Nádrže a kanály začaly vznikat díky rostoucí spotřebě vody pro pohon důlních strojů. Stejný důvod byl i pro vznik Blatenského příkopu (kanálu) u Horní Blatné v letech 1540-1554, autorem zdejší stavby byl Stephan Lenk. Blatenský příkop začíná asi dva kilometry západně od Božího Daru při silnici vedoucí z této obce do Horní Blatné. Svéděl vodu k báňským provozům a ústil do Blatenského potoka při Horní Blatné. Stavba je dlouhá 20 km, široká až 2 m a po obou stranách ji tvoří náspy až dva metry vysoké osázené na mnoha místech smrky, doplněn stavidly, hrázemi a přepady pro jeho regulaci. Napájen potokem Černá a vodou z božídarskými rašeliništi. V zimě aby nezamrzla voda byl zakrýván větvemi a dřevěnými prkny. Svůj význam ztratil po ukončení těžby v 19. století a zarůstal. V současné době je funkční a snaha o zachování této technické památky.

Veletržní palác byl postaven podle projektu O. Tyla a J. Fuchse v letech 1925-1929. Do roku 1951 se zde konaly vzorkové veletrhy, později palác sloužil jako sídlo několika podniků zahrančního obchodu. V roce 1974 byla tato funkcionalistická stavba zničena požárem. Budova byla rzekonstruována a od roku 1995 jsou zde umístěny sbírky moderního a současného umění Národní galerie.Stálá expozice:Umění 19. a 20. století a expozice zahraničního umění. Ve stálé expozici zahraničního umění se veřejnost seznámí se soubory děl rakouského, německého, italského, britského, ruského a španělského umění. Mezioborová expozice umění uvádí díla klíčových tvůrců českého výtvarného umění 19. a 20. století. Její druhá část představuje ve 2. patře díla významných osobností umění 20. století od 30. let do současnosti, zahrnuje Sbírku Pro Lidice s díly současných německých umělců a laboratoř mladého umění. Expozici doplňují ukázky architektury, designu a uměleckého řemesla, fotografie a filmové dokumenty ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národního muzea, Národního technického muzea a Národního filmového archivu.

Počátky vzniku malého kostelíka Narození Panny Marie na východním okraji města Hranice na Moravě nejsou příliš jasné. Zřejmě byl založen na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o něm je však až z roku 1492. Dnešní rozsáhlejší stavba vznikla přestavbou v roce 1595. Roku 1781 byla přistavěna sakristie. Vlivem nedaleké težby byl kostelík ohrožen a poškozen tak, že musel být při generální rekonstrukci v letech 1987-1988 stažen ocelovými lany. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním chórem a sakristií. V interiéru se nachází socha Matky Boží Hranické z druhé poloviny 15. století zhotovená z lipového dřeva vysoká 114 cm. Před vchodem se nachází kamenný sloupek na almužnu z roku 1689.V areálu se dále nachází kaple sv. Antonína z Padovy, zmíněná poprvé rokem 1658, ale to již stála. V roce 1786 byla odsvěcena a sloužila jako skladiště střelného prachu. Hrozila ji demolice, ale roku 1824 byla zásluhou hranických měšťanů opravena a navrácena původnímu účelu. Za kaplí byla poustavena v níž žili poustevníci. V interiéru je umístěn obraz poustevníka Jurika namalovaný na impregnovaném americkém dřevě. V ohradní zdi obklopující areál kostela s hřbitovem a kaplí je umsítěno 14 zastavení křížové cesty s dřevořezbami z roku 1884.

Přírodní památka Dutý kámen je přibližně 600 m dlouhý hřbítek vybíhající od silnice ze Cvikova do Kunratic přibližně 2 km východním směrem od Cvikova.Hřbet vystupuje 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Jelikož tato žíla nevystupuje až na povrch byla zjištěna až v 70. letech 20. století při hloubení silničního zářezu. Již v 19. století byl Dutý kámen využíván k těžbě pískovce, což je patrné dodnes. Kámen ze zdejších lomů měl být použit i na stavbu cvikovského kostela sv. Alžběty. V jižní části hřbetu bylo v letech 1913-1914 kunratickou sekcí Horského spolku pro nejsevernější Čechy upraveno výletní místo. Vede sem upravená cesta se zbytky tesaných schodů, které vedou na vytesanou plošinku s kamenou lavicí, jejíž opěradlo zdobí reliéf koruny s dnes již téměř nečitelným názvem „Karolinenruh“. Kdysi odtud byl výhled, dnes tomu však brání vzrostlé stromy. V sousední skále je vyhloubena malá jeskyňka a za odpočívadlem vyčnívá nejvýznamnější skalní suk, nazývaný Vějíř nebo také Varhany. Skalní útvar je 2,5 m vysoký a je složený ze čtyř až šestibokých pískovcových sloupečků, širokých 2-5 cm a vysokých až 3 metry, které se směrem vzhůru vějířovitě rozvírají. Cesta pokračuje dále do prostranství vytvořeném lámáním pískovcových bloků. Do jedné ze stěn byl v roce 1913 vytesán reliéf hlavy s vavřínovým věncem. Autory jsou řídící učitel Karl Beckert a strážmistr Karl Bundesmann (také autoři skalního reliéfu na nedaleké Skále smrti). Jde o upomínku stého výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera. Reliéf ještě doplňují symboly lyry a meče což je název sbírky, která vyšla v roce 1814. Do skály za reliéfem je vytesané úzké schodiště, které vede na  vyhlídkové ploché temeno Širokého kamene s osmihranným kamenným stolem a lavicí. Kdysi na něm byla astronomicko-geografická orientační tabule, do dnešní doby z ní zbyly jen nepatrné zbytky. Na stole ještě dnes najdeme vytesaný eliptický medailon, údaje o místní odchylce od středoevropského času a o zeměpisné poloze místa. V sousedství vyhlídky je několik skal, z nichž ta nejvyšší se zajímavou dutinou v horní části, dostávala v minulosti díky lidské fantazii několik jmen: Zvon, jehla, Rytíř, Soví hlava, ale nejčastěji Dutý kámen a toto jméno pak postupně přešlo na celou tuto lokalitu. Celá lokalita Dutý kámen je pozoruhodná hlavně sloupkovým rozpadem pískovce, který je vidět na několika místech. Jejich vznik způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Při následném chladnutí došlo se zmenšováním objemu horniny ke vzniku trhlin a k rozpukání pískovce na tenké a svislé desky.Tam kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části a tam, kde bylo došlo v velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř až šestiboké pískovcové sloupečky. Sloupkové pískovce se nacházejí i na jiných místech, ale zde na Dutém kameni jsou nejlépe vyvinuté.Také v severní části hřebetu se nacházejí skály, některé užívané i horolezci. V jejich blízkosti se nachází 20 m dlouhá, nízká a částečně zasypaná puklinová jeskyně, nazývaná Ševcovská díra. Hlavní chodba se směrem dovnitř zužuje a po cca 7 metrech se větví na dvě nízké chodbičky, přičemž levá ústí do nevelké prostory, vysoké cca 2 metry. Traduje se že zde v roce 1905 žil jeden z barabů, pracující na dnes již zrušené trati ze Cvikova do Jablonného.