Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 … 184 185 186 Další Poslední
Hrad Hukvaldy
Hukvaldy jsou velmi navštěvovaná zřícenina hradu ve stejnojmenné obci Hukvaldy, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka, v okrese Frýdek-Místek, v Moravskoslezském kraji. Je to jeden z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho špatně přístupná poloha byla důvodem jeho opuštění. Hrad se postupně změnil v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek, Frýdek a Těšín. Hrad byl politickým a správním centrem hukvaldského panství. Historie v pěti staletích Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. První zmínky o hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí aby se dal do služeb českého krále Přemysla Otakara I. Dostal od něj ke kolonizaci území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy. Po Hückeswagenech, kteří se v písemných pramenech vyskytují do roku 1307 se majitelé hradu rychle střídali, stejně jako jeho zástavní držitelé. V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci hradu. V roce 1359 hrad velkým nákladem vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi a následně byl hrad výnosem Karla IV. dán „olomoucké církvi na věčné časy“. V následujícím klidném období byl hrad opraven a rozšířen. Stará věž byla obestavěna provozními budovami a náhradou za starý vnitřní dvůr bylo zřízeno nové předhradí a celkově zdokonaleno opevnění. V majetku olomouckých biskupů Finanční problémy ovšem nedovolily církvi si hrad ponechat natrvalo v držení a tak bylo jeho osudem i nadále časté střídání majitelů. Vlastníky hradu se tak stali např. uherský král a pozdější císař Zikmund či známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, který se zapsal do historie svou zradou v bitvě u Lipan. V roce 1465 získal hrad český král Jiří z Poděbrad, který jej vzápětí prodal zpět olomouckému biskupství. Tehdejšímu biskupu Tasovi z Boskovic finančně vypomohli jeho bratři šlechtici Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, kteří také hrad převzali poté, co biskup Taso zemřel na mor. Za vlády pánů z Boskovic došlo na hradě k mnoha dalším stavebním úpravám. Došlo i ke změně přístupu do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možno vyjet i v kočáře, a která v podstatě slouží dodnes. Po jejich smrti na počátku 16. století, se Hukvaldy znovu a tentokrát definitivně vrátily olomouckému biskupství. Od té doby drželo olomoucké biskupství, od 18. století arcibiskupství Hukvaldy téměř nepřetržitě až do roku 1948, kdy byl hrad zestátněn. Ve válečných vřavách třicetileté války a poté prusko – rakouských válkách v 18. století dostály Hukvaldy své pověsti hradu, který nebyl nikdy dobyt. Vděčil za to své vynikající strategické pozici na holém kopci a masivnímu opevnění. Chátrající hrad, už jako opuštěný zachvátil roku 1762 zničující požár, který urychlil jeho zkázu, ke které přispěli i vesničané z blízké obce, kteří hradby rozebírali a používali je na stavbu vlastních obydlí. Hrad postupně zcela zpustl, teprve v 19. století zde byly provedeny alespoň nejnutnější opravy. Hukvaldy měly podobný osud jako většina středověkých hradů a staly se romantickou zříceninou. Co je dnes k vidění Hrad je 320 metrů dlouhý, obvod je více než 800 metrů, má 8 válcových bašt a 3 hranolové věžovité brány, přes 200 střílen, 4 nádvoří, tři vyhlídkové trasy. Nejstarší částí Hukvald je hradní jádro, které částečně pochází ze 13. století. Tehdy byl postaven východní palác, který byl původním sídlem zakladatelů hradu. V tomto rytířském paláci byla umístěna také první hradní kaple. Nejnovější částí hradního jádra je renesanční palác se zachovalými renesančními okny, postavený kolem roku 1550. V hradním jádře se nacházejí také kamenné cisterny na shromažďování dešťové vody, používané v hradní kuchyni na vaření v době před vyhloubením hradní studny. Nouze o vodu byla skutečně po dlouhou dobu největší slabinou hradu Hukvaldy. Teprve v roce 1581 byla na hradě vyhloubena studna, jejíž budování takřka pohltilo výnos hukvaldského panství. Studna byla původně hluboká asi 150 metrů. Za studnou bylo původně zbudováno renesanční opevnění, které bylo po roce 1653 zbořeno a na jeho místě vyrostly dva barokní bastiony. Ty dnes slouží jako vyhlídky. Součástí jedné z bran je místnost bývalé strážnice, kde je dnes lapidárium, kde jsou uloženy různé kamenné a kovové prvky hradu a také tabule s jeho stručnou historií. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná někdy na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji, jehož vyobrazení se také nachází uvnitř na oltáři. Dále jsou v kapli umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli je výborná akustika, a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení. Janáčkovy Hukvaldy K procházkám láká rozsáhlá obora, v níž našel inspiraci i český hudební génius Leoš Janáček, na jehož počest se tu pravidelně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. V prostorách hradu je během roku pestrý program, kdy jsou pořádány rytířské slavnosti, řada divadelních představení a hudebních programů. Tipy na výlet U Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, jeskyni Šipka nebo věž Štramberská Trúba. Ubytovat se můžete v Kopřivnici.
Celý článekHrad Kadaň
Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.
Celý článekHrad Kámen
Regotizovaný hrad Kámen stojí uprostřed městečka stejného jména, které se nachází asi 5 km jižně od města Pacov. Historie hradu První písemná zmínka o hradě pochází z roku 1316. V letech 1318–1437, až na krátké období, byl v majetku Tluksů z Vokova. Ve zmíněném období krátké přestávky hrad vlastnil Jindřich z Ziegelheinu, mistr královské kuchyně, který nechal v letech 1356–1366 přestavět hradní palác. V okolí hradu pak nechal zbudovat zlaté doly. Majitelem hradu od roku 1437 byl Purkart z Žirovnice, husitský přívrženec, který zde roku 1450 zprostředkoval schůzku Jiřího z Poděbrad s Oldřichem z Rožmberka, na níž dosavadní nepřátelé uzavřeli smír. Přestavba na barokní zámek Od roku 1456 se pak majitelé často střídali než jej získali Malovcové, kteří jej v letech 1640–1677 nechali přestavět v barokní zámek. Z té doby pochází erbovní deska nad hradní branou s erby Jana Kryštofa Malovce a jeho manželek. Pseudogotický háv, který má hrad/zámek dodnes, získal v letech 1860–1870 za Václava Enise z Atteru. Posledním soukromým majitelem hradu byl od roku 1916 Antonín Flessing. V roce 1948 mu hrad vyvlastnil stát. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, hradní jádro na skále obklopilo ze dvou stran předhradí. Hradní jádro tvořila zástavba okolo téměř celého nádvoří, do kterého zajišťovala přístup věžovitá brána. Na nejchráněnějším místě jádra stála rozměrná obytná věž, ostatní prostor vyplňovaly paláce. Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Pro návštěvníky je zde připravena expozice bydlení v 19. a počátku 20. století a sbírek historických motocyklů. Tipy na výlet V nedalekém Pacově najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. Kuriozní Muzeum izolátorů a bleskojistek najdete v Obratani. Podívat se můžete také na zámek Březina nebo zámek Proseč. Ubytovat se můžete v Pelhřimově. M.K.
