Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 … 184 185 186 Další Poslední
Loretánská kaple u Týnce
Poutní loreta se nachází zhruba 2 kilometry severovýchodně od Týnce. Vede sem značená cesta z Klatov do Týnce. Poutní kaple podle vzoru Svaté chýše byla založena v roce 1711 Barborou Krakowskou z Kolovrat. V roce 1783 se kaple skoro rozpadla, ale roku 1831 byla obnovena. V 90. letech 20. století prošla rekonstrukcí. Na východní straně kaple se nacházejí erby Kolowratů a Vrbnů a freska Panny Marie Loretánské. V současné době bývá kaple občas přístupná.
Celý článekLoretánská klenotnice
Loretánská klenotnice se nachází v prvním patře průčelního křídla budovy. Je zde umístěn stv. Loretánský poklad. Tvoří ho sbírka liturgického nádobí a paramentů z období 16. – 18. století, pozdně gotický kalich s emailovými postavami českých patronů, manýristický obraz Panny Marie s Ježíškem od D. Fröschla, přibližně z roku 1600, vzácné monstrance, krucifixy, domácí oltářiky, mitry, šperkovnice a celá řada dalších hodnotných předmětů.
Celý článekLoretánská věž
Věž Lorety je jednou z nejznámějších pražských věží díky zvonkohře, kterou zde v roce 1694 zhotovil hodinář P. Neumann. Je osazena hodinami. Zdobí ji kartuše a další prvky.
Celý článekLounská synagoga
Židé žili v Lounech již od poloviny 14. století, ale v v letech 1541 – 1542 byli z města vypovězeni. Jejich komunita byla obnovena až v 19. století, kdy roku 1860 vznikla novodobá židovská náboženská obec. Poměrně rychle se rozrůstala, ale v prvním desetiletí své existence neměla vlastní modlitebnu. Náboženské obřady se konaly v židovském domě v České ulici, kde bývala také židovská škola. Ovšem potřeba postavení synagogy stále rostla. Prvním krokem bylo nalezení stavebního pozemku. Nakonec byl roku 1871 židovskou obcí zakoupen pozemek v dnešní Hilbertově ulici, na němž původně stával zájezdní hostinec, který v polovině století vyhořel. Ještě v tom roce zde byla podle plánů architekta Staňka postavena synagoga v pseudorománském slohu s maurskými prvky. Pro bohoslužby sloužila do nacistické okupace, pak ovšem její životní příběh nabral linii, která byla rozdílná od osudů podobných staveb za okupace. Lounská synagoga se vyhnula arizaci židovského majetku a velmi zvláštním dějem událostí se jí podařilo zakoupit městem Louny, které zde zřídilo městské muzeum. Muzeum prostory synagogy využívalo v letech 1942 – 1954, poté zde byl v roce 1967 zřízen depozitář Státního okresního archivu Louny.
Celý článekLovecko-lesnické muzeum - Úsov
Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým historickým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě. Prezentuje lovecké a přírodovědné sbírky v původní lichtenštejnské instalaci z přelomu 19. a 20. století. Exponáty jsou sto let staré v nezměněném stavu. Muzeum je umístěno v zámeckých interiérech někdejšího hradu Úsova. Stálá expozice Trofeje africké zvěře a preparáty středoevropské fauny Ukázky lesnických staveb a nástrojů z počátku 20. století Dějiny hradu a zámku Muzeum v Úsově patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.
Celý článekLovoš
Zalesněný čedičový kužel Lovoše (570 m.n.m.) se nachází nedaleko Lovosic. Část vrchu zaujímá Národní přírodní rezervace o 50 ha založená roku 1948. Ze severovýchodního úpatí kousek pod vrcholek vystupují ještě dva menší vrcholky, na mapě neoznačené. Těmto dvěma malým znělcovým vrcholkům se říká Malý Lovoš. V prostoru Malého Lovoše můžeme najít tři znělcové sloupy zvané Panenské kameny. Podle legendy jde o tři dívky, které za trest zkameněly, jelikož nechtěly chodit do kostela. Na vrcholu Lovoše stojí malá turistická chata (dodnes v provozu) již od roku 1924. Její terasa poskytuje nádherný kruhový výhled do okolí. Ale již roku 1892 tady lovosický horský spolek vybudoval kamennou stavbu s plochou střechou sloužící jako rozhledna. Kolem roku 1918 byla tato stavba poškozena a dokonce zapálena vandaly. Za druhé světové války si stavbu upravili na pozorovatelnu nacisté. Dnes se z ní zachoval jen nevyužívaný kamenný sokl. Vrcholek je přístupný po turistické značce, Malý Lovoš s Panenskými kameny se nachází mimo značku.
