Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 … 184 185 186 Další Poslední
Kostel sv. Václava - Hrusice
Kostel sv. Václava - Hrusice, okres Praha-východ.
Celý článekKostel sv. Václava - Jezbořice
Římskokatolický kostel sv. Václava, mučedníka, se nachází na vyvýšeném místě v severní části obce Jezbořice. Původní, pravděpodobně dřevěný, kostelík zde byl vystavěn již koncem 11. století, kdy máme také nejstarší zmínku o obci, podle níž roku 1050 získalo nevelkou obec Olomoucké biskupství. Základy současného kostela byly podle pramenů položeny v druhé polovině 14. století. Do dnešního rozsahu byl kostel rozšířen až koncem 15. století, kdy byla od západu přistavěna plochostropá loď přístupná na západní straně pozdně gotickým profilovaným sedlovým portálem. Loď byla zaklenuta později, až ve druhé polovině 16. století. V té době byl před západní průčelí přistavěn otevřený přístavek se schodištěm na kruchtu. Po požáru roku 1791, při kterém se mimo jiné zřítila část klenby, prodělal kostel zásadní opravy a úpravy v pozdně barokním stylu. Při dalších úpravách na počátku 19. století byl odstraněn zbytek klenby lodi a kostel dostal rákosový strop. Stavba kostela je jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem na východní straně, na který navazuje osově umístěná obdélná sakristie. Na jižní straně lodi je gotický lomený profilovaný portál krytý malou otevřenou předsíní. V severní stěně presbytáře se nachází zdobený gotický sanktuář, na protilehlé straně dvojdílné sedile. Vnější stěny kostela jsou podepřeny mohutnými opěráky. Mobiliář je z velké části z 18. a 19. století. Architektura hlavního oltáře s figurálními řezbami pochází z poloviny 18. století, oltářní obraz sv. Václava podávajícího Kristu korunu od K. Záhorského pochází až z r. 1897. Cennou částí interiéru je cínová renesanční křtitelnice s erbem rytíře Lipanského z Lipan z r. 1600. V interiéru se také nachází 10 renesančních náhrobních kamenů z konce 16. a začátku 17. století. Pozemek v okolí kostela sloužil původně jako hřbitov. V jeho západní části se nachází dřevěná zvonice z počátku 17. století. Administrativě spadá kostel pod farnost Heřmanův Městec. Kostel je přístupný pouze příležitostně v době konání koncertů a bohoslužeb. L.
Celý článekKostel sv. Václava - Litoměřice
Kostel na Václavském náměstí je poprvé připomínán již roku 1363. Za třicetileté války byl však notně zpustošen a následně zbořen. V letech 1714-1716 byl nákladem města vybudován dnešní barokní kostel sv. Václava podle plánů Octavio Broggia. Sochařskou výzdobu provedl Franz Tollinger a štukovou R. Boll. V letech 1993-1994 prošel kostel náročnou opravou. Kostel je centrální dispozice s přiřazeným polygonálním presbytářem. Završen pak válcovou nástavbou s kopulí a lucernou. Kostel je stále v majetku města a již od roku 1945 jej má v pronájmu pravoslavná církev.
Celý článekKostel sv. Václava - Mikulovice
Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci. Na konci třicetileté války byl však tento kostel vypálen švédskými vojsky. Stavba značně utrpěla a musela být několikrát rekonstruována. Ovšem její stav byl v 18. století natolik nevyhovující, že bylo rozhodnuto o vystavění nového kostela na místě starší stavby. Základní kámen byl položen 25.8.1768 a stavba byla dokončena v roce 1769. V presbytáři se nachází cenná fresková výmalba od Josefa a Václava Kramolínů z roku 1790. Nejstarší památkou interiéru je cínová křtitelnice z roku 1487, která byla součástí výbavy původního kostelíka. Ke kostelu patřila též dřevěná fara a dům zvaný „Poušť“či „Prosík“, kde bývala před rokem 1760 první mikulovická jednotřídka. V kostelní věži se nachází pět zvonů, z nichž nejstarší jsou zvon „Poledník“ z roku 1519 a „Velký zvon“ pocházející z roku 1558. Kolem kostela se rozprostírá „starý“ hřbitov, v jehož rozích jsou postaveny menší zvoničky. Na zdejším hřbitově je v rodinné hrobce pochována rodina vnuka Boženy Němcové, Karla Němce. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v neděli od 10:30hod.
