Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 … 184 185 186 Další Poslední
Freska na hlavní budově psychiatrické léčebny Bohnice
Vpravo hlavního vchodu při pohledu z Úatsavní ulice 7/91.
Celý článekFreska na psychiatrické lečebně Bohnice
Ústavní ulice 7/91 - vpravo vchodu z Ústavní ulice.
Celý článekFrýdlantské cimbuří
Frýdlantské cimbuří je velkou dominantou severní části Jizerských hor ke které vede zelená a posléze žlutá turistická značka z obce Bílý Potok.Divoce rozeklané žulové skály při troše fantazie připomínají členitý frýdlantský zámek. Z toho vzniklo také jméno tohoto skaliska. Až 500 m vysoké severní svahy příkře klesají do údolí Smědé. Nachází se zde Polední stěna vysoká 75 m, nejvyšší v celém pohoří. Na skalní skupinu vede ze žluté značky odbočka a je odtud velmi výborný a daleký výhled hlavně severním směrem na Frýdlantsko. Frýdlantské cimbuří je také oblíbenou lokalitou pro horolezce, první výstup se zde uskutečnil již v roce 1912.
Celý článekFügnerovo náměstí
Fügnerovo náměstí vzniklo v roce 1893 a bylo pojmenováno po českém vlastenci a prvním starostovi tělocvičné organizace Sokol, Jindřichu Fügnerovi. Z východu a ze západu ho ohraničuje magistrála, Sokolská a Legerova ulice. Pod oběma pruhy jsou podchody pro pěší. Převážnou část náměstí vyplňuje parková zeleň.
Celý článekGablenzův památník na Šibeníku
Je to jedna z nejunikátnější rozhleden u nás. Jde o památník na válečnou událost v roce 1866. Postavil jej v roce 1868 Trutnovský veteránský spolek jako Gablenzův památník. Jde o 20 metrů vysoký litinový obelisk. Později se stal i rozhlednou, uvnitř je totiž dutý a na jeho vrchol vede vnitřkem památníku 62 schodů. V roce 2000 byla v blízkosti památníku zřízena naučná stezka. V roce 2003 prošel památník rekonstrukcí a je otevřen od května do září o víkendech odpoledne, v době prázdnin pak každý den.
Celý článekGalerie hlavního města Prahy - Dům U zlatého prstenu
V domě U Zlatého prstenu je instalována tématická expozice umění 20. století, která představuje řadu ojedinělých souborů z let 1900-1999 ze sbírky Galerie hlavního města Prahy. V rozsáhlých podzemních prostorách jsou prezentovány aktuální tendence současného umění.
Celý článekGalerie hlavního města Prahy - Expozice dům U kamenného zvonu
Unikátní výstavní prostory v historických interiérech gotického domu U kamenného zvonu. Galerie hlavního města Prahy využívá tento objekt k pořádání časových výstav. Součástí objektu je i komorní koncertní sál.
Celý článekGalerie hlavního města Prahy - Expozice Staroměstská radnice
Soubor budov Staroměstské radnice slouží dnes kulturním a reprezentačním účelům hlavního města. Galerie hlavního města Prahy má k dispozici místnosti druhého patra, v nichž představuje veřejnosti aktuální tendence současného umění.
Celý článekGalerie Josefa Sudka
Galerie Josefa Sudka se nachází v prostorách hradčanského domu U Luny (Úvoz 24), který od roku 1959 až do své smrti obýval český fotograf Josef Sudek (1896 Kolín n. L.—1976 Praha). V letech 1978 až 1988 byla UPM postupně předávána podstatná část umělcovy fotografické pozůstalosti. V roce 1989 převzalo museum prostory umělcova bytu do své správy. V roce 1995 zde byla zpřístupněna fotografická Galerie Josefa Sudka. V galerii je dílo Josefa Sudka (fotografické cykly, tématické okruhy, komparativní výstavy), přehled osobností moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu a část venovaná dějinám fotografických pragensií od poloviny 19. století po současnost.
