Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 184 185 186 Poslední

Hodiny kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích

KrajPraha
MěstoPraha

Hodiny kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze 6 Nebušicích.

Celý článek

Hodiny na kostele Všech svatých v Praze Uhříněvsi

KrajPraha
MěstoPraha

Hodiny na kostele Všech svatých v Praze Uhříněvsi.

Celý článek

Hodiny na Staroměstské vodárenské věži

KrajPraha
MěstoPraha

Hodiny na Staroměstské vodárenské věži, jak napovídá letopočet v jejich spodní části, pocházejí z roku 1880. Z doby, kdy byla věž rekonsrtuována. Krom hodin dostala také novou střechu. Hodiny mají čtyři ciferníky a umožňují tak dobrou viditelnost na ciferník z mnoha míst.

Celý článek

Hodkovičky

KrajPraha
MěstoPraha

První záznamy o Hodkovíčkách pocházejí ze 13. století, kdy je vlastnila vyšehradská kapitula a kdy k tomuto území také patřila Lhotka, Nové Dvory a Zátiší. K území Prahy byli Hodkovičky připojeny v roce 1922. Původní název osady byl Boskovice a byl odvozen od jména Hodeček. Dnešní zdrobnělina názvu vyjadřuje „malé Hodkovice“.

Celý článek

Holašovice - selské baroko - UNESCO

MěstoJankov

Jihočeská vesnice Holašovice, zapsaná na seznamu památek UNESCO, je nejlépe zachovaným příkladem jihočeské architektury 2. poloviny 19. století, které se říká selské baroko. Vesnická rezervace Na půdorysu, který byl typický pro středověkou vesnici se zde dochovalo množství venkovských staveb z 18. a 19. století. Právě zachovalost a původnost staveb nabízí věrný obraz vesnice poloviny 19. století. Jedinečný ráz vesnice je umocněn také tím, že se nejedná o skanzen, ale o trvale osídlenou ves, čímž je vytvořeno živé společenství v prostředí vesnického sídla tak, jak bylo formováno v druhé polovině 19. století. Holašovice, jež jsou součástí obce Jankov, leží asi 16 km západně od Českých Budějovic. Odpověď na otázku, proč si právě Holašovice dochovaly svůj původní ráz, musíme hledat v jejich historii. První zmínky o obci jsou od poloviny 13. století. Její počátky sahají do kolonizační vlny, která začala za vlády Přemysla Otakara II., kdy se začínalo osídlovat pohraničí Českého státu, a vesnice byly zakládány na zelené louce. V první polovině 16. století postihl vesnici mor, a tak zemřeli všichni původní čeští obyvatelé. Do obce se ihned nastěhovali němečtí osadníci. Příchod selského baroka do Holašovic je možné časově zařadit do let 1840 až 1880, tedy do doby, kdy hospodářské reformy znamenaly rozkvět českých vesnic a jejichž charakteristickým znakem byla stavební konjunktura a přestavba dosud převážně roubených venkovských usedlostí. Bohatnutí a emancipace selského stavu si vyžádala reprezentativnější obydlí. Jedinečnost Holašovic spočívá v tom, že si i přes čilý stavební ruch zachovaly původní středověké rozvržení budov a jsou tak nejzachovalejším příkladem jihočeské vesnice snoubící v sobě lidovou stavební tvorbu se zachováním původního rázu. V průběhu 2. světové války se obec stala součástí Německé říše, takže došlo k nucenému vystěhování české menšiny do vnitrozemí. Po válce pak začal odsun většiny holašovických obyvatel německé národnosti a o zdejší stavení se začali starat Češi z vnitrozemí. V poválečných letech v Holašovicích neprobíhaly žádné stavební úpravy. Proto tedy mohl nejprve stát, a později také UNESCO v roce 1998, označit tento komplex vesnické architektury za unikátní. Selské baroko v Holašovicích Historické jádro obce představuje náves a kolem ní stojící statky. Tvoří zhruba obdélník o rozměrech 210 x 70 m. Uprostřed se nachází malý návesní rybníček, kolem kterého se řadí jednotlivé statky, celkem 23 usedlostí, což představuje dohromady 120 budov, které jsou propojeny ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Najdeme zde nejen výstavné statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku. Charakteristická Holašovická usedlost je stavení s obdélníkovým půdorysem v tzv. trojstranném uspořádání, kde hlavní průčelí statku je orientované na náves, na jedné straně k němu přiléhá obytné stavení a na druhé straně sýpka a hospodářské objekty. Na obytné místnosti navazují směrem do dvora hospodářské prostory, komory, stáje, chlévy a kolna. Pod okny před statkem najdeme malou zahrádku a studnu s dřevěnou pístovou pumpou. Na návštěvníka tak v Holašovicích dýchne neopakovatelná atmosféra selské tradice, kterou dotváří běžný život 140 stálých obyvatel. Holašovice bylo možné spatřit ve filmovém zpracování opery Bedřicha Smetany Prodaná Nevěsta. Každoročně se tu předposlední víkend v červenci konají "Selské slavnosti". Jedná se o typický staročeský jarmark s ukázkami více než 230 tradičních řemesel a bohatým doprovodným programem.

