Dominantou Duchcova je barokní zámek, který dal v letech 1675 - 1685 vystavět Jan Bedřich z Valdštejna na místě staršího renesančního sídla Lobkoviců. Rodové sídlo Valdštejnů Na svou dobu byl Jan Bedřich mimořádnou osobností s velkým vzděláním a rozhledem. Jeho humánní smýšlení a láska k umění znamenaly mnoho pro tvářnost města, ale i pro poddané, kterým v r. 1680 značně zmírnil nevolnictví. Roku 1707 byl zámek rozšířen o dvě boční křídla. Úpravy zámeckého areálu včetně unikátní barokní zahrady byly prováděny od roku 1720, fasády dostaly současný klasicistní vzhled v letech 1812 – 1818. Francouzský park Nedílnou součástí zámeckého okolí byl park, který dal Jan Josef z Valdštejna vybudovat ve francouzském stylu podle návrhů proslulého architekta Jana Ferdinanda Schora, využívajících soustavu bazénů, vodotrysků a fontán. Vnější sochařská výzdoba zámku je dílem Matyáše Brauna. Na pilířích oddělujících čestný dvůr od vnějšího nádvoří stojí socha Minervy, Marse a dvojí zobrazení Herkula. Rozšířením areálu v roce 1731 byly vytvořeny podmínky k založení tzv. Knížecí zahrady. V letech 1967-68 byla barokně rekonstruována. V nižší části je květinový parter, při opěrných zdech byly vysazeny popínavé růže. Dolní rozšířenou část zahrady oddělují od přírodního parku okrasné jabloně. Valdštejnové vlastnili panství do r. 1921, kdy je prodali státu.   Duchcov a Giacomo Casanova      Trojkřídlá dispozice tvaru U svírá čestný dvůr. V interiéru zámku mohou návštěvníci zhlédnout výstavu starobylého nábytku od gotiky až do poloviny 19. století. Součástí prohlídky je i hlavní sál s valdštejnskou rodovou galerií, expozici v tzv. biliárovém křídle, tři místnosti zámeckého personálu a muzeum věnované osobnosti Giacoma Casanovy, kterého na Duchcov přivedl roku 1785 hrabě Josef Karel z Valdštejna. Casanova na zámku působil na sklonku života jako knihovník a napsal mnohosvazkový, ale neúspěšný utopický román Icosameron, Historie mého útěku z olověných komor v Benátkách a proslulé Paměti. Také zde zemřel a je pochován. Další významné osobnosti na zámku Na zámku však pobývali i Johan Wolfgang Goethe, Friedrich Schiller, Fryderik Chopin, Josef Haydn a Wolfgang Amadeus Mozart. Ludwig van Beehoven zde svému mecenáši Ferdinandu Arnoštovi věnoval velkou klavírní sonátu (opus 53), zvanou Valdštejnská. V roku 1813 hostil duchcovský zámek ruského cara Alexandra I., velkoknížete Konstantina, pruského krále Fridricha Viléma, rakouského kancléře Metternicha, knížete Schwarzenberka, maršálka Radeckého.   V současnosti žije zámek Duchcov bohatým kulturním životem.  Tipy na výlet Výlet si můžete dopřát na zříceninu hradu Rýzmburk, rozhlednu Dlouhá louka nebo cisterciácký klášter. Zavítat můžete také na barokní zámek Světec nebo barokní zámek Janov. Zajímavé je navštívit i vodní nádrž Fláje nebo vodní nádrž Janov. Ubytovat se můžete v Duchcově.  

Mostecký židovský hřbitov najdeme v severozápadní části města, nedaleko vrchu Hněvín v ulici Pod Hněvínem. Židovský hřbitov byl jako novější založen v roce 1878, proto se zde také nachází převážně modernější a jednodušší náhrobky z let 1879-1970. Obřadní síň s bytem pro hrobníka byla opravena a je užívána k bydlení. Přístup je umožněn denně mimo soboty a židovské svátky.

