Volyňský hřbitov najdeme v ulici U vodojemu. Založen byl v 17. století a roku 1870 byl naposledy rozšířen. Na dnešní ploše 1357 m2 (jinde se uvádí 1241 m2) se nachází přibližně 200 náhrobků z období od roku 1689 až do 30. let 20. století. Nejstarší barokní jsou z bílého mramoru. V roce 1912 byla provedena důkladná oprava hřbitova a hřbitovní domek adaptován na obytné účely. Další oprava proběhla v roce 1988. Hřbitov je dnes v dobrém stavu, uzamčen a otevřen na požádání. Kontakty najdete na webových stránkách města Volyně.

Na konci 80. let 19. století se rozhodl Carl Weisshuhn postavit v Žimrovicích továrnu na výrobu papíru. Pro přívod tolik potřebné vody chtěl zbudovat papírenský náhon. Kromě zdroje potřebné suroviny měl být přívodem vody pro výrobu elektrické energie a k dopravě další potřebné suroviny – dřeva. Tehdejší úředníci výstavbu náhonu hodnotili ve zdejším terénu jako nemožnou. Přesto Weisshuhn v roce 1889 začal spolu se svými syny s vyměřováním terénu a 24.5.1890 předal projekt, který byl úřadníky schválen a začaly práce na výstavbě kanálu. Náhon je dlouhý 3,5 km a začíná od řeky Moravice v prostoru pod zámkem v Hradci nad Moravicí. Na počátku jeho zprovoznění byl zalit povodňovou vlnou, zasypán bahnem, kamením a také poškozen, přesto byl hned opraven a v květnu 1891 uveden do provozu. Na trase se nachází dva akvadukty a tři tunely. Přístupný je ten první, 45 m dlouhý a 4 m široký, vykopaný ručně. Jinak přístupná je většina vedení náhonu. Náhon byl stavěn tzv. košíkářským způsobem. Do země byly zatrlučeny kůly, prostor mezi nimi vypleten proutím a nepropustnost zajistil udusaný jíl. Při ústí do papírny je náhon převýšen o 26 m nad řekou Moravicí. Dobře byl vymyšlen i způsob vykládání dřeva v papírně. Jeho sklad byl umístěn 10 m pod úrovní hladiny v náhonu, z něhož kulatina do skladu klouzala dřevěným korytem. Do něj se případně vkládaly i důmyslné vyhazovací zařízení, které poleno vyhodilo ven z koryta. Pro výrobu elektrické energie byly instalovány zpočátku Girardovy turbíny, které v roce 1926 nahradily Francisovy. Kanál i papírna je dodnes funkční, jen místo dřeva se dnes pro výrobu používá sběrového papíru. Při nedávných povodních v květnu 2010 byl kanál poškozen a je tak momentálně nefunkční, uvidíme jestli proběhne stejná blesková oprava jako při jeho zprovoznění v roce 1891.

Jinak také zvaný Horní Hrad stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obce Krásný Les. Turista se k němu dostane bude-li následovat přibližně 4 km dlouhé turistické značení ze Stráže nad Ohří. Cesta vede zčásti po hřebeni a nabízí krásné výhledy. O zpustlý objekt (původně hrad, později přestavěný na zámek) se od roku 2001 stará soukromý majitel, který jej postupně za pomoci dobrovolníků opravuje. Horní Hrad je přístupný v návštěvních hodinách. Historie hradu Hrad pravděpodobně založil český král Václav II. koncem 13. století. V letech 1320–1497 byl českými králi udělován v léno různým šlechtickým držitelům. V době zrušení manství byli jeho uživateli Satanéřové z Drahovic. V letech 1528–1847 jej vlastnili Šlikové, jimž byl zkonfiskován a zpět jej na téměř jedno století získali až v roce 1574. V roce 1663 jej, obnovený po požáru, od Šliků koupil sasko-lauenburský kníže Julius Jindřich a připojil jej k panství Ostrov nad Ohří. Od roku 1811 byl Hauenštejn opět osamostatněn a spravován královskou komorou až do roku 1839, kdy jej koupila hraběnka Gabriela Buquoyová. Ona a její nástupce Ferdinand hrad s renesančním palácem v předhradí, postaveným již za Šliků, radikálně přestavěli na pseudogotický zámek. Buquoyové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl zkonfiskován. Nový majitel, Československý stát, jej předal do užívání státní správě. Byla zde zřízena ubytovna pro dělníky jáchymovských dolů a posléze dětský domov. Po jeho přestěhování v 60. letech zámek začal chátrat, v 80. letech se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Jeho záchrana přišla až v roce 2001. Podoba hradu Původní nevelký hrad byl dvojdílný. Jádru vévodila samostatně stojící věž - bergfrit. Po ostatní zástavbě se nám nedochovaly stopy. V místech, kde dnes stojí pseudogotická kaplička, se dá předpokládat předsunuté opevnění, neboť z tohoto vyvýšeného místa byl hrad velmi zranitelný. Za Šliků byl v předhradí vystavěn renesanční palác, pivovar a sladovna. Výše zmíněné pseudogotické úpravy a přestavby hradu na zámek probíhaly ve dvou etapách v letech 1840–1850 a 1878–1882. Dnes je objekt nově zastřešen a probíhají jeho opravy. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu loveckého zámečku Mořičov nebo zříceninu hradu Himlštejn. Nedaleko Ostrova najdete památnou břízu. Navštívit můžete i zříceninu hradu Šumburk nebo Perštejn. Ubytování najdete v Klášterci nad Ohří. M.K.

Zámek Tachov.