Celý článekHrad Kašperk
Dobře zachovaná zřícenina gotického hradu Kašperka se tyčí na skalnatém ostrohu na horním toku řeky Otavy ve Svatoborské vrchovině 3 km severně od Kašperských Hor. Svojí polohou 887 m nad mořem je nejvýše položeným královským hradem v Čechách. Z hradu se tak nabízí krásný výhled na nedaleké šumavské panoráma. Ochránce Zlaté stezky Hrad založil roku 1356 Karel IV. (podle něho byl i pojmenován - Karlsberg). Důvody k založení tohoto strážního hradu byly hned tři. Prvořadou nutností byla potřeba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem Druhým důvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor. V neposlední řadě Karel IV. považoval za nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory. Kašperk se rychle stal významnou oporou královské moci v jižních Čechách. Ačkoliv byl Kašperk královským hradem, často sloužil jako zástava, a proto na něm vládli zástavní držitelé; ke známým patří druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. S blížícím se koncem 16. století hrad postupně ztrácel svůj původní význam, na jeho pravidelnou údržbu se již prostředků nedostávalo, hrad chátral. Královská komora začala rozprodávat kašperské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Kašperk i dnes. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 naštěstí nebyl kašperskohorskými, kteří zříceninu používali jako zdroj stavebního materiálu, proveden. Ve 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí započatou již před druhou světovou válkou. Hrad Kašperk je vzorovou ukázkou hradní architektury z období krále Karla IV. Obytný palác je vklíněný mezi dvě hranolové věže. Do dnešních dnů se dochovalo opevnění, část předhradí, palác s věžemi a západní brána se zbytkem původní cihlové helmice. Na hradě je též stálá expozice dějin a stavebního vývoje hradu, sochařství a malířství doby Karla IV. a Václava IV., těžba zlata v oblasti Kašperských Hor a archeologické nálezy z Kašperku z okolí.
Celý článekHrad Klenová
Návštěva hradu Klenová je spojení jedné z nejvýznamnějších galerií současného umění, historických staveb a krásné přírody Pošumaví. Hrad se nachází v stejnojmenné obci s přibližně 123 obyvateli v okrese Klatovy, kraj Plzeňský. Hrad Klenová patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám západních Čech. Svoji dlouhou historií se řadí také k nejstarším hradům u nás. Romantickou atmosféru hradu doplňuje zámek z 19. stol. a upravený park se zámeckou restaurací. Z hradu Klenová je monumentální výhled na celé Klatovsko. Historie hradu První písemní zmínka o hradu Klenová pochází ze 13. stol. Hlavním účelem pevnosti bylo střežení obchodních cest do Bavorska. Z této doby se nám dochovala hranolová věž s hladomornou. Obytná část byla přistavěna až později. Dnešní podoba hradního paláce byla vytvořena v době Lucemburků. Za Přibíka z Klenového byl na nejvíce ohrožené straně svah staršího valu obezděn mohutnou zdí, před ní byl vyhlouben druhý příkop a navršen další val. Celé jádro hradu je obehnáno dvojitými hradbami s příkopem. Za vlády Rudolfa II., v době majitelů Harantů z Polžic a Bezdružic, se vystavěla renesanční budova purkrabství, která je jedinou dodnes zachovanou částí hradu z této doby. Od poloviny 17. stol. začala Klenová pustnout. Obnova zříceniny v duchu dobového romantismu započala roku 1832, kdy panství zakoupil hrabě Eduard Stadion-Thannhausen. Jeho největším dílem byla výstavba novogotického zámku v prostoru jižního vnějšího opevnění a úprava a konzervace hradní zříceniny. V roce 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi, který dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu. Iluzivní táflování stěn, zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi. Panství zůstalo v soukromých rukou do roku 1951, kdy byl hrad a zámek převeden do správy Národní kulturní komise. Jako poslední majitelka se uvádí malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. V roce 1963 byla na hradě Klenová zřízena galerie výtvarného umění. Hradní expozice Expozice hradu v přízemí představuje zámecké interiéry hradu a české moderní umění ze sbírek galerie (rozsáhlá kolekce z díla Vilmy Vrbové-Kotrbové, díla moderních českých mistrů - E. Filla, M. Pirner, Q. Kocian, J. Bauch, M. Švabinský atd.). V prvním patře se nachází výstava českého i světového moderního umění. Na své si zde tedy přijdou milovníci moderního umění, k vidění jsou jak díla známých mistrů, tak i výstavy začínajících umělců. Galerie se orientuje především na soudobé umění v širokém spektru od klasických forem jako je malba a socha, přes fotografii, architekturu, až po nová média. V exteriéru se pak nachází sochařský park. Výstavy probíhají na zámku, hradě i v jeho nejbližším okolí. V létě se v hradním areálu konají koncerty a divadelní představení. Tipy na výlet Navštívit můžete poutní místo Dobrá Voda nedaleko Pocinovic. U nedalekých Klatov můžete vystoupit na rozhlednu Klatovská hůrka. V Klatovech stojí za prohlédnutí Černá věž a Bílá věž, barokní lékárna U bílého jednorožce, městské opevnění nebo dominikánský klášter s kostelem sv. Vavřince. Podívat se můžete také do katakomb města. Zajímavý je také hrad Velhartice, kde sídlil známý Bušek z Velhartic. Ubytování najdete v Klatovech.
