Tip na výlet

Jinak také zvaný Horní Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obce Krásný Les. Turista se k němu dostane bude-li následovat přibližně 4 km dlouhé turistické značení ze Stráže nad Ohří. Cesta vede zčásti po hřebeni a nabízí krásné výhledy. O zpustlý objekt (původně hrad, později přestavěný na zámek) se od roku 2001 stará soukromý majitel, který jej postupně za pomoci dobrovolníků opravuje. Horní Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic. V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří. Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek. Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov. Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001. Podoba hradu Původní nevelký hrad byl dvojdílný. Jádru vévodila samostatně stojící věž - bergfrit. Po ostatní zástavbě se nám nedochovaly stopy. V místech, kde dnes stojí pseudogotická kaplička, se dá předpokládat předsunuté opevnění, neboť z tohoto vyvýšeného místa byl hrad velmi zranitelný. Za Šliků byl v předhradí vystavěn renesanční palác, pivovar a sladovna. Výše zmíněné pseudogotické úpravy a přestavby hradu na zámek probíhaly ve dvou etapách v letech 1840–1850 a 1878–1882. Dnes je objekt nově zastřešen a probíhají jeho opravy. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu loveckého zámečku Mořičov nebo zříceninu hradu Himlštejn. Nedaleko Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří. M.K.

Na severozápadním okraji historického centra se nad řekou Otavou klene starobylý gotický most postavený v roce 1270. Most o délce 111 m a šířce 4,5 m má šest oblouků půlkruhových a jeden mladší segmentový. Most měl dříve dvě mostní věže, jedna se zřítila při povodni v roce 1768, druhá byla zbořena roku 1825. Pilíře jsou z velmi pečlivě tesaných kvádrů spojených k sobě železy, založených na dřevěných roštech a některé přímo do upravená skály. To podněcuje myšlenku, že při stavbě mostu zřejmě bylo dočasně odkloněno řečiště řeky. Na kvádrech bylo nalezeno na 20 kamenických značek. Výzdoba na mostě je částečně původní a částečně mladší barokní. Most dnes slouží pouze pro pěší, automobilová doprava je na něm vyloučena.