Celý článekLovosický zámek
Lovosický zámek vznikl v 2. polovině 16. století na místě, kde původně stála tvrz. Barokní úpravu prodělal po požáru počátkem 19. století. Zámek má tři křídla a dvě patra. Vnějšek zámku je bez výrazných ozdob. V interiéru jsou renezanční štukatury. Tipy na výlet V nedalekých Třebenicích najdete zříceninu hradu Košťálov nebo v původně luteránském kostele Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Ostrý, zříceninu hradu Skalka nebo zříceninu hradu Oparno. Ubytování si jistě vyberete v Lovosicích.
Celý článekLukasova zpívající lípa - Telecí
Lukasova zpívající lípa - Telecí, okres Svitavy.
Celý článekLuž
Výrazná hora Luž se nachází zhruba 1,5 km severně od Horní Světlé.Znělcová hora Luž je svojí výškou 793 m.n.m. nejvyšší horou Lužických hor. Její německé jméno Lausche je doloženo od roku 1631, český název Luž se poprvé objevuje v průvodci roku 1909. V roce 1823 zde postavil skromný dřevěný hostinec waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. V roce 1833 k ní přistavěl malou rozhlednu. Návštěvnost stále více narůstala a tak byla v roce 1882 dokončena stavba prostornější chaty. Z výstavé horské chaty vyrůstala 10 m vyhlídková věž. Hojné návštěvnosti bylo dopřáno i za první republiky. Chata byla provozována i za pochmurné doby druhé světové války. Na počátku roku 1946 chata do základů vyhořela, okolnosti tohoto požáru nejsou dodnes zcela jasné. Ještě dnes jsou zde po ní patrné zbytky základů a schody.Z vrcholu Luže je krásný kruhový výhled: Krušné hory, Děčínský Sněžník, Vlhošť, Ralsko, Bezděz, Trosky, Ještěd, Jizerské hory, vrcholky Krkonoš.
Celý článekLví dvůr
Lví nebo také Medvědí, dvůr byl postaven v letech 1581 – 1583 architektem O. Oastalisem. V roce 1593 byla stavba rozšířena o dvě křídla. Stavba se přimykala k bráně, která uzavírala Prašný most. Byla postavena v roce 1595. V roce 1970 stavba dvora prodělala rozsáhlejší rekonstrukci podle projektu J. Hlavatého. Byla zde zřízena vinárna a restaurace.
Celý článekLyčkovo náměstí
Když byl 28.3.1904 Karlínu potvrzen císařským privilegiem městský znak a Karlín se stal samostatným městem, začalo toto černé tovární předměstí trochu růžovět a růst do krásy. Nová výstavba začala tady na Riegrově dnes Lyčkově náměstí, v jehož čele stojí monumentální budova školy a pokračovala v blízkém okolí.
Celý článekLysé skály
Skalní bludiště se žulovými skaliskami dosahující výšky až 50 m.
Celý článekLysolaje
Kromě dnešního názvu se dříve obec nazývala Lyzolay, Lischolay či Lissolage. Název vznikl patrně jako pojmenování pro místo, kde láli lisové, tj. kde štěkaly lišky. Obec se poprvé písemně připomíná k roku 1227. Na přelomu 14. a 15. století tu stály jen zhruba 4 chalupy a tři dvory. Vysazování vinic Karlem IV. do těchto končin nezasáhlo a tak vinařství do obce přichází poměrně pozdě až v 16. století. I tak se zdejší vinice netěšily dobré pověsti, s oblibou se v nich skrývali pašeráci a pytláci. Po bělohorské bitvě tu tábořila část vítězného vojska, v roce 1631 saská armáda a v následujích letech pak střídavě císařská armáda a Švédové. Po třicetileté válce obec téměř neexistovala. Písemnost z roku 1654 uvádí 6 pustých hospodářství a téměř všechny vinice byly zničeny. Ze všech těchto pohrom se na konec osada vzpamatovala a i když dlouho zůstávala malou vesnicí, přesto se pomalu rozrůstala. Po druhé světové válce začala nesmělá výstavba rodinných domků. Část Lysolají byla připojena k Praze již v roce 1960, celé pak k 1.1.1968. Dnes je MČ Praha – Lysolaje součástí správního obvodu Praha 6
Celý článekLysolajský potok
Délka toku: cca 2,1 km.Povodí: cca 6,5 km2.Lysolajský potok pramení v dolní části rokle Housle. Odtud též jeho druhý název Housle. Protéká Lysolajským údolím a v Podbabě se vlévá zleva do Vltavy.Protéká katastry Lysolaje a Dejvice.