Celý článekHrad Kost
Středověký gotický hrad Kost je jedním z nejzachovalejších a nejnavštěvovanějších hradů v Čechách. Jeho atraktivitu umocňuje fakt, že leží v překrásné oblasti Českého ráje, ukryt v lesích, při styku tří údolí – Plakánek, Prokopské údolí a údolí Černého rybníka. Je tedy netradičně vystavěn proti všem zvyklostem nikoliv na kopci ale v údolí, na pískovcovém ostrohu a díky lesům není z volné krajiny viditelný. Nedaleko něj je město Sobotka. Hrad pevný jako kost Hrad založil patrně Beneš z Vartemberka před rokem 1349. Po roce 1370 byl Petrem z Vartemberka radikálně přestavěn. Majitelé hradu se v dalších letech rychle střídali a jejich výčet je přehlídkou významných šlechtických rodů. Někteří z nich se zapsali i do podoby hradu. Po r. 1414 se Kost stala majetkem Mikuláše Zajíce z Házmburka, na konci 15. století si Kost do výčtu svého majetku mohli zapsat Šelmberkové. Jimi byl zbudován tzv. šelmberský palác. Po roce 1524 hrad drželi Biberštejnové, kteří ho rozšířili a renesančně přestavěli. Za Lobkoviců okolo přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny 16. století vznikla celá jižní část dnešního areálu včetně hospodářských budov s pivovarem. V letech 1632-1634 se Kost stala majetkem Albrechta z Valdštejna, který se chystal na velkorysou přestavbu, ale po jeho zavraždění roku 1634 v Chebu už k ní nedošlo. Kost byla stejně jako všechen jeho další majetek zkonfiskována. Hrad postupně ztrácel svou sídelní funkci a stal se hospodářským objektem. Po požáru roku 1635 přešel do majetku Černínů. Po dalším požáru koncem 17. století upravili Černínové velký sál na sýpku. Ještě v 19. století byl hrad chápan jako vojenský a obranný objekt. Roku 1866 pruská rozvědka pořídila jeho fotografie, patrně nejstarší dochované fotografie českého hradu. V té době už, ale měla Kost jiného majitele. Byli jím Netoličtí z Mitrovic. V roce 1872 po dědických sporech mezi potomky sester Evžena Vratislava Netolického Kost připadla rodině Kinských dal Borgo z Pisy, která jej vlastní dodnes. Bílá věž, sbírka zbraní a černá kuchyně Jak hrad vypadal ve svých počátcích, víme jen nedostatečně. Původně se do hradu vcházelo nejspíše od severu a jediným nesporným pozůstatkem jeho prvé fáze je čtverhraná obytná věž s okoseným nárožím v severozápadním nároží jádra, vystavěná z pískovcových kvádrů menších rozměrů. Při přestavbě v poslední třetině 14. století, provedené ze štuk, byl prostor přístupu k hradu odlámán a nový vytvořen. Byl veden spirálově okolo nyní samostatné skály, na níž se vypíná dominanta stavby, jíž je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá, lichoběžníkového půdorysu. Právě tato věž je největší zajímavostí hradu. Nepravidelný půdorys věží použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu. Z předhradí je možné z jednoho místa spatřit všechny čtyři rohy věže naráz. Hledání tohoto místa je velmi oblíbená činnost četných návštěvníků hradu. Návštěvníky jistě také zaujmou zbraně ze 17. až 19. století a černá kuchyně. Součástí prohlídky jsou dva okruhy. První se věnuje rodu Kinských v Čechách, návštěvníci mohou vidět rodinné portréty. Druhý okruh, nazvaný mučírna, se zabývá trestním právem v 16. až 18. století. Hradu, jeho okolí a historii se věnoval historik Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství. Roku 1964 byla nastěhována na Kost galerie starých obrazů jako pobočka Národní galerie v Praze. Tipy na výlet Na výlet do okolí vás může zlákat celá řada památek, jako například zřícenina hradu Hynšta, zámek Humprecht v Sobotce, pseudobarokní zámek Mladějov nebo zříceninu hradu Trosky. Ubytovat se můžete v nedalekých Libošovicích.
Celý článekHrad Kynšperk nad Ohří
Dnes již zaniklý hrad se nacházel na Zámeckém vrchu. Do dnešní doby se zachovaly jen terénní pozůstatky. Historie hradu Hrad Kynšperk byl založen někdy na konci 12. nebo počátku 13. století. V roce 1290 se objevuje jméno Wolfharda rytíře z Königsbergu. Po roce 1408 je město s hradem zastavováno českými králi různým šlechtickým rodům (Šlikové, Metternichové, Steinbachové ad.). V roce 1599 prodal Rudolf II. Kynšperk svému komorníku Janu Poppovi a ten ho po čtyřech letech prodal v roce 1603 Kašparu Belwitzovi z Nostwitz. Ten ještě téhož roku prodal hrad kynšperským měšťanům, kteří si zde zřídili radnici. Pro účast ve stavovském povstání se Kynšperk dostal do poddanství rodu Metternichů, který jej držel až do roku 1726. V roce 1647 bylo město zpustošeno švédskými vojsky a přitom zřejmě zanikl i hrad. Hrad pak posloužil jako stavební materiál při výstavbě Panského domu. Podoba hradu Po přestavbě roku 1525 měl hrad silné dvojité hradby s cimbuřím a krytou chodbou. Za hradbami uprostřed jádra stál třípatrový palác. Kromě něho tu stál ještě nově postavený tzv. letní dům. Brána s padacím mostem se nacházel na východní straně. Ze tří stran byl objekt obehnán širokým a hlubokým příkopem, čtvrtou stranu chránil příkrý sráz. Do dnešní doby se zachoval pouze hradní příkop. Při arechologickém průzkumu byla v hloubce 260 cm nalezena keramika, datovaná na přelom 12. a 13. století. Tipy na výlet Přímo v Kynšperku nad Ohří je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří nebo zámek Mostov. Ubytování najdete v Chebu.
