Most ocelové nýtované konstrukce spojuje Moravskou a Slezskou část Ostravy. V roce 1913 byl vybudován místními Vítkovickými železárnami a to na místě kde se původně nacházel řetězový most. Ten se za tragické události zřítil v roce 1851. Délka dnešního mostu činí 92 m a šířka včetně chodníků 16 m. V roce 1979 prošel rekonstrukcí. Svoje jméno nese podle soustružníka Miloše Sýkory, který jako čtyřiadvacetiletý dne 30.04.1945 spolu se svým přítelem znemožnil neacistům vyhození mostu do povětří. Krátce poté co přestřihl dráty vedoucí k náložím byl zabit. Ruský tank jedoucí z centra tak most sice přejel, ale na druhé straně pak byl zastaven třemi zásahy.

Hora Milešovka (837 m) je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a je díky své poloze ideálním místem pro rozhlížení. Stojí jednak v samém středu pohoří a také okolí převyšuje o 350 výškových metrů. V krásném rozhledu nebrání tedy nic. Nejkrásnější výhled ze všech Začátky výletů na Milešovku jsou spojeny s Antonínem Weberem, hostinským z Milešova, který kolem roku 1825, dostal od majitele panství, svolení k výstavbě chýše s možností občerstvení pro turisty. Jeho obliba stoupala a návštěvníků, především z řad lázeňských hostů z Teplic přibývalo. Weber proto postupně rozšiřoval své služby, vylepšil přístupovou cestu a také nechal vystavět 4 metry vysokou kamennou rozhlednu. Zájem o Milešovku neustával a počátkem 20. století byla na jejím vrcholu postavena meteorologická observatoř, jejíž součástí byla i 19 metrů vysoká věž. Její nižší ochoz mohli až do Druhé světové války využívat turisté. Od druhé světové války byl přístup na věž veřejnosti uzavřen. Posléze se observatoř stala majetkem Československé Akademie věd. a pro turisty sloužila pouze restaurace. Od roku 1998 mohou návštěvníci, kteří vystoupají na vrchol, nižší ochoz věže opět využívat. Podle mnohých nabízí nejkrásnější výhled ze všech českých rozhleden. Z Milešovky je vidět většina pohoří Čech, od Krkonoš až po Šumavu a při naprosto ideálních podmínkách i 350 kilometrů vzdálené vrcholky Alp. Je otevřena po celý rok.   Výhled   sever: Krušné hory s Komáří hůrkou, Doubravka, Děčínský Sněžník východ: Kletečná, Lužické hory, východní část Českého středohoří, Ještěd, za jasného počasí Krkonoše jih: Milešov, Ostrý, Hazmburk, Polabí, Praha, za jasného počasí Šumava západ: např. Klínovec Popis cesty Ze silnice E55 odbočíte dva kilometry před obcí Bořislav doleva směrem do obce Bílka. Obcí projedete až na úpatí Milešovky k dolní stanici nákladní lanovky. Tady zaparkujte auto a po červené značce se vydáte nahoru. Čekají Vás 2 km ostrého stoupání.  

