Severně od města Žihle na žluté turistické značce můžeme narazit na dva zajímavé balvany. Jsou ukázkou rozpadu tiské žuly v tropickém podnebí druhohor a třetihor. Oba balvany vznikly bochníkovitým zvětráváním s rozpadem hrubozrné biotické žuly tiského masivu. Bába je téměř monolitní balvan viklanovitého typu s výškou 6 m a 12 m šířkou. Další ukázku lze najít asi kilometr od těchto útvarů v lokalitě U lomu, kde se nachází i Žihelský viklan.

Konopiště je romantický zámek s rozlehlým parkem, růžovou zahradou, skleníky, oranžérií a střelnicí ve stejnojmenné části města Benešov ve středních Čechách, 40 km jihovýchodně od Prahy. Leží asi 2 km na západ od centra Benešova. Předchůdcem zámku byl gotický hrad Konopiště, který vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Postupem času se na Konopišti vystřídalo mnoho šlechtických rodů, mezi jinými Šternberkové, Hodějovští z Hodějova, Vrbové z Vrtby. Právě za jejich držení došlo k rozsáhlým barokním úpravám zámecké budovy, a to zvláště v jižní části zámku. Sídlo následníka trůnu Zámek se zejména proslavil jako poslední sídlo Františka Ferdinanda d'Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v bosenském Sarajevu bylo záminkou k začátku první světové války. Zámek koupil v roce 1887 a v letech 1889-1894 zde probíhaly rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do forem gotiky. Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a uměleckořemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby, a to nejrůznějšího druhu. Rozsah těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy. Vyniká proslulá Esteho zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na Konopiště ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Ojedinělý je rovněž soubor církevních starožitností, vztahujících se ke kultu svatého Jiří, patrona rytířů. V okolí se nachází také zřícenina hradu Kožlí. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.

Rozhledna se nachází při silnici mezi obcemi Veselka a Ústup asi 3 km severovýchodně od Olešnice. Dřevěná, sedm metrů vysoká rozhledna byla vystavěna mikroregionem „Sdružení Olešnicko“. Rozhledna má dvě patra, horní je pak kryté stříškou. Z hodní vyhlídkové plošiny je vidět například hrad Svojanov, okolí Olešnice a při dobré viditelnosti i Jeseníky. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Podivínský židovský hřbitov je situován nedaleko centra obce v blízkosti Palackého ulice. Byl založen v 17. století a naposledy rozšířen kolem roku 1871. Za druhé světové války byl poškozen. Dodnes slouží svému účelu což není obvyklé. Na kamennou zdí ohrazené ploše o výměře 7.525 m2 se nachází přibližně 600 náhrobků a je tak zaplněn přibližně z poloviny. Najdeme tu převážně náhrobky barokní a klasicistní, nejstarší pochází z roku 1694. V rohu je situována obřadní síň postavená ve druhé polovině 19. století v maursko orientálním stylu. Nachází se v ní menší expozice o historii židovské obce. O hřbitov je pečována, je uzamčen a přístupný po dohodě se starostou OÚ.