Celý článekHrad Ledeč nad Sázavou
Původně gotický hrad Ledeč nad Sázavou, přestavěný v 16. století na renesanční zámek, je vystavěn na skále ve stejnojmenném městě, ležícím v údolí řeky Sázavy. Hrad na ostrohu nad řekou Byl založen ve 2. polovině 13. století a náleží tak k nejstarším šlechtickým sídlům. Tehdy panství vlastnil nevýznamný šlechtický rod ledečských vladyků. V roce 1440 přešlo panství do rukou Ledečských z Říčan jejichž erb s drobnými úpravami převzalo město do svého znaku. Po tragédii roku 1509, kdy se zřítil strop gotického paláce zahynula manželka Buriana Ledečského Žofka a jeho dva synové, poslední dědicové z rodu Říčanských, který tak vymřel. Renesanční přestavba Poté přešlo panství na čas pod vládu Meziříčských z Lomnice. Ti ledečský hrad částečně přestavěli v renesančním slohu. V roce 1562 vymohl Zdeněk Meziříčský na císaři Ferdinandu I. povýšení Ledče na město. V roce 1569 získali panství Trčkové z Lípy, kteří pokračovali v renesanční přestavbě. Pro účast Erdmana Trčky z Lípy na spiknutí proti Valdštejnovi v roce 1634, bylo panství zkonfiskováno a rozděleno. Majiteli postupně byli Lobkowiczové, Adrian z Enkefurtu, Thunové, Věžníkové... Zámek procházel drobnými stavebními úpravami, z nichž nejvýraznější byla ta barokní na konci 17. století. Pustnoucí a zadlužené panství prodal v roce 1753 Ignác z Kochu císařovně Marii Terezii, a ta ho darovala Ústavu zchudlých šlechtičen, který založila v Praze na Hradčanech. V roce 1879 zachvátil hrad mohutný požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Hrad už nebyl nikdy uveden do původní podoby. Po roce 1945 se hrad stal majetkem státu. V 90. letech 20. století přešel hrad do soukromého vlastnictví. Podoba hradu Vnitřní hrad s válcovou věží bergfritového typu a budovami po obvodu nádvoří je ze tří stran obklopen parkánem. Na severu je opevněn baštami. Do areálu se lze dostat buď raně barokní branou z roku 1642 s erby Adriana z Enkefurtu nebo od východu po mostě přes hluboký příkop. Na všech budovách jsou zbytky sgrafitových psaníček a v přízemí paláce jsou renesanční klenby. Dnes sídlo městského muzea Na hradě je také od roku 1938 Městské muzeum, kde si návštěvníci mohou prohlédnout sbírky, které jsou věnované archeologii, etnografii, řemeslům, dále numismatické sbírky i ukázky zbraní. V bývalé terasovité zahradě stojí raně barokní letohrádek ze 17. století. Pro sportovně zdatnější hosty je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po vyšlapání 111 schodů nádherný výhled na malebné údolí Posázaví. Tipy na výlet Vydat se můžete na tvrz Melechov, zříceninu hradu Chřenovice, zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si hrad Lipnice nad Sázavou nebo se pokochat krásami novorenesančního zámku Světlá nad Sázavou. Vystoupit se dá i na rozhlednu Bohdanka. Ubytovat se můžete ve Světlé nad Sázavou nebo v Lipnici nad Sázavou.
Celý článekHrad Libá
Historie hradu Na místě dnešního zámku stával dříve hrad o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. V polovině 14. století byl hrad obnoven. V roce 1426 koupili hrad Cedvicové z Najperku. Ti se brzo oddělili a vytvořili v 15. století samostatný rod Cedviců Libštejnských, kteří hrad a později zámek vlastnili až do roku 1945. V roce 1509 byl hrad dobyt chebskými, protože Jiří Cedvic z Libštejna se dopouštěl ve zdejším kraji loupeží a poškozoval chebský obchod. Někdy v pozdní gotice byl hrad opraven. Za třicetileté války byl opět zpustošen. V roce 1719 opraven a kolem roku 1770 došlo k přestavbě na barokní zámek. Později, ještě kolem roku 1800, byl upravován a v 19. století byly obnovovány interiéry. Za doby komunistického režimu zde hospodařil Státní statek a tak to dopadlo jako na jiných objektech, kde hospodařila tato organizace. O objekt nebylo příliš pečováno a tak postupně chátral. Na konci 80. let 20. století byl navíc poškozen požárem. V současné době je v soukromých rukou a prochází postupnou rekonstrukcí. Dispozice zámku Hlavní zámecká budova na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Některé prvky původního hradu se pak nacházejí ve sklepení, například gotický portál ve sklepě jižního křídla a další. Uvnitř zámku je mnoho komnat se starými kachlovými kamny a zbytky rokokové i novější štukatury. Při barokní přestavbě zanikly valy a příkopy a vznikla velká terasa. Při západním okraji zámku je menší nádvoří s konírnou a kaplí. Tipy na výlet U nedalekého Hazlova najdete hrad Hazlov, přírodní památky Goethův kámen nebo Goethovu skalku. Navštívit můžete také blízký hrad Ostroh. U nedaleké obce Skalná se nachází zříceninu hradu Starý Rybník a hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní je k vidění sopku Komorní hůrka. V témže městě stojí také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.