Celý článekKostel sv. Václava - Opava
Za zakladetele kostela sv. Václava je považován vévoda Mikuláš II. Opavský. Jako dominikánský kostel byl vysvěcen roku 1336. V letech 1732-1735 prošel barokní přestavbou.Trojlodní bazilika je vyzdobena freskami ze života sv. Václava. Při kostelu se nachází gotická kaple sv. Dominika s části dochovanými gotickými freskami. V současné době slouží jako koncertní a výstavní síň. lokalizace: Opava – Pekařská ul. přístup: exteriér – volný; interiér - příležitostně turistické značení: NE hromadná doprava: MHD parkování: v blízkosti centra (placené zóny)
Celý článekKostel sv. Václava - Ostrava
Kostel sv. Václava je spolu se Slezskoostravským hradem nejstarší stavební památkou v Ostravě. Původní románský kostel pochází již z první poloviny 13. století (první zmínka je z roku 1297). Ve druhé polovině 14. století byla ke kostelu přistavěna obdélná loď a věž, jenž plnila zároveň strážní funkci. V 16. Století byla plochostropá loď nově zaklenuta a přestavěna na trojlodní. V roce 1556 se po velkém požáru dočkal kostel velký úprav, při kterých byla například zvýšena věž. Roku 1603 přibyla kruchta a do zdí byly zasazeny náhrobní kameny významných šlechticů a měšťanů. V 17. Století pak byly přistavěny na obou stranách dvě barokní kaple. V letech 1803-1839 je kostel přestavěn klasicistně, prakticky do dnešní podoby. Gotická okna byla rozšířena a snížena, cimbuří na věži vystřídala mohutná báň se dvěma makovicemi a lucernou, vysoká gotická střecha pak nahrazena sedlovou. V letech 1998-2004 prošel kostel rekonstrukcí. Nejstarší částí kostela je presybtář s žebrovou křížovou klenbou.
Celý článekKostel sv. Václava - Starý Jičín
Římskokatolický kostel sv. Václava se nachází v severovýchodní části historického centra Starého Jičína. Původní farní kostel kdysi tvořila jen dnešní jižní kaple sv. Kříže. Za časů Karla ze Žerotína byl v průběhu 2. poloviny 16. století rozšířen. Další výrazné stavební úpravy proběhly v době barokní. V letech 1715–1721 bylo zhotoveno nové kněžiště a společně se zaklenutím i patrovou tribunou financoval stavební práce Antonín Zeno z Dannhausenu, majitel starojičínského panství. K další zásadní změně interiéru došlo až v polovině 19. století, kdy byly strženy dva dřevěné kůry a místo nich postavena jedna zděná kruchta. A.Š.
Celý článekKostel sv. Václava - Sušice
Kostel sv. Václava se nachází západně od hlavního sušického náměstí (při ulici Příkopy). Byl postaven ve 14. století při románské kapli. Po velkém městském požáru roku 1707 byl barokně přestavěn a v letech 1884-1885 upraven pseudogotickými prvky. Bývalou románskou kapli dnes tvoří sakristie. Hlavní oltář s obrazem sv. Václava pochází z roku 1861. V kostelní dlažbě můžeme vidět kamenné náhrobníky místních šlechticů a měšťanů z doby po roce 1560.