Celý článekGalerie Klementinum
Galerie Klementina je nově zrekonstruovaný výstavní prostor Národní knihovny ČR. Je umístěna v tzv. Křižovnických chodbách v přízemí a také v 1. patře nejstarších částí jezuitské koleje v tzv. Nové koleji. Ta byla vybudována v letech 1654 – 1659. Do galerie se vstupuje původním vchodem z Křižovnické ulice. Už samotné výstavní prostory stojí za vidění i bez exponátů. Jsou bohatě zdobeny štukou a také malířskou a sochařskou výzdobou. Štukovou výzdobu vytvořil v šedesátých letech 17. století domenico Galli. Autorem obrazů je laický bratr Heřman Schmidt. Namaloval úctyhodných 34 obrazů, jejichž obsahem jsou výjevy ze života hlavních řádových světců - sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského. Pozoruhodná je sochařská výzdoba schodiště, které obě chodby spojuje. V nikách po stranách podesty tu stojí věrní nebeští pomocníci: archanděl Michael přemáhá ďábla, Rafael je znázorněn jako poutník s rybou. Sochy pocházejí z roku 1737 a vytvořila je dílna Karla Josefa Hiernleho. mramorová deska v 1. patře je vzpomínkou na založení Akademie výtvarných umění, která vznikla v Klementinu 10. září 1799. Výše vstupné je odvislá od konkrétní výstavy.
Celý článekGalerie Melantrich - Rožďalovice
V rekonstruovaném, památkově chráněném, patrovém roubeném domě s podloubím je umístěna Galerie Melantrich, v níž se během roku pořádají různé příležitostné umělecké výstavy. Stálá expozice Pouze výstavy. Galerie Melantrich v Rožďalovicích je spravována Polabským muzeem v Poděbradech.
Celý článekGalerie MIRO - kostel Sv. Rocha
Galerie zaměřená na současné české a světové umění a světové klasiky 20. století. Pořádají se zde také koncerty, inscenace divadel malých forem a společenské akce.
Celý článekGalerie Synagoga - Velké Meziříčí
Budova staré synagogy byla vystavěna poč. 16. století v goticko-renesančním slohu a je jednou z nejstarších staveb tohoto druhu v našich zemích. Synagoga byla užívána do výstavby nového templu v roce 1870, pak již sloužila zřejmě ke komerčním účelům. Budova byla v roce 1991 restitucí vrácena ŽNO Brno. Od roku 1995 ji Muzeum Velké Meziříčí využívá jako výstavní síň. Stálá expozice "Magen David" - historie Židů ve Velkém Meziříčí.
Celý článekGalerie Vyšehrad
Galerie Vyšehrad patří do památkového areálu vyšehradské pevnosti. Vedení sídlí na uvedené kontaktní adrese. Galerie sama se nachází na západní straně areálu za Vyšehradskými sady v bývalé hradební věži.
Celý článekGalerie/CZD
V závěru roku 2010 otevřel CZECHDESIGN vlastní prostor, který se postupně stává dějištěm mladého českého designu. Na realizaci tohoto prostoru se podílelo mnoho českých výrobců a designérů, ale také čtenářů portálu www.czechdesign.cz. Prostor CZECHDESIGN.CZ, o. s. ve Vojtěšské ulici, v Praze 1 slouží jako prostředník mezi designéry, veřejností a výrobci. Jeho součástí je i Galerie/CZD a odborná knihovna s materiály, katalogy a publikacemi, které jsou věnované designu. Pravidelně se zde konají komorní výstavy, přednášky, besedy a workshopy určené pro odbornou i širokou veřejnost, ale také setkání výrobců s designéry.
Celý článekGeologické varhany
Zajímavý geomorfologický útvar „Geologické varhany“ se nachází necelé tři kilometry východně od obce Mladeč. Jde o krasový jev vzniklý za specifických klimatických podmínek, korozním rozpouštěním vápence podél puklin do hloubky. Navíc byla tato koroze urychlena působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým, které tak působily jako slabá kyselina. Ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru byly během tropického třetihorního klimatu. Útvar tvoří větší či menší svislé kapsovité prohlubeniny, zpravidla dosahující hloubky až 20 m. Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny klesajícím jílem, hlínou, pískem, štěrkem nebo jiným materiálem. To vše se dělo pod povrchem a tak tento jev není viditelný z povrchu. To je možné pouze v umělých odkryvech například na lomových stěnách nebo zářezech. A právě zde v bývalém vápencovém lomu Brodka došlo k obnažení tohoto útvaru.