Celý článekHrad Lipnice nad Sázavou
Hrad Lipnice je jedním z nejmohutnějších českých šlechtických hradů. Je vystavěn na kopci nad městečkem Lipnice nad Sázavou v kraji Vysočina. Dokonalá pevnost Lipnický hrad byl založen kolem roku 1310, jednou z větví starobylého českého rodu Ronovců - Lichtenburky. Tehdy byla okolní krajina jen málo kolonizovaná, ale Lichtenburkové zde měli u Německého Brodu stříbrné doly, a proto potřebovali vystavět hrad jako sídelní rezidenci a zároveň vojenskou oporu v oblasti. Už od svého založení udivoval svou velkolepostí, která odrážela moc a bohatství jeho majitelů, ale zároveň byl i dokonalou pevností. Hrad v Lipnici se stal kolem roku 1319 zástavou v boji o moc mezi králem Janem Lucemburským a českými šlechtici, z nichž nejvýznamnější byli právě Ronovci. Jejich vůdcem byl Jindřich z Lipé, který se nejdříve zástavou hradu vykoupil z králova zajetí, aby jej obratem získal zpět výměnou za Žitavsko. Poté co zchudl dostala se Lipnice do majetku královské koruny. Časté střídání majitelů Na konci 14. století koupil hrad Vilém z Landštejna. Na hradě byla založena kolegiátní kapitula - významná a na šlechtických hradech zcela neobvyklá církevní instituce. V hradní kapli sv. Vavřince byli v roce 1417 vysvěceni první husitští kněží u nás. To už Lipnici vlastnil Čeněk z Vartenberka, nejvyšší pražský purkrabí a přívrženec husitů. Po Čeňkově smrti hrad spravoval hejtman Táborské jednoty Jan Smil z Křemže. Po něm hrad nakrátko vlastnil Oldřich z Rožmberku. Po něm se na více než sto let stali majiteli Trčkové z Lípy. Za jejich vlády byl hrad pozdně goticky přestavěn a rozšířen. Za dalších majitelů hrabat z Thurnů byl pak ve 2. polovině 16. století upraven renesančně. V posledních letech třicetileté války se hrad stal výchozí pozicí Švédů pro nájezdy do východních a jižních Čech. Švédové odešli až po uzavření vestfálského míru roku 1648 a nechali Lipnici zpustošenou. V té době vlastnil hrad burgundský šlechtic Matouš Verner. Sice se snažil o nutné opravy, ale postupný úpadek již nezastavil. Marná snaha byla i dalších majitelů Trauttsmandorffů. Hrad, jenž je dominantou Posázaví, sloužil v té době pouze jako sídlo správy panského velkostatku. Byly zde kanceláře a sklady. To platilo do roku 1869 kdy zde vypukl ničivý požár a hrad se poté začal měnit ve zříceninu. Ve 20. století, kdy je majetkem státu, proběhly rekonstrukční práce. Mnoho lákadel pro návštěvníky Pro návštěvníky je přístupný celý hradní areál. Počátky hradu připomíná torzo mohutné hranolové Velké věže s branou z počátku 14. století. K ní je připojen dvoupatrový Trčkovský palác, kaple sv. Vavřince v níž se dochovaly nástěnné gotické malby ze 14. století. Na severní straně je mohutný Turnovský palác. U paláce je čtyřpatrová hranolová věž Samson s 33 metrů hlubokou studnou ve sklepení. Celý areál je obklopen zbytky hradeb. Na hradě je stálá archeologická expozice a galerie moderního výtvarného umění. Na návštěvníky kromě prohlídky hradu čeká velmi bohatý kulturní program. Součástí prohlídky jsou jedinečné výhledy do okolní krajiny, zejména z ochozu věže Samson. Bloudění členitou hradní architekturou je nezapomenutelným zážitkem pro malé i velké. S orientací návštěvníkům pomůže tištěný průvodce, vstupní výklad a informační tabule umístěné na prohlídkové trase. Jaroslav Hašek v Lipnici Lipnice nad Sázavou je známým místem, které je spojováno se jménem Jaroslava Haška, jež zde pobýval. Lze navštívit expozici uvnitř jeho rodného domu. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete tvrz Melechov, zajímavou zeměměřičskou věž Melechov, prohlédnout si novorenesanční zámek Světlá nad Sázavou nebo hrad Ledeč nad Sázavou. Vystoupit můžete i na rozhlednu Bohdanka. U Humpolce najdete zříceninu hradu Orlík. Ubytovat se můžete přímo v Lipnici nad Sázavou nebo v Humpolci.
Celý článekHrad Litice nad Orlicí
Hrad Litice se vypíná na výrazném vrchu obtékaném řekou Orlicí, osm km západně od Žamberka. Bohatá historie v podhůří Orlických hor Hrad byl založen v podhůří Orlických hor koncem 13. stol. za posledních Přemyslovců. Podhůří povodí Divoké i Tiché Orlice osídlil rod Drslaviců, kteří zakládali osady v jihozápadních Čechách a vybudovali také nejstarší hrady na Pardubicku - Litice a Potštejn. První písemná zmínka o Liticích je z roku 1304, kdy jej král Václav II. směnil s Půtou z Potštejna za jiné panství. V roce 1371 bylo panství majetkem pánů z Kunštátu, z něhož pocházel také český král Jiří z Poděbrad, který nechal v letech 1450 - 1468 významně rozšířit opevnění hradu. V následujících obdobích se již význam Litic snižuje. V roce 1495 koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Vilém z Pernštejna získal zároveň i potštejnské panství a všechnu svoji péči přenesl na hrad Potštejn, který se stal i správním střediskem všech pernštejnských statků. To byl počátek chátrání litického hradu. Později se na hradě vystřídalo nemálo pánů, v roce 1562 jej získal Mikuláš z Bubna, v držení tohoto rodu zůstalo panství až do roku 1809. Mikuláš si sice litický hrad oblíbil, učinil jej svým rodovým sídlem, ale postavil si zároveň pohodlnější zámky, kde častěji pobýval. V roce 1657 se hrad uvádí již jako polorozbořený a v tomto stavu zůstal do konce 19. století, kdy započal s prvními opravami hradu Oskar Parish. V majetku rodu Parishů zůstal hrad do roku 1948. Částečné zajištění a konzervování zřícenin bylo prováděno v letech 1933–35, kdy bylo také upravováno vyhlídkové patro věže. Pravý středověk Dnes je hrad Litice dílem přestavby Jiřího z Poděbrad z roku 1468, jak nám sděluje nápis na vstupní bráně. Jeho dvoupalácová dispozice s úzkými bočními křídly, které jsou přistavěny k obvodním zdem uzavírajícím vnitřní prostor pravoúhlého nádvoří ve svém středu, opouští vzhled středověkého hradu a připomíná spíše pozdější typ renesančního zámku. Z dolního hradu je zčásti zachována vstupní brána. Na průčelí věže s branou, na níž byl kdysi zavěšen padací most, jsou osazeny plastické pískovcové reliéfy. Na pravé straně je velká pravoúhlá deska, kde jsou vytesány čtyři znaky český, moravský, lužický a kunštátský a český nápis: „Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“. Podoba hradu V horním hradě stojí opravený dvoupatrový jižní palác. K jeho severovýchodnímu nároží přiléhá šestipatrová věž, krytá stanovou střechou. Ze severního paláce se zachovala jen severní zeď, boční zdi a příčné zdi uvnitř paláce jsou zachovány jen zčásti. Současná expozice litického hradu nabízí především prohlídku rozsáhlého hradního areálu, dochované vnitřní prostory, ukázku archeologických nálezů z 15. – 17. stol., rytiny okolních hradů, expozice dobových pohlednic a nádherný výhled z hradní věže. Cesta do Litic nad Orlicí Vlakem Železniční stanice "Litice nad Orlicí" se nachází na železniční trati č. 20 mezi Žamberkem a Doudlebami nad Orlicí. Od stanice je hrad vzdálen asi 1,5 km. Autobusem Autobus v okolí jezdí velmi zřídka, a proto je hrad touto cestou téměř nedostupný. Vyhledat však lze spojení na autobusové zastávky "Záchlumí Litice konečná" (asi 0,5 km od hradu) nebo "Záchlumí Litice Montostav" (asi 1 km od hradu). Autem Příjezd automobilem je ze silnice č. 11 směrem od Vamberka nebo Žamberka do Rybné nad Zdobnicí, kde je odbočka do obce Záchlumí a odtud do obce Litice nad Orlicí. Parkování je přímo pod hradem vzdálené asi 0,5 km. Tipy na výlet Zavítat můžete třeba na pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí, navštívit zříceninu hradu Potštejn nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Kastel u Vrbice. Ve Vamberku se nachází Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytování najdete v přímo v Potštejně nebo ve Vamberku.