Celý článek

Holešovice

KrajPraha
MěstoPraha

První dochovaná písemná zmínka o Holešovicích pochází z roku 1261. Z doby, kdy český král Přemysl Otakar II. pořádal na Letné oslavy u příležitosti své korunovace. K Praze byly připojeny 1.7.1884. Původní název Holýšovice je odvozen od významu slova holýš, označující člověka lysého nebo také přeneseně chudého. V roce 1823 zde byla vybudována kartounka, první továrna. Značný význam pro další rozvoj Holešovic mělo jejich dopravní propojení. V roce 1850 byl otevřen Negrelliho viadukt, který přivedl železnici od Karlína. Po té byla na místě dnešního Štefanikova mostu vybudována železná lávka, v letech 1892 – 1895 byl vybudován Holešovický přístav. Holešovice se postupně staly významnou průmyslovou a dopravní částí Prahy. Byla zde vagónka, strojírny, válcovna, mostárna, plynárna. V osmdesátých letech 19. století zde bylo v provozu více než třicet továren. Velice známá jsou Holešovická jatka, která dnes slouží jako tržiště a Holešovický pivovar. Ve 20. století se tady rozvíjel i elektrotechnický průmysl. Došlo rovněž k modernizaci dopravního systému. Po roce 1989 řada podniků zkrachovala nebo z jiných důvodů ukončila svou výrobu. Přesto se sem postupně vrací činorodý život v podobě mediálních společností a dalších firem. Dochází k rekonstrukci staré zástavby a vyrůstají zde i nová administrativní centra. Dominantou Holešovic, zejména při pohledu z mostu, býval vysoký tovární komín s velkou rybou nahoře. Říkalo se jí „nejuzenější uzenáč“. Tam, kde končil most, zářil na jedné budově nápis OSRAM a hned vedle, přes ulici, dodnes stojí průmyslová budova, která mívala ve štítě nápis „V.Kutina“. „Osramka“, později Tesla, vyráběla žárovky, sousední „rybí průmysl“ založil v roce 1896 syn hajného a polesného ze vsi Břehy u Přelouče Václav Kutina. Narodil se v roce 1872 a na konci 19. století začal s manželkou Marií v Karlíně v Pobřežní ulici udit sledě. A to byl počátek pozdější slavné pražské firmy „V.Kutina – rybí průmysl“ V roce 1925 si tady Kutina postavil novou fabriku, po jeho smrti pokračoval ve vedení firmy Kutina junior s maminkou. V únoru 1948 byla na Kutinův podnik uvalena národní správa a brzy na to byl znárodněn. Mnoho let poté se v něm pod názvem Rybena vyráběly rybí konzervy, uzenáče, zavináče a další rybí pochoutky. Vše na základě osvědčených receptur Václava a Marie Kutinových.