Celý článekKostel sv. Václava - Vrbčany
Na východním okraji obce na mírném návrší stojí dnes barokní kostel sv. Václava. Zdejší místo si zvolili již pohanští předkové za kultovní místo. Zdejší kostelík byl patrně založen jako předrománský kolem roku 990. To zřejmě doložil i arechologický průzkum pod podlahou kostela, který odkryl základy jednolodní svatyně o rozměrech 7x6 m s apsidou. První písemná zmínka o kostele je z roku 1126. Někdy okolo roku 1150 byl patrně románsky upraven a později pak prodělal gotické úpravy. Jeho dnešní barokní podoba pochází z roku 1728, ve stejném roce byla postavena i zvonice stojící před vchodem do kostela v ohradní zdi hřbitova, fungující zároveň jako jeho vchod. Jednolodní kostel má plochý rákosový strop, presbytář je zaklenut gotickou paprsčitou klenbou s žebry. Na severní straně přiléhá sakristie. Pod omítkou se našly fragmenty románských oken. Hlavní oltář (1799) s obrazem sv. Václava od Jana Heřmana je z roku 1893. Postranní oltář sv. Anny (1791) s obrazem sv. Anny z roku 1893. Dále se zde nacházejí obrazy představující osm výjevů ze života sv. Václava a kazatelna s bohatými ornamenty.
Celý článekKostel sv. Vavřince
Kostel sv. Vavřince na Petříně byl vybudován již v románské době. První zmínky o něm se dochovaly z roku 1135. V letech 1735 – 1740 byl rekonstruován a barokizován. Zasloužilo se o to Bratrstvo pražských kuchařů, které zajistilo financování. V rámci těchto stavebních úprav byly postaveny i kopulovité věže. Projektantem byl K. I. Dienzenhofer, stavbu řídil M. I. Palliardi a jeho synovec I. Palliardi. V roce 1784 byl kostel sv. Vavřince na Petříně zrušen. Obnoven byl až v roce 1870. Oltář kostela je zdoben obrazem Umučení sv. Vavřince od J. C. Monna z roku 1693. Levý oltář zdobí obraz sv. Františka Saleského od V. Markovského. Strop sakristie je vymalován výjevy z údajného založení kostela sv. Vojtěchem v roce 991. V interiéru kostela je rovněž socha sv. Vavřince od J. Lederera z roku z roku 1756 a řada dalších děl. Podél kostela vede křížová cesta a v jeho blízkosti stojí dvě kaple Božího hrobu. Jedna z roku 1732 a druhá z roku 1737.Tabulka připevněná na fasádě kostela sv. Vavřince sděluje, že leží ve výšce 327,261 metrů nad hladinou Jaderského moře. Tady na temeni Petřína bývalo staré pohanské obětiště. Vrch byl v té době celý pokryt pralesem a uprostřed hvozdu vynikal mohutný rozložitý dub, pod kterým hořel obětní oheň. Podle pověsti si zdejší lidé, kteří lámali kámen, rozdělali oheň, aby se trochu zahřáli. Rozutekli se však zděšením, neboť v plamenech spatřili tancovat záhadné bytosti. Po Praze se pak rozšířila zpráva, že to budou asi bohové. K dubu pak putovala celá procesí, zapalovat nové ohně a nové oběti. Nakonec zakročil sám pražský biskup Vojtěch. Starý dub dal porazit, ohniště, které pohané založili, nechal rozmetat, aby obětní rituály nepokračovaly dál. Ale pokračovaly dál. Patrně až kníže Soběslav dal místo vymýtit a na planině postavit kostel a tím pohanské zvyky zastavil. Kostel sv. Vavřince, jehož základy pamatují první polovinu 12. století. Svatý Vavřinec umučený na rožni se stal patronem kuchařů, a tak není divu, že kostelík koupili někdy na začátku 18. století kuchařský cech a dal jej barokně upravit. Dnes je katedrálním kostelem starokatolická církev. Vedle kostela stojí kaple Kalvárie s kamennou kazatelnou a „Kristovým žalářem“. Zdobí ji sgrafito Mikoláše Alše Zmrtvýchvstání Krista. Vedle kostela bývalo popraviště. O jeho existenci jsou historické zprávy v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců. Ty příslušníky rodu, které na Libici 28.9.995 Přemyslovci nestačili povraždit, vedly prý jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Petřínské popraviště pak bylo až do 14. století vyhrazeno pro trestání velkých politických protistátních přečinů. Teprve po vybudování hladové zdi se popraviště přesunulo na vrch Vítkov.