Celý článekHrad Loket
Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Gotický skvost Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty. Klíč ke Království českému Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly. Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města. Středověká mučírna Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství. Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. Tipy na výlet V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum. Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.
Celý článekHrad Malenovice
Gotický hrad Malenovice, později přestavěný v renesančním a barokním slohu, leží v městské části krajského města Zlín. Hrad byl vystavěn na západním výběžku Tlusté hory v roce 1360 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Hrad byl velmi poškozen za husitských válek. Dosud se v hradebním zdivu směrem od Skalky ukazují dvě kamenné koule, které jsou památkou na husitské obležení. Historie Malenovic V držení malenovického hradu se vystřídala řada majitelů a objekt prošel mnoha stavebními úpravami. V 2. polovině 15. století patřil Lichtenburkům, kteří vylepšili opevnění a pozdně goticky přestavěli jádro hradu. Na přelomu 16. a 17. století za Bítovských ze Slavíkovic byly renesančně přestavěny budovy v předhradí a postaveny renesanční arkády. V roce 1693 koupil zámek hrabě František Karel z Lichtenštejna – Kastelkornu, který si jej zvolil za svou letní rezidenci a upravil hrad na zámecké sídlo v barokním duchu. Do druhé světové války si hrad udržel funkci obytnou a správní. Posledními majiteli byli v letech 1804-1945 Šternberkové. V roce 1953 získalo malenovický hrad tehdy nově vzniklé krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Část hradu je přístupná veřejnosti. Co je k vidění Hrad v Malenovicích je typickým příkladem hradu s plášťovou zdí a základem hradu je tedy plášťová zeď, tvořící nepravidelný obdélník. Délka obestavěného prostoru je 51 m, šířka 25 m. Ke zdi byly přistavěny hradní budovy. Uvnitř hradu je možné shlédnout hradní interiéry. K nejzajímavějším patří malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století, domácí kaple s malbami z poloviny 18. století a zařízení kanceláře malenovického velkostatku. V současnosti jsou zde také expozice Muzea jihovýchodní Moravy. Zpřístupněna je rovněž hradní věž. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě koná mnoho kulturních akcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, zámek Lešná a Zoo Lešná. V kraji se krásně vyjímá větrný mlýn holandského typu Štípa. Zde naleznete také poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete celou řadu zajímavostí, jako je třeba Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, vila Tomáše Bati, radnice, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba. Ubytovat se můžete ve Zlíně.
Celý článek
Hrad Mladá Boleslav
Původně knížecí hrad byl goticky přestavěn ve 14. století a v roce 1468 přešel na pány z Cimburka. Další razantní přestavby se dočkal za kancléře Českého království Jana ze Šelmberka na počátku 16. století. Z té doby pochází novostavba paláce s interiéry osvětlovanými velkými pravoúhlými okny. Roku 1555 hrad zachvátil požár a následně byl znovu přestavěn v renesanční zámek pro Krajíře z Krajku. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy a byl pobořen. Od počátku 18. století sloužil jako kasárna. K tomu účelu byl v letech 1752-83 přestavěn a zvýšen o jedno patro. V současné době je hrad využíván k muzejním účelům.
Celý článekHrad Ostroh (Seeberg)
Historie hradu Hrad Seeberg byl po svém založení jedním z vojenských opěrných bodů, které vytvářely zázemí při německé kolonizaci Chebska. Původně románský hrad zde již stál koncem 12. století. První písemná zmínka je až z roku 1322. Ludvík Bavorský jej tehdy zastavil a po nevyplacení zástavy se stal majetkem Koruny české. Za vlády Karla IV. patřil městu, na konci husitských válek jej věnoval císař Zikmund svému kancléři Janu Šlikovi. V roce 1461 přechází do majetku významného chebského patricijského rodu Junkerů. Později se o něj střídá řada šlechticů až jej v roce 1703 prodává Jacques Gerard městu Cheb. Chebští sem dosazují správce, ale o hrad příliš nepečují. Po té co byly založeny Františkovy Lázně, byla zde zřízena restaurace a hrad se stal oblíbeným výletním místem lázeňských hostů. Po druhé světové válce patřil různým organizacím a zchátral. Až v letech 1986-90 byl zrekonstruován a znovu otevřen pro veřejnost. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na východní straně za malým příkopem se rozkládalo předhradí. Dnes zde stojí mladší hrázděné objekty. Vlastní jádro v době románské obíhala hradba s brankou, k níž v severovýchodním nároží přiléhalo věžovité stavení. Zástavba v zadní části zanikla patrně v renesanci, kdy hrad prodělal zámeckou přestavbu. Hrad Seeberg je dnes přístupný v době sezony a je zde umístěna expozice dějin nábytku, života venkovského lidu a porcelánu. Tipy na výlet V okolí najdete celou řadu památek. Vydat se můžete třeba na zříceninu tvrze Pomezná, hrad Hazlov nebo na Goethovu skalku. Za návštěvu jistě stojí hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Nedaleko Františkových Lázní najdete sopku Komorní hůrka. V témže městě najdete také rozhlednu Zámeček a rozhlednu Salinburg. Ubytovat se můžete ve Františkových Lázních.