Celý článek

Holešovický přístav

KrajPraha
MěstoPraha

Holešovický přístav byl vybudován v letech 1892-1894 a významně ovlivnil život této městské části. Rozprostírá se na ploše cca 8,5 ha, hloubka vody dosahuje cca 4,6 m, jeho délka podél pobřeží je cca 900 m a šířka dosahuje až 200 m. Přístav disponuje potřebným zázemím v podobě skladů, zařízení, či administrativních budov. S městem je spojen jak silniční, tak železniční dopravou.Úžlabí Na Maninách se tehdy pánům ze zastupitelství královského hlavního města Prahy jevilo jako ideální pro zřízení centra všech druhů doprav – železniční, silniční a vodní. Zástupci obce tady viděli s ohledem na přilehlý stupňovitě stoupající terén, který leží nad „velkou vodou“, i možnost zbudování ochranné hráze proti povodním a odchodu ledů. A tak ze zemských prostředků velkoryse vyčlenili v dubnu roku 1890 dva miliony zlatých, přičemž na stavební práce holešovického přístavu připadla částka 1.230.000 zlatých. Slavnostní zahájení prací na výstavbě přístavu probíhalo od samého rána 1.6.1892. Tvar a velikost plochy přístavu závisely na daných, poměrně obtížných místních vodních poměrech. Proto jeho stavitelé navrhli příhodný podélný půdorys, které poskytoval mnohem větší plochy pro překládání zboží. Přístav je dlouhý 750 metrů a k jeho délce je nutné připočítat ještě dalších 240 metrů na straně při vjezdu. Už tenkrát mohl holešovický přístav směle konkurovat ostatním nejen říčním, ale i přímořským přístavům Evropy. Zemní práce byly zahájeny ještě před zmíněnou slavností na začátku června 1892. Při stavbě se tenkrát vyhloubilo a odvezlo úctyhodných 513.000 m3 zeminy. Pracovalo se ve dne v noci nejmodernějším rýpadlem, který dodala lübecká strojní společnost. Staveniště bylo osvětlováno, aby se práce nemusely přerušit ani v noci, takže budoucí přístav tehdy zářil do vzdálenosti několika kilometrů. Zemní práce byly dokončeny v rekordním čase, už za 6 měsíců. Přes zimu měla navršená zemina dostatečný čas na slehnutí, a tak se na jaře mohlo začít s dlážděním. Stavba proplachovacího kanálu šla také rychle kupředu. Dělníci přes léto odstranili vrchní vrstvu zeminy a protože tady vyčnívala skála, bylo nutné ji odstřelit. Aby měl kanál potřebnou hloubku, bylo odvezeno přes 30.000 m3 kamene. Na začátku prosince, přesně na den svaté Barbory roku 1893 byl kanál slavnostně naplněn vodou. Koncem roku 1893 byly hrubé zemní i vodní práce dokončeny. V dalším roce byly na pořadu dodělávky: poslední úpravy hráze, úpravy příjezdu, překladiště a tak v listopadu mohl přístav zahájit svoji činnost. V současné době se celý areál užívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Disponuje 8 ha vodní plochy a přes 16 ha tvoří pozemní část. Jeho technologické, provozní a stavební vybavení je natolik rozmanité, že umožňuje manipulaci a skladování všech druhů zboží. Jsou tu velké sklady, speciální překladové rampy, lodní výtah, portálový jeřáb.. Technika je nová, ale jedno zůstalo z těch dob: Je to jediný přístav v Praze, který je uzlem tří druhů doprav: železniční, silniční, vodní. Do roku 1992 byl přístav majetkem státu. V květnu 1992 byl založením a.s. České přístavy dovršen jeho privatizační proces, který trval téměř 2 roky. Přístav je technickou památkou a vedle novostaveb se tu krčí i stará historická budova, v níž kdysi sídlil personál celé přístavní expozitury. Hodiny na její věži stále odměřují čas. V současné době rostou na pozemku bývalého Holešovického přístavu moderní obytné domy pod projektem Prague Marina.

Celý článek

Hora Matky Boží Králíky

MěstoKrálíky

Poutní místo Hora Matky Boží ležící ve městě Králíky, okres Ústí nad Orlicí, kraj Pardubický, má svůj počátek ve třicetileté válce. Během třicetileté války, vypukl v r. 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si dal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel. Svůj sen si vyplnil a roku 1696 započal stavbu kostela na Lysé hoře k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží. Vedle chrámu stoji Poutní dům. Během své historie sloužil jako noclehárna pro poutníky, pohostinství a prostor pro divadelní představení. V druhé polovině 20.století zde byl komunistický lágr pro kněze a řeholníky, místo pro dožití starých a nemocných františkánek, ubytovna pro zaměstnance státního statku a nakonec Poutní dům sloužil i jako místo ustájení dobytka státního statku. V současné době slouží svému původnímu účelu.

Celý článek

Horáček

KrajPraha
MěstoPraha

Horáček Jiří padl v květonovém povstání proti německým okupantům.