Celý článekKostel sv. Vavřince - Březina
Kostel sv. Vavřince - Březina, okres Mladá Boleslav.
Celý článekKostel sv. Vavřince - Stráž
Kostel sv. Vavřince - Stráž, okres Domažlice.
Celý článekKostel sv. Vavřince - Vysoké Mýto
S výstavbou kostela povýšeného koncem 14. století na děkanský se počítalo hned při založení města. Jeho původní podoba není známa, ale byl jistě mnohokrát skromnější. Jak měšťané bohatli mohli si zejména v klidných časech vlády Karla IV. dovolit financovat mnohem větší svatostánek. Kostel sv. Vavřince vynikal nad průměr své doby. V dalších staletích několikrát vyhořel a byl téměř zničen. Jeho současná podoba je výsledkem puristické přestavby z konce 19. století. Kostel má rozlehlé trojlodí s dlouhým kněžištěm. Stěny chrámu pokrývá působivá secesní výzdoba a řada figurálních scén. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie je z roku 1728 od Petra Brandla. Barokní oltář byl zakoupen v roce 1787 ze zrušeného cisterciátského kláštera v Sedlci u Kutné Hory. Obraz vysoký 6,85 m znázorňuje P.Marii vstupující na nebesa sledována udivenými a v úžasu gestikulujícími apoštoly nad jejím opuštěným hrobem. Děj pak pokračuje v plastické výzdobě oltáře nad obrazem, kde sedí sv. Jan Křitel, pohled P.Marie ovšem směřuje až ke svaté Trojici, odkud na ni shlíží její syn. Mistrovské Brandlovo dílo je řazeno k největším skvostům barokního umění ve východních Čechách. Většina zbylého vybavení je novodobá, dochovala se jen gotická křtitelnice z roku 1499 ulitá Ondřejem Ptáčkem a v boční kapli sv. Jana Křtitele socha Madony z počátku 16. století.
Celý článekKostel sv. Vavřinec - Tasnovice
Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích, okres Domažlice.
Celý článekKostel sv. Vintíře - Dobrá Voda u Hartmanic
Dobrá Voda nedaleko obce Hartmanice je staré poutní místo se studánkou jejíž voda je prohlašována za léčivou. Kostel sv. Vintíře byl postaven Františkem Karlem Villanim v roce 1706. V 17. a 18. století zde stávaly lázně a poutnický dům. Za komunistického režimu až do roku 1989 byla Dobrá Voda součástí rozsáhlého vojenského prostoru a zdejší objekty dostaly tímto docela zabrat.
Celý článekKostel sv. Víta - Český Krumlov
Kostel sv. Víta - Český Krumlov
Celý článekKostel sv. Víta - Dobřany
Římskokatolický kostel sv. Víta se nachází v blízkosti náměstí T.G. Masaryka naproti farnímu kostelu sv. Mikuláše. Původní raně gotický kostel byl postaven přibližně v polovině 13. století, poté byl několikrát opravován a přestavován. V roce 1726 byl gotický kostelík stržen a na jeho místě roku 1734 postaven nový vrcholně barokní kostel podle projektu plzeňského stavitele Jakuba Augustona. Kostel je založen na centrálním oválném půdorysu a je opatřen čtyřmi vchody (z každé světové strany jedním). Nad pultovou střechou vystupuje šestnáctiboký tamborn s osmi oválnými okny. Po vnitřním obvodu stavby v patře probíhá arkádový ochoz. Klenba středního prostoru je opatřena freskami s tématikou ze života sv. Víta. Středu interiéru ovšem zcela dominuje kruhový dvojoltář, který pochází z pražské řezbářské a sochařské dílny M. V. Jäckla. Oltáři na východní straně je opatřen sochařským výjevem „Nanebevzetí“ Jana Nepomuckého doprovázeného anděly. Po stranách tohoto výjevu jsou sochy sv. Vojtěcha a Norberta. Na oltáři na západní straně vynáší andělé do nebe sv. Víta, po jeho stranách jsou sochy sv. Václava a Ludmily. Vlastníkem kostela je římskokatolická farnost Dobřany, dolanský městský úřad zde však provozuje výstavní a koncertní síň. V kostele je k vidění stálá výstava obrazů Oty Janečka a expozice „Dobřanské baroko“. Kostel sv. Víta je přístupný v pracovní době informačního centra Dobřany a během předem domluvených prohlídek. Bližší informace podává informační centrum Dobřany. L.R.