Barokní areál s kaplí Božího těla na vrchu Kalvárie se nachází na severním okraji obce Ostré, 2 km východně od Úštěka, z nějž sem vede značená cesta. Zakladatelem byl Václav František Růžička, hejtman jezuitského liběšického panství spolu s liběšickými jezuity. Základní kámen byl položen 6.6.1707. Kompozice areálu vychází z areálu Božího hrobu v Mimoni, autorství je připisováno přednímu architektu Octavianu Broggiovi. Přestože se jedná o významnou památku, nebyla jí dlouho věnována pozornost a celý areál rychle chátral, jedna z kaplí dokonce vyhořela. Vnitřní vybavení postupně zmizelo a celý areál zarostl tak, že i přes své dominantní postavení nebyl příliš vidět. Od roku 2005 se začala situace měnit k lepšímu. Areál byl vyčištěn, takže je v současné době vidět již z dalekého okolí a v současné době (2010) prochází postupnou rekonstrukcí. Na vrchol kopce vede z obce Ostré křížová cesta s prostými barokními vyklenkovými kaplemi, které doplňují novější empírové kaple. Cesta ústí na západní straně na terasu vymezenou zděným zábradlím. Křížová cesta obtáčí svah, na vrchol pak vede přímé schodiště se zděným zábradlím. Na samotném vrcholu kopce se nacházejí tři symetricky rozmístěné kaple. Ústřední stavbou je kaple Božího hrobu, po stranách s kaplemi Nalezení a Povýšení sv. Kříže. Boží hrob má svoji charakteristickou podobu, tak jak se šířila z Jeruzaléma. Nízká podélná stavba s trojúhelným štítem na průčelí a s polygonálním závěrem se slepými arkádami na sloupcích. Nad střechu z kamenných desek vystupuje sloupková lucerna. Uvnitř jsou pak dvě valeně klenuté prostory. Boční patrové kaple s vnitřní emporou stojí na obdélném půdorysu se zaoblenými rohy. Kaple mají věžovitý charakter, která ještě umocňuje jehlancová střecha s polygonální lucernou s kupolkou. Kaple jsou zaklenuty valenou klenbou s lunetami. Vnitřní zařízení jak už bylo zmíněno bylo zničeno včetně dalžeb. Původně se zde nacházely oltáře portálového sloupového typu se sochami světců. Oltářní obrazy pocházely pravděpodobně od barokního malíře J.J.Heinsche. Ve stěnách kaplí byly zabudovány skříňky s rokajovými křídly. Areál poutního místa u obce Ostré je volně přístupný.

Ve městě Pelhřimov vidíme v horní části náměstí barokní zámek stojící vedle kostela sv. Bartoloměje.     Historie zámku                                Původně zde stávala tvrz, která měla snad věžovitou gotickou podobu asi z 15. století. Zbytky se dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan. Zámek nechal vystavět Adam z Říčan v letech 1550 - 1551 s použitím městských hradeb. Po velkém požáru města v roce 1561 byla část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dvou poschodích. V 2. polovině 17. století bylo sídlo adaptováno na radní dům, po požáru roku 1766 pozdně barokně přestavěno. Po tehdejších opravách si zámek uchoval svůj vzhled s menšími úpravami dodnes. Od roku 1849 byl v zámku umístěn Okresní soud, který zde vydržel až do roku 1907. Od roku 1908 jsou v zámku instalovány expozice okresního muzea. Okresní muzeum Pelhřimov zde sídlí dodnes s expozicí Muzea Vysočiny. K nejvýznamnějším exponátům patří iluminovaný utrakvistický graduál z 15. století, hedvábí malovaný prapor od Josefa Mánesa a historické kroje. Na věžičce zámku je orloj s pohyblivými figurkami.       Podoba zámku               Pelhřimovský zámek je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou a hranolovitou věžičkou s cibulí. V nároží obou křídel je zachována původní věž. Průčelí obrácené k náměstí je členěno pilastry a sdruženými obdélníkovými okny oddělenými lizénami, nad nimi pak oválnými okny, nad nimiž je dvouhlavá orlice. V průčelí zámku ve výklencích je možné vidět sochy Spravedlnosti a Ochrany sirotků, před zámkem stojí socha sv. Václava. Přízemí je sklenuto křížovými klenbami, v patře se nachází bývalá soudní síň, klenutá plackami, na klenbě jsou dochovány fresky. K objektu přiléhá městská brána (Solní, dříve zvaná Táborská) a též budova bývalé městské šatlavy. Tipy na výlet   V Pelhřimově je dále k vidění Muzeum strašidel, Muzeum rekordů a kuriozit, kubistická Drechselova vila, Dolní brána, městské opevnění nebo třeba kaple Panny Marie Sedmibolestné. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Vydat se můžete i do Pacova, kde najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. V okolí najdete i jiné památky a zajímavá místa, jako například Muzeum izolátorů a bleskojistek, zámek Březina, zámek Proseč nebo hrad Kámen.  Ubytovat se můžete přímo v Pelhřimově.