Celý článekHrad Pecka
Raně gotický hrad Pecka je situován do stejnojmenné obce, ležící asi 6 km na východ od Nové Paky. Byl postaven na strmém vrchu v kopcovité krajině západního Podkrkonoší. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic První písemné záznamy pocházejí z roku 1322, kdy se jako majitel uvádí Budivoj z Pecky. Výhodnost strategické polohy na špatně přístupném místě a kvalitu hradeb osvědčil hrad Pecka za držení Jarka z Železnice, který byl nepřítelem husitů. Proto roku 1432 po 7 měsíců obléhali Pecku sirotci. Z dalších majitelů stojí za zmínku Mikuláš a Vilém Hořický z Hořic, v jejichž držení je Pecka od osmdesátých let 15. století až do roku 1518. Hrad rozšířili a nechali vystavět pozdně gotické opevnění. Za dalších majitelů Škopků z Bílých Otradovic začala být Pecka postupně přebudována na pohodlné zámecké sídlo v renesančním slohu. Tehdy vzniklo tzv. Škopkovské křídlo s arkádami. Přestavbu dokončil další majitel, známý šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Vynikající spisovatel, cestovatel a hudebník postavil na počátku 17. století dvoupatrový, tzv. Harantovský palác a vznikl tak čtyřkřídlý zámek. Když byl Kryštof Harant 21. června 1621 za účast na stavovském povstání popraven na Staroměstském námestí, prodala jeho manželka Pecku Albrechtovi z Valdštejna. Ten ji už za 3 roky upsal kartuziánům ve Valdicích. Když byl řád roku 1782 zrušen připadla Pecka náboženskému fondu a v roce 1824 jej vykoupili Trautmannsdorfové. Hrad už byl v té době neudržovaný a jeho chátrání urychlil požár roku 1830. Prohlídka interiérů hradu Pecka s černou kuchyní a sklepením Do hradu se vstupuje po barokním mostě ze 17. století, který vede k hradní bráně. Lichoběžníkové nádvoří dnes obklopují jen zbytky staveb paláců, které nádvoří obklopovaly. Rekonstruoval se jediný západní Harantovský palác, v jehož prostorách byla zřízena expozice. Tu tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení a také 60 m hluboká studna. Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na okolí. Vidět jsou třeba Krkonoše a hrady Kumburk nebo zřícenina hradu Bradlec. Tipy na výlet V Lázních Bělohrad najdete Anenské slatinné lázně, zámek Lázně Bělohrad, Fričovo muzeum nebo přírodní památku Hřídelecká hůra. V Nové Pace můžete navštívit expozici v Klenotnici drahých kamenů, Městské muzeum nebo Suchardův dům. V Nové Pace se můžete i ubytovat.
Celý článekHrad Pernštejn
Hrad Pernštejn patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším moravským hradům. Má vzácně dochované goticko-renesanční rysy a můžeme ho navštívit ve východní části Českomoravské vrchoviny asi 10 km jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem. Vítejte ve středověku Pernštejn byl vystavěn na skalnatém vrcholu nad dnešní obcí Nedvědice ve druhé polovině 13. století. Nechali ho vystavět páni z Medlova, z nichž někteří koncem 13. století se již psali z Pernštejna. Hrad se stal základnou pro mocenský vzestup tohoto rodu, který patřil po celá staletí k nejvlivnějším moravským šlechtickým rodům. Z Pernštejna si udělali své rodové sídlo a v průběhu staletí ho rozšiřovali. Jak jejich moc a bohatství rostlo přibývaly věže, hradby, předhradí a paláce, ale hrad si přesto zachoval svoji jedinečnou pozdně gotickou a raně renesanční podobu. Pernštejnové z hradu postupně vytvořili reprezentační politické a správní centrum. Nedobytná pevnost Renesenační prvky jsou z počátku 16. století, kdy byly přestavbou napraveny škody po velkém požáru. Hrad si i po úpravách zachoval svou jedinečnou obranyschopnost. Hradby se osvědčily v době třicetileté války, kdy hrad obléhali Švédové, ale nepodařilo se jim ho dobýt. A i díky hradbám se Pernštejn dostal na seznam zemských pevností. To už ovšem jeho majiteli nebyli Pernštejnové. Roku 1596 ho museli prodat a hrad začal rychle střídat majitele. Posledními majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří jej drželi od roku 1818 až do zestátnění v roce 1945. Mitrovští a skutečnost, že byl Pernštejn zemskou pevností, zabránili romantizujícím úpravám, takže díky nim zůstal dodnes zachován původní goticko-renesanční ráz. V dubnu 2005 část hradu vyhořela. Dispozice hradu Původní bergfritová dispozice se tak ztrácí v pozdějších přístavbách a celý hrad tak působí velmi malebným a zároveň monumentálním dojmem. K samotnému hradu se přichází od severozápadu čtyřmi branami přes čtyři nádvoří. Všechny nádvoří jsou chráněny dokonalým opevněním, které je jedinečným příkladem opevňovací techniky. Dominuje jí systém rozsáhlých hradeb s velkou předsunutou věží propojenou chodbou s palácem a dalšími baštami. Před branami, kterými se vchází na jednotlivá nádvoří, byly hradní příkopy s padacími mosty. Čtvrté nádvoří, na které se vchází tzv. Černou branou, obklopuje samotný hradní palác a stojí zde válcová věž Barborka. Mramorový hrad Hrad Pernštejn je sice vyhledávaným cílem hlavně pro svůj vzhled typického středověkého hradu, ale při návštěvě nelze opomenout zajímavé architektonické detaily a skvělou sochařskou i malířskou výzdobu. Hradu se také říká mramorový pro hojné využití mramoru při jeho stavbě. V interiérech lze mapovat historii a vývoj šlechtického sídla od jednoduchého hradu, přes pozdně gotickou pevnost, renesanční palác, barokní, rokokovou a klasicistní rezidenci, až po romantické období 19. století. Návštěvníci mají možnost si na hradě prohlédnout nově zrestaurované nástěnné malby v místnostech hradního paláce a zrestaurovaný nábytek z doby, kdy hrad vlastnil rod Mitrovských. Prohlídka, která čítá celkem čtyři okruhy, obsahuje trasu věnovanou stavebnímu vývoji, prohlídku hradních příkopů a hodinové věže s kaplí a sakristií. Tipy na výlet Pokud vám po náročné prohlídce hradu ještě zbydou síly, můžete se vydat do Bystřice nad Pernštejnem, kde je k vidění městské muzeum. v okolí dále najdete zříceninu hradu Zubštejn, zříceninu hradu Aurešperk, zříceninu hradu Mitrov nebo můžete vystoupit na rozhlednu Babylon u Kalů. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Loučky. Ubytování najdete v Bystřici nad Pernštejnem nebo ve Zvoli.