Celý článekKostel sv. Víta - Jemnice
Gotický kostel sv. Víta se nachází při ulici Topolová, severovýchodně od centra města. Kostel je jediným pozůstatkem původního františkánského kláštera založeného v polovině 15. století. Klášterní stavby podlehly zkáze v době po třicetileté válce. Kostel jako jediná zachovaná stavba prošla v letech 1771-1777 velkou úpravou. Za vlády Josefa II. byl spolu s blízkou kaplí sv. Anny zrušen a prodán. V roce 1790 ho hraběnka Antonie Daunová postoupila obci. Kaple sv. Anny již nebyla obnovena a byla přestavěna na obytný domek. Kostel sv. Víta má presbytář zpevněný opěrnými pilíři. Na západní straně se nachází vstup s gotickým portálem a vedle něj velká kamenná kropenka. Presbytář je zaklenutý, loď plochostropá s dřevěným omítnutým stropem. Za hlavním oltářem se nachází nástěnná malba, znázorňující vstup sv. Víta na nebesa od moravského malíře Josefa Winterhaltera z roku 1774. Další uměleckou památkou v interiéru je náhrobní kámen Puty z Lichtenburka z růžového mramoru. Představuje mladého sv. Víta držící v levé ruce palmu a v pravé ruce hořící lampu. Po obvodu kamene je dokola vytesaný latinský nápis uvádějící data úmrtí Puty z Lichtenburka. Klášter se ke kostelu přikládal od severu, což dokazuje odbourané zdivo a zřejmě i zazděný vstup s portálem. Severně od kláštera se nacházela klášterní zahrada, na jejíž místě se dnes nacházejí zahrádky a domky.
Celý článekKostel sv. Víta - Pelhřimov
Původně farní kostel sv. Víta se nachází na Svatovítském náměstí severně od centra města. Založen byl kolem poloviny 13. století v gotickém slohu. Za husitských válek sloužil k mši svaté pod obojí. Okolo roku 1463 byla farnost přenesena ke kostelu sv. Bartoloměje a kostel se stal hřbitovním až do roku 1787. V první polovině 17. století je stavba renesančně přestavěna a vyzdobena sgrafity. Roku 1646 kostel vyhořel a v letech 1739-1740 barokně upraven. Kostelní věž pochází z roku 1575 a při barokní přestavbě byla zvýšena o jedno patro. Kostel je trojlodní stavbou s kněžištěm uzavřeným pětiboce s opěráky. K němu pak přiléhá sakristie. Presbytář je nejstarší dochovanou částí kostela (gotický). V interiéru na klenbách a stěnách můžeme vidět malby znázorňující výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a dále pak alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je barokní, portálový, sloupcový s obrazem sv. Floriána (1687), po stranách s plastikami biskupů v nástavci je umístěna socha sv. Václava. V objektu se dále nacházejí renesanční náhrobníky. Kostel dnes slouží k výstavním účelům, slavnostním obřadům a k pořádání koncertů.
Celý článekKostel sv. Vojtěcha
Kostel sv. Vojtěcha byl postaven v letech 1715-1730 jako klášterní chrám dominikánského řádu. v barokním slohu. Barokní výstavbá na místě stejnojmenné stavby vedl významný severočeský stavitel Octavio Broggio. V roce 1972 byly do tohoté kostela instalovány druhé největší varhany v České republice.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 … 184 185 186 Další Poslední