Celý článek

Hořejší nábřeží

KrajPraha
MěstoPraha

Hořejší nábřeží navazuje na jihu na Strakonickou ulici, na severu pak na Janáčkovo nábřeží.

Celý článek

Horní brána (Rynárecká) - Pelhřimov

Druhá ze tří dochovaných městských bran stojí v Poděbradově ulici. Byla postavena v 16. století na místě starší gotické stavby. Stejně jako i Dolní brána i tato měla předbraní s malou bránou, zbořené na konci 19. století. Věž je třípatrová se stanovou střechou. Její interiér je veřejnosti nepřístupný.

Celý článek

Horní hradby

MěstoBeroun

Horní hradby v Berouně.

Celý článek

Horní Počernice

KrajPraha
MěstoPraha

Horní Počernice vznikly v 11. století, kdy patřily mezi královské statky. Ve 14. století je Karel IV. věnoval univerzitě. K Horním Počernicím patřily osady Svépravice a Chvaly, které vznikly ve 12. století. Později také Xaverov, který vznikl až v 18. století. Obce byly sloučeny v roce 1933. K Praze byly Horní Počernice připojeny v roce 1974. Název Počernice je odvozen od člověka tmavé pleti, kterému se říkalo počerný.

Celý článek

Horní popovská bříza

MěstoOstrov

Horní popovská bříza, okres Karlovy Vary.

Celý článek

Hornické muzeum - Jiřetín pod Jedlovou

Regionální muzeum se nachází na náměstí v centru městské památkové zóny v bývalé jiřetínské faře (r.1755) vedle místního kostela (r.1612).Má dvě stálé expozice. První pojednává o počátcích obce v souvislosti s hradem Tolštejn a druhá pojednává o historii dolování stříbronosných rud v obci a okolí. Prohlídky se konají po domluvě s pracovníkem infocentra za jednotné vstupné 15,- Kč na osobu. Součástí historie dolování u nás v Jiřetíně je i štola sv. Jana Evangelisty. V ní je od dubna do září možná prohlídka. Štola je dlouhá 360 m. Vstupné je 50,-dospělí  a 30,- Kč děti. Další stálá expozice  „Pohádková galerie řemesel „ je na místním náměstí nedaleko informačního střediska a muzea v bývalé lékárně. Stálá expozice Počátky obce v souvislosti s hradem Tolštejn a s dolováním stříbronosných rud v obci a okolí. Pohádková galerie řemesel

Celý článek

Hornické muzeum Krásno

MěstoKrásno

Muzeum se rozkládá v prostoru historického cínového dolu Vilém, kde jsou zachovány těžní věž a šachetní budova, strojovna, budova dílen, vrátnice a trafostanice.První část expozice byla otevřena v budově bývalé úpravny v roce  1998.  Přiblížena je zde historie těžby hnědého uhlí, mineralogie a geologie Slavkovského lesa. Nejzajímavějším a největším exponátem je parní těžní stroj ze zrušeného dolu Marie v Královském Poříčí.V roce 2004 byla v areálu dolu zpřístupněna expozice důlní dopravy, která zahrnuje ukázky vozů  o rozchodu 900 mm používaných v povrchových hnědouhelných lomech Sokolovské uhelné a.s.  Vystaveny jsou zde jednostranně sklopné výsypné vozy typu LH a BH pro přepravu skrývkových hmot, oboustranně výsypný vůz typu LOWA pro dopravu uhlí a vozy s s bočním a středovým výsypem BS a SS pro přepravu podsypných materiálů. Z lokomotiv je zde vystavena parní BS 200 používaná až do 60. let 20. století, kdy ji začaly nahrazovat výkonější elektrické lokomotivy E 17. A dále dieselová lokomotiva T 29 používaná k montážním a pomocným pracem na kolejišti. Sbírky vozidel o rozchodu 900 m  doplňuje vyhlídkový vůz a železniční pluh. Hlubinnou důlní dopravu o rozchodu 450 mm přibližují vozíky na dopravu uhlí, na dopravu rudy a hlušiny, na olej, na dopravu dlouhých předmětů, požární vagón, vozík pro dopravu osob. Důlní dopravu o rozchodu 600 mm zastupují vozíky na dopravu rudy a hlušiny, lopatové nakladače a důlní vláček tvořený dieselovou lokomotivou z roku 1966 a vozíkem pro dopravu osob. Vláček je od roku 2008 během letní sezóny v provozu.Na jaře roku 2007 byla veřejnosti v budově bývalých dílen zpřístupněna stálá expozice raně novověkého hornictví. Jejím nejzajímavějším exponátem je replika rudné štoly, ve které je horník s důlním trakařem a která je odvětrávána pomocí měchu. Druhou dominantu tvoří více jak 6 metrů dlouhý mechanický model přibližující celý proces těžby  - odvodnění dolu, větrání, samotná těžba a následná úprava rudy. Stálá expozice Hornictví a geologie v širším regionu, úpravnictví, svislá a horizontální důlní doprava, technologie těžby a zpracování rud a uhlí mineralogie a geologie regionu těžní parní stroj z r. 1897, těžní věž a strojovna dolu Vilém Hornické muzeum v přírodě Horizontální důlní doprava na rozchodech 450, 600 a 900 mm Ukázková štola

