Polenské židovské ghetto bylo založeno v roce 1680. Dochovaná zástavba má dvě části. Původní město ve tvaru trojuhelníku a dolní náměstí tzv. Rabínský plácek. Obě části byly propojeny průchodem v rabínském domě, nebo se dalo projít kolem synagogy. V severním vrcholu původního města stávala horní vstupní brána. Rabínský plácek byl taktéž uzavřen dolní branou, která stávala původně mezi vinopalnou a obytným domem. V minulosti postihlo židovské město několik požárů, při kterých shořela vždy většina domů. V prostoru dnešního ghetta je dochováno na 32 přestavěných většinou patrových domů. Jediný dochovaný historický dům „Bělohlávkův“ s rokokovou fasádou (čp. 538) se nachází na dolním náměstí. Blízko synagogy v domě čp. 530 se v minulosti nacházela židovská lázeň tzv. mikve.

Městská část Praha - Štěrboholy je součástí správního obvodu Praha 15.

Jedná se o jediné místo v Praze, kde je prvohorní zlom odkrytý. Chráněným územím byla plocha vyhlášena v roce 1988. Rozkládá se na ploše 0,36 ha. V blízkosti zlomu se nachází Hloubětínský zámek. Skalní výchoz na pravém břehu Rokytky, na kterém je postaven hloubětínský zámeček,. je přírodní památkou, tvořenou hnědými jílovitými břidlicemi, křemenci a černými jílovitými břidlicemi. V lokalitě se do druhé světové války příležitostně težilo, dnes je toto místo částečně zarostlé.

Židovský hřbitov se nachází ve svahu Zámeckého vrchu při stejnojmenné ulici. Židovský hřbitov v Kyšperku nad Ohří patří k jednomu z nejstarších v Čechách. Podle legendy zde byly pochovány některé oběti chebského pogromu z roku 1350. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1605. Roku 1814 byl hřbitov rozšířen. Dnes je na ploše 3.360 m2 dochováno asi 170 náhrobků pocházející z let 1729-1949. Dne 21.10.1938 byl hřbitov silně poškozen členy NSDAP. V roce 1949 zde byl pochován kynšperský rodák, akademický malíř Fritz Lederer, který byl zároveň posledním pochovaným na tomto hřbitově. Vnitřní plocha hřbitova je rozdělena pozůstatkem mohutného hradního valu na dvě části. Starší dolní obsahuje středověké a barokní stély. Nová část je řešena v příkrém svahu ojedinělým způsobem. Jednotlivé hroby jsou umístěny v kaskádách tvořených cihlovými vyzdívkami. Na jihovýchodní straně této části je možné nalézt skupinu dětských hrobů. Židovský sídelní okrsek se nacházel na jižním svahu a úpatí hradního vrchu, část domů byla v dnešní Dlouhé a v Bezručově ulici. Roku 1841 to bylo 20 domů, z toho jen 5 bylo zděných, ostatní dřevěné. V letech 1830-35 došlo ke konfliktu v náboženské obci, která se rozdělila na dva tábory. Vrcholem toho byl vznik i dvou synagog. Ortodoxní skupina židů konala bohoslužby ve staré synagoze, která byla dřevěná, postavená roku 1784. Stála mezi dnešními ulicemi Dlouhá a Pod Domovem. Její zánik přišel v noci z 20. na 21.10.1938, kdy ji zapálili příslušníci NSDAP, ráno pak poškodili židovský hřbitov.