako projektant je uváděn Joseph Rosenauer. První menší pětiobloukový z kamenných kvádrů pochází z roku 1781. Most se klene přes rybník Vítek. V roce 2002 jej těžce poškodila povodeň a část se dokonce zřítila. Posléze byl obnoven a to dokonce za použití původního materiálu. O něco blíže k obci Stará Hlína se pak klene přes Lužnici delší a to dvanáctiobloukový most , který je mladší z roku 1799. Mosty byly v provozu ještě v 80. letech 20. století. Dnes je na prvním kratším mostě zákaz vjezdu, druhý delší slouží již jen jako účelová příjezdová komunikace k oblasti Hvížďalka s váhovým omezením.

Již neexistující kaple byla součástí Černínského paláce na Loretánském náměstí, vystavěného v letech 1668 – 1677. Byla umístěna v severovýchodním nároží paláce, její prostory zahrnovaly propojené přízemí s prvním patrem. Vcházelo se do ní  severním schodištěm. Oltář kaple byl umístěný v nice.