Celý článek

Hornické muzeum OKD Pod Landekem

MěstoOstrava

Největší hornické muzeum v České republice nemůže být nikde jinde než v černé Ostravě. Areál, rozprostírající se na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, má širokou nabídku doplňkových služeb a svým návštěvníkům nabízí celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Landek je od roku 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Jedná se o unikátní lokalitu z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě spojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky činní z návštěvy tohoto místa nezapomenutelný zážitek. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V nabídce má tyto stálé expozice: Výstavní vila Zde začíná nejčastěji prohlídka areálu.  Návštěvník zde totiž má užitečnou možnost dát si do širších souvislostí vše, co uvidí v ostatních částech muzea, a tak umocnit dojmy z pobytu v areálu. Najde zde několik tématicky oddělených expozic, které dohromady prezentují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale celého ostravského hornictví. Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm Vydejte se do podzemí, absolvujte každodenní cestu jako horníci. Jedinečná expozice ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm. Návštěvníci sem sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Expozice důlního záchranářství Landecká expozice báňského záchranářství je největší na světě. Ukazuje vysoce sofistikovanou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Stálá expozice: Historie a technický vývoj dobývání uhlí od roku 1782 po současnost. Výstavní budova - historie osídlení Landeku (Landecká Venuše), hornická symbolika, historie důlních svítidel a důlního měřičství. Podzemní expozice zpřístupněna fáráním jámou, štoly z 1. poloviny 19. století, důlní pracoviště včetně dvou mechanizovaných porubů (prezentovány v provozu). Expozice báňského záchranářství - největší svého druhu v Evropě, dýchací, potápěčská, lezecká a měřická technika, funkční část dýmnice. Národní přírodní památka Landek.

Celý článek

Hornické muzeum Příbram

MěstoPříbram

Hornické muzeum Příbram, zřizované Středočeským krajem, bylo založeno v roce 1886 a v současnosti patří k největším hornickým muzeím České republiky. Nabízí ke zhlédnutí 60 stálých expozic v Hornickém skanzenu Březové Hory v Příbrami a pobočkách v Památníku Vojna Lešetice, Skanzenu Vysoký Chlumec, Muzeu zlata Nový Knín a v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota. Muzeum spravuje více než 40 historických industriálních objektů a umožňuje též prohlídku několika kilometrů podzemí březohorských dolů.   Pobočky muzea Hornický skanzen Březové Hory Památník Vojna Lešetice Skanzen Vysoký Chlumec Muzeum zlata Nový Knín Muzeum Špýchar Prostřední Lhota  

Celý článek

Hornický skanzen Březové Hory

MěstoPříbram

Expozice Hornického skanzenu v Příbrami na Březových Horách, umístěné v originálních provozních a správních objektech, přibližují návštěvníkům ve třech prohlídkových areálech bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Zpřístupněna je historická Ševčinská šachta, zaražená roku 1813 na místě středověkého dolu ze 16. století, dále původní báňské budovy dolu Vojtěch, založeného roku 1779, a dolu Anna, který vznikl v roce 1789. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu, na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch jednak 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. století a dále třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf ze 16. století. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky - parní těžní stroj dolu Vojtěch z roku 1889, parní těžní stroj dolu Anna z roku 1914 a vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, monument mezinárodního významu a jediný dochovaný na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je též jízda po skluzavce dlouhé 51 m podzemní štolou ústící právě u tohoto vodního kola. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě pocházející ze 17. století a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky.