Rožnov pod Radhoštěm se nachází na úpatí Vsetínských vrchů ve Zlínském kraji, v okrese Vsetín. Asi osmnáctitisícové, kdysi dřevěné, městečko se rozkládá po obou březích řeky Bečvy v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Na počátku 20.století zde byly světově proslulé klimatické lázně, nyní láká návštěvníky, především krásná příroda Beskyd a zejména největší český skanzen Valašské muzeum v přírodě. Rožnov pod Radhoštěm byl založen v polovině 13. století, mezi lety 1246 – 1267, olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburku. Právě z roku 1267 existuje první písemná zmínka o panství. Bruno ze Schaumburku ho tehdy před odjezdem na křižáckou výpravu do východního Pruska, uvedl jako svůj majetek. Půdorys města je příznačný pro dobu svého vzniku. Ve druhé polovině 13. století kdy České království za panování Přemysla Otakara II. prožívalo rozkvět, byly města často zakládány na zelené louce. Proto i domy na náměstí stály v rovných řadách, podloubí spočívala na sloupech s pavlačí. Unikátní bylo, že domy bylo velmi dlouho dřevěné. Nedaleko založené osady na jihozápadní straně byl vrch Hradisko a na něm byl postaven gotický hrad. Jestli byl jeho zakladatelem biskup Bruno či až jeho další majitelé panství, prameny nic neříkají. Doložen je roku 1310, ale pravděpodobně stál již za panování Přemysla Otakara II., kdy plnil strážní funkci na velmi exponované hranici s tehdy nepřátelskými Uhrami. S jejichž králem Bélou vedl Přemysl Otakar II. dlouholetou válku. Své zkázy se hrad dočkal v 15. století, na rozkaz Císaře Ferdinanda I. byl částečně rozbořen roku 1539, kdy se v něm usadili loupežníci. V průběhu let se v Rožnově vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1548 získali panství Žerotínové a udrželi si ho až do 19. století. Za jejich vlády došlo v Rožnově k rozkvětu hospodářství i řemesel. Žerotínové přispěli k rozkvětu města a Rožnov se proslavil zejména tkaním plátna a mušelínu a to po celé rakouské monarchii. Jen zvolna se dřevěné městečko měnilo na kamenné. I přes rozvoj řemesel se většina obyvatel živila málo výnosným zemědělstvím a pastevectvím. Podle pastevců - valachů byli osadníci nazýváni Valaši a celá oblast Valašsko. Většina lidí si tuto oblast spojí se salaší, kolibou a stády ovcí. Pečoval o ně bača, z jejich mléka vyráběl ovčí sýr brynzu a syrovátku zvanou žinčici. A právě žinčice stála společně se zdejším klimatem na počátku hospodářského vzepětí Rožnova, který přineslo lázeňství.Všechno začalo roku 1796 kdy si brněnský lékař dr. Kročák povšiml zdejších příhodných klimatických poměrů a rozhodl se sem poslat své pacienty, kteří měli prsní choroby. Velmi dobrý výsledek a nárůst počtu pacientů dal v Rožnově vzniknout klimatickým lázním. Ty založil roku 1820 tehdejší ředitel zdejšího panství Josef Drobník. Zpočátku se léčilo žinčicí a terénními vycházkami, později také koupelemi a elektroléčbou. Největšího rozmachu dosáhly klimatické lázně na počátku 20. století, kdy během lázeňské sezóny přijíždělo do Rožnova až 3000 hostů z celého světa. Účinky tamější léčby tak například okusil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, a zakladatel genetiky Georg Mendel. Lázně léčily nemocí dýchacího ústrojí, plic a také srdce. Lázně po Druhé světové válce skomíraly a byly zrušeny v roce 1960. V druhé polovině dvacátého století mění město svůj charakter a stává se průmyslovým, hlavně díky elektronickému průmyslu zastoupeným podnikem Tesla. Toto období přineslo typickou zástavbu té doby.I přesto, je Rožnov stále vyhledávaným turistickým centrem a snaží se vzpomenout na svou lázeňskou tradici. Půlkruhem kolem historického jádra města se rozkládá městský park. Již v minulosti v něm byly pro lázeňské hosty upraveny stezky se sedátky. I v současnosti má mnoho půvabů jako je jezírko či lipovou alej, vysazenou počátkem tohoto století. V centru městského parku stojí někdejší léčebný dům. K památným objektům ve městě patří katolický chrám,zasvěcený Všem Svatým, postavený v letech 1748-52. Za povšimnutí stojí budova současného sídla Chráněné krajinné oblasti Beskydy, historická stavba, vybudovaná před 200 roky, původně první rožnovská škola, pak fara a později pekárna. Ale především beskydská příroda, mytologií prostoupený vrch Radhošť a skanzen je to co každoročně přivede do Rožnova pod Radhoštěm desetitisíce návštěvníků.

Historie hradu Hrad Ronov byl založen počátkem 14. století pány z Lichtemburka. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1329 jako majetek Smila z Ronova. V roce 1424 byl hrad dobyt a těžce poškozen husity. V roce 1444 ho koupil Hynek Ptáček z Pirkenštejna. Roku 1538 se hrad připomíná již jako pustý. Dnešní podoba hradu Arál hradní zříceniny se nachází v oboře, která je však přístupná. Do dnešní doby se z hradu zachovalo jen torzo paláce a zbytky obvodových hradeb. Tipy na výlet Po kraji se můžete rozhlédnout z rozhledny Rosička u Sázavy. Prohlédnout si můžete také skalní útvar Rozštípená skála, vodní nádrž Pilská nebo vodní nádrž Strž. Ve Žďáru nad Sázavou najdete komplex zámku a kláštera. Ubytovat se můžete v Žďáru nad Sázavou.