Barokní zámek Krásný Dvůr se nachází v stejnojmenné obci, která leží v okrese Louny, v Ústeckém kraji. Historie zámku Nejstarší písemná zmínka o obci je již z 13. stol., kdy se s panstvím zmiňují 2 tvrze, vesnice a 2 mlýny. Jednu z tvrzí přestavěl koncem 16. stol. Jan Mašťovský z Kolovrat na renesanční sídlo. Po bitvě na Bílé hoře získal Krásný Dvůr Václav Michna z Vacínova, od nějž jej pak koupil Heřman Černín z Chudenic. Objekt tou dobou upadal a sloužil jako sýpka. Zámek za Černínů Největší mírou se do historie Krásného Dvora zapsal právě šlechtický rod Černínů. František Josef Černín se rozhodl k rozsáhlé přestavbě bývalé tvrze na barokní zámek. Projekt přestavby provedl známý český architekt František Maxmilián Kaňka. Práce probíhaly v letech 1720 - 1724. K zámku již v té době náležel rozsáhlý park. Koncem 18. století byly provedeny drobné stavební úpravy a následovaly i rozsáhlé zásahy do okolí. Při rozšíření parku vycházel tehdejší majitel Rudolf Černín z koncepce anglické zahrady, ovlivněné myšlenkami romantismu. Krajinné scenérie byly doplněny množstvím drobných altánků. Tato etapa ukončila stavební vývoj zámku a uvedla jej do dnešní podoby. Zámek Krásný Dvůr hostil řadu významných osobností, například J. W. Goetha, básníka Theodora Körnera, kněžnu Zaháňskou s knížetem Metternichem a také národního buditele Josefa Dobrovského. V majetku Černínů zůstalo panství až do okupace, kdy jej obsadili nacisté. Od roku 1945 se stal zámek vlastnictvím státu. Podoba zámku Objekt zámku Krásný Dvůr nese výrazný vliv francouzského stavitelství. Zámek má trojkřídlou dispozici, je jednopatrový s dvoupatrovým hlavním traktem a hlubokým dvorem obklopeným přízemními křídly hospodářských budov. V současné době je v zámku pro návštěvníky zpřístupněno 18 místností a chodbová galerie. Zámecké expozice V expozici jsou interiéry s dobovým zařízením, můžeme si zde prohlídnout velmi cenná malířská díla českých a evropských autorů (např. Petr Brandl, Ludvík Kohl, Josef Bergler, Karel Škréta, Filip Kristian Benthum, Kristian Brand, Alžběta Vigée-Lebrun…), dále pak množství grafik, porcelán, sklo, kamenina, hodiny, původní kamna klasicistních tvarů, nábytek a další ukázky dovednosti historických řemeslníků. Pozoruhodné jsou také některé tématické sbírky (např. rozsáhlý barokní obrazový soubor 42 psích portrétů malíře Petra Václava Bergera). Největší anglický park u nás Důležitou součástí panství je zámecký park, jedená se o nejstarší a největší anglický park u nás o rozloze 100 ha. Zahradník Födisch, jenž se inspiroval při studijním pobytu v Anglii, zde vytvořil důmyslný vodní systém napájející pět rybníků a umělý vodopád. Později bylo postaveno i několik empírových a romantických zahradních staveb. Osobitá je zejména novogotická rozhledna s kaplí. Roste zde řada prastarých dubů, buků, lip, jírovců, platanů, javorů a olší. Nejvýznamnější je tzv. Goethův dub (dnes již torzo), jehož věk se odhaduje na 1000 let a patří tudíž mezi nejstarší stromy v Čechách. Za zmínku stojí také tzv. francouzská zahrada, umístěná za východní částí zámku. Zámek a park v Krásném Dvoře se zalíbil i filmařům, natáčely se zde filmy jako Konec starých časů či Jak básníkům chutná život, To horké léto v Marienbau a několik pohádek. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na gotickou tvrz Nepomyšl nebo gotickou tvrz Hlubany u Podbořan. Poblíž najdete i židovský hřbitov. Navštívit můžete také zříceninu hradu Křečov nebo zámek Valeč. Ubytovat se můžete v Žatci.

V domku, v němž rodina Mrštíků žila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulově, ve které jsou soustředěny památky na oba umělce, na jejich život a literárně-dramatické dílo. Bratři Alois (1861 - 1925) a Vílém (1863 - 1912) Mrštíkové žili v Divákách, kde Alois učil na tamní obecné škole (1889 - 1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejší prostředí pod jménem Habrůvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niž zachytil život slovácko-hanácké vesnice na přelomu století. Jejich společným dílem je realistická drama Maryša, čerpající z vesnického prostředí v Těšanech, vzdálených jen několik kilometrů od jejich diváckého bydliště.