Celý článek

Hornický skanzen důl Mayrau

MěstoVinařice

Stálá expozice:Budova Mayrau - těžní stroj Ringhoffer Praha Smíchov z roku 1905, předváděn v provozu. Budova Robert z roku 1884 s těžním strojem z roku 1932. Výstava ke 120 letům dolu Mayrau, doplněná studijními programy a videoprogramy. Budova dýmnice s expozicí báňského záchranářství, důlní měřičství a expozice důlních prostor tématicky zaměřená na zdolávání důlních ohňů. Homole - cca 130 m důlních děl s expozicí komplexně mechanizovaného stěnového porubu, frontální zátinka, důlní doprava, přetlaková komora atd. Koupele, řetízkové šatny. Náraží jámy Robert - lampovna a známková kontrola. Volné prostranství - části výztuže, důlních strojů a zařízení.

Celý článek

První 1 2 3 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Fort Křelov
Fort Křelov se nachází kousek západně od Olomouce při silnici R35 vedoucí směrem na Šumperk. Patří mezi první čtveřici vznikající od roku 1850 západně od Olomouce. Stavba zaujímá plochu 60.000 m2, má pětiúhelníkový půdorys a hlavní vstup je řešen ve stylu anglické neogotiky windsorského typu. Hlavní obrana spočívala v mohutném zemním valu na kterém byla rozmístěna dělostřelecká výzbroj. Vnitřek tvoří kasematy pro úkryt obránců a uložení zásob. V centru fortu se nachází středový reduit podkovovitého tvaru  s malým nádvořím, sloužící jako ubytovací zařízení a případně jako poslední místo odporu. Fort dnes slouží jako muzeum olomoucké pevnosti (červen-září).
Romantický zámek Klášterec nad Ohří, ležící na levém břehu řeky, najdeme ve stejnojmenném městě s asi 16 000 obyvateli. Město se nachází mezi Krušnými a Doupovskými horami v severozápadních Čechách v okrese Chomutov, Ústecký kraj.     Historie zámku   Počátky historie zámku se kladou mezi léta 1514 a 1538, kdy zde Volf Dětřich Fictum nechal postavit panský dům na břehu Ohře. Vlastní výstavba šlechtického sídla se datuje do roku 1560. Tehdy vzniklo dnešní průčelní křídlo. Na konci 16. století byl zámek rozšířen o východní trakt a schodišťovou věž. Na počátku 17. století uzavřela další výstavba obdélníkové nádvoří. Zámek za Thunů Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zkonfiskovaného Klášterce stali Thunové, kteří jej nechali opravit. Na architektonické úpravě se podílel italský stavitel Rossi de Luca. Projekt přilehlého zámeckého kostela Nejsvětější Trojice vypracoval jeho učitel C. Lurago. Současně s kostelem byla vybudována také Thunská hrobka. Zámek zůstal nezměněn do požáru roku 1784, kdy mu dal architekt A. Grueber klasicistní podobu. Další výraznější zásah do vzhledu kláštereckého panství způsobil požár roku 1856 a poslední úpravy zámku z roku 1858, od Václava Hagenauera v pseudogotické podobě. Tehdy navrhl V. Hagenauer nové fasády, zvýšení střech a věže, vše s dekorativní výzdobou odpovídající tehdejší módní gotizující vlně. Po roce 1945 přešel Klášterec do vlastnictví státu, a po restauraci v roce 1953 zde bylo slavnostně otevřeno muzeum českého porcelánu. Další rekonstrukce byla provedena v letech 1992 – 1994. Zámek je dnes veřejnosti přístupný a je součástí památkové zóny ve středu města. Podoba zámku Zámek Klášterec nad Ohří je čtyřkřídlá novogotická budova s vnitřním nádvořím a schodišťovou věží v jeho jihovýchodním rohu. Zámek má jednoduchou fasádu s plastickými rámy oken a reliéfem hlavní římsy. Zámecká věž je zakončená stylizovaným cimbuřím. Hlavní průčelí má 2 portály s aliančními znaky Thunů. K zámku náleží i anglický park se vzácnými dřevinami, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. V parku nalezneme vzácné dřeviny a 220 druhů stromů z celého světa, i Thunskou hrobku, salu terrenu a plastiky Jana Brokoffa. Zámecké expozice Expozice zámku dnes představuje historické interiéry se štukovou výzdobou a výstavu porcelánu ve dvou návštěvních trasách. Původní vybavení se bohužel nedochovalo. V 1. prohlídkové trase nalezneme muzeum českého porcelánu, starý čínský, japonský a středoevropský porcelán ze sbírek UPM v Praze. 