Autorem je slavný barokní sochař Matyáš Bernard Braun, který jej vytvořil roku 1710. Jde o první jeho dílo, kterým se představil v Praze a sousoší se pokládá za umělecky nejhodnotnější dílo Karlova mostu. Vzniklo nákladem opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Originál je umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Kopii vytvořil J. Novák a B. Rak v roce 1995. Sousoší představuje světici sv. Luitgardu, která žila na přelomu 12. a 13. století na území dnešní Belgie, byla členkou cisterciáckého řádu. Jeptiškou se stala na základě zjevení Krista, který ji volal, aby ho následovala. Posledních 12 let svého života byla slepá a před smrtí se jí zjevil ve snu Ježíš, který se odpoutal z kříže, aby ji objal a dal jí políbit svůj probodený bok. Právě tuto událost zobrazuje Braunovo sousoší.

Železná rozhledna nedaleko obce Libníkovice byla postavena v roce 1930 na místě kde byla rok předtím zničena při větrné smršti památná lípa. Samotný strom už předtím sloužil jako rozhledna. Byl tak mohutný, že se v jeho upravené koruně mohlo usadit až deset lidí a vedlo sem pohodlné dřevené schodiště. Nová 15 metrů vysoká rozhledna byla postavena za 16 829 korun, které schromáždili sami místní občané. V roce 1992 byla rozhledna z místního rozpočtu opravena, přesto však rozhledu bránili vzrostlé stromy. V roce 2005 se tato situace, alespoň trochu zlepšíla vykácením porostu západním směrem. Rozhledna tak alespoň poskytuje částečný výhled na Polabskou rovinu.Rozhledna je volně přístupná.

Výrazné zříceniny tvrze Vyšehořovice se nacházejí v blízkosti centra stejnojmenné obce, ležící v polovině cesty mezi Čelákovicemi a Úvaly. Již ve 12. století získala vyšehradská kapitula od knížete Soběslava ve vsi Vyšehořovice popluží. V průběhu 13. století je ve vsi zmiňováno několik dalších popluží, z nichž několik náleželo pod vliv pražské kapituly. Vyšehradská kapitula není v tu dobu ve Vyšehořovicích v pramenech zmiňována. Historie tvrze Tvrz nechal na počátku 15. století postavit Vilém z Rožmitálu, kanovník vyšehradské kapituly. V pramenech jako stavitel není zmiňován, ale dokládá to dnes již ze stěny nad vchodem do tvrze snesená erbovní deska s rožmitálským erbem, která je uložena mimo tvrz. K dispozici měl Vilém prvotřídní řemeslníky a kvalitní materiál, proto byla tvrz velmi výstavná. První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1456. Do roku 1524, kdy byla připojena k Přerovu nad Labem, jehož majiteli bylo Staré a Nové Město pražské, sloužila tvrz obytným účelům. V roce 1527 při dělení majetku Vyšehořovice získalo Nové Město pražské. Ovšem již v roce 1547 pro účast ve stavovském povstání o ně přišlo. Vyšehořovice pak jako konfiskát připadly královské komoře. Po důkladné přestavbě v druhé polovině 16. století tvrz sloužila přibližně po jedno století jako sýpka. V 18. a 19. století nebyla tvrz již udržována a pomalu pustla. Podoba tvrze Tvrz stojí na nejvyšším místě jádra vesnice. Hradba již od počátku vymezovala pro areál tvrze čtvercový půdorys. Obsahovala v sobě trojprostorový palác, věž a vstupní stavení, jímž vedla na jihovýchodní straně hradby brána do areálu. V druhé polovině 16. století při přestavbě na sýpku byla obvodová hradba ukončena atikou a k hradbě byly na volná místa přistavěny další budovy s pultovými střechami. Dnes se z tvrze dochovaly mohutné zříceniny, gotická věž zcela zanikla, z ostatních objektů stojí zdi někdy až do původní výše. V roce 1991 se prolomila hradba v jihovýchodním nároží. Areál tvrze není volně přístupný. Další výlet odsud můžete podniknout do Městského muzea v Čelákovicích nebo navštívit krásný rebnesanční zámek Přerov nad Labem. Zde stojí za vidění i skanzen. Ubytovat se můžete v Mochově nebo v Jirnech. M.K.

Zříceninu Jenštejna můžeme navštívit ve stejnojmenném městě, severovýchodně od Prahy. Rodové sídlo Jana z Jenštejna Hrad založil Jenec z Janovic, dvorský místosudí, ve 30. letech 14. století.  Roku 1368 ho získal Pavel z Vlašimi a jeho úspěšný syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, rodové sídlo velkoryse přestavěl. Roku 1490 však o své oblíbené sídlo v důsledku sporů s králem Václavem IV. přišel. Poté se zde vystřídalo velké množství šlechtických majitelů, kteří se však do dějin nevelkého a málo důležitého hradu stavebně ani dějinně výrazně nezapsali. V roce 1583 se Jenštejn stal součástí panství Brandýs nad Labem a začal pustnout. Definitivně byl zničen za třicetileté války roku 1641 Švédy. V průběhu dalších století v jeho areálu vzniklo několik usedlostí. V 19. a ještě na počátku 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu ke stavbě domků v prostorách hradu. Vodní hrad Protože poloha hradu na konci mělkého údolí byla vyloženě nevýhodná, hrála v obranném systému důležitou úlohu voda. Jenštejn byl tedy vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napouštěn vodou z rybníka. Původní podoba hradu byla běžným šlechtickým hradem bergfritového typu. Velkolepá přestavba Jana z Jenštejna učinila z hradu jednu z nejluxusnějších rezidencí v zemi. Jádro bylo přístupné přes příkop z předhradí, které je dnes zcela zaniklé. Trojúhelné nádvoří obklopovala ze tří stran palácová křídla, z nichž se dodnes částečně dochovala pouze nádvorní zeď se zbytky několika otvorů a části bočních stěn křídla za věží. V úplnosti doposud existuje pouze štíhlá okrouhlá věž v nároží, srostlá ve spodní části s obvodovou hradbou. Ze staré věže byla použita pouze dvě spodní podlaží.  Na tomto soklu vznikla čtyři nová patra a celou stavbu ukončila zděná helmice s vikýři, dochována ve zbytcích. Líc nové části byl částečně vyzděn z bosovaných kvádrů. Jednotlivá podlaží spojuje od prvého patra výše točité schodiště. Do věže se vcházelo po padacím můstku v úrovni druhého patra ze sousedního paláce. Celé toto podlaží věže vyplňuje kaple s okrouhlou, křížově zaklenutou lodí s drobným, polygonálním presbyteriem v síle zdiva, rovněž zaklenutým žebrovou klenbou. Celou kapli osvětluje jediné hrotité okénko v ose presbytáře. V okolí můžete navštívit i zámek Ctěnice nebo třeba Vinořský zámek. Pokud zde budete chtít strávit třeba víkend, pak vhodné ubytování najdete v okolí Prahy.