Celý článek
Gočárovo schodiště v Hradci Králové
Gočárovo schodiště bylo postaveno na konci uličky Na Kropáčce, kde původně stávala vodárenská věž, která sloužíla také jako šatlava. V letech 1909-1910 tu vzniklo výjmečné schodiště od architekta Josefa Gočára. Vzhledem ke kompozici a použitém materiálu armovaného betonu předběhla stavba svoji dobu.
Celý článekGoethova skalka
Křemenný val až 15 m vysoký, který se rozpadal na menší křemencové skály vysoké 3 až 15 metrů. Dnešní přírodní památka Goethova skalka ochraňuje žílu šedého a bílého křemene. Blízký vrch, který také nese básníkovo jméno byl jeho oblíbeným výletním místem.
Celý článekGoethova vyhlídka v Karlových Varech
Honosná Goethova vyhlídka je další z rozhleden lázeňského centra. Tyčí se nad údolím říčky Teplé ve výšce 638 metrů nad mořem na Výšině věčného mládí východně od centra města. Novogotická kráska Její historie je spjata s návštěvou princezny Stefanie, manželky korunního prince Rudolfa Habsburského. Ta navštívila Karlovy Vary v roce 1887 a při té příležitosti navštívili i Výšinu věčného života. Byla tak ohromena výhledem na město, že navrhla, aby zde byla postavena rozhledna. A protože přání princezen se musí plnit, už za dva roky, přesně 21. července 1889, zde byla slavnostně otevřena rozhledna. Vyrostla zde honosná výletní stavba, jejíž náklady se vyšplhaly na tehdejších astronomických 35 000 zlatých. Mecenášem se stala městská spořitelna, která tak chtěla oslavit čtvrt století své existence. Duchovními otci stavby byli dva významní vídeňští architekti, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. Karlovarští radní s nimi měli tu nejlepší zkušenost. Předtím postavili v Karlových Varech Vřídelní kolonádu a divadlo. Časté střídání jmen Pod jejich vedením vzniklo nádherné vyhlídkové místo, novogotického stylu. Stavbě z cihel dominovala vyhlídková válcová věž s cimbuřím, z níž vyrůstala další věžička. Přes čtyřicet metrů vysoká věž dostala jméno „Vyhlídka korunní princezny Stefanie“. Místo se stalo velmi rychle, oblíbeným vyletním cílem lázeňských hostů a představitelé města uvažovali dokonce o vybudování lanové dráhy, která by strmou Výšinu věčného života spojila s lázeňskou čtvrtí. Kvůli válečným událostem však tento záměr nebyl nikdy realizován. Oč méně se měnil vzhled vyhlídky, o to častěji se střídala její jména. Snad žádná jiná rozhledna u nás neměla za dobu své existence tolik jmen. Původní jméno ji vydrželo do roku 1918. Po vyhlášení samostatnosti se přejmenovala na Stifterovu vyhlídku. Po druhé světové válce dostala rozhledna opět nové jméno: tentokrát se stala Stalinovou rozhlednou. Nynější název Goethova vyhlídka dostala v roce 1957. Snad už se měnit nebude. Co by se ovšem změnit mohlo je současný stav. Rozhledna je od roku 2006 bohužel uzavřena. Z Goethovy vyhlídky se na město prozatím podívat nemůžeme, ale secesní krásy Kaarlových Varů, můžete obdivovat z vyhlídkové ochozu rozhledny Diana. Výhled sever: Krušné hory se Špičákem, Plešivcem či Klínovcem východ: Andělská hora, Doupovské hory jih: Vítkův vrch, Slavkovský les s Krudumem, Lesným či Krásenským vrchem západ: Doubská hora, Karlovy Vary, Sokolovská pánev, Háj u Aše Popis cesty Autem - až na vrchol se dá vyjet autem. Lze to z hlavní silnice vedoucí z Prahy do lázeňského města. Před městem se zabočí na obec Hůrky odkud vede cesta na parkoviště ke Goethově vyhlídce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Karlových Varech. Je nutné dojít podél Teplé na začátek lázeňské části k infocentru, kde přijdete k zeleně značené turistické trase. Ta vás dovede ke Třem křížům, kde navazuje až k rozhledně žlutě značená turistická trasa, která vás dovede až k rozhledně. Připravte se na 3 kilometry.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 … 184 185 186 Další Poslední