2. trasa zahrnuje zámecký areál, kostel Nejsvětější Trojice s Thunskou hrobkou, kde zaujme především rodokmen Thun-Hohensteinů, vytvořený jako plastický reliéf z porcelánu, historii města i zámeckou vyhlídkovou věž. Na zámku jsou pořádané časté výstavy minerálů a drahých kamenů z naleziště Ciboušov - Domašín, vzdáleného 2 km S od města v Krušných horách. Drahokamy z tohoto naleziště byly použity na výzdobu kaple sv. Václava ve Svatovítské katedrále a v kaplích sv. Kříže a sv. Kateřiny na Karlštejně. Tipy na výlet V místě najdete třeba zříceninu hradu Šumburk, zříceninu hradu Perštejn nebo zříceninu hradu Egerberk. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.
Doporučujeme
Klášter Teplá
Premonstrátský klášter v Teplé leží na stejnojmenné řece, nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji. Podle klášterní legendy založil klášter roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášter založil výměnou za to, že se nemusel účastnit III. křížové výpravy. Na konci století Hroznata vstoupil sám mezi řádové bratry a stal se správcem klášterního majetku. To se mu stalo osudným, protože na jedné ze svých inspekčních cest byl zajat loupežníky, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné. Přestože bylo zaplaceno, byl Hroznata roku 1217 usmrcen. Od té doby je uctíván jako mučedník, blahořečen byl 16. září 1897. Roku 1232 byl kostelní klášter vysvěcen pražským biskupem, slavnosti se zúčastnil i český král Václav I. Tepelská kolonie poté prožívala období rozkvětu i časů kdy stála na samém pokraji zániku. Klášter byl několikrát postižen morovou epidemií, musel čelit útoku okolních šlechticů, naproti tomu se mu ale vyhnuly husitské bouře. Další těžké časy znamenal příchod reformace a také třicetiletá válka. Po druhé pražské defenestraci totiž našel v Teplé dočasné útočiště kancléř Slavata, vojska Fridricha Falckého proto klášter značně poničila. V letech 1641 a 1648 byl klášter vydrancován Švédy. V roce 1659 postihl budovy konventu a prelatury zničující požár. Přesto klášter v Teplé povstal z popela, v areálu byly opraveny budovy a postaveny nové. O jejich barokní podobu se zasloužil stavitel K. Dientzenhofer, který tak učinil na žádost opata Raimunda II. Wilferta (1688 - 1722). Další rozkvět kláštera byl spojen se zdejšími léčivými prameny. Velkou zásluhu měl na jejich proslavení  opat Kryštof Heřman, hrabě Trauttmannsdorf-Weinsberg, za něhož se tepelský klášter stal centrem umění a vědy, byla založena škola a šlechtický konvikt. Klášter v Teplé stál u vzniku Mariánských Lázní, které ke klášteru patřily.     Za 2. světové války byla kanonie zneužita pro potřeby Německa. V jedné části byl zajatecký tábor, v další byla zřízena porodnice dobrovolných matek pro Hitlerovu armádu. Po válce byli členové řádu, kteří byli německé národnosti odsunuti a roku 1950 byla část bratrů uvězněna a areál klášteru využívala Čs. armáda jako kasárna. Po společenských změnách roku 1989 byl klášter vrácen zpět premonstrátům a již v prosinci opat Heřman Josef Tyl sloužil první mši. Nyní má tepelská kanonie 18 členů a spravuje farnosti na mnoha místech v západních Čechách. Klášter je přístupný veřejnosti. Areál kláštera je dnes tvořen barokním konventem, gotickým presbytářem klášterního kostela s románskou kaplí, klášterní knihovnou, parkem, hřbitovem a muzeem. Nejvýznamnější stavbou je kostel Zvěstování P. Marie, byl postaven v letech 1193-1232 jako románsko - gotický trojlodní kostel. Dále jsou k vidění hospodářské budovy pivovaru, seníku, a sýpky.    
Doporučujeme
Sloupová zvonička
Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.