V Sokolově se na vyhlídku chodí na nevysoké návrší zvané Hard. Jeho vrcholek má bohatou stavební historii. Nalézal se na něm městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. To bylo koncem 19. Století. V roce 1907 se místní okrašlovací spolek rozhodl, že gloriet k pořádné vyhlídce dosloužil a že by bylo dobré jej přestavět na skutečnou rozhlednu. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Dřevěná nástavba se postupem času natolik opotřebovala, že musela být snesena, a v roce 1933 byla kamenná podstava přestavěna na památník obětem první světové války. Na vrchol památníku byla umístěna socha Krista, vysoká pět metrů, z dílny místního sochaře Schöneckera. Ani tato podoba nezůstala na dlouho. V průběhu druhé světové války se stavba proměnila ve vojenskou pozorovatelnu a socha byla roztavena pro válečné účely. Od 50. Let zde bylo již jen torzo původní rozhledny. Na rozhlednu se začalo pomalu zapomínat a jen dříve narození si pamatovali, že se z Hardu dalo rozhlížet po kraji. Na lepší časy se začalo blýskat až téměř po půl století. V roce 1999 začala sokolovská radnice podnikat kroky vedoucí k obnovení rozhledny v její původní podobě. Společným úsilím státu a města Sokolov se záměr zdařil a 26. dubna 2001 byla rozhledna slavnostně otevřena. Je o 4 metry nižší než ta původní. Na prosklenou vyhlídku vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na výběžky Slavkovského lesa.

Romantické zříceniny majestátního hradu Boskovice se nacházejí přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenného města. Z centra Boskovic k hradu, přístupném v návštěvních hodinách, vede turistické značení. Historie hradu Boskovice od dob známých z pramenů vlastnil rod pánů z Boskovic, první se po nich píše Jimram již roku 1222. Zatím není zcela jisté, zda již tehdy hrad stál. Nejstarší nálezy z lokality hradu i tzv. Bašty pocházejí až z počátku 14. století. Bašta, opevnění stojící na vrcholu Zámeckého kopce, je současnými badateli považována za předchůdce dnešního hradu. Předpokládá se, že jeho staviteli mohli být Archleb a Oldřich z Boskovic, kteří se v pramenech zmiňují roku 1298. Kdy byl založen dnešní hrad není vůbec jasné. Páni z Boskovic zde sídlili až do konce 14. století. Za tu dobu byl dvakrát dobyt, neboť se Boskovští odbojně chovali vůči českému králi a jeho zástupcům. Stalo se tak v letech 1312 a 1389. Po druhém úspěšném dobytí markrabě Jošt hrad zabavil, roku 1398 je pak jako jeho držitel uváděn Heralt u Kunštátu, který jej musel obnovit. Páni z Kunštátu Boskovice drželi až do roku 1458, kdy se navrátil zpět do rukou rodu zakladatelů, konkrétně Vaňka Černohorského z Boskovic. O necelé století později, roku 1547, hrad mění majitele – kupuje ho Šimon Ederer ze Štiavnice. Velkolepou renesanční přestavbu hradu podnikli další majitelé páni ze Zástřizl. Sňatkem s vdovou po posledním z rodu pánů ze Zástřizl se roku 1690 stal vlastníkem hradu František Walter z Dietrichštejna, který byl zároveň jeho posledním obyvatelem. Další majitelé již sídlili na zámku vybudovaném ve městě. Hrad pak ještě chvíli sloužil jako úřednický dům, nebyl však udržován a posléze začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu. V současnosti patří hrad hrabatům Mensdorf-Pouilly. Podoba hradu Tzv. Bašta, která mohla být předchůdcem dnešního hradu a později sloužila jako předsunuté opevnění, se skládala z paláce, hradby, příkopu a valu. V roce 1567 se o ní mluví jako o zřícené, ale ještě na počátku 18. století byla provizorně opravována. Dnešní hrad původně tvořila do přibližného kruhu zalamovaná hradba, která v sobě obsahovala na jihu a jihovýchodě palác a v západní části cisternu. Vstupní brána byla patrně na severní straně. V roce 1398 byl hrad rozšířen o parkánovou hradbu a hradní palác prošel náležitou přestavbou. Na západní a východní straně jádra pak přibyly další obytné objekty. Po navrácení hradu do rukou pánů z Boskovic proběhla další přestavba. Hrad získal nový hradební okruh s hranolovými a dovnitř otevřenými baštami. Tento nově vzniklý prostor vyplnily hospodářské budovy. Obytná část hradu byl přizpůsobena moderním, raně renesančním nárokům na bydlení. Další, tentokrát již plně renesanční úpravy, provedli páni ze Zástřizl (viz nápisové desky s kartušemi z roku 1568 a erbovní desky z počátku 17. století). Nechali též vystavět východní polygonální baštu a jižní předhradí. Ještě později před hradem vznikla dlouhá hospodářská budova. Zříceniny hradu Boskovic jsou dodnes impozantní. Kulturní dění na hradě V červenci je boskovický hrad jedním z tradičních míst, kde se koná festival Boskovice - festival pro židovskou čtvrť.  Tipy na výlet V Boskovicích dále najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, empírový zámek Boskovice, synagogu a židovské město. Vydat se můžete také na zámek Černá Hora, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Podívat se můžete také na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete přímo v Boskovicích. M.K.

Skalní útvary nacházející se nacházejí 7 km jihozápadně od Jeseníku. Rozsáhlé skalní útvary jsou výraznou dominantou zdejší krajiny. Až do konce 70. let 20. století byly zakryty porostem, ale ničivá větrná smršť skalní bloky odkryla a stejně tak přilehlé svahy. Paradoxně tak kalamita otevřela krásné výhledy do okolí. Na skály přímo značka v současné době nevede i když při bližším prozkoumání zde snad kdysi vedla, neboť na některých místech lze najít její pozůstatky. Výstup na některé skalní bloky je sice obtížnější, ale dá se při troše opatrnosti zvládnout.

Zahrada byla vybudována v letech 1950 - 1956 na střeše garáží Kanceláře prezidenta republiky podle barokní stylu navrženého architektem Pavlem Janákem. Součástí zahrady je i několik kašen s fontánami. Jižní ochoz nabízí výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. Zahrada je přístupná vchodem z ulice U prašného mostu.