Celý článekHrad Roštejn
Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče, která je sama o sobě zajímavým výletním cílem. Historie hradu Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14. století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia panů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14. století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy byl roku 1423 obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen. Renesanční přestavba Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel. Podoba hradu Po renesanční přestavbě v 16. století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová osmiboká věž, vysoká 28 m. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zámek Třešť, synagoga Třešť a židovský hřbitov. Navštívit můžete také Muzeum Vysočiny, resp. jeho pobočku v Třešti. Za výlet stojí i zřícenina hradu Janštejn. V Horních Dubenkách najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Horní Cerekvi.
Celý článekHrad Rožmberk
Hrad Rožmberk, v obci Rožmberk nad Vltavou, je jeden z nejstarších jihočeských hradů. Je znám především vodákům, kteří v kempu pod hradem zpravidla končí svoje denní putování po hladině Vltavy z Vyššího Brodu. Ten pohled na Rožmberk, který se jim po poslední zatáčce naskytne, stojí opravdu za to. Jako bílý orel na skále je hrad svědkem jejich boje se zákeřným jezem na pravé straně řeky. Ti, kdo ho úspěšně zdolají a utáboří se v kempu, se mohou odměnit strmým výstupem a prohlídkou hradu, ke kterému jeho zakladatelé Rožmberkové získali velmi citový vztah. Nejkrásnější z rožmberských růží Dějiny této „hradní růže“ nad Vltavou se začaly psát v roce 1250. U jeho zrodu stáli Vítkovci, předchůdci Rožmberků. Tedy rod, který se v této době dere na výslunní, jeho bohatství a vliv roste a začíná se vymezovat vůči vzrůstající přemyslovské královské moci. Vítkovci si na své jihočeské základně začínají budovat opěrné body a právě Rožmberk má být centrem jejich panství. Místo na skalnatém ostrohu nad Vltavou bylo vybráno proto, že se pod ním vinula významná obchodní stezka z Čech do bohatého horního Podunají. Jako první se zde usídlil Vok z Prčice. Tehdy byl ovšem hrad v jiných místech než dnes. Byl výš a proto se mu říkalo Horní hrad. Jeho jádrem byla vysoká válcová věž a při ní stál palác, obehnaný hradební zdí a příkopem. V roce 1522 vyhořel a zůstala z něj zachována pouze velká věž Jakobínka. To už ale stál Dolní hrad, postavený ve 30. letech 14. století jenž byl spojen s původním hradem mostem. V roce 1302 si Rožmberkové zvolili za své hradní sídlo Český Krumlov a zdejší hrad využívali jen příležitostně. Za časů husitských válek se dostali do finanční tísně a hrad byli dokonce nuceni zastavit na celé století pánům z Walsee. Po návratu do rukou Rožmberků hrad ožívá společenským životem a stává se opět sídelním hradem. Svatby pana Voka Toto období se stalo předlohou několika literárních a filmových děl. Ano, tušíte správně, jedná se o období Petra Voka, posledního Rožmberka, jehož život je nejslavnějším rožmberským obdobím. Kromě bohatého společenského života byly také započaty některé stavební úpravy v duchu italské renesance. V roce 1601 postoupil Petr Vok rožmberské panství synovci Janu Zrinskému, který zde žil až do své smrti v roce 1612. Pokračoval ve stavebních úpravách, které ve výsledku přinesly větší pohodlí přesně tak, jak si doba manýrismu a renesance žádala. Společenské změny, které přinesla třicetiletá válka, se dotkly také Rožmberku. Hrad se v roce 1619 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V držení tohoto, původem severofrancouzské šlechtického rodu, zůstal až do roku 1945. V 17. a 18. století Rožmberk několikrát upravili a v letech 1840 – 1857 jej přestavěli v duchu romantické gotiky. Součástí přestavby bylo i založení rodového muzea. O něj se zasloužil Jiří Jan Jindřich Buquoy (1814-1883), vášnivý sběratel uměleckých a historických předmětů. V duchu romantického cítění druhé poloviny minulého století realizoval velkolepý plán a přebudoval Rožmberk právě na rodové muzeum. Už tehdy byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Hrad Rožmberk dnes Dolní hrad, jenže je mimochodem menší kopií zámku v Českém Krumlově, je dnes v dobré kondici, včetně upravených interiérů s dobovým zařízením a sbírkami. Prohlídková trasa zavede návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale představí také slavný rod Buquoy. Z řady sálů vyniká zbrojnice s unikátní kolekcí zbraní, zbrojí a válečných trofejí, rytířský sál s kazetovým stropem a bohatou malířskou výzdobou, obrazárna aj. V tzv. Rožmberském pokoji visí obraz dámy v bílém, představující známou Bílou paní, která se prý na hradě zjevuje. Na závěr prohlídky mohou fyzicky zdatní návštěvníci vystoupat 200 schodu tzv. Anglické věže. Za svou námahu budou odměněni nádherným výhledem. Muzeum hrdelního soudnictví je další velkou atrakcí hradu Rožmberk. Funkční zařízení katovny si můžete se vší opatrností vyzkoušet. Z Rožmberka se můžete vydat na několik dalších zajímavých míst, jako například do Muzea koněspřežné dráhy v Bujanově. U téže obce najdete i zříceninu hradu Louzek. Nedaleko obce Loučovice můžete vystoupat na zajímavé žulové skalisko Vyklestilka nebo si prohlédnout skalní útvar Čertovo kopyto. Neměli byste zapomenout ani na návštěvu města Vyšší Brod, kde můžete najít nejen cisterciácký klášter, ale třeba také Poštovní muzeum. Ubytovat se můžete přímo v Rožmberku nad Vltavou.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 … 184 185 186 Další Poslední