Celý článek
Máchova světnička v Litoměřicích
Stálá expozice Život Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (expozice je umístěná v domě Na Vikárce ve světničce, kde K. H. Mácha bydlel a také 6. 11. 1836 zemřel; ukázky básníkovy tvorby) Máchova světnička je součástí Oblastního muzea v Litoměřicích. Prohlídka: Prohlídku Máchovy světničky je nutné si vyžádat u pokladny v hlavní budově litoměřického muzea.
Celý článekMachův kraj
Střední a jižní část Českolipska je dnes nazývána Máchovým krajem. Romantický básník si zamiloval krajinu s hlubokými lesy, výraznými vrcholy a zejména zříceninami hradů natolik, že ji využil jako inspiraci pro svá stěžejní díla (Máj, Cikáni). Krom toho oplývá Máchův kraj množstvím rybníků, skalnatých roklí a skalních bludišť a vesničkami se zachovanou lidovou architekturou. Z geografického hlediska je Máchův kraj takový hybrid. Z větší části patří k tzv. Ralské pahorkatině a z menší k Jizerské tabuli. Nejvyšší horou této oblasti je strmý vrch Ralsko (696 m) se zříceninou stejnojmenného hradu. Nejvýznamnější řekou je Ploučnice, velmi vyhledávaná vodáky, protože je na ní největší počet meandrů v České republice. Značnou část Máchova kraje tvoří Chráněná krajinná oblast Kokořínsko pokrytá smrkovými a borovými lesy, dlouhými kaňony a roklemi. Další fenoménem tohoto kraje jsou bizarní pískovcové útvary. Ráz krajiny dotvářejí zejména rybníky, z nichž největší se nacházejí mezi obcemi Jestřebí a Kravaře podél Bobřího potoka. Turisticky atraktivní jsou rybníky u města Stráž pod Ralskem – Hamerský a Horecký.Přirozeným rekreačním centrem kraje je Máchovo jezero. Je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami několika hradů, z nichž nejznámější je Bezděz. Jezero je vyhledávané zejména v letních měsících, kdy poskytuje osvěžení a rekreaci tisícům návštěvníků. Leží uprostřed lesů, jeho okolí je atraktivní pro turistiku i cykloturistiku. Nejznámějšími rekreačními středisky této oblasti jsou Doksy a Staré Splavy. V zimě láká návštěvníky běh na lyžích a bruslení na zamrzlé ploše Máchova jezera a dalších rybníků.Na své si zde přijdou i milovníci historie. Velké množství hradů a zámků vypovídá o bohatých příbězích tohoto kraje. Odnepaměti zde sídlily významné šlechtické rody a mnohá města Českolipska byla jejich sídelními městy. Na velmi malém prostoru je možnost navštívit 64 hradních zřícenin. K nejznámějším patří již zmíněný Bezděz, Kokořín, Ralsko nebo Jestřebí.
Celý článekMacocha
Propast Macocha je nejznámější propastí Moravského krasu a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast leží uvnitř národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras, 6 km směrem na východ od města Blansko. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Rozloha propasti je zhruba 174 x 76 m, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187 m.. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu "light hole". Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, nejznámější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Bohatá je historie výzkumů propasti. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do konce 19.století, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně dochovaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933). Do propasti je možné nahlédnout ze dvou můstků - horního od hotelu Macocha a od dolního. K propasti je možný přístup kabinovou lanovkou od vchodu Punkevních jeskyní nebo po silnici od Ostrova u Macochy.
Celý článekMacoun Gustav
Pomík akademického malíře Gustava Macouna u obce Vysočína Svobodné Hamry souvisí s jeho pobytem a tvorbou v tomto kraji.
Celý článekMagnetovec a Skalní hřib
Přírodní památka Magnetovec-skalní hřib se nachází na zelené turistické značce přibližně 6 km od obce Velké Březno (nádraží ČD). Ze zelené značky je pak nutno přímo k památce odbočit na okružní značenou cestu.Bazanitový skalní hřib je vysoký cca 6-8 m. Je pozůstatkem lávového příkrovu tvořeného dvěma výlevy. Spodní výlev je pórovitější a zvětralejší. Na tenké noze spočívá mohutný klobouk budovaný kompaktnější horninou, která více odolává zvětrávání. Cenná lokalita je od roku 1992 chráněnou přírodní památkou.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 … 184 185 186 Další Poslední
